ECLI:CZ:NSS:2010:3.AZS.53.2009:49
sp. zn. 3 Azs 53/2009 - 49
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína
a soudců JUDr. Petra Průchy, JUDr. Milana Kamlacha, JUDr. Vojtěcha Šimíčka a JUDr. Jiřího
Pally v právní věci žalobkyně: B. O., zast. JUDr. Alenou Lasotovou, advokátkou se sídlem
Ostrava - Moravská Ostrava, Přívozská 10, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem
Nad Štolou 3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 4. 2009, č. j. OAM-190/VL-18-08-
2009, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30.
9. 2009, č. j. 62 Az 9/2009 - 30,
takto:
I. Kasační stížnost se zamítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Zástupkyni žalobkyně JUDr. Aleně Lasotové, advokátce, se nepřiznává
odměna za zastupování v řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě se žalobkyně (dále též „stěžovatelka“)
domáhala zrušení shora označeného usnesení, kterým jí byla ustanovena pro řízení o žalobě
proti shora označenému rozhodnutí žalovaného ve věci neudělení mezinárodní ochrany
zástupkyně z řad advokátů, JUDr. Alena Lasoto vá, advokátka se sídlem Ostrava – Moravská
Ostrava, Přívozská 10.
Stěžovatelka v podané kasační stížnosti navrhuje, aby Nejvyšší správní soud napadené
usnesení zrušil a tvrdí, že „paní advokátka je neustále nepřítomná na této adrese, nedokážu
se s ní telefonicky spojit“. Dále stěžovatelka uvádí, že opakovaně žádá soud o ustanovení
bezplatného právního zástupce z řad advokátů v Praze, protože teď bydlí v Praze. K paní
advokátce JUDr. Aleně Lasotové již nemá důvěru, důvěru má k panu advokátu Mgr. A.
Perepečenovu, se sídlem na adrese ul. Jana Zajíce 36, Praha 7, který je stále přítomný a je schopen
s ní dále pracovat.
Podle ustanovení §35 odst. 8 s. ř. s. věta před středníkem, navrhovateli, u něhož jsou
předpoklady, aby byl osvobozen od soudních poplatků, a je-li to třeba k ochraně jeho práv, může předseda senátu
na návrh ustanovit usnesením zástupce, jímž může být i advokát.
Stěžovatelka tyto zákonné podmínky splnila, a proto jí také byla napadeným usnesením
zástupkyně – advokátka ustanovena. V podané kasační stížnosti vyjadřuje nespokojenost
s ustanovenou advokátkou a požaduje ustanovení jiného zástupce – advokáta, jehož si vybrala
a jmenovitě jej označuje.
Nejvyšší správní soud se otázkou práva na ustanovení zcela konkrétní osoby zástupcem
již opakovaně zabýval. K tomu lze odkázat zejména na rozsudek ze dne 8. 9. 2005, č. j. 6 Ads
64/2005 - 25, www.nssoud.cz, podle něhož „právo na ustanovení zástupce (§35 odst. 7 s. ř. s.) není
právem na ustanovení konkrétní osoby, kterou navrhovatel v návrhu označuje “. V tomto rozhodnutí
se Nejvyšší správní soud vyjádřil i k situaci, kdy ustanovený advokát nemá sídlo v místě bydliště
účastníka řízení. Podotýká se, že v době podání žaloby se žalobkyně zdržovala v obvodu
Krajského soudu v Ostravě, tedy i v místě sídla ustanovené zástupkyně.
Právem na ustanovení zástupce a s tím souvisejícími otázkami se zabýval rozšířený senát
Nejvyššího správního soudu, který dospěl k závěru, že účastník soudního řízení sice má právo
na ustanovení zástupce, který je schopen poskytnout a zajistit odborné zastoupení v řízení
před soudem, nikoli však právo na ustanovení konkrétního zástupce, kterého stěžovatel označuje
v návrhu, zvláště pokud svůj návrh neopře o rozumné a věcně oprávněné důvody (viz rozsudek
rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 12. 2009, č. j. 7 Azs 24/2008 - 141).
K uvedenému je navíc třeba dodat, že v nyní posuzovaném případě stěžovatelka v návrhu
na ustanovení zástupce žádnou konkrétní osobu ani nenavrhovala. Tak tomu činní až v kasační
stížnosti.
Pokud stěžovatelka obecně namítá, že advokátka je neustále nepřítomná na své adrese,
a stěžovatelka se s ní nedokáže telefonicky spojit, což přičítá k tíži zástupkyně, z těchto
nekonkrétních obvinění Nejvyšší správní soud nemohl vyvodit závěry pro danou kasační stížnost.
Proto bude na krajském soudu, aby po náležité konkretizaci výtek stěžovatelky , pokud
je stěžovatelka učiní, zvážil zproštění ustanovené advokátky funkce zástupce a případně ustanovil
jinou vhodnou osobu.
Nejvyššímu správnímu soudu tak nezbylo než kasační stížnost jako nedůvodnou podle
§110 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších př edpisů (dále
jen „s. ř. s.“) zamítnout.
O nákladech řízení rozhodl soud podle §60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků
nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla- li kasační stížnost odmítnuta.
Ustanovené zástupkyni stěžovatelky Nejvyšší správní soud nepřiznal odměnu
za zastupování, neboť z obsahu spisu nezjistil žádný úkon advokátky v tomto řízení,
což je logickým vyústěním toho, že kasační stížností bylo napadeno právě usnesení o ustanovení
JUDr. Aleny Lasotové zástupkyní stěžovatelky.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 3. února 2010
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu