ECLI:CZ:NSS:2010:2.AZS.38.2010:79
sp. zn. 2 Azs 38/2010 - 79
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové
a soudců JUDr. Vojtěcha Šimíčka, Mgr. Radovana Havelce, JUDr. Zdeňka Kühna
a JUDr. Milana Kamlacha v právní věci žalobce: O. S., zastoupeného Mgr. Dagmar Rezkovou
Dřímalovou, advokátkou se sídlem Muchova 9/223, Praha 6, proti žalovanému: Ministerstvo
vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského
soudu v Praze ze dne 22. 1. 2010, č. j. 1 Az 14/2009 - 25,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Ustanovené advokátce Mgr. Dagmar Rezkové Dřímalové se nepřiznává
odměna a úhrada hotových výdajů za zastupování v řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Žalobce (dále „stěžovatel“) podal včasnou kasační stížnost proti shora označenému
rozsudku městského soudu, kterým byla zamítnuta žaloba stěžovatele proti
rozhodnutí Ministerstva vnitra (dále „žalovaný“) ze dne 18. 9. 2009,
č. j. OAM-61-631/LE-BE03-PA03-R2-2008. Tímto rozhodnutím žalovaný neudělil stěžovateli
mezinárodní ochranu podle §12, §13, §14, §14a a §14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu
a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů
(zákon o azylu).
V kasační stížnosti stěžovatel výslovně uplatnil důvody vymezené v §103 odst. 1 písm. a)
a b) soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), namítá totiž nezákonnost spočívající
v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení, a dále vady řízení
spočívající v tom, že při zjišťování skutkové podstaty byl porušen zákon v ustanoveních
o řízení před správním orgánem takovým způsobem, že to mohlo ovlivnit zákonnost, a pro tuto
důvodně vytýkanou vadu soud, který ve věci rozhodoval, měl napadené rozhodnutí správního
orgánu zrušit. Stěžovatel proto navrhuje, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek
městského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že se dostatečným způsobem zabýval
všemi potřebnými skutečnostmi, v případě stěžovatele však neshledal existenci žádného
z taxativně vymezených důvodů udělení azylu podle §12 zákona o azylu. Nebyl shledán
ani zvlášť zřetele hodný důvod pro udělení azylu ve smyslu §14 tohoto zákona. Žalovaný rovněž
v případě stěžovatele neshledal důvody pro udělení doplňkové ochrany ve smyslu §14a zákona
o azylu. Vzhledem k tomu, že kasační stížnost postrádá uvedení jakýchkoli konkrétních
pochybení, nezákonných postupů, skutkových argumentací, úvah, hodnocení, závěrů apod.,
jichž se měl žalovaný nebo soud vůči stěžovateli v průběhu řízení dopustit, navrhuje žalovaný,
aby byla kasační stížnost odmítnuta.
Kasační stížnost shledal Nejvyšší správní soud přípustnou, ke stejnému závěru však
nemohl dojít při posuzování otázky přijatelnosti (tj. zda kasační stížnost přesahuje vlastní zájmy
stěžovatele) ve smyslu §104a s. ř. s. Přijatelností kasační stížnosti ve věcech mezinárodní ochrany
se Nejvyšší správní soud podrobně zabýval ve svém precedenční usnesení ze dne 26. 4. 2006,
sp. zn. 1 Azs 13/2006 (publ. pod č. 933/2006 Sb. NSS, dostupné na www.nssoud.cz). Podle
tohoto usnesení se o přijatelnou kasační stížnost může jednat v následujících typových případech:
1) kasační stížnost se dotýká právních otázek, které dosud nebyly vůbec či nebyly plně řešeny
judikaturou Nejvyššího správního soudu, 2) kasační stížnost obsahuje právní otázku,
která je dosavadní judikaturou řešena rozdílně, 3) nastane potřeba učinit judikatorní odklon
(Nejvyšší správní soud ve výjimečných a odůvodněných případech sezná, že je namístě změnit
výklad určité právní otázky, řešené dosud správními soudy jednotně), 4) bylo-li
v napadeném rozhodnutí krajského soudu shledáno zásadní pochybení, které mohlo mít dopad
do hmotně-právního postavení stěžovatele. Přijatelnost kasační stížnosti ve věcech mezinárodní
ochrany je přitom předpokladem jejího meritorního projednání.
Stěžovatel žádný z důvodů přijatelnosti kasační stížnosti neuvedl a ani Nejvyšší správní
soud v daném případě přijatelnost kasační stížnosti neshledal. Kasační stížnost obsahuje toliko
výše uvedené zákonné důvody, nezahrnuje však žádnou další argumentaci; k obecnému důvodu
kasační stížnosti vymezenému v §103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. nespecifikuje, jaká právní otázka
měla být ze strany soudu nesprávným způsobem posouzena, v případě důvodu podle §103
odst. 1 písm. b) s. ř. s. rovněž neuvádí jakákoliv konkrétní pochybení. Nejvyšší správní soud
vychází z premisy „nechť si každý střeží svá práva“; s ohledem na zásadu dispoziční proto není
možné, aby byla v tomto ohledu ze strany soudu vyvíjena iniciativa směrem k vytváření
argumentace za stěžovatele (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne
13. 4. 2004, č. j. 3 Azs 18/2004 - 37, publ. pod č. 312/2004 Sb. NSS).
Vzhledem k tomu, že Nejvyšší správní soud neshledal vady, ke kterým by musel přihlížet
z úřední povinnosti ve smyslu §109 odst. 3 s. ř. s (zmatečnost řízení před soudem,
nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí, nicotnost rozhodnutí správního orgánu),
a jež by přijatelnost kasační stížnosti mohly založit, nezbylo nic jiného, než kasační stížnost
ve smyslu §104a s. ř. s. odmítnout pro nepřijatelnost.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení §60 odst. 3 ve spojení
s §120 s. ř. s., podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, pokud byla
kasační stížnost odmítnuta.
Stěžovateli byla právní zástupkyní pro řízení o kasační stížnosti ustanovena advokátka;
v takovém případě platí hotové výdaje a odměnu za zastupování stát (§35 odst. 7, §120 s. ř. s.).
V daném případě však z obsahu spisu neplyne, že by ustanovená zástupkyně učinila úkon právní
služby, za který by jí náležela odměna ve smyslu vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších
předpisů (advokátní tarif), ostatně sama zástupkyně soudu sdělila, že neuplatňuje nárok
na odměnu a náhradu hotových výdajů za zastupování stěžovatele; soud jí proto toto právo
nepřiznal.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 1. září 2010
JUDr. Miluše Došková
předsedkyně senátu