ECLI:CZ:NSS:2010:5.ANS.1.2010:82
sp. zn. 5 Ans 1/2010 - 82
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily
Valentové a soudců JUDr. Jakuba Camrdy, Ph. D. a JUDr. Lenky Matyášové, Ph.D. v právní věci
žalobce: J. N., zastoupený JUDr. Ing. Martinem Florou, Dr., advo kátem se sídlem Lidická
710/57, Brno, proti žalovanému: Policie ČR, Policejní prezidium, se sídlem Strojnická 27/935,
Praha 7, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 8.
2008, č. j. 7 Ca 151/2008 – 48,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Odměna advokáta JUDr. Ing. Martina Flory, Dr. se u r č u je částkou 2400 Kč.
Tato částka bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do šedesáti dnů od právní
moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění:
Kasační stížností se žalobce (dále „stěžovatel“) domáhal zrušení shora označeného
usnesení Městského soudu v Praze, kterým tento soud s odkazem na §46 odst. 1 písm. a) zákona
č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), odmítl žalobu, kterou se stěžovatel
domáhal poskytnutí ochrany proti tvrzené nečinnosti žalovaného.
Městský soud nejprve konstatoval, že stěžovatel se žalobou domáhal pos kytnutí ochrany
proti nečinnosti žalovaného ve věci trestního oznámení na JUDr. E . Č. Odkazem na ustanovení §
2 a §4 odst. 1 s. ř. s. pak městský soud dovodil, že se stěžovatel domáhal vydání rozhodnutí,
které nespadá do pravomoci soudů rozhodujících ve správním soudnictví, jelikož se domáhal, aby
soud uložil žalovanému povinnost vydat rozhodnutí v řízení trestním, nikoli v řízení správním.
Vzhledem k této skutečnosti městský soud uzavřel, že v posuzovaném případě je dán nedostatek
pravomoci soudů rozhodujících ve správním soudnictví, což představuje neodstranitelný
nedostatek podmínek řízení.
Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval otázkou, zda jsou v dané věci dány podmínky
řízení o kasační stížnosti.
Z doručenky založené v soudním spise na č. l. 48 vyplývá, že stěžovatel osobně převzal
zásilku obsahující napadené usnesení dne 4. 9. 2008. Ze soudního spisu je dále zřejmé, že kasační
stížnost proti napadenému rozhodnutí stěžovatel odeslal prostřednictvím držitele poštovní
licence dne 19. 9. 2008. Podání bylo městskému soudu doručeno dne 22. 9. 2008.
Podle §106 odst. 2 s. ř. s. musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů od doručení
rozhodnutí a zmeškání této lhůty nelze prominout. Podle §40 odst. 2 s. ř. s. lhůta určená podle
týdnů končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek její
lhůty. Podle §40 odst. 3 s. ř. s. připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek,
je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Dnem určujícím počátek lhůty
počítané podle týdnů byl den doručení napadeného usnesení stěžovateli, tedy čtvrtek 4. 9. 2008.
Poslední den lhůty tak připadl na čtvrtek 18. 9. 2008, kterýžto den není svátkem ve smyslu zákona
č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu. Dnem
18. 9. 2008 tak lhůta k podání kasační stížnosti marně uplynula. Kasační stížnost byla podána dne
19. 9. 2008 a je tak podána zjevně opožděně.
Nejvyššímu správnímu soudu tak nezbylo, než podle §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s.
ve spojení s §120 s. ř. s. kasační stížnost jako opožděnou odmítnout.
O nákladech řízení o kasační stížnosti Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s §60
odst. 3 s. ř. s. za použití §120 s. ř. s. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení,
byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Stěžovateli byl usnesením ze dne 5. 8. 2009, č. j. 7 Ca 151/2008 - 72, ustanoven zástupce
z řad advokátů. Dle textu záhlaví tohoto usnesení byl zástupce stěžovateli ustanoven v řízení
o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu. Ze soudního spisu je však zřejmé,
že městský soud o ustanovení zástupce stěžovateli rozhodl až po té, co stěžovatel podal kasační
stížnost, tj. již v rámci řízení o kasační stížnosti. Podle Nejvyšší správního soudu tudíž není
pochyb o tom, že zmíněným usnesením byl stěžovateli ustanoven zástupce pro řízení o kasační
stížnosti a že formulaci v záhlaví usnesení je nutné posoudit pouze jako chybu v psaní.
V případě, kdy je účastníku řízení zástupce ustanoven soudem, platí hotové výdaje
a odměnu za zastupování stát (§35 odst. 8 s. ř. s.). Ustanovenému zástupci stěžovatele tudíž byla
přiznána odměna a náhrada hotových výdajů v celkové částce 2400 Kč [jeden úkon právní služby
za 2100 Kč podle §11 o dst. 1 písm. b) ve spojení s §9 odst. 3 pís m. f) a §7 bodem 5 vyhlášky
č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb
(dále jen „advokátní tarif“), v platném znění, dále pak jeden režijní paušál po 300 Kč (§13 o dst. 3
advokátního tarifu)].
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 18. února 2010
JUDr. Ludmila Valentová
předsedkyně senátu