ECLI:CZ:NSS:2010:5.AS.84.2009:93
sp. zn. 5 As 84/2009 - 93
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily
Valentové a soudců JUDr. Lenky Matyášové Ph.D. a JUDr. Jakuba Camrdy Ph.D. v právní věci
žalobců: a) A. P., b) M. G., c) A. G., d) A. M., e) Ing. V. M., f) Ing. P. D., g) I. P., h) Z. P.,
ch) P. F., i) J. S., j) J. K., k) J. K., l) Z. K., m) J. K., n) I. K., o) B. K., p) E. R., q) J. R.,
r) Z. M., všichni zastoupeni JUDr. Ivo Palkoskou, advokátem v Kladně, Kleinerova 24, za
účasti: O. K., proti žalovanému: Ministerstvo kultury, se sídlem v Praze 1, Maltézské nám.
471/1, v řízení o kasační stížnosti žalovaného jako stěžovatele proti rozsudku Městského soudu
v Praze č. j. 8 Ca 194/2007 - 62 ze dne 24. 6. 2009, o návrhu na přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti,
takto:
Návrh na přiznání odkladného účinku se zamítá .
Odůvodnění:
Městský soud v Praze zrušil výše uvedeným rozsudkem ze dne 24. 6. 2009 rozhodnutí
ministra kultury č. j. 4843/2007 ze dne 5. 4. 2007 (dále jen „rozhodnutí žalovaného“), jímž bylo
na základě rozkladu žalobců změněno rozhodnutí Ministerstva kultury ze dne 12. 9. 2006,
č. j. 18845/2005 tak, že se za kulturní památku prohlašuje podle ustanovení §2 odst. 1 písm. b)
zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, soubor věcí domu
č. p. X v P. 6, B., k. ú. B., který se sestává z domu č. p. X, umístěného na pozemku parc. č. X a
dvou pamětních desek, umístěných na soudomí v roce 1995, připomínajících původní
družstevníky a obyvatele domu a jejich tragické osudy.
Kasační stížností se žalovaný jako stěžovatel domáhá zrušení shora uvedeného rozsudku
městského soudu a současně žádá o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
V žádosti o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti stěžovatel jako důvod uvedl
skutečnost, že není účelné, aby v době řízení o kasační stížnosti paralelně probíhalo v téže věci
správní řízení, ve kterém by byl správní orgán obligatorně vázán nesprávnými právními názory
městského soudu.
Žalobci se k návrhu stěžovatele na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
nevyjádřili.
Podle §107 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen „s. ř. s.“), kasační stížnost nemá odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může
na návrh stěžovatele (jímž je v této věci žalovaný) přiznat. Přitom přiměřeně užije ustanovení
§73 odst. 2 až 4 s. ř. s. Podle ust. §73 odst. 2 s. ř. s. soud přizná odkladný účinek, jestliže
by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nenahraditelnou újmu
a přiznání odkladného účinku se nedotkne nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob
a není v rozporu s veřejným zájmem.
Nejvyšší správní soud po zvážení žádosti stěžovatele návrh na přiznání odkladného
účinku kasační stížnosti zamítl.
Tvrzený důvod, že není účelné, aby v době řízení o kasační stížnosti paralelně probíhalo
v téže věci správní řízení, ve kterém by byl správní orgán obligatorně vázán nesprávnými
právními názory městského soudu v daném případě nemůže vést k přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti vzhledem k mimořádné povaze institutu odkladného účinku. Kasační stížnost
proti rozhodnutí soudu ve správním soudnictví není řádným opravným prostředkem,
u nějž by bylo možno odkladný účinek očekávat. Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti
odnímá Nejvyšší správní soud před vlastním rozhodnutím ve věci samé právní účinky
pravomocnému rozhodnutí krajského (či městského) soudu, na které je třeba hledět jako
na zákonné a věcně správné, dokud není jako celek zákonným postupem zrušeno. Přiznání
odkladného účinku proto musí být vyhrazeno pro ojedinělé případy, které zákonodárce popsal
slovy o nenahraditelné újmě. Stěžovatel ve své žádosti o přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti ani konkrétní nenahraditelnou újmu nespecifikoval.
Při rozhodování o přiznání odkladného účinku soud zjišťuje splnění zákonných
předpokladů pro přiznání odkladného účinku uvedených v ustanovení §73 odst. 2 s. ř. s. Přiznání
odkladného účinku je vázáno na kumulativní splnění všech tří podmínek.
Jelikož stěžovatel neprokázal, že výkon či účinky rozhodnutí napadeného kasační stížností
by vedly ke vzniku nenahraditelné újmy, soud se již nezabýval tím, zda by se přiznání odkladného
účinku kasační stížnosti nedotklo nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob a zda není
v rozporu s veřejným zájmem.
Ze shora uvedených důvodů Nejvyšší správní soud návrh na přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti zamítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 28. dubna 2010
JUDr. Ludmila Valentová
předsedkyně senátu