ECLI:CZ:NSS:2010:3.AZS.22.2010:83
sp. zn. 3 Azs 22/2010 - 83
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína
a soudců JUDr. Petra Průchy, JUDr. Milana Kamlacha, JUDr. Jiřího Pally a JUDr. Vojtěcha
Šimíčka v právní věci žalobce: M. N., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Praha 7,
Nad Štolou 3, o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 12. 2008, č.j. OAM-506/LE-
BE03-BE07-2008, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Praze
ze dne 18. 1. 2010, č. j. 48 Az 117/2008 - 70,
takto:
I. Kasační stížnost se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas podanou kasační stížností napadá shora označené
usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 18. 1. 2010, č. j. 48 Az 117/2008 - 70, kterým byl
zamítnut jeho návrh na ustanovení advokáta pro řízení o kasační stížnosti ve věci neudělení
mezinárodní ochrany. V odůvodnění napadeného usnesení Krajský soud v Praze konstatoval,
že stěžovatel si nevyzvedl na poště zásilku s vyzývacím usnesením a tiskopisem k doložení
celkových majetkových poměrů, a tyto pak soudu ve stanovené lhůtě nedoložil. Vzhledem
k tomu, že stěžovatel neprokázal majetkové poměry, které jsou rozhodné pro posouzení žádosti,
soud návrh na ustanovení zástupce podle §35 odst. 8 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád
správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) zamítl.
Proti tomuto usnesení podal stěžovatel včasnou kasační stížnost (označenou jako „sdělení
k usnesení“) v níž namítá, že mu byla výzva k doložení majetkových poměrů zaslána
na nesprávnou (dřívější) adresu – N. Z. x., u paní M . K., ač ve svém podání dne 6. 10. 2009
krajskému soudu sdělil, že jeho nová adresa je N. Z. x. Současně poznamenal, že jako důkaz
přikládá kopii doručovací obálky.
Žalovaný se ke kasační stížnosti nevyjádřil.
Nejvyšší správní soud nejprve posoudil formální náležitosti kasační stížnosti
a konstatoval, že kasační stížnost je podána včas a jde o rozhodnutí, proti němuž je kasační
stížnost přípustná.
Po přezkoumání věci dospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná.
Stěžovatel není v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem. K otázce přípustnosti
kasační stížnosti za této situace Nejvyšší správní soud poznamenává, že podle jeho konstantní
judikatury v řízení u Nejvyššího správního soudu o kasační stížnosti proti usnesení krajského soudu o zamítnutí
návrhu na ustanovení zástupce žalobců není důvodem pro odmítnutí kasační stížnosti nedostatek právního
zastoupení (§105 odst. 2 s. ř. s.) [srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 4. 2004,
č. j. 6 Azs 27/2004 – 41, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu
pod č. 486/2005, www.nssoud.cz].
Ačkoli v kasační stížnosti stěžovatel výslovně nečiní odkaz na příslušné ustanovení
soudního řádu správního, jehož se dovolává při tvrzené nezákonnosti napadeného rozhodnutí,
lze z obsahu kasační stížnosti usuzovat, že se nápravy vydaného rozhodnutí dovolává z důvodu
uvedeného v §103 odst. 1 písm. d) s. ř. s., když má za to, že se Krajský soud v Praze dopustil
jiné vady řízení, která měla za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé.
Takové nedostatky či vady Nejvyšší správní soud v posuzované věci nezjistil.
Podle §35 odst. 8 s. ř. s. může předseda senátu navrhovateli (zde stěžovateli),
u něhož jsou předpoklady, aby byl osvobozen od soudních poplatků, a je-li to třeba k ochraně
jeho práv, na návrh ustanovit usnesením zástupce, jímž může být i advokát. Z citace uvedeného
zákonného ustanovení vyplývá, že účastníku lze ustanovit zástupce tehdy, jestliže jsou splněny
dvě podmínky: 1) jde o účastníka, u něhož jsou dány předpoklady pro osvobození od soudních
poplatků, a 2) jestliže je to třeba k ochraně jeho zájmů.
V projednávané věci se krajský soud před vydáním napadeného usnesení zabýval
splněním první zákonné podmínky (splnění druhé podmínky je v případě řízení o kasační
stížnosti dáno ze zákona), neboť ve smyslu ustanovení §36 odst. 3 s. ř. s. vyžadoval
od stěžovatele doklady potvrzující jeho osobní, majetkové a výdělkové poměry. Podle tohoto
ustanovení může být na vlastní žádost od soudních poplatků osvobozen pouze ten účastník,
který doloží, že nemá dostatečné prostředky.
Ze soudního spisu vyplývá, že Krajský soud v Praze zaslal usnesení ze dne 18. 11. 2009,
č. j. 48 Az 117/2008 - 68, kterým vyzval stěžovatele k doložení osobních, majetkových
a výdělkových poměrů, spolu s příslušným tiskopisem k vyplnění, na adresu N. Z. x, X, kterou
stěžovatel krajskému soudu oznámil jako novou adresu svým podáním doručeným soudu dne
6. 10. 2009. Adresát si však zásilku přes oznámení o jejím uložení nevyzvedl, a ve stanovené lhůtě
na ni nijak nereagoval.
Pokud stěžovatel namítá, že mu předmětná zásilka byla doručována na dřívější
adresu, tj. na adresu – N. Z. x, u paní M. K., nemá pravdu. Ve spisu je na č.l. 69 založen originál
doručovací obálky, na níž je uvedena správně nová adresa stěžovatele, tj. N. Z. x, X.
Stěžovatel jako důkaz ke své námitce doložil kopii doručovací obálky, na níž je skutečně
uvedena stará stěžovatelova adresa, a to adresa – N. Z. x, u paní M . K. Porovnáním této kopie
doručovací obálky založené na č.l. 74 s originálem doručovací obálky na č.l. 69 spisu Nejvyšší
správní soud zjistil, že jde o kopii doručovací obálky od jiné zásilky určené stěžovateli. Jmenovitě
jde o zásilku odesílanou 21. 1. 2010, která obsahovala návazné usnesení Krajského soudu v Praze
ze dne 18. 1. 2010, č. j. 48 Az 117/2008 - 70, jež je nyní napadeno kasační stížností. Doručovaní
této zásilky však není předmětem posouzení merita uplatněných kasačních námitek.
Nejvyšší správní soud uzavírá, že v postupu a rozhodnutí krajského soudu neshledal
namítaná pochybení. Krajský soud usnesení ze dne 18. 11. 2009, č. j. 48 Az 117/2008 - 68,
kterým vyzval stěžovatele k doložení osobních, majetkových a výdělkových poměrů, spolu
s příslušným tiskopisem k vyplnění, zaslal správně na aktuální stěžovatelem uvedenou adresu – N.
Z. x, X, a bylo jen stěžovatelovým pochybením, že si uloženou zásilku nevyzvedl. Za tohoto
stavu věci Nejvyšší správní soud kasační stížnost pro její nedůvodnost zamítl (§110 odst. 1 s. ř.
s.).
O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud podle §60 odst. 1
s. ř. s, ve spojení s §120 s. ř. s. Stěžovatel neměl v řízení úspěch, žalovaný, který v řízení úspěch
měl, žádné náklady neuplatňoval a Nejvyšší správní soud ani žádné mu vzniklé náklady ze spisu
nezjistil. Rozhodl proto tak, že se žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení o kasační
stížnosti nepřiznává.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 17. června 2010
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu