ECLI:CZ:NSS:2010:4.ADS.60.2010:68
sp. zn. 4 Ads 60/2010 - 68
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové
a soudců JUDr. Jiřího Pally a JUDr. Milana Kamlacha v právní věci žalobce: IDEA CZ-
Chráněné dílny s.r.o., se sídlem Doerellova 320, Ústí nad Labem, zast. Mgr. Františkem
Nesvadbou, advokátem, se sídlem Bělehradská 6, Ústí nad Labem, proti žalovanému:
Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, Praha 2, v řízení o
kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. 1. 2010, č. j. 6 Ca
362/2008 - 49,
takto:
I. Kasační stížnost se zamítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 30. 9. 2009, č. j. 6 Ca 362/2008 - 36, byla
odmítnuta žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 9. 2008, č. j. 2008/57876-424.
V odůvodnění tohoto usnesení soud uvedl, že napadené rozhodnutí žalovaného bylo v mezidobí
ve zkráceném přezkumném řízení zrušeno, a proto již nejsou splněny podmínky žalobního řízení.
Proti uvedenému usnesení Městského soudu v Praze podal žalobce kasační stížnost s tím,
že řízení mělo být zastaveno, neboť došlo k jeho uspokojení, přičemž současně mu měla být
přiznána náhrada nákladů žalobního řízení. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne
29. 12. 2009, č. j. 6 Ca 326/2008 - 46, byl žalobce vyzván, aby do 3 dnů od jeho doručení zaplatil
soudní poplatek za podanou kasační stížnost, přičemž byl poučen, že v opačném případě bude
řízení zastaveno. Tato výzva byla doručena zástupci žalobce dne 5. 1. 2010, který na ni nereagoval
a soudní poplatek ve stanovené lhůtě nezaplatil.
Na základě těchto skutečností Městský soud v Praze usnesením ze dne 28. 1. 2010,
č. j. 6 Ca 362/2008 - 49, řízení o kasační stížnosti zastavil. V odůvodnění tohoto usnesení soud
uvedl, že poplatková povinnost vzniká podáním kasační stížnosti, k čemuž v daném případě
došlo dne 20. 11. 2009. Protože žalobce současně s podanou kasační stížností soudní poplatek
nezaplatil, byl k jeho úhradě vyzván. K této výzvě však žalobce ve stanovené lhůtě poplatek
nezaplatil a neuvedl ani žádnou skutečnost, která by mu v tom bránila. Z tohoto důvodu bylo
řízení o kasační stížnosti podle §47 písm. c) ve spojení s §9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb.,
o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“),
zastaveno.
Ve včasné kasační stížnosti žalobce (dále jen „stěžovatel“) namítl, že soudní poplatek
byl zaplacen před nabytím právní moci napadeného usnesení, což představuje zákonný důvod
k jeho zrušení. Proto navrhl, aby Nejvyšší správní soud usnesení Městského soudu v Praze ze dne
28. 1. 2010, č. j. 6 Ca 362/2008 - 49, zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
Kasační stížnost je podle §102 a násl. s. ř. s. přípustná a stěžovatel v ní uplatňuje důvod
podle §103 odst. 1 písm. e) s. ř. s. Jejím rozsahem a důvody je Nejvyšší správní soud podle §109
odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán. Nejvyšší správní soud přitom neshledal vady, k nimž by musel podle
§109 odst. 3 s. ř. s. přihlédnout z úřední povinnosti.
Kasační stížnost není důvodná.
Stěžovatel podal kasační stížnost z důvodu uvedeném v §103 odst. 1 písm. e) s. ř. s.
Podle něj lze podat kasační stížnost mj. z důvodu nezákonnosti rozhodnutí o zastavení řízení.
Stěžovatel důvodnost námitky spatřuje v tom, že soudní poplatek byl zaplacen před nabytím
právní moci rozhodnutí o zastavení řízení, pročež byl na místě postup podle §9 odst. 7 zákona
o soudních poplatcích.
Tato námitka není důvodná. Stěžovatel podal kasační stížnost proti usnesení Městského
soudu v Praze ze dne 30. 9. 2009, č. j. 6 Ca 362/2008 - 36, jímž byla odmítnuta jeho žaloba.
Protože za kasační stížnost nezaplatil soudní poplatek, byl usnesením Městského soudu v Praze
ze dne 29. 12. 2009, č. j. 6 Ca 362/2008 - 46, vyzván, aby jej zaplatil ve lhůtě do 3 dnů, jinak bude
řízení o kasační stížnosti zastaveno. V usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. 1. 2010,
č. j. 6 Ca 362/2008 - 49, kterým bylo řízení o kasační stížnosti zastaveno, soud uvedl, že zmíněná
výzva k zaplacení soudního poplatku byla stěžovateli doručena dne 5. 1. 2010. Tomuto závěru
zcela jednoznačně odpovídá obsah soudního spisu, tedy doručenka založená na č.l. 46. Protože
ve stanovené třídenní lhůtě nebyl soudní poplatek za kasační stížnost zaplacen, soud prvního
stupně postupoval správně, když řízení zastavil.
Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. 1. 2010, č. j. 6 Ca 362/2008 - 49,
o zastavení řízení o kasační stížnosti bylo stěžovateli doručeno dne 8. 2. 2010 v 9,15 hod.
Tato skutečnost vyplývá z obsahu soudního spisu; doručenka je založena na č. l. 51. Ostatně
tento poznatek žádný z účastníků nepopírá. V soudním spise se dále nachází na č. l. 52 tiskopis
(vzor o. s. ř. č. 072 – zaplacení soudního poplatku poplatníkem v kolcích), kde jsou nalepeny 3
kolkové známky v celkové hodnotě 3000 Kč, přičemž je současně uvedeno, že „vyhovuji výzvě
obsažené v usnesení ze dne 29. prosince 2009 č. j. 6 Ca 362/2008 - 46 a zasílám v kolkových známkách
určený soudní poplatek (doplatek soudního poplatku).“. Na č.l. 53 se nachází obálka, jejímž obsahem byl
uvedený vyplněný tiskopis, přičemž z údajů na ní obsažených vyplývá, že byla podána k poštovní
přepravě dne 8. 2. 2010. Skutečnost, že tato zásilka byla podána k poštovní přepravě dne
8. 2. 2010, potvrzuje i stěžovatel ve svém přípise ze dne 9. 2. 2010 založeném na č. l. 54.
V něm se uvádí, že „včerejšího dne jsme obdrželi usnesení … ve věci nezaplacení soudního poplatku k podané
kasační stížnosti. Tento jsme před tím uhradili téhož dne kolkovými známkami, které jsme zaslali …
prostřednictvím pošty. Vzhledem ke skutečnosti, že se za datum zaplacení SOP z procesního hlediska považuje
datum předání zásilky s kolky k odeslání držiteli poštovní licence, žádáme …, aby usnesení o zastavení řízení
zrušil.“. Tvrzenou skutečnost stěžovatel doložil kopií podacího lístku ze dne 8. 2. 2010.
Předmětem posouzení je otázka, zda v případě, kdy bylo dne 8. 2. 2010 doručeno zástupci
stěžovatele usnesení o zastavení řízení, lze považovat za splnění poplatkové povinnosti
a zaplacení soudního poplatku, pokud téhož dne byla dána k poštovní přepravě zásilka obsahující
tiskopis s vylepenými kolky. Stěžovatel je toho názoru, že v takovém případě je lhůta zachována
a soudní poplatek je tak zaplacen dříve, než usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení soudního
poplatku nabylo právní moci, a proto je na místě postup podle §9 odst. 7 zákona o soudních
poplatcích. Judikatura Nejvyššího správního soudu k tomu zaujala odlišné stanovisko, a proto
Nejvyšší správní soud názor stěžovatele nesdílí.
Podle §9 odst. 7 věty prvé zákona o soudních poplatcích usnesení o zastavení řízení
pro nezaplacení poplatku zruší soud, který usnesení vydal, je-li poplatek zaplacen ve věcech
správního soudnictví dříve, než usnesení nabylo právní moci. Toto ustanovení interpretoval
Nejvyšší správní soud nejprve ve svém rozsudku ze dne 29. 3. 2007, č. j. 5 Afs 112/2006 - 41,
publikovaném pod č. 1218/2007 Sb. NSS. V něm se uvádí, že „učinil-li žalobce platbu soudního
poplatku vylepením kolkových známek přímo na podatelně soudu v den, kdy usnesení o zastavení řízení
pro nesplnění poplatkové povinnosti nabylo právní moci, je namístě postup soudu dle §9 odst. 7 zákona ČNR
č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.“ Tento závěr byl blíže rozveden v rozsudku Nejvyššího
správního soudu ze dne 17. 4. 2008, č. j. 5 Afs 1/2007 - 172, který je dostupný
na www.nssoud.cz. Podle tohoto judikátu „stanoví-li zákon (§9 odst. 7 zákona č. 549/1991 Sb.,
o soudních poplatcích), že soudní poplatek lze zaplatit dříve, než usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení
soudního poplatku nabylo právní moci, nejde tu o stanovení lhůty ani zákonné ani soudcovské. Nelze proto užít
dobrodiní speciálního §40 odst. 4 s. ř. s. o tom, že lhůta je zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty zasláno
soudu prostřednictvím držitele poštovní licence. V takovém případě je okamžik zaplacení určen teprve
znehodnocením (obliterací) kolkové známky soudem, i kdyby podání obsahující kolkové známky bylo držiteli
poštovní licence předáno včas.“. V podrobnostech lze odkázat na bližší odůvodnění tohoto rozsudku,
přičemž je třeba doplnit, že jeho závěry prošly testem ústavnosti v řízení u Ústavního soudu
vedeném pod sp. zn. I. ÚS 1306/08.
V dané věci zástupce stěžovatele předal podání s vylepenými kolkovými známkami
k poštovní přepravě dne 8. 2. 2010. Tato zásilka však byla Městského soudu v Praze doručena
dne 9. 2. 2010, což vyplývá z údajů obsažených na č.l. 52 spisu, kde je na předmětném tiskopisu
otištěno podací razítko podatelny soudu s datem 9. 2. 2010 a ručně psaným údajem „9.00 obálka“.
Usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku nicméně nabylo právní moci dne
8. 2. 2010 a tento den byl také poslední pro zaplacení soudního poplatku. V intencích shora
uvedené judikatury tedy nebyl zaplacen soudní poplatek tak, aby mohlo být přistoupeno
k postupu podle §9 odst. 7 zákona o soudních poplatcích. Jen na okraj Nejvyšší správní soud
poznamenává, že lhůta k zaplacení soudního poplatku sice uplynula dne 8. 1. 2010, nicméně
vzhledem k datu vydání (28. 1. 2010) a doručení kasační stížností napadeného usnesení
(8. 2. 2010) je zřejmé, že stěžovateli byla fakticky dána lhůta v rozsahu několika týdnů k tomu,
aby soudní poplatek zaplatil.
S ohledem na všechny shora uvedené skutečnosti dospěl Nejvyšší správní soud k závěru,
že důvody podle §103 odst. 1 písm. e) s. ř. s. nejsou dány, pročež kasační stížnost není důvodná.
Proto ji podle §110 odst. 1 věty druhé s. ř. s. zamítl.
O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud podle §120 a §60
odst. 1 s. ř. s., neboť neúspěšnému žalobci náhrada nákladů řízení nepřísluší a žalovanému
v souvislosti s řízením o kasační stížnosti žalobce žádné náklady nad rámec jeho běžné úřední
činnosti nevznikly.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 28. července 2010
JUDr. Marie Turková
předsedkyně senátu