ECLI:CZ:NSS:2010:6.ADS.24.2010:63
sp. zn. 6 Ads 24/2010 - 63
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Milady Tomkové
a soudců JUDr. Kateřiny Šimáčkové a JUDr. Bohuslava Hnízdila v právní věci žalobce: M. R.,
zastoupeného Mgr. Davidem Černým, advokátem, se sídlem Horní náměstí 365/7, Olomouc,
proti žalovanému: Krajský úřad Olomouckého kraje, odbor sociálních věcí, se sídlem
Jeremenkova 40a, Olomouc, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 5. 2009, č. j. KUOK
50858/2009, sp. zn. KÚOK/44709/2009/OSV - SP/7204, v řízení o kasační stížnosti žalobce
proti usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočka Olomouc, ze dne 5. 1. 2010, č. j. 73 Cad
1/2009 - 27,
takto:
I. Kasační stížnost se za m ítá .
II. Žalovaný ne má právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Ustanovenému zástupci žalobce, Mgr. Davidu Černému, advokátovi, se sídlem Horní
náměstí 365/7, Olomouc, se přizn á vá odměna za zastupování a náhrada hotových
výdajů ve výši 1920 Kč, která je splatná do 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku z účtu
Nejvyššího správního soudu.
Odůvodnění:
Usnesením Krajského soudu v Ostravě, pobočka Olomouc, ze dne 14. 10. 2009,
č. j. 73 Cad 10/2009 - 6, soud zprostil advokáta JUDr. Zdeňka Nováka se sídlem v Přerově,
Čechova 2, funkce zástupce žalobce a ustanovil žalobci advokáta Mgr. Davida Černého se sídlem
Horní náměstí 365/7, Olomouc. Soud advokáta JUDr. Zdeňka Nováka zprostil funkce zástupce
žalobce z důvodu narušení důvěry podle §20 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění
pozdějších předpisů (dále „zákon o advokacii“). JUDr. Zdeněk Novák svou žádost o zrušení
ustanovení zástupcem žalobce odůvodnil tím, že je společníkem společné advokátní kanceláře
s JUDr. Květoslavám Hlínou, který byl ze strany žalobce napaden stížností u České advokátní
komory. Žalobce podal na společníka JUDr. Zdeňka Nováka stížnost, v níž vyjádřil
nespokojenost s jeho zastupováním v řízení o způsobilosti k právním úkonům,
v němž JUDr. Květoslav Hlína žalobce úspěšně zastupoval. Díky této stížnosti na společníka
JUDr. Zdeňka Nováka tak došlo k tomu, že zájmy žalobce jsou v rozporu se zájmy advokáta
JUDr. Zdeňka Nováka a s možností poskytovat řádně právní služby. JUDr. Zdeněk Novák uvedl,
že došlo k narušením důvěry mezi klientem (tedy žalobcem) a všemi společníky společné
advokátní kanceláře. Krajský soud dospěl k obdobnému závěru a konstatoval, že advokát je
podle §20 odst. 2 zákona o advokacii oprávněn požádat o zrušení ustanovení, dojde -li k narušení
nezbytné důvěry mezi nám a klientem. Krajský soud žádosti vyhověl, neboť důvěra je jedním
ze základních atributů vztahu mezi advokátem a klientem.
Proti uvedenému usnesení krajského soudu podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) kasační
stížnost, v níž namítá, že jeho původní právní zástupce neměl právo použít informace,
jimiž odůvodnil svou žádost o zproštění funkce a krajský soud neměl takto odůvodněnému
návrhu vyhovět. Stěžovatel dále uvedl, že řízení (kárná a soudní), o nichž se advokát
JUDr. Novák zmiňoval, nejsou doposud pravomocně skončena, a proto jimi není možno
argumentovat. Ve své kasační stížnosti stěžovatel vyjadřuje svůj nesouhlas s postupem advokátů
JUDr. Hlíny i JUDr. Nováka a svou nedůvěru k nim. Dále zmiňuje, že žádost o zproštění
z funkce advokáta ze strany JUDr. Nováka je nezákonná, protože se odvolává na zákon
o advokacii, který má nižší právní sílu než jiné zákony. Stěžovatel se rovněž domnívá, že postup
soudu lze označit za zmatečný ve smyslu §103 odst. 1 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudní
řád správní (dále jen „s. ř. s.“).
Stěžovatel je osobou oprávněnou k podání kasační stížnosti, neboť byl účastníkem řízení,
z něhož napadené rozhodnutí krajského soudu vzešlo (§102 s. ř. s.), a tuto kasační stížnost podal
včas (§106 odst. 2 s. ř. s.) a je řádn ě právně zastoupen. Kasační stížnost stěžovatele
je tedy přípustná. Nejvyšší správní soud kasační stížnost posoudil a dospěl k závěru, že není
důvodná.
Právní vztahy mezi klientem a advokátem upravuje zejména zákon o advokacii,
který ve svém §20 odst. 2 stanoví, že „Advokát je oprávněn smlouvu o poskytování právních služeb
vypovědět, popřípadě požádat o zrušení ustanovení nebo požádat Komoru o určení jiného advokáta, dojde -li
k narušení nezbytné důvěry mezi ním a klientem nebo neposkytuje-li klient potřebnou součinnost.“
Nejvyšší správní soud k této otázce již judikoval, že je nesporné, že jedním ze základních
předpokladů pro poskytování právních služeb advokátem, je vzájemná, tedy oboustranná důvěra.
Proto i uvedené ustanovení narušení nezbytné důvěry uvádí jako jednu z možností pro podání
žádosti o zrušení ustanovení zástupcem. Při rozhodování soudu o takovéto žádosti je třeba
vždy pečlivě zkoumat, zda zákonné důvody jsou dány a zda pod tvrzenými skutečnostmi
se neskrývají jiné okolnosti. (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 1. 2008,
č. j. 8 As 43/2007 - 156).
V posuzovaném případě je nesporné, že je advokát JUDr. Novák společníkem advokáta
JUDr. Hlíny ve společné advokátní kance láři a že si stěžovatel podal na JUDr. Hlínu stížnost
k České advokátní komoře, protože nebyl spokojen s jeho zastupováním. Svou nespokojenost
s postupem advokáta JUDr. Nováka pak vyjádřil stěžovatel i ve své kasační stížnosti. Z ničeho
nevyplývá, že by se v daném případě advokátem JUDr. Novákem uváděné důvody žádosti
o zproštění z funkce zástupce stěžovatele (tedy ztráta důvěry) odlišovaly od důvodů skutečných.
Nejvyšší správní soud rovněž konstatoval, že právě důvěra, která je ryze subjektivní
kategorií, je podstatou vztahu mezi zástupcem a zastoupeným. Pokud dojde k narušení nezbytné
důvěry, je to důvod pro zrušení ustanovení advokáta (viz rozhodnutí Nejvyššího správního soudu
ze dne 30. 9. 2009, č. j. 1 Azs 46/2009 - 171; citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu
jsou dostupná na www.nssoud.cz).
Nejvyšší správní soud tedy uzavírá, že právní názor krajského soudu je správný
a že postup krajského soudu, který pro odůvodněný případ ztráty důvěry mezi advokátem
a klientem rozhodl o změně ustanoveného zástupce stěžovatele, byl správný a zákonný.
Nejvyšší správní soud dále konstatuje, že napadené usnesení krajského soudu
je srozumitelné a odůvodněné a ani postup soudu v řízení jemu předcházejícím nevykazuje žádné
nezákonnosti, a proto Nejvyšší správní soud nevidí žádný důvod, proč by se měl ztotožnit
s názorem stěžovatele, že byl postup soudu zmatečný.
Na závěr Nejvyšší správní soud tedy konstatuje, že neshledal žádné důvody pro zrušení
napadeného rozhodnutí, a proto kasační stížnost zamítl.
Stěžovatel neměl ve věci úspěch, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační
stížnosti (§120 ve spojení s §60 odst. 1 s. ř. s.). Právo na náhradu nákladů řízení však nemá
ani žalovaný, neboť podle §60 odst. 2 s. ř. s. je přiznání nákladů řízení orgánu ve věcech sociální
pomoci vyloučeno.
Stěžovateli byl napadeným usnesením krajského soudu ustanoven zástupce advokát
Mgr. David Černý, se sídlem Horní náměstí 365/7, Olomouc. Tomu Nejvyšší správní soud
přiznal podle §35 odst. 8 s. ř. s. odměnu za dva ú kony právní služby spočívající v první poradě
s klientem včetně převzetí a přípravy zastoupení a v sepsání písemného podání soudu týkajícího
se věci samé podle §11 odst. 1 písm. b) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu,
ve znění účinném k datu provedení úkonu. Výše odměny za jeden úkon právní služby činí
podle §7 bod 2. ve spojení s §9 odst. 2 a 3 písm. f) advokátního tarifu 500 Kč, za dva úkony
tedy 1000 Kč. Dále náleží ustanovenému zástupci paušální náhrada hotových výdajů ve výši
300 Kč podle §13 odst. 3 advokátního tarifu, za dva úkony tedy 600 Kč. Celkem Nejvyšší
správní soud přiznal ustanovenému zástupci na odměně za zastupování a náhradě hotových
výdajů 1600 Kč. Protože je ustanovený zástupce plátcem daně z přidané hodnoty,
náleží mu rovněž podle §35 odst. 8 s. ř. s. částka, kterou je z přiznané odměny na této dani
povinen odvést. Celkem tedy ustanovenému zástupci náleží 1920 Kč. Pro zaplacení odměny soud
stanovil přiměřenou lhůtu.
Poučení: Proti tomuto rozsudku n e js ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 14. července 2010
JUDr. Milada Tomková
předsedkyně senátu