ECLI:CZ:NSS:2010:2.AS.93.2010:53
sp. zn. 2 As 93/2010 - 53
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové
a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Vojtěcha Šimíčka v právní věci žalobce: I. H., proti
žalované: Policie České republiky, Oblastní ředitelství služby cizinecké policie Ústí nad
Labem, se sídlem Ústí nad Labem, Masarykova 27, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti
rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 13. 9. 2010, č. j. 15 A 37/2010 - 36,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudkem ze dne 13. 9. 2010, č. j. 15 A 37/2010 - 36,
zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 4. 2010,
č. j. CPUL-3090/ČJ-2010-044003-TA-SV. Tímto rozhodnutím bylo dle ustanovení §129 odst. 1,
ve spojení s ustanovením §129 odst. 3 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České
republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu
cizinců“) rozhodnuto o zajištění žalobce za účelem jeho předání podle mezinárodní smlouvy
mezi Evropským společenstvím a Ukrajinou o zpětném přebírání osob. Tento rozsudek byl
doručován obecné zmocněnkyni žalobce Mgr. E. H. Z připojené doručenky vyplývá, že dne 16.
9. 2010 nebyla zmocněnkyně doručovatelkou na uvedené adrese zastižena, a proto jí byla
zanechána výzva k vyzvednutí zásilky. Vzhledem k tomu, že k vyzvednutí zásilky ze strany
zmocněnkyně nedošlo, byla tato vložena dne 29. 9. 2010 do její domovní schránky.
Proti rozsudku krajského soudu byla podána kasační stížnost, kterou krajský soud obdržel
dne 15. 10. 2010; dle připojené obálky byla k poštovní přepravě předána dne 13. 10. 2010.
Žalobce se touto kasační stížností domáhal zrušení rozsudku krajského soudu a vrácení věci
tomuto soudu k novému projednání; žádal též o ustanovení právního zástupce.
Nejvyšší správní soud se před meritorním posouzením podané kasační stížnosti zabýval
nejprve tím, zda jsou splněny všechny podmínky, za nichž může řízení o kasační stížnosti
proběhnout. Jednou z podmínek řízení je i podání kasační stížnosti v zákonem stanovené lhůtě.
Vzhledem k tomu, že rozsudek soudu se doručuje účastníkům (jejich zástupcům)
do vlastních rukou, je při doručování nutno postupovat dle ustanovení §49 občanského
soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), a to ohledem na ustanovení §42 odst. 5 soudního řádu
správního (dále jen „s. ř. s.“). Dle ustanovení prvně zmíněného platí pro písemnosti doručované
do vlastních rukou, že pokud jejich adresát nebyl zastižen, doručující orgán písemnost uloží a adresátu
zanechá vhodným způsobem písemnou výzvu, aby si písemnost vyzvedl. Nevyzvedne-li si adresát písemnost ve lhůtě
10 dnů ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí, považuje se písemnost posledním dnem této lhůty
za doručenou, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Doručující orgán po marném uplynutí této lhůty vhodí
písemnost do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky, ledaže soud i bez návrhu vyloučí vhození písemnosti
do schránky.
Jak vyplývá z předloženého soudního spisu, doručovatel učinil neúspěšný pokus
o doručení rozsudku krajského soudu dne 16. 9. 2010. Téhož dne byla zásilka uložena na poště
(v provozovně držitele poštovní licence). Vzhledem k tomu, že ve lhůtě 10 dnů
nedošlo k vyzvednutí písemnosti, považuje se posledním dnem této lhůty písemnost
za doručenou – v dané věci tedy dnem 26. 9. 2010. Tento den je proto považován za den
doručení dle ustanovení §49 odst. 4 o. s. ř.); písemnost byla doručena fikcí. Po marném uplynutí
lhůty vhodil doručující orgán písemnost do schránky, a to dne 29. 9. 2010.
Podle ustanovení §106 odst. 2 soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s“) musí být
kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí, a bylo-li vydáno opravné usnesení, běží tato
lhůta znovu od doručení tohoto usnesení. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Jak bylo shora popsáno, lhůta pro podání kasační stížnosti se odvíjí v tomto konkrétním
případě ode dne 26. 9. 2010, a nikoli od 29. 9. 2010, kdy provedl doručovatel vhození
písemnosti (rozsudku krajského soudu) do poštovní schránky zástupkyně žalobce (k tomu
srov. například rozsudek zdejšího soudu ze dne 5. 1. 2010, č. j. 2 Afs 87/2009 - 131, dostupný
na www.nssoud.cz). Bylo tedy třeba, aby zásilka obsahující kasační stížnost byla podána u držitele
poštovní licence, popřípadě osobně u příslušného soudu, nejpozději v pondělí 11. 10. 2010
(poslední den lhůty připadl na neděli 10. 10. 2010). Písemnost obsahující kasační stížnost však
byla držiteli poštovní licence prokazatelně předána až dne 13. 10. 2010 (viz obálka, jež je součástí
soudního spisu) a nelze tedy než konstatovat, že kasační stížnost byla podána až po uplynutí
zákonem stanovené lhůty a jde tedy o návrh podaný opožděně.
Podle ustanovení §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením
odmítne návrh, jestliže návrh byl podán předčasně nebo opožděně.
S ohledem na skutečnosti výše uvedené Nejvyššímu správnímu soudu nezbylo,
než kasační stížnost žalobce ve smyslu §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. (za použití §120 s. ř. s.)
usnesením odmítnout.
O náhradě nákladů tohoto řízení bylo rozhodnuto ve smyslu ustanovení §60 odst. 3
s. ř. s., ve spojení s ustanovením §120 s. ř. s. Dle ustanovení prvně zmíněného nemá žádný
z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 26. listopadu 2010
JUDr. Miluše Došková
předsedkyně senátu