ECLI:CZ:NSS:2010:2.AS.75.2010:60
sp. zn. 2 As 75/2010 - 60
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové
a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Vojtěcha Šimíčka v právní věci žalobce: A. S.,
zastoupeného JUDr. Davidem Kojzarem, advokátem se sídlem Sokolovská 95/87, Praha 8, proti
žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného
ze dne 19. 1. 2008, č. j. OAM - 1267 – 5/TP – 2008, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti
usnesení Městského soudu v Praze ze dne 3. 9. 2009, č. j. 11 Ca 126/2009 - 23,
takto:
I. Kasační stížnost se zamítá .
II. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Odměna advokáta JUDr. Davida Kojzara se u r č u je částkou 4800 Kč. Tato částka
bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 60 dnů od právní moci tohoto
rozhodnutí.
Odůvodnění:
Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě se žalobce jako stěžovatel domáhá zrušení
shora označeného usnesení Městského soudu v Praze, jímž byla odmítnuta jeho žaloba proti výše
uvedenému rozhodnutí žalovaného, kterým byla zamítnuta jeho žádost o povolení k trvalému
pobytu podle §75 odst. 1 písm. d) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České
republiky a o změně některých zákonů,ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu
cizinců“), neboť je veden v evidenci nežádoucích osob.
Městský soud žalobu odmítl podle §46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. jako nepřípustnou podle
§68 písm. a) s. ř. s., a to pro nevyčerpání řádných opravných prostředků.
Stěžovatel v kasační stížnosti uplatňuje kasační důvody podle §103 odst. 1 písm. a) s. ř. s.,
tedy nesprávné posouzení právní otázky a podle §103 odst. 1 písm. b) s. ř. s., tedy vady řízení
při zjišťování skutkové podstaty věci. V doplnění kasační stížnosti konkretizoval, že v rozhodnutí
žalovaného bylo ve výroku uvedeno, že se vylučuje odkladný účinek odvolání a poté v poučení,
že rozklad nemá odkladný účinek. Přitom pro rozklad se použije přiměřeně ustanovení
o odvolání, které ze zákona má odkladný účinek. Za těchto okolností se stěžovatel, jakožto občan
Kyrgyzstánu, neznalý českého jazyka, domníval, že rozklad opravným prostředkem není; navíc
rozklad neměl odkladný účinek. Proto podal žalobu, aby nemusel vycestovat a odloučit
se od rodiny. Poučení obsažené ve správním rozhodnutí nebylo správné a soud za daných
okolností pochybil, pokud trval na vyčerpání procesních opravných prostředků; takový postup
je vůči stěžovateli nepřiměřeně tvrdý. Z těchto důvodů navrhuje, aby Nejvyšší správní soud
napadené usnesení městského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Současně požádal
o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti vyjádřil souhlas s usnesením městského
soudu. Rozhodnutí napadené žalobou bylo vydáno v I. stupni a poučení o opravných
prostředcích v něm bylo obsaženo. Opravný prostředek však podán nebyl. Navrhuje proto
zamítnutí kasační stížnosti.
Nejvyšší správní soud poté, co zjistil, že jsou splněny všechny procesní podmínky
pro věcné projednání a rozhodnutí kasační stížnosti, přezkoumal napadené usnesení městského
soudu v rozsahu kasační stížnosti a v rámci uplatněných důvodů (§109 odst. 2, 3 s. ř. s.).
Stěžovatel namítl kasační důvod zakotvený v ustanovení §103 odst. 1 písm. a) s. ř. s.,
tedy nezákonnost spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím
řízení, a v ustanovení §103 odst. 1 písm. b) s. ř. s., tedy vady řízení spočívající v tom, že skutková
podstata, z níž správní orgán v napadeném rozhodnutí vycházel, nemá oporu ve spisech
nebo je s nimi v rozporu, nebo že při jejím zjišťování byl porušen zákon v ustanoveních o řízení
před správním orgánem takovým způsobem, že to mohlo ovlivnit zákonnost, a pro tuto důvodně
vytýkanou vadu soud, který ve věci rozhodoval, napadené rozhodnutí správního orgánu měl
zrušit; za takovou vadu řízení se považuje i nepřezkoumatelnost rozhodnutí správního orgánu
pro nesrozumitelnost.
V daném případě však městský soud k věcnému přezkumu předchozího řízení
a rozhodnutí vůbec nepřistoupil, a proto uplatněné kasační důvody nepřicházejí v úvahu. Kasační
důvody je však třeba posuzovat nejen podle stěžovatelova podřazení důvodům zákonným,
ale i podle jejich skutečného obsahu; ten jednoznačně míří na kasační důvod podle §103 odst. 1
písm. e) s. ř. s., tedy nezákonnosti rozhodnutí o odmítnutí návrhu.
Městský soud návrh (žalobu) odmítl pro nevyčerpání řádných opravných prostředků.
Ve správním soudnictví je podle §2 s. ř. s. poskytována ochrana veřejným subjektivním právům
fyzických a právnických osob způsobem a za podmínek tímto zákonem stanoveným. Soudní řád
správní předpokládá, že soudní ochrana nastupuje až poté, kdy byly bezvýsledně vyčerpány řádné
opravné prostředky, připuštěné zvláštním zákonem. Logicky to je v prvé řadě odvolací orgán,
který může napravit nezákonný postup či rozhodnutí správního orgánu I. stupně,
přičemž odvolací řízení je rychlé a bez větších nároků na náklady řízení. Vyčerpání řádných
opravných prostředků je součástí procesního postupu účastníka řízení hájícího svá práva.
Proto také soudní řád správní nepřipouští žalobu tehdy, nevyčerpal-li žalobce řádné opravné
prostředky v řízení před správním orgánem - §68 písm. a) s. ř. s. Nepřípustnost žaloby přitom
nelze překlenout poukazem na tvrdost dopadu na žalobce; připuštění věcného přezkumu není
na úvaze soudu.
Stěžovatel poukazuje na nesprávnost poučení, jehož se mu napadeným správním
rozhodnutím dostalo. Požádal o povolení k trvalému pobytu podle §67 zákona o pobytu cizinců
a jeho žádost byla zamítnuta podle §75 odst. 1 téhož zákona. Ve výroku rozhodnutí je uvedeno,
že se podle §85 odst. 2 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „správní řád“), vylučuje odkladný účinek odvolání. V poučení je s odkazem
na §152 odst. 1 správního řádu uvedeno, že proti tomuto rozhodnutí lze podat rozklad
k ministru vnitra (…).
V řízení podle zákona o pobytu cizinců se správní řád použije v mezích §168 a násl.
Rozklad je podle §152 odst. 1 správního řádu opravným prostředkem proti rozhodnutí
vydanému ústředním orgánem státní správy, přičemž podle odst. 4 téhož ustanovení pro řízení
o něm platí ustanovení o odvolání. Odvolání má sice podle §85 odst. 1 správního řádu odkladný
účinek, ten však může správní orgán vyloučit za podmínek odst. 2, 3 téhož ustanovení. Vyloučit
tedy lze i odkladný účinek rozkladu. Správnímu orgánu by bylo možno vytknout, že vyloučení
odkladného účinku nevztáhl výslovně k rozkladu, ale užil termínu odvolání. To však nevedlo
k nesrozumitelnosti poskytnutého poučení. Ostatně i pokud by poučení bylo nesprávné, nemohl
by soud návrh (žalobu) projednat, ale podle §46 odst. 5 s. ř. s. by jej odmítl a postoupil
správnímu orgánu k vyřízení opravného prostředku.
Stěžovatel dále namítá, že rozdíl v pojmech „odvolání“ a „rozklad“ pro něho nebyl
srozumitelný. Řízení podle zákona o pobytu cizinců se podle §170 odst. 8 (v současném znění
odst. 9) vede česky a stejně tak podle §16 odst. 1 správního řádu se ve správním řízení jedná
a písemnosti se vyhotovují v českém jazyce. Správní řád předpokládá účast tlumočníka tam,
kde účastník prohlásí, že český jazyk neovládá (odst. 3 téhož ustanovení). Stěžovatel ovšem
v řízení nedal najevo, že mu český jazyk není dostatečně srozumitelný a také v něm s úřadem
komunikoval. Ostatně v důvodech kasační stížnosti zaznívá, že podání opravného prostředku,
který nemá odkladný účinek, nepovažoval za dostatečný způsob ochrany. Tou ovšem není podání
žaloby proti rozhodnutí vydanému v I. stupni.
V daném případě tedy nebyly naplněny namítané kasační důvody a zdejší soud neshledal
ani důvody, pro které by měl rozhodnutí zrušit pro pochybení, k nimž by měl přihlížet mimo
uplatněné námitky podle §109 odst. 3 s. ř. s. Proto Nejvyšší správní soud kasační stížnost jako
nedůvodnou zamítl (§110 odst. 1 s. ř. s.).
Vzhledem k tomu, že o kasační stížnosti rozhodl věcně, není již třeba rozhodovat
o žádosti o přiznání odkladného účinku.
Stěžovatel, který neměl v tomto soudním řízení úspěch, nemá právo na náhradu nákladů
řízení a úspěšnému žalovanému náklady řízení nevznikly. Proto soud rozhodl, že se žalovanému
právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti nepřiznává (§60 odst. 1, §120 s. ř. s.).
Stěžovateli byl pro řízení o kasační stížnosti ustanoven zástupcem advokát; v takovém
případě platí hotové výdaje a odměnu za zastupování stát (§35 odst. 8, §120 s. ř. s.). Vzhledem
k tomu určil soud odměnu advokáta za dva úkony právní služby – převzetí a příprava věci včetně
studia spisu (které nahrazuje poradu s klientem) dne 18. 5. 2010 a písemné podání soudu týkající
se věci samé ze dne 24. 5. 2010 (doplnění kasační stížnosti) – částkou 2 x 2100 Kč a 2 x 300 Kč
na úhradu hotových výdajů, v souladu s §9 odst. 3 písm. f), §7, §11 odst. 1 písm. b), d), §13
odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování
právních služeb (advokátní tarif), celkem 4800 Kč. Tato částka bude vyplacena z účtu Nejvyššího
správního soudu do šedesáti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 7. září 2010
JUDr. Miluše Došková
předsedkyně senátu