ECLI:CZ:NSS:2010:6.AZS.4.2010:97
sp. zn. 6 Azs 4/2010 - 97
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Bohuslava Hnízdila
a soudců JUDr. Kateřiny Šimáčkové, JUDr. Milady Tomkové, JUDr. Karla Šimky a JUDr. Jakuba
Camrdy, Ph.D., v právní věci žalobkyně: T. D. (dříve T.), proti žalovanému: Ministerstvo
vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, poštovní přihrádka 21/OAM, Praha 7, proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 26. 10. 2007, č. j. OAM - 1 - 789/VL - 10 - 08 - 2007, v řízení o kasační
stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. 1. 2010,
č. j. 64 Az 106/2007 - 59,
takto:
I. Kasační stížnost se zamít á .
II. Žalovanému se nepři znáv á náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Rozhodnutím ze dne 26. 10. 2007, č. j. OAM - 1 - 789/VL - 10 - 08 - 2007, žalovaný
zamítl žádost žalobkyně o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodnou podle §16
odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii
České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu). Žalovaný dospěl k závěru,
že důvodem podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany byla snaha vyhnout se možnému
jednání neznámých osob na Ukrajině, které po žalobkyni požadovaly náhradu škody, způsobené
jejím manželem. Dalším důvodem byla snaha žalobkyně legalizovat svůj pobyt na území České
republiky. Žalovaný dospěl k závěru, že žalobkyní tvrzené důvody nejsou podřaditelné
pod zákonné důvody pro udělení mezinárodní ochrany, a proto žádost zamítl.
Proti rozhodnutí žalovaného brojila žalobkyně žalobou ke Krajskému soudu v Ostravě,
který ji rozsudkem ze dne 26. 10. 2009 zamítl. Předmětný rozsudek napadla žalobkyně kasační
stížností, v níž žádala o ustanovení zástupce z řad advokátů pro řízení před Nejvyšším správním
soudem. Usnesením ze dne 4. 1. 2010, č. j. 64 Az 106/2007-59, krajský soud rozhodl tak,
že žalobkyni zástupce pro řízení o kasační stížnosti neustanovil, protože prohlášení o jejích
majetkových, finančních a osobních poměrech shledal jako nevěrohodné. Žalobkyně
totiž nesdělila soudu úplné, pravdivé a věrohodné údaje o majetkových poměrech svého manžela
a jeho vyživovací povinnosti ke své osobě.
Proti tomuto usnesení krajského soudu podala žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) kasační
stížnost, jež byla krajským soudem předložena Nejvyššímu správnímu soudu. Stěžovatelka ve své
kasační stížnosti uvedla nad rámec informací sdělených v řízení před krajským soudem, že její
manžel má dluhy, aniž by však jakkoli specifikovala či doložila v jaké výši, vůči komu a z jakého
titulu.
Nejvyšší správní soud nejprve posoudil přípustnost kasační stížnosti ve světle formálních
náležitostí na ni kladených soudním řádem správním. Dospěl k závěru, že kasační stížnost byla
podána včas osobou k tomu oprávněnou, která byla účastníkem řízení, z něhož napadené
rozhodnutí vzešlo (§102 s. ř. s.). Vzhledem k tomu, že stěžovatelka podává kasační stížnost
proti usnesení krajského soudu, jímž nebylo vyhověno jejímu návrhu na ustanovení právního
zástupce, jedná se o kasační důvod podle §103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Stěžovatelka ve své kasační
stížnosti nesplnila podmínku povinného zastoupení podle §105 odst. 2 s. ř. s., což však dle
konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu v posuzovaném případě není nutné. Nejvyšší
správní soud totiž konstatoval, že „v řízení u Nejvyššího správního soudu o kasační stížnosti proti usnesení
krajského soudu o zamítnutí návrhu na ustanovení zástupce žalobců není důvodem pro odmítnutí kasační
stížnosti nedostatek právního zastoupení“ (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne
28. 4. 2004, č. j. 6 Azs 27/2004 - 41, publikovaný pod č. 486/2005 Sb. NSS, dostupný
na www.nssoud.cz) a že by „opětovné trvání … na podmínce povinného zastoupení ve svém důsledku
znamenalo jen další řetězení téhož problému, což by popíralo smysl samotného řízení, a zároveň by nesvědčilo
ani zásadě hospodárnosti a rychlosti řízení“ (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne
13. 9. 2007, č. j. 9 As 43/2007 - 77, dostupný na www.nssoud.cz). Kasační stížnost je tedy
přípustná.
Důvodnost kasační stížnosti posoudil Nejvyšší správní soud v rozsahu námitek
stěžovatelky a dospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná.
Podle §35 odst. 8 s. ř. s. může předseda senátu na návrh ustanovit usnesením zástupce,
jímž může být advokát, navrhovateli, u něhož jsou předpoklady, aby byl osvobozen od soudních
poplatků, a je-li to třeba k ochraně jeho práv.
Podle §138 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, může
na návrh předseda senátu přiznat účastníkovi zcela nebo zčásti osvobození od soudních poplatků,
odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování
nebo bránění práva.
Jednou z podmínek pro to, aby byl zástupce účastníkovi řízení ustanoven, je tedy
skutečnost, aby navrhovatel splňoval předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.
Osvobození od soudních poplatků pak musí odůvodňovat poměry účastníka, tedy zejména
jeho majetkové poměry. Tyto poměry účastníka pak musí být přesvědčivě popsány a případně
i prokázány. Stěžovatelka však neposkytla krajskému soudu úplné, pravdivé a věrohodné
vyjádření o svých majetkových poměrech, proto krajský soud rozhodl v souladu se zákonem tak,
že jí požadovaného zástupce neustanovil. Nejvyšší správní soud poznamenává, že i tvrzení,
o která rozšířila stěžovatelka popis svých majetkových poměrů, jsou neurčitá a nikterak
nedoložená. V případě, že se účastník dožaduje ustanovení zástupce, protože splňuje předpoklady
pro osvobození od soudních poplatků, měl by své poměry popsat pravdivě, úplně a přesvědčivě
a svá tvrzení případně i doložit, což v posuzované věci stěžovatelka neučinila.
Ze shora uvedených důvodů Nejvyšší správní soud kasační stížnost proti rozhodnutí
o neustanovení zástupce z řad advokátů v souladu s §110 odst. 1 s. ř. s. zamítl.
Nejvyšší správní soud dále rozhodl v souladu s §60 odst. 1 ve spojení s §120 s. ř. s.
o nákladech řízení o kasační stížnosti. Stěžovatelka neměla ve věci úspěch, a proto nemá právo
na náhradu nákladů řízení. Žalovaný jakožto procesně úspěšný účastník řízení neprokázal,
že by mu v souvislosti s řízením o kasační stížnosti nějaké náklady vznikly. Nejvyšší správní soud
tedy v jeho případě rozhodl tak, že se mu právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti
nepřiznává.
Poučení: Proti tomuto rozsudku ne jsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 30. června 2010
JUDr. Bohuslav Hnízdil
předseda senátu