ECLI:CZ:NSS:2010:4.ADS.91.2010:78
sp. zn. 4 Ads 91/2010 - 78
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar
Nygrínové a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Jiřího Pally v právní věci žalobce: M. Š.,
zast. JUDr. Josefem Jurasem, advokátem, se sídlem Jiráskovo nám. 8, Moravská Ostrava,
proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, o kasační
stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 4. 2010,
č. j. 19 Cad 200/2008 – 59,
takto:
I. Kasační stížnost se zamítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Zástupci žalobce JUDr. Josefu Jurasovi, advokátovi, se p ř i z n á v á odměna
za zastupování ve výši 960 Kč, která mu bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního
soudu do 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
Rozhodnutím ze dne 21. 10. 2008, č. X, zamítla Česká správa sociálního zabezpečení (dále
též „žalovaná“) žádost žalobce o částečný invalidní důchod pro nesplnění podmínek ustanovení §
43 zákona č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění, s odůvodněním, že podle posudku Okresní
správy sociálního zabezpečení v Šumperku (dále též „OSSZ Šumperk”) ze dne 30. 9. 2008 není
žalobce částečně invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla
jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti pouze o 20 %, přičemž podle §44 zák. č. 155/1995 Sb. v tehdy platném znění je pojištěnec částečně invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě
nepříznivého zdravotního stavu poklesne jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně
o 33 %.
Žalobce v podané žalobě namítal, že OSSZ Šumperk vycházela z nekompletního
posudkového zhodnocení. V této souvislosti žalobce vyjádřil přesvědčení, že v jeho případě chybí
základní vyšetření zdravotního stavu, který se před datem posouzení OSSZ Šumperk zhoršil.
Vypracované posudkové hodnocení svého zdravotní stavu považuje stěžovatel za neobjektivní.
Stěžovatel navrhl nové vyšetření svého zdravotního stavu (vyšetření sluchu, RTG plic, plicní
vyšetření, RTG páteře a ortopedické vyšetření) a požadoval, aby krajský soud rozhodnutí
žalované zrušil.
Krajský soud usnesením ze dne 25. 9. 2009, č. j. 19 Cad 200/2008 – 28, ustanovil žalobci
zástupcem JUDr. Josefa Jurase, advokáta.
Rozsudkem ze dne 27. 4. 2010, č. j. 19 Cad 200/2008 – 59, krajský soud žalobu zamítl,
ustanovenému advokátovi přiznal odměnu ve výši 4776 Kč a rozhodl dále, že žádný z účastníků,
ani Česká republika, nemá právo na náhradu nákladů řízení. Krajský soud vycházel z posudku
posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky v Ostravě
(dále též „PK MPSV v Ostravě“) ze dne 20. 8. 2009 a doplňujícího posudku téže posudkové
komise, který byl vypracován dne 5. 2. 2010. Po prostudování zdravotní dokumentace
praktického lékaře a lékařských nálezů doložených ve spisové dokumentaci posudková komise
u stěžovatele diagnostikovala chronickou obstrukční plicní chorobu kuřáckou, bulozní rozedmu
plicní, víceetážový bolestivý syndrom páteřní při degenerativních změnách páteře a oboustrannou
lehkou percepční nedoslýchavost. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního
stavu žalobce označila chronickou obstrukční chorobu plicní kuřáckou lehkého stupně
s normálními dechovými parametry při spirometrii, odpovídající příl. č. 2 k vyhl. č. 284/1995 Sb.,
kapitole VIII, oddílu B, položce 5, písm. a) – rozmezí 10 – 20 %. Celkovou míru poklesu
schopnosti soustavné výdělečné činnosti stanovila PK MPSV na horní hranici, tj. 20 %,
s přihlédnutím ke všem zjištěným chorobným stavům. S ohledem na námitky, které žalobce
k posudku PK MPSV v Ostravě ze dne 20. 8. 2009 vznesl v písemném vyjádření ze dne
18. 12. 2009 a při jednání u krajského soudu dne 5. 1. 2010, krajský soud vyžádal doplňující
posudek, který PK MPSV v Ostravě vyhotovila dne 5. 2. 2010. V něm posudková komise
k námitkám vzneseným žalobcem uvedla, že žalobce byl opakovaně řádně vyšetřen
spirometricky, byly opakovaně provedeny RTG snímky plic, opakovaná plicní vyšetření, přičemž
závěr jednoznačně odpovídá posudkovému závěru téže posudkové komise ze dne 20. 8. 2009.
Plicní onemocnění je nadále považováno za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého
zdravotního stavu žalobce. PK MPSV v Ostravě konstatovala, že současně zjištěné onemocnění
páteře není u posuzovaného funkčně natolik posudkově významné, aby mohlo být rozhodující
příčinou jeho dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Ohledně deformity prostředníku
pravé ruky žalobce (po zánětlivém onemocnění) PK MPSV v Ostravě uvedla, že se jedná
o nevelké postižení, které není posudkově významné. Podle prostudované zdravotní
dokumentace si žalobce na potíže s pravou rukou od roku 2004 dosud nestěžoval a toto postižení
mu nebránilo a nebrání v zařazení na práci fyzicky náročnou. Dále uvedla, že neshledává důvod
pro to, aby byl žalobce vyšetřen neurologem a aby byl proveden RTG snímek páteře, neboť RTG
páteře krční, hrudní a bederní, provedené v minulých letech, jsou posudkově dostatečně
vypovídající. Rovněž neurologické vyšetření žalobce MUDr. K. ze Zábřehu ze dne 17. 7. 2008 je
dostatečné pro učiněný posudkový závěr. Plicní vyšetření včetně RTG snímku plic a spirometrie
bylo provedeno dne 8. 10. 2009 a nepřineslo posudkově nové významné skutečnosti, pouze
potvrdilo posudkový závěr ze dne 20. 8. 2009. Nové plicní vyšetření by tudíž nebylo přínosem
pro posudkový závěr. PK MPSV v Ostravě tak v doplňujícím posudku jednoznačně a v plném
rozsahu setrvala na svém posudkovém závěru ze dne 20. 8. 2009.
Krajský soud vzal uvedený posudek za podklad pro svá skutková zjištění a právní
posouzení věci a se závěry v něm uvedenými se ztotožnil. Nenalezl žádné důvody,
které by zpochybňovaly závěry odborného posudku PK MPSV v Ostravě, jeho přesvědčivost
a úplnost; proto neprováděl další dokazování. Shledal, že zdravotní stav žalobce byl hodnocen
posudkovým lékařem a lékařem internistou na základě veškeré zdravotní dokumentace. Námitku
žalobce, že nebyla provedena odborná vyšetření tak, aby byl objektivně zjištěn jeho zdravotní
stav, proto neshledal důvodnou. Krajský soud poznamenal, že napadené rozhodnutí žalované
soud přezkoumává ke dni jeho vydání, tj. ke dni 21. 10. 2008 a k tomuto dni je tudíž posuzována
také zdravotní dokumentace žalobce, včetně odborných lékařských nálezů.
Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále též „stěžovatel”) včas kasační stížnost
z důvodu uvedeného v §103 odst. 1 písm. d) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní
(dále jen „s. ř. s.”). Stěžovatel vyjádřil přesvědčení, že průběh doplňujícího vyšetření u PK MPSV
v Ostravě nebyl standardní. Během tohoto vyšetření byl pouze dotázán z jakého důvodu
toto nové vyšetření požadoval a co se mu nelíbilo na dřívějším vyšetření. Vyšetřovací procedura
trvala 20 – 30 sekund, což podle stěžovatele nelze považovat za dostatečnou dobu nutnou
pro zjištění odborného nálezu. Celkově tak stěžovatel toto vyšetření nepovažuje za odborné,
nezaujaté a tudíž ani za průkazné.
Stěžovatel rovněž namítal, že mu bylo odepřeno posudkové zhodnocení stavu krční
páteře, přestože toto hodnocení je podstatné; je nutné je realizovat a jeho závěry poté objektivně
vyhodnotit. Ani krajský soud se onemocněním krční páteře v průběhu jednání nezabýval
a nezmiňuje se o něm ani v odůvodnění napadeného rozsudku. Stěžovatel poukázal také
na skutečnost, že dne 30. 9. 2008 navrhoval vyšetření AUDIO, které však rovněž nebylo
realizováno. Posudkový lékař mu pouze sdělil, že se má obrátit s tímto požadavkem na svého
lékaře. Práci tohoto lékaře však již předtím žalobce oprávněně kritizoval a má tudíž zato,
že tato skutečnost se negativně promítla do celého hodnocení a postupu ve věci.
Stěžovatel setrval na tom, že k odbornému a objektivnímu posouzení jeho zdravotního
stavu je třeba doložit a obstarat všechna spirometrická vyšetření, vyšetření RTG krční a bederní
páteře, AUDIO vyšetření, RTG vyšetření plic a komplexní vyšetření pravé ruky. Stěžovateli
se jedná hlavně o spirometrická vyšetření z doby posuzované posudkovou komisí, neboť taková
vyšetření v té době provedena nebyla. Stěžovatele zaráží také to, že za rozhodující příčnu
jeho dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu posudková komise označila chronickou
obstrukční chorobu plicní kuřáckou lehkého stupně, ačkoliv je nekuřák, což muselo být všem
lékařům známo, neboť tuto skutečnost stěžovatel tvrdil od počátku. Stěžovatel je přesvědčen,
že toto nepravdivé zařazení jeho osoby mezi kuřáky negativně ovlivnilo postup PK MPSV
v Ostravě a závěr, ke kterému tato komise dospěla. Jeho zdravotní stav posoudil zcela správně
a objektivně pouze vězeňský lékař, který mu po provedeném vyšetření sdělil, že v důsledku
špatného zdravotního stavu je práce neschopen. Stěžovatel je přesvědčen, že k odstranění
stávajícího závadného stavu je nutno provést výše specifikovaná vyšetření. Navrhuje, aby v rámci
objektivity byla tato vyšetření provedena novými lékaři a aby byl jeho zdravotní stav následně
na podkladě těchto vyšetření posouzen jinou PK MPSV. S ohledem na výše uvedené závěrem
navrhoval, aby Nejvyšší správní soud rozsudek krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 4. 2010,
č. j.19 Cad 200/2008 – 59, zrušil a věc tomuto soudu vrátil k dalšímu řízení.
Žalovaná se ke kasační stížnosti nevyjádřila.
Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek z hledisek uvedených v ustanovení
§109 odst. 2 a 3 s. ř. s. , vázán rozsahem a důvody uvedenými v kasační stížnosti a dospěl
k závěru, že kasační stížnost není důvodná.
Stěžovatel v kasační stížnosti namítá nesprávné posouzení zdravotního stavu, které
se v řízení o dávkách důchodového pojištění podmíněných dlouhodobě nepříznivým zdravotním
stavem podle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu považuje za jinou vadu řízení
ve smyslu ustanovení §103 odst. 1 písm. d) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat
z důvodu nepřezkoumatelnosti spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů
rozhodnutí, popřípadě v jiné vadě řízení před soudem, mohla-li mít taková vada za následek
nezákonné rozhodnutí o věci samé. Tento důvod ostatně stěžovatel v kasační stížnosti explicitně
uvedl. Nejvyšší správní soud však namítané pochybení neshledal.
Z obsahu posudkové dokumentace Nejvyšší správní zjistil tyto skutečnosti: Stěžovatel
již od roku 2002 opakovaně žádal o přiznání částečného invalidního důchodu,
vždy však neúspěšně. Posudkovými orgány nebyl nikdy uznán plně ani částečně invalidním.
Pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního
stavu se pohyboval v rozmezí od 10 % do 30 %. Zatímco v posouzení OSSZ v Karviné ze dne
30. 4. 2002 byl rozhodujícím zdravotním postižením posudkově vyhodnocen páteřní syndrom
s nálezem osteochondrozy (podle kap. XV, odd. F, pobočka 2, písm. a), přílohy č. 2
k vyhl. č. 284/1995 Sb.) s mírou poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti ve výši 10 %,
v roce 2004 je jako dominantní postižení označena chronická obstrukční pulmonální nemoc
se středně těžkou obstrukční ventilační poruchou – v posouzení OSSZ v Karviné ze dne
9. 2. 2004 podřazena pod kap. VIII., odd. B, položka 5, písm. b) výše uvedené vyhlášky s mírou
poklesu schopnosti soustavné výdělečné schopnosti ve výši 30 %. V posouzení OSSZ v Karviné
ze dne 20. 9. 2004 je jako rozhodující zdravotní postižení označen opět vertebrogenní algický
syndrom páteře s tím, že stav odpovídá kapitole XV, oddílu F, položka 2, písm. a) téže vyhlášky
s mírou poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti (i s přihlédnutím k ostatním chorobám)
v rozsahu 15 %. Zdravotní stav stěžovatele byl posouzen pro účely přezkumného řízení soudního
v roce 2003 posudkovou komisí MPSV ČR v posudku ze dne 30. 4. 2003, která za rozhodující
příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu určila onemocnění páteře, podřadila je stejně
jako OSSZ pod kap. XV, odd. F, položka 2, písm. a), s mírou poklesu ve výši 10 %. Tatáž komise
pak pro účely dalšího přezkumného řízení soudního ještě i v roce 2005 (posudek ze dne
16. 3. 2005) rovněž takto posudkově vyhodnotila zdravotní stav stěžovatele, jen míru poklesu
stanovila na 20 %.
Další posudek OSSZ v Šumperku ze dne 5. 6. 2007 určil jako dominantní zdravotní
postižení stěžovatele chronickou obstrukční chorobu plicní lehkého stupně (kuřáckou) s tím,
že odpovídá postižení uvedenému v kapitole VIII, oddílu B, položce 5, písm. a) s mírou poklesu
schopnosti soustavné výdělečné činnosti v rozsahu 20 %. V přezkumném řízení soudním byl
tento závěr potvrzen posudkem PK MPSV v Ostravě v posudku ze dne 22. 8. 2008 a Krajský
soud v Ostravě rozsudkem ze dne 18. 3. 2008, č. j. 18 Cad 180/2007 – 25, žalobu podanou
stěžovatelem proti rozhodnutí žalované ze dne 18. 9. 2007 (o zamítnutí žádosti o část. invalidní
důchod) rovněž zamítl.
Ze záznamu o jednání OSSZ v Šumperku ze dne 30. 9. 2008 plyne, že stěžovatel opět
nebyl uznán plně invalidní podle §39 odst. 1 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., ani částečně
invalidní podle §44 odst. 1 a 2 téhož zákona. V posudkovém hodnocení bylo uvedeno, že pokles
schopnosti soustavné výdělečné činnosti je způsoben kuřáckou lehkou plicní obstrukční
chorobou s rozedmou plic bez ventilační poruchy. Eventuální zhoršení poruchy sluchu není
ošetřujícím lékařem uvedeno. Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti byla opět
určena podle přílohy č. 2 k vyhlášce č. 284/1995 Sb., kapitoly VIII, oddílu B, položky 5, písm. a)
– 20 %, tj. na horní hranici rozmezí (10 - 20%) z důvodu ostatních onemocnění.
PK MPSV v Ostravě v posudku ze dne 20. 8. 2009, dospěla k závěru, že rozhodující
příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu stěžovatele představuje chronická obstrukční
choroba plicní kuřácká lehkého stupně s normální dechovými parametry při spirometrii.
PK MPSV v Ostravě hodnotila pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti stěžovatele podle
kapitoly VIII., oddílu B, položky 5, písm. a) přílohy č. 2 vyhlášky č. 284/1995 Sb., a stanovila
jej ve výši 20 %, kdy z rozmezí 10 – 20 % zvolila horní hranici s přihlédnutím ke všem zjištěným
chorobným stavům. Podle jejího závěru spočívá negativní pracovní rekomandace v nutnosti
nevykonávat práce fyzicky nadměrně těžké, v prašném a zakouřeném prostředí, v riziku hluku,
s přetěžováním páteře ve vynucených polohách, přičemž stěžovatel je schopen vykonávat
dělnické práce za uvedených podmínek. PK MPSV v Ostravě uzavřela, že se nejedná o plnou
ani částečnou invaliditu, nejedná se o zdravotní postižení umožňující soustavnou výdělečnou
činnost za zcela mimořádných podmínek, ani o zdravotní postižení značně ztěžující obecné
životní podmínky. Uvedla, že není důvodu se od předchozího posouzení odchýlit.
Stěžovatel vůči citovanému posudku PK MPSV v Ostravě vznesl námitky jak ve svých
vyjádřeních ze dne 9. 9. 2009 a ze dne 18. 12. 2009, tak i u jednání konaného u krajského soudu
dne 5. 1. 2009. Krajský soud si s ohledem na tyto námitky vyžádal doplňující posudek téže
komise, který byl vypracován dne 5. 2. 2010. Posudková komise v něm uvedla, že prostudovala
úplnou zdravotní dokumentaci stěžovatele včetně dokumentace nacházející se ve Věznici
Heřmanice a dokumentace z plicní ambulance Hornické polikliniky Ostrava. Shledala,
že stěžovatel byl opakovaně spirometricky řádně vyšetřen (ve Věznici Mírov dne 3. 4. 2006,
5. 9. 2006, 2. 4. 2007, 28. 4. 2008) – vždy se závěrem, že výsledek spirometrického vyšetření
je v mezích normy. Opakovaně byly provedeny RTG snímky plic a opakovaná plicní vyšetření
se závěrem, že plicní onemocnění je nadále rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého
zdravotní stavu (viz vyšetření MUDr. R. – plicní lékař – ze dne 6. 5. 2008, podle něhož RTG plic
je beze změny oproti předchozím vyšetřením, spirometrie v normě, CHOPN kuřácká lehká,
bulozní rozedma plic). PK MPSV v Ostravě proto setrvala na svém posudkovém závěru ze dne
20. 8. 2009. Tvrzení stěžovatele, že nebyl proveden rentgen páteře označila za neodpovídající
skutečnosti, což ověřila při prostudování stěžovatelovy zdravotní dokumentace, z níž je patrné,
že dne 11. 10. 2006 absolvoval RTG C (krční) páteře s nálezem v normě a dne 6. 2. 2007 byl na
RTG Th (hrudní), LS (bederní) páteře a kolenních kloubů s tímto závěrem: dextroskoliosa Th
páteře v oblasti Th 5 – 11, sinistroskoliosa L páteře, lehce snížené ploténky Th páteře ve vrcholu
kyfosy, počínající spondylarthrosa L páteře. Takto provedená RTG vyšetření krční, hrudní a
bederní páteře plně odpovídají závěru neurologa MUDr. K. ze dne 17. 7. 2008, že se jedná o
polytopní vertebrogenní bolestivý syndrom bez kořenové symptomatiky, což je uvedeno v
posudku ze dne 20. 8. 2009. PK MPSV v Ostravě uzavřela, že onemocnění páteře u stěžovatele
není funkčně natolik posudkově významné, aby mohlo být rozhodující příčinou jeho dlouhodobě
nepříznivého zdravotního stavu.
Ohledně postižení pravé ruky stěžovatele PK MPSV v Ostravě zjistila, že dne 16. 4. 2003
byl stěžovatel propuštěn z hospitalizace na chirurgickém oddělení NsP Karviná, kam byl přijat
dne 10. 4. 2003 pro flegmonu 3. prstu pravé horní končetiny, dne 14. 4. 2003 absolvoval revizi,
redrenáž v celkové anestesii a celkovou léčbu antibiotiky. Došlo k regresi zánětlivých změn,
stěžovatel opakovně žádal o propuštění, přestože byl poučen o vhodnosti pokračování
rehabilitace, nicméně na svém rozhodnutí trval a oproti podpisu odešel domů. PK MPSV
ve svém posudkovém závěru dne 16. 3. 2005 (pro předchozí přezkumné řízení soudní vedení
u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 18 Cad 110/2004, v němž bylo přezkoumáváno
rozhodnutí žalované ze dne 8. 10. 2004 o zamítnutí žádosti o plný invalidní důchod),
toto zdravotní postižení stěžovatele zhodnotila jako deformitu prostředníku pravé ruky
po zánětlivém onemocnění. V posudkovém závěru ze dne 22. 2. 2008 pak PK MPSV zhodnotila
postižení pravé ruky jako ztuhlost 3. prstu pravé ruky, což se po funkční stránce shoduje
se závěrem PK MPSV ze dne 16. 3. 2005. Toto postižení tedy tato komise hodnotí po funkční
stránce jako nevelké, které není posudkově významné také proto, že podle prostudované
zdravotní dokumentace si posuzovaný na potíže s pravou rukou od roku 2004 nestěžoval
a toto postižení mu nebránilo a nebrání k zařazení se na práci fyzicky náročnou.
Po prostudování zdravotní dokumentace stěžovatele PK MPSV v nyní probíhajícím řízení
dále uvedla, že neshledává důvod proto, aby byl stěžovatel vyšetřen neurologem a aby byl
proveden RTG snímek páteře, neboť rentgenová vyšetření krční, hrudní a bederní páteře,
provedená v minulých letech považuje za posudkově dostatečně vypovídající. Rovněž
neurologické vyšetření stěžovatele provedené MUDr. K. dne 17. 7. 2008 shledala PK MPSV v
Ostravě jako dostatečné pro posudkový závěr. Plicní vyšetření včetně RTG snímku plic a
spirometrie bylo provedeno dne 8. 10. 2009 a nepřineslo posudkově nové významné skutečnosti,
pouze potvrdilo posudkový závěr ze dne 20. 8. 2009 o stanovené míře poklesu schopnosti
soustavné výdělečné činnosti, takže nové plicní vyšetření by nebylo přínosem. K diagnózám
uvedeným v posudkovém závěru ze dne 20 8. 2009 PK MPSV v Ostravě připojila ztuhlost 3.
prstu pravé ruky, která však není posudkově významná a nemůže být rozhodující příčinou
dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu stěžovatele. S ohledem na shora uvedené důvody
posudková komise uzavřela, že jednoznačně a v plném rozsahu trvá na svém posudkovém závěru
ze dne 20. 8. 2009.
Předmětem přezkumného soudního řízení v posuzované věci bylo rozhodnutí žalované
ze dne 21. 10. 2008, jímž byla zamítnuta žádost stěžovatele o částečný invalidní důchod
pro nesplnění podmínek ustanovení §43 zák. č. 155/1995 Sb., s odůvodněním, že stěžovatel
nebyl podle posudku OSSZ v Šumperku ze dne 30. 9. 2008 částečně invalidní, neboť pokles
schopnosti soustavné výdělečné činnosti činil pouze 20 %.
Jedním z předpokladů pro vznik nároku na částečný invalidní důchod je existence
částečné invalidity pojištěnce ve smyslu §43 zákona č. 155/1995 Sb. Bylo tedy třeba zjistit,
zda stěžovatel ke dni 21. 10. 2008 splňoval podmínky částečné invalidity ve smyslu
tohoto ustanovení, tj. zda pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti u něho činil nejméně
33 %, nebo zda se stal částečně invalidním v důsledku pracovního úrazu. Je třeba uvést,
že v daném případě se jedná o důchod podmíněný dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem
a rozhodnutí soudu závisí především na jeho odborném lékařském posouzení. V přezkumném
soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost
občanů podle §4 odst. 2 zák. č. 582/1991 Sb. Ministerstvo práce a sociálních věcí, které za tímto
účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise. Posudkové komise MPSV jsou oprávněny
nejen k celkovému přezkoumání zdravotního stavu a dochované pracovní schopnosti občanů,
ale též k posouzení poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti i k zaujetí posudkových
závěrů o plné či částečné invaliditě, jejím vzniku, trvání či zániku. Posudkové řízení je tedy
specifická forma správní činnosti spočívající v posouzení zdravotního stavu občana a některých
důsledků z něj vyplývajících pro oblast sociálního zabezpečení a důchodového pojištění. Jde tedy
o postup posudkového orgánu, jehož hlavním obsahem je posudková činnost, která předpokládá
vedle odborných lékařských znalostí i znalosti z oboru posudkového lékařství. Nicméně
i tyto posudky hodnotí soud jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v ustanovení §77
odst. 2 s. ř. s., avšak takový posudek, který splňuje požadavek úplnosti, celistvosti
a přesvědčivosti a který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, bývá zpravidla
rozhodujícím pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí. Posudkový
závěr by měl být náležitě zdůvodněn, aby byl přesvědčivý i pro soud, který nemá, a ani nemůže
mít odborné lékařské znalosti, na nichž posouzení invalidity plné či částečné závisí především.
Z podané kasační stížnosti je zřejmý nesouhlas stěžovatele se závěrem posudku
a doplňujícího posudku PK MPSV v Ostravě ze dne 20. 8. 2009 a 5. 2. 2010.
Vzhledem k této skutečnosti se Nejvyšší správní soud se zabýval především obsahem
a náležitostmi posudků a zároveň zkoumal, zda tyto posudky potvrzují posudkové hodnocení
i závěry provedené OSSZ. Nejvyšší správní soud shledal, že PK MPSV v Ostravě zasedala
za přítomnosti lékaře, jehož specializace odpovídala zdravotnímu postižení určujícímu
dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav stěžovatele. Za této situace nelze jejímu složení ničeho
vytknout a nutno uzavřít, že zasedala v řádném složení za přítomnosti specialisty, do jehož oboru
spadá léčba rozhodujícího zdravotního postižení stěžovatele.
Ve vztahu k dominantnímu zdravotnímu postižení stěžovatele, za který PK MPSV
v Ostravě označila chronickou obstrukční chorobu plicní kuřáckou lehkého stupně s normálními
dechovými parametry při spirometrii, kterou podřadila pod kapitolu VIII, oddíl B, položku 5,
písm. a) výše již citované vyhlášky, se Nejvyšší správní soud ztotožňuje se závěrem krajského
soudu, že posudek PK MPSV ze dne 20. 8. 2009 a doplňující posudek téže komise ze dne
5. 2. 2010 je úplným a přesvědčivým. V posudcích je totiž jednoznačně uvedeno, v čem
dominantní postižení stěžovatele spočívá a rovněž je stanoveno pracovní omezení stěžovatele.
Posudkové hodnocení pak je k tomuto onemocnění řádně vztaženo a přesvědčivým způsobem
odůvodněno. Posudková komise zpracovala posudek po studiu a vyhodnocení veškeré zdravotní
dokumentace, kterou měla k dispozici, citovala výsledky nálezu praktické lékařky a zmínila rovněž
výsledky vyšetření v plicní ambulanci ze dne 29. 7. 2008 a výsledky vyšetření v neurologické
ambulanci ze dne 17. 7. 2008. Dále vycházela z výsledku vyšetření plic provedeného dne
6. 5. 2008 MUDr. R. a vyšetření na plicní ambulanci Hornické polikliniky MUDr. G. ze dne 8. 10.
2009. Posudek tedy vycházel z kompletní lékařské dokumentace stěžovatele týkající
se jeho dominantního zdravotního postižení. Krajský soud tedy neměl důvod pochybovat o tom,
že zdravotní stav stěžovatele byl náležitě odborně vyšetřen a posudkovou komisí posudkově
vyhodnocen. Všechny tyto nálezy svědčily pro závěr o chronické obstrukční chorobě plicní
kuřácké lehkého stupně, s normálními dechovými parametry při spirometrii.
Dále pak je třeba uvést, že závěr uvedených posudků PK MPSV je totožný se závěrem,
ke kterému dospěla OSSZ při posouzení zdravotního stavu stěžovatele, a to jak ve vztahu
k rozhodujícímu postižení stěžovatele tak ve vztahu ke stanovené míře poklesu schopnosti
soustavné výdělečné činnosti, což zvyšuje míru jejich hodnověrnosti a přesvědčivosti. Nejvyšší
správní soud tak této námitce stěžovatele nepřisvědčil.
Stěžovatel v kasační stížnosti dále namítal nestandardní průběh vyšetření před PK MPSV
v Ostravě. Tvrdil, že byl pouze dotázán, proč toto nové vyšetření požadoval a co se mu
nelíbilo na vyšetření dřívějším, přičemž vyšetřovací procedura trvala nedostatečnou
dobu, pouze 20 – 30 sekund. Stěžovatel označil toto vyšetření za neodborné, zaujaté
a neprůkazné.
K tomu nutno uvést, že podle záznamu o jednání PK MPSV v Ostravě ze dne 20. 8. 2009
stěžovatel nebyl při jednání posudkové komise přítomen. Uvedené ostatně platí rovněž v případě
jednání PK MPSV v Ostravě ze dne 5. 2. 2010. Nejvyšší správní soud s ohledem na uvedenou
námitku stěžovatele zvažoval, zda se snad PK MPSV v Ostravě nedopustila v tomto směru
pochybení. Dospěl přitom k závěru, že pokud by takto PK MPSV v Ostravě pochybila,
stěžovatel by zřejmě na toto pochybení upozornil již v řízení před krajským soudem, tím spíše,
že již v řízení před krajským soudem byl zastoupen advokátem. Stěžovatel ani jeho zástupce
však na uvedené údajné pochybení posudkové komise v předcházejícím řízení krajský soud
neupozornil.
Nejvyšší správní soud dále přihlédl k tomu, že v době, kdy byly posudky PK MPSV
v Ostravě vypracovávány se již stěžovatel nacházel ve výkonu trestu odnětí svobody. Vzhledem
k této skutečnosti by jej na jednání PK MPSV v Ostravě musela doprovázet vězeňská služba
(eskorta). Žádný záznam o eskortě se však ve spise nenachází. Vše nasvědčuje tomu, že stěžovatel
se žádného jednání PK MPSV v Ostravě nezúčastnil a posudková komise tudíž ani nemohla
v průběhu svého zasedání stěžovatelem namítaným způsobem pochybit při vyšetření stěžovatele.
S ohledem na výše uvedené neshledal Nejvyšší správní soud tuto námitku stěžovatele důvodnou.
Nelze vyloučit, že stěžovatel zaměnil jednání před posudkovou komisí s předchozím jednáním
před OSSZ v Šumperku, jehož byl přítomen. Pro soud v přezkumném řízení soudním je však
rozhodujícím důkazem posudek posudkové komise MPSV a nikoliv posudek lékaře příslušné
OSSZ.
Další námitka stěžovatele spočívala v tom, že mu bylo odepřeno posudkové zhodnocení
krční páteře, o kterém se domnívá, že je podstatné a k řádnému posouzení jeho zdravotního
stavu je nutno je realizovat. V této souvislosti rovněž namítal, že ani krajský soud
se onemocněním krční páteře nezabýval.
Také této námitce stěžovatele Nejvyšší správní soud nepřisvědčil, neboť shledal,
že PK MPSV v Ostravě řádně zdůvodnila svůj závěr, proč není nutné, aby byl proveden RTG
snímek páteře, když uvedla, že RTG vyšetření páteře krční, hrudní, bederní provedené
v minulých letech (2006, 2007) jsou posudkově dostatečně vypovídající a poukázala rovněž
na neurologické vyšetření stěžovatele provedené MUDr. K. dne 17. 7. 2008. Nejvyšší správní
soud považuje tento závěr PK MPSV v Ostravě, která na rozdíl od soudu disponuje potřebnými
medicínskými znalostmi za správný a náležitě zdůvodněný. Krajský soud v Ostravě se s touto
námitkou v odůvodnění rozsudku v potřebné míře rovněž vypořádal.
Nejvyšší správní soud se neztotožnil ani s námitkou stěžovatele, v níž namítá,
že k odbornému a objektivnímu posouzení jeho zdravotního stavu je třeba doložit a obstarat
všechna spirometrická vyšetření, vyšetření RTG krční a bederní páteře, AUDIO vyšetření,
RTG vyšetření plic a komplexní vyšetření pravé ruky, a to s ohledem na již zmíněný závěr
PK MPSV, že vyšetření stěžovatele provedená v minulých letech jsou dostatečně vypovídající.
Ohledně plicního vyšetření včetně RTG snímku plic a spirometrie pak PK MPSV zmínila,
že toto vyšetření bylo navíc provedeno dne 8. 10. 2009 a nepřineslo nové významné skutečnosti,
pouze potvrdilo posudkový závěr ze dne 20. 8. 2009.
Závěry PK MPSV v Ostravě stěžovatel zpochybňuje také tvrzením, že je ne kuřák,
což muselo být všem lékařům známo, přesto za rozhodující příčinu jeho dlouhodobě
nepříznivého zdravotního stavu PK MPSV v Ostravě stanovila chronickou obstrukční chorobu
plicní kuřáckou lehkého stupně. Z obsahu správního spisu však Nejvyšší správní soud zjistil,
že stěžovatel dříve kuřákem byl. Tato skutečnost vyplývá např. z již citovaného doplňujícího
posudku PK MPSV v Ostravě ze dne 5. 2. 2010, v němž posudková komise poukazuje
na vyšetření ze dne 8. 10. 2009 na plicní ambulanci Hornické Polikliniky provedené MUDr. G.,
podle kterého stěžovatel tři měsíce nekouří, přičemž předtím kouřil asi 5 cigaret denně, z
posudku téže posudkové komise ze dne 22. 2. 2008, která odkazuje na plicní vyšetření ze dne 29.
5. 2007, podle kterého stěžovatel nadále kouří, i když kouření omezil, či z posudku PK MPSV v
Ostravě ze dne 16. 3. 2005, ve kterém je zmíněna zpráva TRN ambulance NsP Karviná ze dne 2.
6. 2004 obsahující dlouhou kuřáckou anamnézu. Pokud stěžovatel v minulosti kouřil a přestal až
v poslední době, nevylučuje to, že se u něj v souvislosti s kouřením vyvinula chronická obstrukční
choroba plicní kuřácká lehkého stupně, která dle závěrů PK MPSV v Ostravě představovala v
době rozhodování žalované dominantní zdravotní postižení stěžovatele. Současný stav, kdy
údajně nekouří, tedy nemůže mít sám o sobě vliv na správnost těchto závěrů PK MPSV v
Ostravě. S ohledem na výše uvedené Nejvyšší správní soud nepřisvědčil ani této námitce
stěžovatele.
Nejvyšší správní soud z těchto důvodů dospěl k závěru, že rozsudek krajského soudu
netrpí vadami uvedenými v §103 odst. 1 písm. d) s. ř. s. Kasační stížnost proto podle §110
odst. 1 s. ř. s. jako nedůvodnou zamítl.
Odměna zástupci stěžovatele, který mu byl k jeho žádosti ustanoven usnesením
Krajského soudu v Ostravě ze dne 25. 9. 2009, č. j. 19 Cad 200/2008 - 28, byla určena za jeden
úkon právní pomoci, tj. písemné podání soudu ve věci samé (kasační stížnost ze dne 21. 5. 2010)
podle §11 odst. 1 písm. d) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. (dále jen
„advokátní tarif“). Za výše uvedený úkon tak náleží zástupci stěžovatele odměna ve výši 500 Kč
podle §7 a §9 odst. 2 advokátního tarifu (tarifní hodnota ve věcech důchodového pojištění činí
pouze 1000 Kč) a dále režijní paušál ve výši 300 Kč podle §13 odst. 3 advokátního tarifu.
Zástupce stěžovatele doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty, a proto se podle §35 odst. 8
s. ř. s. jeho odměna zvyšuje o částku odpovídající této dani, která činí 20 % z částky 800 Kč,
tj. 160 Kč. Zástupci stěžovatele tak bude vyplacena částka ve výši 960 Kč, a to z účtu Nejvyššího
správního soudu do 60 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
K podání ustanoveného zástupce stěžovatele ze dne 20. 7. 2010, ke kterému přiložil
fakturu na 2400 Kč včetně DPH, Nejvyšší správní soud sděluje, že neshledal žádný důvod pro to,
aby ustanovenému zástupci přiznal odměnu v této výši. Odměna za úkon spočívající v převzetí
a přípravě zastoupení ve smyslu §11 odst. 1 písm. b) advokátního tarifu ustanovenému zástupci
nenáleží, neboť ustanovený zástupce již stěžovatele zastupoval v průběhu řízení o žalobě
a s projednávanou věcí byl tudíž podrobně obeznámen, nehledě k tomu, že ani případná odměna
za dva úkony právní služby v celkové výši 1920 Kč by nedosahovala výše požadované odměny.
O náhradě nákladů řízení rozhodl Nejvyšší správní soud v souladu s ustanovením
§60 odst. 1, 2 ve spojení s §120 s. ř. s. Stěžovatel neměl ve věci úspěch, a proto nemá právo
na náhradu nákladů řízení, které mu vznikly. Žalovanému správnímu orgánu,
který by jinak měl právo na náhradu nákladů řízení, nelze náhradu nákladů řízení v souladu
s ustanovením §60 odst. 2 s. ř. s. přiznat.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 27. října 2010
JUDr. Dagmar Nygrínová
předsedkyně senátu