Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 20.05.2010, sp. zn. 7 As 22/2010 - 105 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NSS:2010:7.AS.22.2010:105

Zdroj dat je dostupný na http://www.nssoud.cz
ECLI:CZ:NSS:2010:7.AS.22.2010:105
sp. zn. 7 As 22/2010 - 105 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobců: a) P. V., zastoupený Mgr. Vratislavem Urbáškem, advokátem se sídlem Vinohradská 37, Praha 2, b) AQUA-EXOTIC-VENCA, s. r. o., se sídlem Dětská 4627, Zlín, proti žalovanému: Ministerstvo životního prostředí, se sídlem Vršovická 65, Praha 10, v řízení o kasační stížnosti žalobce a) proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 31. 7. 2009, č. j. 7 Ca 98/2006 - 75, o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, takto: Kasační stížnosti se odkladný účinek nepřiznává . Odůvodnění: Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě se žalobce a) (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 31. 7. 2009, č. j. 7 Ca 98/2006 - 75, kterým byla zamítnuta žaloba proti rozhodnutí Ministerstva životního prostředí (dále jen „ministerstvo“) ze dne 9. 2. 2006, č. j. 500/1112/503 21/05, jímž bylo zamítnuto odvolání proti rozhodnutí České inspekce životního prostředí, ředitelství, oddělení ochrany přírody ze dne 29. 4. 2005, č. j. 90/OP/4927/05/Ří, kterým bylo žalobcům podle ust. §34 odst. 2 zákona č. 100/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zabaveno 402 exemplářů Testudo hermanni (želva zelenavá), 7 exemplářů Testudo marginata (želva vroubená) a 3 exempláře Geochelone elegans (želva hvězdnatá). V kasační stížnosti stěžovatel požádal s poukazem na ust. §107 s. ř. s. o přiznání odkladného účinku s odůvodněním, že vzhledem k tomu, že v daném správním řízení se jedná o zabavení exemplářů a napadené rozhodnutí je pravomocné, hrozí, že v případě nakládání s exempláři by mu vznikly nevratné škody. Podle ust. §107 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ust. §73 odst. 2 až 4 s. ř. s. se užije přiměřeně. Podle ust. §73 odst. 2 s. ř. s. soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nenahraditelnou újmu, přiznání odkladného účinku se nedotkne nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob a není v rozporu s veřejným zájmem. Podle odst. 3 citovaného ustanovení se přiznáním odkladného účinku pozastavují do skončení řízení před soudem účinky napadeného rozhodnutí. Při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti Nejvyšší správní soud zjišťuje splnění zákonných předpokladů pro jeho přiznání uvedených v ust. §73 odst. 2 s. ř. s. Povinnost tvrdit a prokázat vznik nenahraditelné újmy má stěžovatel. Újmou se přitom rozumí ohrožení subjektivních práv a pojem nenahraditelná újma znamená, že se musí jednat o stav výjimečný, závažný, který již nelze v dalším běhu času nijak odčinit (reparovat). Pokud jde o splnění zbývajících dvou zákonných předpokladů, tj. že přiznání odkladného účinku se nedotkne nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob a že není v rozporu s veřejným zájmem, vychází Nejvyšší správní soud z obsahu soudního a správního spisu, neboť zákon neukládá soudu provádět dokazování týkající se splnění těchto předpokladů a jejich zjišťování z úřední povinnosti. K tomu, aby soud mohl o návrhu na přiznání odkladného účinku rozhodnout, musí stěžovatel konkretizovat, jakou nenahraditelnou újmu by pro něj znamenal výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí a z jakých konkrétních okolností to vyvozuje. Přiznáním odkladného účinku soud před rozhodnutím ve věci samé prolamuje právní účinky pravomocného rozhodnutí, na které je třeba hledět jako na zákonné a věcně správné, dokud není zákonným postupem zrušeno. Proto musí být vyhrazeno pouze pro ojedinělé (mimořádné) případy, což zákonodárce vyjádřil pojmem nenahraditelná újma. Smyslem správního soudnictví je poskytování ochrany veřejným subjektivním právům fyzických a právnických osob, a proto institut odkladného účinku má poskytovat ochranu těmto osobám před nenapravitelnými nepříznivými důsledky správních rozhodnutí. Na druhé straně však v řízení o kasační stížnosti není možné opomenout práva i správního orgánu, který je oprávněn podat návrh na přiznání odkladného účinku jen v tomto řízení. Jakkoli případy, v nichž by právní účinky rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví mohly správnímu orgánu způsobit nenahraditelnou újmu, budou patrně velmi sporadické, nelze jejich existenci zcela vyloučit. V daném případě stěžovatel v návrhu na přiznání odkladného účinku neuvedl žádné relevantní skutečnosti, z nichž dovozuje splnění zákonných podmínek pro to, aby tomuto návrhu bylo vyhověno. Tvrzení bez jakékoliv konkretizace, že by mu v případě nakládání se zabavenými želvami vznikla nevratná škoda, není bez dalšího dostačující pro závěr o vzniku nenahraditelné újmy v důsledku výkonu nebo jiných právních následků napadeného rozsudku. Proto Nejvyšší správní soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku. Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 20. května 2010 JUDr. Eliška Cihlářová předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší správní soud
Datum rozhodnutí / napadení:20.05.2010
Číslo jednací:7 As 22/2010 - 105
Forma /
Způsob rozhodnutí:
Usnesení
nepřiznání odkl. účinku
Účastníci řízení:Ministerstvo životního prostředí
Prejudikatura:
Kategorie rozhodnutí:E
ECLI pro jurilogie.cz:ECLI:CZ:NSS:2010:7.AS.22.2010:105
Staženo pro jurilogie.cz:18.05.2024