ECLI:CZ:NSS:2010:6.ADS.72.2010:44
sp. zn. 6 Ads 72/2010 - 44
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Milady Tomkové
a soudců JUDr. Kateřiny Šimáčkové a JUDr. Bohuslava Hnízdila v právní věci žalobce: Ľ. B.,
zastoupeného JUDr. Romanou Lužnou, advokátkou, se sídlem Heinrichova 16, Brno,
proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, proti
rozhodnutí žalované ze dne 7. 11. 2008, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení
Krajského soudu v Brně ze dne 8. 3. 2010, č. j. 22 Ad 2/2010 - 13,
takto:
I. Kasační stížnost se zamít á .
II. Žalovaná n emá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Ustanovené zástupkyni žalobce, JUDr. Romaně Lužné, advokátce, se sídlem
Heinrichova 16, Brno, se přiznáv á odměna za zastupování a náhrada hotových
výdajů ve výši 800 Kč, která je splatná do 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku z účtu
Nejvyššího správního soudu.
Odůvodnění:
Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 8. 3. 2010, č. j. 22 Ad 2/2010 - 13, soud
odmítl podání žalobce pro opožděnost, neboť žaloba proti napadenému rozhodnutí žalované
ze dne 7. 11. 2008 byla podána až 30. 11. 2009.
Proti uvedenému usnesení krajského soudu podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) kasační
stížnost v níž namítá, že sice došlo k zmeškání lhůty, avšak že vykonával pouze dělnické manuální
práce a že jeho schopnost formulovat námitky a požadavky úřední povahy jsou výrazně omezené.
V kasační stížnosti stěžovatel dále upozornil na to, že v průběhu řízení vždy reagoval na výzvy
soudu aktivně a rychle. Rovněž stěžovatel poukázal na to, že je občanem Slovenské republiky,
nehovoří česky a dlouhodobě se nenachází v oblasti českého právního systému. Stěžovatel
poukazuje na procesní pochybení, která vedla k pozdnímu ustanovení advokáta, čímž bylo
porušeno jeho právo na právní pomoc, které vyplývá z Listiny základních práv a svobod.
Stěžovatel se tedy domnívá, že v řízení před soudem došlo k vadám, které mají za následek
nezákonné rozhodnutí o věci, dále, že postup soudu lze označit za zmatečný, a napadá
rozhodnutí o odmítnutí návrhu, dovolává se tedy důvodů dle §103 odst. 1 písm. c), d) a e)
zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, (dále jen „s. ř. s.“).
Stěžovatel je osobou oprávněnou k podání kasační stížnosti, neboť byl účastníkem řízení,
z něhož napadené rozhodnutí krajského soudu vzešlo (§102 s. ř. s.), a tuto kasační stížnost podal
včas (§106 odst. 2 s. ř. s.) a je řádně právn ě zastoupen. Kasační stížnost stěžovatele
je tedy přípustná. S ohledem na to, že stěžovatel napadá usnesení o odmítnutí podání, Nejvyšší
správní soud konstatuje, že napadené rozhodnutí přezkoumá z kasačního důvodu podle §103
odst. 1 písm. e) s. ř. s.
Nejvyšší správní soud kasační stížnost posoudil a dospěl k závěru, že není důvodná.
Nejvyšší správní soud nikterak nepolemizuje s názorem stěžovatele, že je na místě
přihlédnout ke skutečnosti, že má každá osoba při splnění zákonných podmínek právo
na ustanovení advokáta, protože tím dochází k realizaci jejího práva na právní pomoc,
které je součástí práva na spravedlivý proces. Krajský soud však stěžovateli i přes vytýkaná
pochybení advokátku jako zástupce ustanovil, čímž zajistil právo stěžovatele na právní pomoc.
Nejvyšší správní soud však poukazuje na to, že i osoba nedostatečně právně vzdělaná
si je vědoma toho, že správní žalobu proti správnímu rozhodnutí je třeba podat bez zbytečného
odkladu poté, kdy toto správní rozhodnutí obdrží a že žaloba podaná rok poté, kdy účastník
obdrží napadené správní rozhodnutí, je podána opožděně.
Nejvyšší správní soud tedy konstatuje, že neshledal žádné důvody pro zrušení
napadeného rozhodnutí, a proto kasační stížnost zamítl.
Stěžovatel neměl ve věci úspěch, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační
stížnosti (§120 ve spojení s §60 odst. 1 s. ř. s.). Právo na náhradu nákladů řízení však nemá
ani žalovaný, neboť podle §60 odst. 2 s. ř. s. je přiznání nákladů řízení orgánu ve věcech sociální
pomoci vyloučeno.
Stěžovateli byla usnesením Krajského soudu v Brně č. j. 22 Ad 2/2010 - 26 ze dne
12. 4. 2010 ustanovena zástupkyně advokátka JUDr. Romana Lužná, se sídlem Heinrichova 16,
Brno. Ustanovená advokátka ve svém přípise ze dne 28. 6. 2010 požadovala na náhradě nákladů
řízení částku 1600 Kč za dva úkony právní služby po 500 Kč a dvakrát režijní paušál po 300 Kč,
přičemž tyto úkony měly spočívat v převzetí a přípravě zastoupení včetně studia spisu
a v doplnění kasační stížnosti ze dne 12. 5. 2010. Nejvyšší správní soud ze soudního spisu zjistil,
že zaměstnankyně ustanovené advokátky dvakrát nahlédla do soudního spisu. Nejvyšší správní
soud přiznal podle §35 odst. 8 s. ř. s. ustanovené advokátce odměnu za jeden úkon právní služby
spočívající v sepsání písemného podání soudu týkajícího se věci samé podle §11 odst. 1 písm. d)
vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění účinném k datu provedení úkonu. Odměnu
za úkon spočívající v převzetí a přípravě věci je advokát oprávněn požadovat podle §11 odst. 1
písm. b) advokátního tarifu pouze tehdy, pokud je toto spojeno s poradou s klientem („první
porada s klientem včetně převzetí a přípravy zastoupení nebo obhajoby, je-li klientovi zástupce
nebo obhájce ustanoven soudem“), což ustanovená advokátka netvrdila ani nedoložila. Výše
odměny za jeden úkon právní služby činí podle §7 bodu 2. ve spojení s §9 odst. 2 a 3 písm. f)
advokátního tarifu 500 Kč. Dále náleží ustanovené zástupkyni paušální náhrada hotových výdajů
ve výši 300 Kč podle §13 odst. 3 advokátního tarifu. Celkem tedy Nejvyšší správní soud přiznal
ustanovené zástupkyni na odměně za zastupování a náhradě hotových výdajů 800 Kč.
Pro zaplacení odměny soud stanovil přiměřenou lhůtu.
Poučení: Proti tomuto rozsudku ne jsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 13. října 2010
JUDr. Milada Tomková
předsedkyně senátu