ECLI:CZ:NSS:2010:3.ADS.118.2010:50
sp. zn. 3 Ads 118/2010 - 50
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Průchy
a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Jaroslava Vlašína v právní věci žalobce: Ing. P. Ch.,
proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy, se sídlem Mariánské nám. 2, Praha 1, v
řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 7. 2009, č. j. MHMP 534211/2009
SSP/231/09, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne
31. 3. 2010, č. j. 9 Ca 291/2009 – 36,
takto:
Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 31. 3. 2010, č. j. 9 Ca 291/2009 – 36
se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Žalobce brojí včas podanou kasační stížností proti v záhlaví uvedenému usnesení
Městského soudu v Praze, kterým bylo rozhodnuto, že se návrh žalobce na osvobození
od soudních poplatků zamítá.
Žalobce podal dne 12. 9. 2009 k Městskému soudu v Praze žalobu směřující
proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 7. 2009, č. j. MHMP 534211/2009 SSP/231/09.
Rozhodnutím žalovaného bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Úřadu práce
hlavního města Prahy č. j. 12473/8/AEA-1/10 ze dne 6. 5. 2009, kterým byla žalobci zamítnuta
žádost o dávku státní sociální podpory příspěvek na bydlení podle ust. §61 odst. 2 zákona
č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře.
Městský soud v Praze přípisem ze dne 22. 10. 2009 žalobce vyzval k zaplacení soudního
poplatku z podané žaloby ve výši 2000 Kč.
Podáním ze dne 2. 11. 2009 žalobce požádal o osvobození od soudních poplatků. Soud
žalobci zaslal k vyplnění formulář „Potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech“
a následně ho vyzýval k objasnění a aktualizaci jeho příjmů a výdajů.
Městský soud v Praze poté dospěl k závěru, že žádosti žalobce o osvobození od soudních
poplatků nelze vyhovět, neboť věrohodným způsobem nedoložil, že nemá dostatečné prostředky
k úhradě soudního poplatku.
Podle soudu bylo nepochybné, že žalobce musí mít finanční zdroje, z nichž hradí náklady
na své živobytí a také náklady, které dle svých tvrzení vynakládá na výživu a úhr adu svých potřeb
a úhradu potřeb nezletilého syna. Žalobcem vykázané nepatrné příjmy z podnikání k úhradě
nákladů rozhodně nemohou stačit. Obecné proklamace typu „na co je, na to je a na co není,
na to už není“ majetkové poměry žalobce neosvětlují. Doložená existence jednoho dluhu žalobce
vůči společnosti Home Credit, a.s., bez toho, aby žalobce věro hodným způsobem prokázal,
na co prostředky z poskytnutého úvěru použil, k prokázání tíživé majetkové situace žalobce
nepostačuje.
Usnesení Městského soudu v Praze napadl žalobce (dále jen „stěžovatel“) kasač ní
stížností a namítal, že napadené rozhodnutí je především nepřezkoumatelné a dále věcně
závadné, neboť stojí na „penalizaci“ stěžovatele za nedodání požadovaných listin, což zákon
neumožňuje. Soud byl naopak povinen posoudit podklady předložené stěžovatelem,
které byly zcela dostačující k objasnění majetkových poměrů, tak tomu však nebylo a soud
svou povinnost hodnotit důkazy účelově obešel. Pokud po stěžovateli soud požadoval předložení
listin, jednalo se ze strany stěžovatele o nesplnění požadavku soudu, jehož akceptace je z podstaty
věci nemožná. Jestliže měl soud pochybnosti o založených důkazech, měl si např. od finančního
úřadu vyžádat nebo opatřit důkazy jiné. Dokladování toho, na co stěžovatel úvěr použil, je zcela
mimo sféru řízení o žádosti o osvobození od soudního poplatku, soud si měl dov odit, že byl
použit na krytí základních životních nákladů.
Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud rozsudek Městského soudu v Praze zrušil
a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Vyjádření ke kasační stížnosti nebylo žalovaným podáno.
Kasační stížnost je podle §102 a násl. s. ř. s. přípustná. Nejvyšší správní soud přezkoumal
kasační stížností napadené usnesení Městského soudu v Praze a po posouzení věci dospěl
k závěru, že kasační stížnost je důvodná.
Nejvyšší správní soud podotýká, že v řízení u Nejvyššího správního soudu o kasační
stížnosti proti usnesení krajského soudu o zamítnutí žádosti o osvobození od soudních poplatků,
není podle judikatury Nejvyššího správního soudu nedostatek právního zastoupení důvodem
pro odmítnutí kasační stížnosti (rozsudek NSS č. j. 1 Afs 65/2007 - 37 ze dne 24. 10. 2007).
Podle ust. §11 odst. 1 písm. b) zákona č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích,
se od poplatků osvobozují řízení ve věcech důchodového pojištění (zabezpečení), příplatku
k důchodu, zvláštního příspěvku k důchodu, nemocenského pojištění, státní sociální podpory,
pojistného na veřejné zdravotní pojištění, pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní
politiku zaměstnanosti, sociální péče, pomoci v hmotné nouzi a státních dávek.
Ze žaloby vyplývá, že stěžovatel napadal rozhodnutí žalovaného, jímž mu byla zamítnuta
žádost o příspěvek na bydlení jako dávky státní sociální podpory podle zákona č. 117/1995 Sb.,
o státní sociální podpoře.
Na řízení ve věci podané žaloby se tudíž vztahuje věcné osvoboz ení ve smyslu §11
odst. 1 písm. b) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Nebylo na místě, aby Městský
soud v Praze stěžovatele vyzýval k zaplacení soudního poplatku, k následné žádosti stěžovatele
o osvobození od soudního poplatku posuzoval, zda tato žádost je důvodná či nikoliv a vydával
rozhodnutí.
Nejvyšší správní soud tak dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná. Proto podle
§110 odst. 1 věty první s. ř. s. napadené usnesení Městského soudu v Praze zrušil a věc mu vrátil
k dalšímu řízení, v němž bude Městský soud v Praze podle odstavce 3 téhož ustanovení vázán
právním názorem Nejvyššího správního soudu vysloveným v tomto zrušujícím rozsudku.
V novém rozhodnutí pak Městský soud v Praze podle §110 odst. 2 věty první s. ř. s.
rozhodne také o náhradě nákladů řízení o této kasační stížnosti.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné (§53 odst. 3
s. ř. s.).
V Brně dne 29. září 2010
JUDr. Petr Průcha
předseda senátu