ECLI:CZ:NSS:2010:2.AS.91.2010:81
sp. zn. 2 As 91/2010 - 81
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Šimíčka
a soudců JUDr. Miluše Doškové a Mgr. Radovana Havelce v právní věci žalobce: V. N.N.,
zast. JUDr. Rostislavem Netrvalem, Ph.D., advokátem se sídlem Zlatnická 78, Klatovy, proti
žalovanému: Policie ČR, Ředitelství služby cizinecké policie, se sídlem Olšanská 2, Praha 3,
o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. 2. 2010,
č. j. 8 Ca 186/2009 - 46,
takto:
I. Kasační stížnost se zamítá .
II. Žalovanému se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení o kasační
stížnosti.
Odůvodnění:
I. Předmět řízení
[1] Žalobce (dále „stěžovatel“) podal včasnou kasační stížnost proti shora
označenému usnesení Městského soudu v Praze, jímž byla odmítnuta žaloba ze dne
14. 7. 2009, kterou se stěžovatel domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 5. 2009,
č. j. CPR-13414-1/ČJ-2008-9CPR-216. Tímto rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání stěžovatele
proti usnesení Policie ČR, Oblastního ředitelství služby cizinecké policie České Budějovice
(dále „správní orgán“), ze dne 26. 8. 2008, jímž bylo zastaveno řízení o žádosti stěžovatele
o povolení k dlouhodobému pobytu.
[2] Řízení o povolení k dlouhodobému pobytu stěžovatele na území ČR bylo zastaveno
podle §169 odst. 7 písm. d) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky
a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“),
podle něhož se usnesením také zastaví řízení, jestliže cizinec podal žádost o povolení
k dlouhodobému pobytu v době, kdy k tomu není oprávněn. Městský soud žalobu odmítl podle
§46 odst. 1 písm. b) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), neboť dospěl
k závěru, že nesporně došlo k opožděnému podání návrhu.
II. Obsah kasační stížnosti
[3] Z obsahu kasační stížnosti, resp. jejího doplnění, lze dovodit, že stěžovatel napadá
usnesení městského soudu z důvodu obsaženého v ustanovení §103 odst. 1 písm. e) s. ř. s., podle
něhož lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti rozhodnutí o odmítnutí návrhu
nebo o zastavení řízení.
[4] Městský soud odůvodnil napadené rozhodnutí zmeškáním lhůty pro podání žalobního
návrhu; o samotném obsahu tohoto návrhu se zmiňuje pouze okrajově. Stěžovatel má za to,
že postupoval v souladu s ustanovením §72 odst. 1 s. ř. s., neboť žalobu podal v zákonné lhůtě
dvou měsíců ode dne doručení napadeného rozhodnutí žalovaného.
[5] Žalovaný potvrdil rozhodnutí správního orgánu, kterým bylo zastaveno řízení o žádosti
stěžovatele z důvodu, že stěžovateli marně uplynula lhůta pro podání žádosti ve smyslu
ustanovení §47 odst. 1 zákona o pobytu cizinců. Stěžovatel uvádí, že správnímu orgánu doložil
zprávu MUDr. Š. ze dne 10. 6. 2008, kterou dokládal nemožnost učinit úkon spočívající v podání
předmětné žádosti dříve pro svou nemoc. Ačkoli žalobce doložil existenci důvodů na své vůli
nezávislých, které mu bránily v podání žádosti v zákonem stanovené lhůtě, ze strany správního
orgánu ani žalovaného k tomu nebylo přihlédnuto.
[6] Stěžovatel má za to, že pokud by se správní orgán a žalovaný zabývali jeho zdravotním
stavem, resp. dokladem o jeho nemoci, museli by postupovat podle §47 odst. 1 zákona o pobytu
cizinců, podle jehož věty druhé zabrání-li podání žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu
v zákonem stanovené lhůtě důvody na vůli cizince nezávislé, je cizinec oprávněn tuto žádost
podat do 3 pracovních dnů po zániku těchto důvodů; vízum se do doby zániku tohoto oprávnění
považuje za platné. Podle názoru stěžovatele je hodnocení míry bolestivosti ryze subjektivním
pocitem každého člověka a není tedy možné, aby správní orgány hodnotily, zda je či není
bolestivý stav natolik závažný, aby se mohl účastník správního řízení účastnit úředního jednání
či nikoli.
[7] Na základě uvedených důvodů proto stěžovatel navrhuje, aby Nejvyšší správní soud
napadený rozsudek městského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
III. Vyjádření žalovaného
[8] Žalovaný se na výzvu soudu ke kasační stížnosti nevyjádřil.
IV. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem
[9] Nejvyšší správní soud přezkoumal napadené usnesení Městského soudu v Praze v souladu
s §109 odst. 2 a 3 s. ř. s., vázán rozsahem a důvody v kasační stížnosti uvedenými, a dospěl
k závěru, že kasační stížnost není důvodná.
[10] Městský soud napadeným usnesením odmítl žalobu podle §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s.
z důvodu opožděného podání žalobního návrhu. Podle ustanovení §72 odst. 1 s. ř. s. lze žalobu
podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného
vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou.
Tímto zvláštním zákonem, který se uplatní přednostně, je v dané věci zákon o pobytu cizinců.
Podle ustanovení §172 odst. 1 tohoto zákona musí být žaloba proti správnímu rozhodnutí
podána do 30 dnů od doručení rozhodnutí správního orgánu v posledním stupni nebo ode dne
sdělení jiného rozhodnutí správního orgánu, pokud není dále stanoveno jinak. Zmeškání lhůty
nelze prominout.
[11] Spisový materiál potvrzuje, že rozhodnutí žalovaného bylo právnímu zástupci stěžovatele
doručeno dne 9. 6. 2009. Žaloba proti tomuto rozhodnutí byla předána k poštovní přepravě dne
14. 7. 2009, dne 15. 7. 2009 byla doručena městskému soudu. Vzhledem k tomu, že lhůta pro
podání žaloby proti rozhodnutí žalovaného marně uplynula dne 9. 7. 2009 (§172 odst. 1 zákona
o pobytu cizinců), městský soud postupoval správně, pokud žalobu odmítl pro opožděnost podle
§46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. Za této situace jsou veškeré ostatní námitky stěžovatele týkající se věci
samé bezpředmětné.
[12] Lze tedy konstatovat, že městský soud nepochybil, pokud danou věc odmítl meritorně
projednat. Kasační důvod vymezený ustanovením §103 odst. 1 písm. e) s. ř. s. naplněn nebyl,
Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost jako nedůvodnou zamítl (§110 odst. 1
věta druhá s. ř. s.).
[13] O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení §60 odst. 1 s. ř. s. ve s pojení
s §120 s. ř. s. Stěžovatel neměl ve věci úspěch, nemá proto právo na náhradu nákladů řízení
o kasační stížnosti. Žalovanému náklady řízení nevznikly a proto mu ani jejich náhrada přiznána
nebyla.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 27. října 2010
JUDr. Vojtěch Šimíček
předseda senátu