ECLI:CZ:NSS:2010:4.ADS.29.2010:39
sp. zn. 4 Ads 29/2010 - 39
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar
Nygrínové a soudců JUDr. Jiřího Pally a JUDr. Marie Turkové v právní věci žalobce: M. V., proti
žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, v řízení o
kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 25. 11. 2009, č. j. 41 Cad
90/2009 - 23,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Žalovaná rozhodnutím ze dne 22. 4. 2009, č. X, zamítla žalobcovu žádost o plný
invalidní důchod pro nesplnění podmínek §38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění,
ve znění pozdějších předpisů. V odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí žalovaná uvedla, že
podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení v Hodoníně ze dne 15. 4. 2009 není
žalobce plně invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla
jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti o 60 %. Žalobci pak nadále náleží částečný invalidní
důchod.
Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 25. 11. 2009, č. j. 41 Cad 90/2009 - 23, žalobu
žalobce napadající shora uvedené rozhodnutí žalované zamítl. Na základě posudku Posudkové
komise Ministerstva práce a sociálních věcí, pracoviště Brno, ze dne 19. 10. 2009, soud dospěl
k závěru, že žalobce nebyl ke dni vydání žalobou napadeného rozhodnutí plně invalidní.
Posudková komise totiž pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti žalobce stanovila
na 50 %, přičemž odlišné hodnocení od posudku okresní správy sociálního zabezpečení náležitě
odůvodnila. Podle soudu tak zjištěný pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti nedosahuje
potřebné 66 % míry, přičemž se u žalobce nejedná o zdravotní postižení podle přílohy č. 3
vyhlášky č. 284/1995 Sb. Soud uzavřel, že žalobce nebyl plně invalidní a tudíž nesplnil podmínky
pro přiznání plného invalidního důchodu.
Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále též „stěžovatel“) včasnou kasační stížnost,
kde uvedl, že žádá o její vyřízení Nejvyšší správní soud.
Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 5. 1. 2010, č. j. 41 Cad 90/2009 - 29,
byl žalobce vyzván, „aby ve lhůtě do jednoho měsíce … doložil plnou moc udělenou advokátovi, který jej bude
zastupovat v řízení o kasační stížnosti“ a následně, aby jeho prostřednictvím doplnil údaj o tom,
kdy mu byl napadený rozsudek doručen, v jakém rozsahu jej napadá a uvedl důvody kasační
stížnosti podle §103 odst. 1 s. ř. s. Soud mj. uvedl, že zastoupení advokátem je v řízení o kasační
stížnosti povinné a představuje podmínku řízení, přičemž stěžovatele současně poučil, že nebude-
li doložena plná moc a doplněny důvody kasační stížnosti a rozsah napadení, bude kasační
stížnost odmítnuta. Vedle toho poučil stěžovatele též o možnosti požádat o ustanovení zástupce
pro řízení o kasační stížnosti podle §35 odst. 8 s. ř. s.
Uvedená výzva krajského soudu ze dne 5. 1. 2010 byla stěžovateli doručena postupem
podle §42 odst. 5 s. ř. s. a §50 odst. 1 o. s. ř. dne 15. 1. 2010. Doklad o tom se nachází
v soudním spise na č.l. 29. Na výzvu reagoval stěžovatel podáním ze dne 5. 2. 2010,
v němž požádal o vyřízení kasační stížnosti k Nejvyššímu správnímu soudu a shrnul ve stručnosti
průběh řízení před žalovanou a krajským soudem.
K tomu, aby se Nejvyšší správní soud mohl meritorně zabývat kasační stížností napadající
rozsudek krajského soudu je třeba, aby byly splněny podmínky řízení o kasační stížnosti.
Podmínkou řízení podle §105 odst. 2 s. ř. s. je prokázání skutečnosti, že stěžovatel je v řízení
o kasační stížnosti zastoupen advokátem, nebo že má vysokoškolské právnické vzdělání,
které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Na nezbytnost zastoupení advokátem v řízení o kasační stížnosti byl stěžovatel
upozorněn již v rámci poučení obsaženém v rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 25. 11.
2009, č. j. 41 Cad 90/2009 - 23. V návaznosti na včas podanou kasační stížnost byl stěžovatel
usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 5. 1. 2010, č. j. 41 Cad 90/2009 - 29, vyzván, aby
odstranil nedostatky spočívající především v absenci povinného zastoupení advokátem, přičemž
jej krajský soud současně upozornil na právní následky nezastoupení. Stěžovatel byl rovněž
poučen o možnosti požádat o ustanovení advokáta soudem. Na uvedenou výzvu však stěžovatel
ve stanovené měsíční lhůtě reagoval toliko podáním ze dne 5. 2. 2010, kterým pouze zkráceně
zrekapituloval průběhu řízení před žalovanou a krajským soudem, aniž současně doložil udělenou
plnou moc advokátovi či požádal soud o jeho ustanovení.
Podle Nejvyššího správního soudu krajský soud poskytl stěžovateli dostatečnou možnost
k uplatnění svých práv, čehož však stěžovatel nevyužil. Za dané procesní situace je třeba vycházet
z toho, že stěžovatel není zastoupen advokátem, pročež nejsou splněny podmínky řízení o
kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud proto podle §120 a §37 odst. 5 s. ř. s. kasační stížnost
stěžovatele odmítl.
O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud podle §60 odst. 3 s.
ř. s použitého přiměřeně podle §120 s. ř. s., neboť v případě odmítnutí návrhu - kasační stížnosti
- nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 23. března 2010
JUDr. Dagmar Nygrínová
předsedkyně senátu