ECLI:CZ:NSS:2010:2.AS.56.2010:157
sp. zn. 2 As 56/2010 - 157
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové
a soudců JUDr. Zdeňka Kühna a JUDr. Vojtěcha Šimíčka v právní věci žalobce: Družstvo
vlastníků domu Praha 4 – Michle, ul. Magistrů 7, čp. 379, družstvo, se sídlem
Magistrů 379/7, Praha 4, zastoupeného JUDr. Petrem Balcarem, advokátem se sídlem Elišky
Peškové 735/15, Praha 5, proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy, se sídlem
Mariánské nám. 2, Praha 1, za účasti osob zúčastněných na řízení: a) IPB Real a. s., se sídlem
Přemyslovská 2845/43, Praha 3, zastoupené Mgr. Patrikem Ferklem, LL. M., advokátem
se sídlem Internacionální 1231/8, Praha 6, b) FARA spol. s. r. o., se sídlem K Matěji 2162/33,
Praha 4, c) Doc. Ing. P. T., proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 10. 2007, sp. zn. S-MHMP
276886/2007/OST/Ca/Hn, v řízení o kasační stížnosti osoby zúčastněné na řízení ad a) proti
rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 17. 12. 2009, č. j. 8 Ca 10/2008 - 131, o návrhu osoby
zúčastněné na řízení ad a) na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
Návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se ne v y ho v uj e .
Odůvodnění:
Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě se osoba zúčastněná na řízení ad a) jako
stěžovatel domáhá zrušení shora označeného rozsudku Městského soudu v Praze, jímž bylo
zrušeno výše uvedené rozhodnutí žalovaného a věc byla žalovanému vrácena k dalšímu řízení,
a současně navrhuje, aby zdejší soud přiznal podané kasační stížnosti odkladný účinek.
Stěžovatel v kasační stížnosti neuvedl žádné konkrétní důvody, na základě kterých by měl
zdejší soud jeho návrhu vyhovět.
Podle §107 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“) nemá kasační
stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat;
přitom užije přiměřeně §73 odst. 2 až 4 s. ř. s. Podle §73 odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný
účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce
nenahraditelnou újmu a přiznání odkladného účinku se nedotkne nepřiměřeným způsobem
nabytých práv třetích osob a není v rozporu s veřejným zájmem.
Z výše uvedených zákonných předpokladů je vždy nutné v první řadě vážit riziko vzniku
vážné újmy na straně stěžovatele. Přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
jež je mimořádným opravným prostředkem směřujícím proti pravomocnému soudnímu
rozhodnutí, přichází v úvahu pouze ve výjimečných situacích, v nichž by s ohledem na poměry
konkrétního stěžovatele mohly výkon či případné jiné právní následky rozhodnutí vést k velmi
závažným až nevratným následkům. Z judikatury správních soudů přitom vyplývá,
že při rozhodování o přiznání odkladného účinku žalobě stíhá povinnost tvrdit a prokázat
nebezpečí vzniku nenahraditelné újmy žalobce. Pokud důkazní břemeno neunese, soud návrh
na přiznání odkladného účinku žalobě zamítne (srov. např. usnesení Krajského soudu v Hradci
Králové ze dne 23. 10. 2003, č. j. 52 Ca 9/2003 - 144, publikováno pod č. 87/2004 Sb. NSS.).
Nejvyšší správní soud považuje uvedený závěr, k němuž dospěly krajské soudy, za přesvědčivý
a konstatuje, že jej lze nepochybně vztáhnout i na řízení o kasační stížnosti.
Nejvyšší správní soud tedy na základě shora uvedeného dospívá k závěru, že stěžovateli,
jenž svůj návrh na přiznání odkladného účinku v kasační stížnosti nikterak neodůvodnil,
se nepodařilo prokázat, že by mu v důsledku výkonu či jiných právních následků napadeného
rozhodnutí mohla vzniknout nenahraditelná újma ve smyslu §73 odst. 2 s. ř. s.
Proto Nejvyšší správní soud návrhu na přiznání odkladného účinku této kasační stížnosti
nevyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 8. července 2010
JUDr. Miluše Došková
předsedkyně senátu