ECLI:CZ:NSS:2010:4.AS.31.2010:73
sp. zn. 4 As 31/2010 - 73
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar
Nygrínové a soudců JUDr. Jiřího Pally a JUDr. Marie Turkové v právní věci žalobce: M. K., zast.
Mgr. Milošem Znojemským, advokátem, se sídlem Velké náměstí 29, Hradec Králové,
proti žalovanému: Krajský úřad Moravskoslezského kraje, se sídlem 28. října 117, Ostrava,
v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 5. 2010,
č. j. 58 Ca 48/2009 - 52,
takto:
I. Kasační stížnost se zamítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 5. 2010, č. j. 58 Ca 48/2009 - 52,
bylo zastaveno řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsud ku Krajského soudu v Ostravě
ze dne 26. 3. 2010, č. j. 58 Ca 48/2009 - 35, kterým byla zamítnuta žaloba směřující
proti rozhodnutí žalovaného ve věci záznamu bodů v evidenční kartě řidiče. Důvodem
k zastavení řízení byla podle soudu skutečnost, že žalobce nezaplatil soudní poplatek za kasační
stížnost, ačkoliv poplatková povinnost vznikla jejím podáním. Protože žalobce poplatkovou
povinnost nesplnil, soud jej dne 6. 5. 2010 vyzval, aby zaplatil soudní poplatek ve stanovené
desetidenní lhůtě. Uvedená výzva byla zástupci žalobce doručena dne 10. 5. 20 10,
přičemž obsahovala poučení o následcích v případě nezaplacení soudního poplatku. Soudní
poplatek za kasační stížnost však zaplacen nebyl, pročež soud řízení o kasační stížnosti zastavil.
Proti uvedenému usnesení podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) v zákonné lhůtě kasační
stížnost, v níž uvedl že soudní poplatek byl uhrazen dne 15. 6. 2010, takže jsou dány důvody
pro zrušení usnesení o zastavení řízení. Proto navrhl, aby Nejvyšší správní soud usnesení
Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 5. 2010, č. j. 58 Ca 48/2009 - 52, zrušil a věc vrátil tomuto
soudu k dalšímu řízení.
Kasační stížnost je podle §102 a násl. s. ř. s. přípustná a stěžovatel v ní uplatňuje důvod
podle §103 odst. 1 písm. e) s. ř. s. Jejím rozsahem a důvody je Nejvyšší správní soud podle §109
odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán. Nejvyšší správní soud přitom neshledal vady, k nimž by mus el
podle §109 odst. 3 s. ř. s. přihlédnout z úřední povinnosti.
Kasační stížnost není důvodná.
Stěžovatel podal kasační stížnost z důvodu uvedeného v §103 odst. 1 písm. e) s. ř. s.
Podle něj lze podat kasační stížnost mj. z důvodu nezákonnosti rozhodnutí o zastavení řízení.
Stěžovatel důvodnost námitky spatřuje v tom, že soudní poplatek byl zaplacen dne 15. 6. 2010.
Podle Nejvyššího správního soudu je kasační stížnost projednatelná. Z jejího obsahu
je zřejmý nesouhlas stěžovatele s právními závěry krajského soudu, že soudní poplatek nebyl
uhrazen ve stanovené lhůtě. Stěžovatel namítá, že soudní poplatek uhradil dne 15. 6. 2010.
Tím je dán důvod podle §103 odst. 1 písm. e) s. ř. s. Proto není podle Nejvyššího správního
soudu na místě přihlédnout ke sk utečnosti, že stěžovatel byl usnesením Krajského soudu
v Ostravě ze dne 18. 6. 2010, č. j. 58 Ca 48/2009 - 62, vyzván, aby ve lhůtě do jednoho měsíce
doplnil kasační stížnost o konkrétní důvody a skutečnosti, jinak bude kasační stížnost odmítnuta.
Stejně tak nelze přihlédnout ke skutečnosti, že na tuto výzvu soudu stěžovatel nijak nereagoval.
Nejvyšší správní soud neshledává námitku stěžovatele důvodnou. Stěžovatel podal
kasační stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 3. 2010,
č. j. 58 Ca 48/2009 - 35, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí správního orgánu.
Podle §7 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen „zákon o soudních poplatcích“), je poplatek splatný vznikem poplatkové povinnosti.
Poplatková povinnost v daném případě stěžovateli vznikla podáním kasační stížnosti, jak stanoví
§4 odst. 1 písm. d) zákona o soudních poplatcích. Protože stěžovatel za podanou
kasační stížnost soudní poplatek nezaplatil, byl krajským soudem dne 6. 5. 2010,
pod č. j. 58 Ca 48/2009 - 51, vyzván, aby jej zaplatil ve lhůtě do 10 dnů, jinak bude řízení
o kasační stížnosti zastaveno.
V usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 5. 2010, č. j. 58 Ca 48/2009 - 52,
kterým bylo řízení o kasační stížnosti zastaveno, soud uvedl, že zmíněná výzva k zaplacení
soudního poplatku byla zástupci stěžovatele doručena dne 10. 5. 2010. Podle Nejvyššího
správního soudu tomuto závěru zcela jednoznačně odpovídá obsah soudního spisu (doručenka
založená na č. l. 51). Protože ve stanovené desetidenní lhůtě nebyl soudní poplatek za kasační
stížnost zaplacen, krajský soud postupoval správně, když řízení podle §9 odst. 1 zákona
o soudních poplatcích zastavil. Jen na okraj Nejvyšší správní soud poznamenává, že n eshledal
žádné pochybení v postupu soudu, který výzvu k zaplacení soudního poplatku zasílal pouze
zástupci stěžovatele. K tomu srov. rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu
ze dne 22. 7. 2005, č. j. 2 Afs 187/2004 - 69, publikovaný pod č. 726/2005 Sb. NSS,
podle kterého „povinnost zaplatit soudní poplatek plyne z procesního postavení účastníka řízení, který činí
úkon poplatku podléhající. Zaplacení soudního poplatku ovšem není úkonem, který má osobně vykonat účastník
řízení; je-li účastník řízení zastoupen, výzva k zaplacení soudního poplatku se proto doručuje podle §42 odst. 2
s. ř. s. pouze jeho zástupci. Za stávající úpravy správního soudnictví není tímto postupem omezen přístup
k soudu.“.
Podle Nejvyššího správního soudu však stěžovatel v kasační stížnosti uvádí, že soudní
poplatek byl zaplacen dne 15. 6. 2010, t edy až po vydání předmětného usnesení o zastavení
řízení. Podle §9 odst. 7 věty prvé zákona o soudních poplatcích usnesení o zastavení řízení
pro nezaplacení poplatku zruší soud, který usnesení vydal, je -li poplatek zaplacen ve věcech
správního soudnictví dříve, než usnesení nabylo právní moci. Jak toto ustanovení interpretoval
Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 29. 3. 2007, č. j. 5 Afs 112/2006 - 41,
publikovaném pod č. 1218/2007 Sb. NSS, učinil-li žalobce platbu soudního poplatku vylepením
kolkových známek přímo na podatelně soudu v den, kdy usnesení o zastavení řízení
pro nesplnění poplatkové povinnosti nabylo právní moci (tedy v den doručení usnesení žalobci),
je namístě postup podle uvedeného ustanovení. Přitom v rozsudku ze dne 17. 4. 2008,
č. j. 5 Afs 1/2007 - 172, tento právní názor Nejvyšší správní soud dále vysvětlil, když vyslovil
že „okamžik zaplacení je … určen teprve obliterací (znehodnocením) kolkové známky soudem ... kolkové
známky v příslušné hodnotě musí být v poslední den, kdy tak ještě lze releva ntně učinit, předány soudu
(buď přímo účastníkem řízení, resp. jeho zástupcem, nebo doručeny prostřednic tvím držitele poštovní licence)“.
Z toho vyplývá, že soudní poplatek je zaplacen v okamžiku, kdy jsou kolkové známky doručeny
soudu. Není proto dostačující pouhé předání k poštovní přepravě.
Nejvyšší správní soud uvádí, že usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 5. 2010,
č. j. 58 Ca 48/2009 - 52, o zastavení řízení o kasační stížnosti bylo zástupci stěžovatele doručeno
dne 2. 6. 2010. Tato skutečnost nepochybně vyplývá z obsahu soudního spisu (doručenka
je založena na č. l. 53). Ostatně tuto skutečnost stěžovatel ani nepopírá. Toho dne také nabylo
předmětné usnesení právní moci (k tomu shodně srov. doložku právní moci z č. l. 52).
Podle shora uvedených závěrů měl být soudní poplatek zaplacen nejpozději do 2. 6. 2010 včetně,
což se nestalo.
Podle Nejvyššího správního soudu se ve spise na č. l. 58 nachází kopie výzvy soudu
ze dne 6. 5. 2010. Na její zadní straně jsou nalepeny 3 kolkové známky v celkové hodnotě
3.000 Kč, přičemž listina obsahuje úřední záznam, že „podatelna KS Ostrava na žádost klien ta
zakoupila kolky v hodnotě 3.000 Kč. Tyto vylepila na výzvu KS Ova pod j.č. 58 Ca 48/2009.“
To je opatřeno podacím razítkem podatelny uvedeného soudu ze dne 17. 6. 2010. Přitom
na č. l. 59 je založena obálka, z níž je patrné, že byla podána k poštovní přepravě dne 15. 6. 2010,
a která zřejmě obsahovala kopii výzvy soudu k zaplacení soudního poplatku ze dne 6. 5. 2010,
na jejíž zadní stranu, jak ostatně vyplývá z úředního záznamu, byly dne 17. 6. 2010 vylepeny kolky
v příslušné hodnotě. Soudní poplatek byl tedy ve skutečnosti zaplacen až dne 17. 6. 2010,
kdy si stěžovatel zakoupil kolkové známky v příslušné hodnotě, což vyplývá jak z uvedeného
úředního záznamu, tak i potvrzení o zakoupení kolkové známky v hodnotě 3.000 Kč ze dne
17. 6. 2010, které se nacház í na č. l. 57. Tím se zpochybňuje stěžovatelovo tvrzení, že soudní
poplatek zaplatil dne 15. 6. 2010. Avšak i kdyby tomu tak doopravdy bylo, tak je z uvedených
skutečností zcela zřejmé, že soudní poplatek byl zaplac en až po několika dnech po nabytí právní
moci usnesení o zastavení řízení o kasační stížnosti.
Nejvyšší správní soud uzavírá, že soudní poplatek nebyl zaplacen tak, aby mohlo dojít
na postup podle §9 odst. 7 věty první zákona o soudních poplatcích. Jen na okraj Nejvyšší
správní soud poznamenává, že lhůta k zaplacení soudního poplatku sice uplynula dne 20. 5. 2010,
nicméně vzhledem k datu vydání (28. 5. 2010) a doručení předmětného usnesení o zastavení
řízení o kasační stížnosti (2. 6. 2010) je zřejmé, že stěžovateli byla fakticky dána lhůta v rozsahu
téměř jednoho měsíce k tomu, aby soudní poplatek zaplatil. Skutečnost, že tak učinil až několik
dnů poté, kdy usnesení o zastavení řízení nabylo právní moci, nezakládá důvod k zrušení
tohoto rozhodnutí.
S ohledem na všechny shora uvedené skutečnosti dospěl Nejvyšší správní soud k závěru,
že důvody podle §103 odst. 1 písm. e) s. ř. s. nejsou dány, pročež kasační stížnost není důvodná.
Proto ji podle §110 odst. 1 věty druhé s. ř. s. zamítl.
O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud podle §120 a §60
odst. 1 s. ř. s., neboť neúspěšnému žalobci náhrada nákladů řízení nepřísluší a žalovanému
v souvislosti s řízením o kasační stížnosti žádné náklady nad rámec jeho běžné úřed ní činnosti
nevznikly.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 2. září 2010
JUDr. Dagmar Nygrínová
předsedkyně senátu