Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 05.03.2010, sp. zn. 4 As 5/2010 - 65 [ rozsudek / výz-C ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NSS:2010:4.AS.5.2010:65

Zdroj dat je dostupný na http://www.nssoud.cz
ECLI:CZ:NSS:2010:4.AS.5.2010:65
sp. zn. 4 As 5/2010 - 65 ROZSUDEK Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar Nygrínové a soudců JUDr. Jiřího Pally a JUDr. Marie Turkové v právní věci žalobce: E.J.PAPADOPOULOS S.A., se sídlem 26 P. Ralli Ave., Athény, Řecko, zast. JUDr. Otakarem Švorčíkem, advokátem, se sídlem Hálkova 2, Praha 2, proti žalovanému: Úřad průmyslového vlastnictví, se sídlem Antonína Čermáka 1057/2a, Praha 6, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. 9. 2009, č. j. 8 Ca 17/2008 - 36, takto: I. Kasační stížnost se zamítá . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. Odůvodnění: Předseda žalovaného rozhodnutím ze dne 13. 11. 2007, č. j. O-441297, podle §90 odst. 5 správního řádu zamítl rozklad žalobce a potvrdil jím napadené rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 7. 2007, č. j. O-441297. Žalovaný prvoinstančním rozhodnutím zamítl přihlášku žalobcovy ochranné známky „GOLDIES“ podanou pro „všechny typy sušenek, oplatky, suchary, toastové veky, čokoládu, cereální produkty, chléb, cukrovinky, pečivo a bonbony “ třídy 30 mezinárodního třídění výrobků a služeb, neboť přihlašované označení je pro tyto výrobky vyloučeno za zápisu do rejstříku ochranných známek na základě ustanovení §6 za použití §22 odst. 2 zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochranných známkách“), když přihlašované označení „GOLDIES“ je zaměnitelné se starší ochrannou známkou Společenství č. 2969392 „WERTHER´S GOLDIES“ , zapsanou mj. pro cukrovinky, čokoládu, čokoládové výrobky a pečivo třídy 30 mezinárodního třídění výrobků a služe b. V odůvodnění rozhodnutí o odvolání předseda žalovaného uvedl, že žalobcova přihláška ochranné známky ve znění „GOLDIES“ byla zamítnuta pro „všechny typy sušenek, oplatky, suchary, toastové veky, čokoládu, cereální produkty, chléb, cukrovinky, pečivo a bonbony“ ve třídě 30 mezinárodního třídění výrobků a služeb. Pro výrobky třídy 29 mezinárodního třídění výrobků a služeb „extrudované chipsy (bramborové lupínky), výrobky z brambor spadajících do této třídy a pro výrobky třídy 30 mezinárodního třídění výrobků a služeb snacky, mouka, zmrzlina, žvýkačky, mouka na těsto, extrudované snacky na bázi surovin ve třídě 30 “, byla přihláška uvedené ochranné známky postoupena ke zveřejnění. Důvodem k zamítnutí přihlášky byla podle předsedy žalovaného skutečnost, že slovní označení „GOLDIES“ pro uvedené výrobky je zaměnitelné s ochrannou známkou Společenství č. 2969392 „WERTHER´S GOLDIES“ zapsanou mj. pro cukrovinky, čokoládu, čokoládové výrobky a pečivo ve třídě 30 mezinárodního třídění výrobků a služeb. Přihlašované označení „GOLDIES“ je foneticky, významově a vizuálně shodn é se slovním prvkem „GOLDIES“ obsaženým v ochranné známce. Ubrání slovního prvku „WERTHER´S“ nepředstavuje takovou změnu, aby nemohlo dojít k záměně přihlašovaného označení s uvedenou ochrannou známkou. Slovní prvek „GOLDIES“ je dominantní, neboť je schopen upoutat pozornost průměrného spotřebitele a usnadnit mu orientaci v obchodním styku. Předseda žalovaného zdůraznil, že slovní prvek „WERTHER´S“ je v anglickém jazyce přivlastňovací označení, což je patrné z jeho koncovky. Vzhledem k jeho významu jej spotřebitel vnímá jako pouhý doplněk dominantního prvku „GOLDIES“. V daném ohledu je přihlašované označení zaměnitelné s ochrannou známkou, přičemž zaměnitelnost je dána i v části výrobků třídy 30 mezinárodního třídění výrobků a služeb, pro které byla přihláška ochranné známky „GOLDIES“ podána. Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 1 0. 9. 2009, č. j. 8 Ca 17/2008 - 36, žalobu napadající rozhodnutí předsedy žalovaného zamítl. K námitce žalobce, že o chranná známka „WERTHER´S GOLDIES“ je složena ze dvou rovnocenných prvků, z nichž nelze jeden vybrat a označit jej za dominantní, stejně jako nelze uvést, že by mohl vést k záměně, soud uvedl, že ochranná známka „WERTHER´S GOLDIES“, byť je dvouslovná, tvoří jeden celek. Podle soudu slovní prvek „WERTHER´S“ je přídavným jménem přivlastňovacím, které se vztahuje k podstatnému jménu „GOLDIES“. To získává dominantní postavení a je schopno přednostně upoutat pozornost průměrného spotřebitele a usnadnit mu tak orientaci, obzvláště za situace, kdy přídavné jméno přivlastňovací „WERTHER´S“ je pro českého průměrného spotřebitele těžko vyslovitelné a současně těžko zapamatovatelné. Proto má tento prvek nízkou rozlišovací schopnost. K tomu soud doplnil, že Werther je vesnice ve Vestfálsku, kde byla založena společnost vlastnící předmětnou ochrannou známku, a proto nejde o fantazijní slovo. Dále podle soudu pořadí jednotlivých prvků ochranné známky není rozhodujícím faktorem. Podle §22 odst. 2 zákona o ochranných známkách je rozhodující přítomnost zaměnitelného prvku, jehož existence je v posuzovaném případě nesporná. Shoda přihlašovaného označení s ochrannou známkou je dána hlediskem sémantickým, přičemž lze uvažovat i o podobnosti z hlediska vizuálního a fonetického. Obě označení se podle soudu liší pouze tím, že ochranná známka obsahuje navíc nedistinktivní prvek „WERTHER´S“. Na základě těchto skutečností soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Ve včas podané kasační stížnosti namítl žalobce (dále též „stěžovatel“), že soud nesprávně posoudil právní otázku ohledně zaměnitelnosti a posouzení z hlediska průměrného spotřebitele. Stěžovatel zdůraznil, že spotřebitel vnímá ochranné známky jako zvuk či obraz a nepodrobuje je jazykovému rozboru. Ochranná známka „WERTHER´S GOLDIES“ je složena ze dvou rovnocenných slovních prvků a nelze tvrdit, že právě slovní prvek „GOLDIES“ je v nich dominantní. Slovo „WERTHER´S“ si průměrný spotřebitel jen těžko s pojí s německou vesnicí Werther, takže tento prvek nelze označit jako nedistinktivní. Ochranná známka „WERTHER´S GOLDIES“ tedy při letmém shlédnutí nemůže být zaměnitelná s přihlašovaným označením „GOLDIES“. S ohledem na tyto skutečnosti stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 10. 9. 2009, č. j. 8 Ca 1 7/2008 - 36, zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že ta je podána účelově a obsahuje tvrzení shodná se žalobními námitkami. Proto žalovaný odkázal na správné závěry soudu a navrhl zamítnutí kasační stížnosti. Kasační stížnost je podle §102 a násl. s. ř. s. přípustná a stěžovatel v ní namítá důvody podle §103 odst. 1 písm. a), b) s. ř. s., ačkoliv podle svého obsahu odpovídá jen důvodu kasační stížnosti uvedeného v ustanovením §103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Rozsahem a důvody kasační stížnosti je Nejvyšší správní soud podle §109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán. Nejvyšší správní soud přitom neshledal vady uvedené v ustanovení §109 odst. 3 s. ř . s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. Kasační stížnost není důvodná. Podle §103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. lze podat kasační stížnost z důvodu nesprávného posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné posouzení právní otázky spočívá v tom, že je na správně zjištěný skutkový stav aplikována nesprávná právní norma, popřípadě je aplikována správná právní norma, která je však nesprávně vyložena. Stěžovatel důvodnost této námitky spatřuje v tom, že zaměnitelnost přihlašovaného označení s ochrannou známkou není dána. Tato námitka není důvodná. Podle Nejvyššího správního soudu se již žalovaný v obou rozhodnutích, stejně jako posléze soud prvního stupně, s uvedenou námitkou stěžovatele náležitým způsobem vypořádal. Stěžovatel po ce lou dobu řízení před správními orgány a soudem uplatňuje v podstatě shodné námitky. Nejvyšší správní soud se přitom plně ztotožňuje se závěry soudu a žalovaného. Jak je uvedeno v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 10. 2008, č. j. 4 As 31/2008 - 153, www.nssoud.cz, „rozhodující pro posouzení zaměnitelnosti ochranných známek je hledisko průměrného spotřebitele. Rozlišovací schopnost označení je proto nutno zkoumat vždy ve vztahu k vjemu průměrného spotřebitele, a to z více hledisek - vizuálního, fonetického, významového, porovnáváním druhu zboží a služeb či srovnáním dominantních prvků známkového motivu. “ Přihlašované označení „GOLDIES“ pro všechny typy sušenek, oplatky, suchary, t oastové veky, čokoládu, cereální produkty, chléb, cukrovinky, pečivo a bonbony třídy 30 mezinárodního třídění výrobků a služeb, je podle názoru Nejvyššího správního soudu zaměnitelné se starší ochrannou známkou Společenství č. 2969392 „WERTHER´S GOLDIES“ zapsanou mj. pro cukrovinky, čokoládu, čokoládové výrobky a pečivo ve třídě 30 mezin árodního třídění výrobků a služeb. Co se týče zaměnitelnosti výrobků, podle rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. 4. 2006, č . j. 11 Ca 258/2005 - 71, publikovaného pod č. 1247/2007 Sb. NSS, „stejnými či podobnými výrobky a službami ve smyslu zákona o ochranných známkách, jsou ty, které mají stejné nebo blízké podstatné znaky, a v důsledku toho mohou vyvolat u průměrného s potřebitele představu o tom, že pocházejí od jednoho a téhož výrobce či poskytovatele. Z hlediska spotřebitele lze tedy takové výrobky a služby zařadit do jedné skupiny oblasti spotřeby.“ Podle Nejvyššího správního soudu pokud spotřebitel pod označením „WERTHER´S GOLDIES“ bude kupovat cukrovinky, čokoládu, pečivo a posléze tytéž výrobky najde pod označením „GOLDIES“, mohl by se domnívat, že se jedná o známkovou řadu téhož výrobce, který uvedené výrobky nejprve nabízel pod označením „WERTHER´S GOLDIES“ a nyní i pod označením „GOLDIES“. Porovnáním přihlašovaného označení se zapsanou ochrannou známkami dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že z hlediska průměrného spotřebitele je přihlašované označení zaměnitelné se starší ochrannou známkou Společenství č. 2969392 „WERTHER´S GOLDIES“ zapsanou mj. pro cukrovinky, čokoládu, čokoládové výrobky a pečivo ve třídě 30 mezinárodního třídění výrobků a služeb. Obsažený slovní prvek „GOLDIES“ je podle Nejvyššího správního soudu skutečně dominantní, neboť je schopen přednostně upoutat pozornost průměrného spotřebitele a usnadnit mu orientaci. Slovní prvek „WERTHER´S“ je přídavným jménem přivlastňovacím, které se vztahuje a přivlastňuje podstatné jméno „GOLDIES“. To již správně uvedl soud prvního stupně a Nejvyšší správní soud se s tímto hodnocením ztotožňuje. Ostatně je to patrné i z koncovky tohoto slova, která podtrhuje dominantní charakter slovního prvku „GOLDIES“. Zdůraznit je dále třeba tu skutečnost, že přídavné jméno přivlastňovací „WERTHER´S“ je pro českého průměrného spotřebitele těžko vyslovitelné a současně i těžko zapamatovatelné, a proto má tento prvek nízkou rozlišovací schopnost. Ubrání slovního prvku „WERTHER´S“ tak nepředstavuje takovou změnu, aby nemohlo dojít k záměně přihlašovaného označení s uvedenou ochrannou známkou. Ani vizuální a fonetická rozličnost obou označení není natolik výrazná, aby nemohla způsobit jejich zaměnitelnost. Obě označení totiž obsahují shodný prvek, který je způsobilý vzbudit u běžného spotřebitele dojem, že se v případě střetnuvších se označení jedná o výrobky téhož výrobce. Nejvyšší správní soud uvádí, že zaměnitelnost je zřejmá jak z hlediska vizuálního, fonetického, tak i sémantického, přičemž plně postačí naplnění jednoho hlediska. Nejvyšší správní soud dodává, že argumentace soudu prvního stupně vesnicí Werther je toliko doplňkovou, mající z důraznit skutečnost, že nejde o fantazijní označení. Nicméně je třeba dát stěžovateli za pravdu, že v daném ohledu si průměrný český spotřebitel této skutečnosti nebude vědom. Čeho si však průměrný spotřebitel jistě všimne, bude dominantní prvek „GOLDIES“. K těmto závěrům přitom dospěl žalovaný i Městský soud v Praze, přičemž Nejvyšší správní soud se s nimi plně ztotožňuje. S ohledem na všechny shora uvedené skutečnosti dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že důvod kasační stížnosti podle §103 odst. 1 pís m. a) s. ř. s. není dán, pročež kasační stížnost není důvodná. Proto ji podle §110 odst. 1 věty druhé s. ř. s. zamítl. O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud podle §120 a §60 odst. 1 s. ř. s., neboť neúspěšnému žalobci náhrada nákladů řízení nepřísluší a žalovanému v souvislosti s řízením o kasační stížnosti žádné náklady nad rámec jeho běžné úřední činnosti nevznikly. Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 5. března 2010 JUDr. Dagmar Nygrínová předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší správní soud
Datum rozhodnutí / napadení:05.03.2010
Číslo jednací:4 As 5/2010 - 65
Forma /
Způsob rozhodnutí:
Rozsudek
zamítnuto
Účastníci řízení:E.J.PAPADOPOULOS S.A.
Úřad průmyslového vlastnictví
Prejudikatura:
Kategorie rozhodnutí:C
ECLI pro jurilogie.cz:ECLI:CZ:NSS:2010:4.AS.5.2010:65
Staženo pro jurilogie.cz:10.05.2024