ECLI:CZ:NSS:2010:4.ADS.59.2010:86
sp. zn. 4 Ads 59/2010 - 86
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar
Nygrínové a soudců JUDr. Marie Turkové a JUDr. Jiřího Pally v právní věci žalobce: P. M., zast.
Mgr. Svatoplukem Šplechtnou, advokátem, se sídlem Jindřišská 20, Praha 1, proti žalovanému:
policejní prezident Policie České republiky, se sídlem Strojnická 27, Praha 7, o kasační
stížnosti žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 12. 2009, č. j. 11 Ca
101/2008 – 48,
takto:
I. Řízení se z a s t a v u je .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze shora označeným rozsudkem zrušil rozhodnutí policejního
prezidenta Policie České republiky (žalovaného) ve věcech služebních, ze dne 11. 1. 2008, č. 84
(jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí ředitele Policie České republiky, Správy
hl. města Prahy, ve věcech služebního poměru ze dne 27. 6. 2007, č. 5443/2007, kterým bylo
rozhodnuto o tom, že se zamítá žádost žalobce o poskytnutí doplatku odměny za služební
pohotovost za dobu od 1. 7. 2000 do 30. 4. 2001) , věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení
a dále mu uložil povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 7 712 Kč do třiceti dnů
od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.
Proti rozsudku Městského soudu v Praze podal žalovaný (dále též „stěžovatel”) včas
kasační stížnost z důvodů uvedených v §103 odst. 1 písm. a) a d) zákona č. 150/2002 Sb.,
soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.”), v níž namítá, že odůvodnění rozsudku vychází z nálezu
Ústavního soudu ze dne 15. 1. 1997, sp. zn. II. ÚS 309/95, který se vztahuje k §3 zákona
č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. Stěžovatel nesouhlasí s aplikací občanského zákoníku
upravující občanskoprávní vztahy v posuzované věci, neboť služební poměr je vztahem
veřejnoprávním a vzájemná práva subjektů tohoto vztahu jsou upravena komplexně v zákoně
č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, který v ustanovení §206
komplexně upravuje promlčení. Podle názoru stěžovatele se krajský soud náležitě nevypořádal
s rozdílnými aspekty veřejnoprávního a soukromoprávního vztahu a bez dalšího odůvodnění
extenzivně aplikoval ustanovení občanského zákoníku na veřejnoprávní vztah.
Nepřezkoumatelnost napadeného rozsudku městského soudu stěžovatel spatřuje v tom,
že se nezabýval rozporem mezi principem právní jistoty a výkonem práva v souladu s dobrými
mravy. Stěžovatel se domnívá, že není v rozporu s dobrými mravy uplatnit námitku promlčení,
když sám žalobce, po dobu trvání sporu od 1. 5. 2001 do roku 2006 nevyužil možnosti domáhat
se svých práv u soudu. Uplynutí promlčecí lhůty tak bylo způsobeno je dnáním obou stran sporu,
nikoliv jen žalovaného. Ohledně toho, zda výkon práva je v souladu s dobrý mi mravy, stěžovatel
dále poukazuje na usnesení Ústavního soudu ze dne 06.09.2005, sp. zn. I. ÚS 643/04
a rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2008, sp. zn. 30 Cdo 68/07. Stěžovatel navrhuje,
aby Nejvyšší správní soud na zákla dě výše uvedených skutečností napadený rozsudek Městského
soudu v Praze zrušil a věc tomuto soudu vrátil k dalšímu řízení.
Dříve než mohl zdejší soud o kasační stížnosti rozhodnout, stěžovatel ji podáním ze dne
28. 5. 2010, které bylo doručeno Nejvyššímu správnímu soudu dne 31. 5. 2010, vzal zpět.
Podle ustanovení §47 písm. a) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, vzal -li navrhovatel
svůj návrh zpět. Podle §108 odst. 2 s. ř. s., byla -li kasační stížnost před předložením spisu
Nejvyššímu správnímu soudu vzata zpět, krajský soud usnesením řízení o kasační stížnosti
zastaví.
Poněvadž projev vůle stěžovatele, jímž jednoznačně došlo ke zpětvzetí kasační stížnosti,
nevzbuzuje pochybnosti, že jím stěžovatel zamýšlel ukončit řízení o kasační stížnosti
jeho zastavením, a vzhledem k tomu, že ke zpětvzetí kasační stížnosti došlo až po předložení věci
Nejvyššímu správnímu soudu, uvedený soud usnesením v souladu s ustanovením §47 písm. a)
s. ř. s., za použití §120 s. ř. s. řízení zastavil.
O náhradě nákladů řízení bylo za použití ustanovení §6 0 odst. 3 s. ř. s. ve spojení
s ustanovením §120 téhož zákona rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu
nákladů řízení o kasační stížnosti, neboť řízení bylo zastaveno.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 2. června 2010
JUDr. Dagmar Nygrínová
předsedkyně senátu