ECLI:CZ:NSS:2010:3.ADS.9.2010:48
sp. zn. 3 Ads 9/2010 - 48
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Průchy
a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Milana Kamlacha v právní věci žalobce: V. M., proti
žalovaným: 1) Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR, se sídlem Orlická 2020/4, Praha 3, 2)
JUDr. J. Š. - soudní exekutor, proti rozhodnutí prvního žalovaného ze dne 25. 10. 2006,
č. j. OPSK/2426/06/Bib., v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu
v Praze ze dne 7. 8. 2009, č. j. 7 Ca 287/2008 – 27,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal kasační stížnost proti usnesení Městského soudu
v Praze (dále jen „městský soud“) ze dne 7. 8. 2009, č. j. 7 Ca 287/2008 – 27, kterým podle §37
odst. 5 s. ř. s. odmítl stěžovatelovu žalobu, neboť obsahovala nedostatky spočívající v neoznačení
napadeného rozhodnutí dnem vydání, spisovou značkou a orgánem, který jej vydal, včetně data
doručení stěžovateli (§71 odst. 1 písm. a) s. ř. s.). Dále žaloba neobsahovala některé další
náležitosti vyžadované §71 odst. 1 s. ř. s. Stěžovatel tyto vady, pro které nebylo možné v řízení
pokračovat, přes výzvu městského soudu neodstranil.
Proti tomuto usnesení podal stěžovatel kasační stížnost, v níž uvedl, že ji blíže odůvodní
advokát, a zároveň požádal městský soud, aby řízení přerušil do 15. 10. 2009 z důvodu
své zdravotní indispozice, kterou doložil lékařským potvrzením.
Městský soud postupoval v souladu s §108 odst. 1 s. ř. s. a vyzval stěžovatele usnesením
ze dne 14. 9. 2009, č. j. 7 Ca 287/2008 - 43, aby mu do 30. 10. 2009 předložil plnou moc
udělenou advokátovi, který jej bude zastupovat v řízení o této kasační stížnosti v souladu s §105
odst. 2 s. ř. s. a aby uvedl, v jakém rozsahu a jakých skutkových či právních důvodů napadá
usnesení městského soudu ze dne 7. 8. 2009, č. j. 7 Ca 287/2008 – 27. Zároveň jej poučil,
že pokud tak neučiní, bude kasační stížnost odmítnuta podle §37 odst. 5 s. ř. s. Zásilku
obsahující toto usnesení doručoval městský soud na adresu P. O. B. č. 11, N. S., kterou stěžovatel
označil jako adresu pro doručování jak v žalobě ze dne 15. 8. 2008 či v podání adresované
městskému soudu ze dne 3. 3. 2009, tak zejména v podané kasační stížnosti ze dne 1. 9. 2009. Ze
soudního spisu Nejvyšší správní soud rovněž zjistil, že na této adrese si stěžovatel zásilky běžně
přebíral (viz např. kasační stížností napadené usnesení městského soudu, které si na této adrese
osobně převzal dne 19. 8. 2009). Protože však stěžovatel nebyl na této adrese zastižen, byla
zásilka vložena do domovní schránky dne 1. 10. 2009. Tímto dnem tedy usnesení nabylo právní
moci. Stěžovatel na tuto výzvu obsaženou v usnesení ze dne 14. 9. 2009, č. j. 7 Ca 287/2008 - 43,
nijak nereagoval.
Nejvyšší správní soud připomíná, že před posouzením merita věci se musí vždy zabývat
tzv. podmínkami řízení. Mezi tyto podmínky řízení patří i povinné zastoupení stěžovatele
advokátem dle §105 odst. 2 s. ř. s. Rovněž musí kasační stížnost splňovat náležitosti stanovené
v §106 odst. 1 s. ř. s. Pokud je kasační stížnost postrádá, musí být podle odst. 3 téhož ustanovení
doplněny ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení vyzývajícího k odstranění vad. Chybějící
náležitosti (zejména rozsah napadení a vymezení důvodů) brání v pokračování v řízení,
neboť v něm je Nejvyšší správní soud vázán rozsahem kasační stížnosti a jejími důvody.
Protože stěžovateli byla i vzhledem k jeho zdravotní indispozici městským soudem
poskytnuta dostatečná lhůta k doplnění kasační stížnosti a stěžovatel ani do doby jejího
projednávání nedoložil (či jakkoli jinak na výzvu nereagoval), že je zastoupen advokátem
ve smyslu §105 odst. 2 s. ř. s. a tuto vadu k výzvě soudu neodstranil, nebylo možné v řízení
pokračovat a kasační stížnost věcně projednat. Z těchto důvodů Nejvyšší správní soud kasační
stížnost odmítl podle §46 odst. 1 písm. a) ve spojení s §120 s. ř. s. (viz usnesení Nejvyššího
správního soudu ze dne 12. 11. 2003, č. j. 3 Afs 9/2003 - 19, či usnesení Nejvyššího správního
soudu ze dne 4. 6. 2003, č. j. 2 Ads 29/2003 - 40, přístupná na www.nssoud.cz).
Nejvyšší správní soud upozorňuje, že kasační stížnost nebyla soudem projednatelná
rovněž proto, že neobsahovala ani zákonné náležitosti kasační stížnosti podle §106 odst. 1 s. ř. s.,
a to ani poté co městský soud stěžovatele vyzval usnesením podle §37 odst. 5 s. ř. s. k doplnění
kasační stížnosti o požadované náležitosti, aby tak byly odstraněny její vady, přičemž jej poučil
i o následcích nevyhovění této výzvě. V posuzované věci je tak dán také důvod pro odmítnutí
kasační stížnosti podle §37 odst. 5 s. ř. s. v návaznosti na §106 odst. 1 s. ř. s., neboť stěžovatel
přes výzvu soudu neodstranil nedostatky kasační stížnosti a v řízení proto nebylo možné
pokračovat.
O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud za použití
ustanovení §60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s ustanovením §120 téhož zákona tak, že žádný
z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť kasační stížnost byla odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 21. dubna 2010
JUDr. Petr Průcha
předseda senátu