ECLI:CZ:NSS:2010:7.AS.86.2010:108
sp. zn. 7 As 86/2010 - 108
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Hubáčka
a soudců JUDr. Elišky Cihlářové a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobců: a) JUDr. L. L.,
Ph.D., LL.M., b) Mgr. B. F., c) JUDr. M. K., všichni zastoupeni JUDr. Luďkem Lisse, Ph.D.,
LL.M., advokátem se sídlem Štěpánská 633/49, Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra,
se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku
Městského soudu v Praze ze dne 20. 1. 2010, č. j. 9 Ca 384/2008 - 69,
takto:
Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 20. 1. 2010, č. j. 9 Ca 384/2008 – 69,
se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze (dále také „městský soud“) napadeným rozsudkem ze dne
20. 1. 2010, č. j. 9 Ca 384/2008 – 69, zrušil rozhodnutí Ministerstva vnitra, oddělení volebního
a sdružování, ze dne 17. 9. 2008, č. j. MV-68209-5/VS-2008, a věc vrátil žalovanému správnímu
orgánu k dalšímu řízení. Tímto správním rozhodnutím žalovaný odmítl podle ustanovení
§8 odst. 1 písm. c) zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen „zákon o sdružování občanů“) registraci občanského sdružení (dále také „sdružení“)
s názvem „USA“. Žalovaný dospěl k závěru, že volba názvu občanského sdružení může být také
jistým způsobem dosahování cíle sdružení, a to právě vyvoláním mylné představy ohledně
povahy občanského sdružení ve vztahu k třetím osobám. Označení „USA“ je zkratkou
oficiálního názvu pro stát Spojené státy americké a registrace občanského sdružení, které
by užívalo názvu shodného s oficiálně používanou zkratkou jmenovaného státu, může
v povědomí veřejnosti způsobit záměnu dvou zcela rozdílných subjektů. Tuto vadu žalovaný
hodnotil až v samotném registračním řízení jako věcnou vadu stanov. Je tomu tak proto,
že zvolený název sdružení představuje nedovolený způsob dosahování cílů občanského sdružení,
neboť je způsobilý uvést třetí osoby v omyl ohledně povahy zamýšleného subjektu, což je
v rozporu s principem právní jistoty. Městský soud se však v kasační stížností napadeném
rozhodnutí s názorem žalovaného správního orgánu neztotožnil, správní rozhodnutí zrušil
a věc vrátil tomuto žalovanému k dalšímu řízení. Konstatoval, že žalovaný měl v případě
pochybností stran názvu občanského sdružení postupovat podle ustanovení §7 odst. 2 zákona
o sdružování občanů ve spojení s ustanovením §6 odst. 2 a 4 téhož zákona a vyzvat žalobce
k odstranění vady názvu. Pokud tak žalovaný správní orgán neučinil, městský soud považuje
řízení o registraci občanského sdružení s názvem USA doposud za nezahájené. Tato procesní
vada vedla městský soud k závěru, že je nutné správní rozhodnutí žalovaného zrušit podle
§78 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále
jen „s. ř. s.“) ve spojení s ustanovením §76 odst. 1 písm. c) téhož zákona, a věc vrátit k dalšímu
řízení.
Proti tomuto rozsudku městského soudu podal žalovaný správní orgán jako stěžovatel
(dále jen „stěžovatel“), v zákonné lhůtě kasační stížnost, kterou opírá o stížní důvod uvedený
v ustanovení §103 odst. 1 písm. a) s. ř. s.
Stěžovatel v kasační stížnosti nejprve shrnul závěry vyslovené městským soudem
a k otázce dne zahájení řízení o registraci namítl, že správní soud záměrně opomíjí a zcela
se odchyluje od jednoznačných závěrů Nejvyššího správního soudu, které obsahuje rozsudek
č. j. 1 Ans 3/2007 - 235. Rozsudek městského soudu je proto principiálně chybný a kolidující
s koncepcí registračního řízení obsažené v zákoně o sdružování občanů. O tom svědčí také
jednotlivé případy řešené v řízení před jinými senáty městského soudu (registrace sdružení
s názvem „Komise pro kapitálový trh“, „NEW CENTRALBANK-ING“), v nichž byl aplikován
právní názor vyslovený kasačním soudem ve věci sp. zn. 1 Ans 3/2007. Stěžovatel na základě
informací získaných z předchozích projednávaných případů proto konstatuje, že neupozorní-li
Ministerstvo vnitra nejpozději do 5 dnů od doručení tohoto návrhu zmocněnce přípravného
výboru na formální nedostatky návrhu, jde o procesní vadu, která jde k tíži správního orgánu,
neboť již správní orgán nemůže zjištěné vady namítat a domáhat se jejich odstranění (návrh
je považován za bezvadný). Třeba tedy považovat za nezpochybnitelné, že řízení o registraci
občanského sdružení s názvem „USA“ bylo zahájeno dnem, kdy bylo doručeno podání, jímž
přípravný výbor k upozornění stěžovatele ze dne 28. 8. 2008, učiněného v souladu s ustanovením
§7 odst. 2 zákona o sdružování občanů, odstranil vady návrhu, tedy dnem 5. 9. 2008. Nutno
souhlasit se závěrem správního soudu ohledně názvu sdružení, který je oficiální a je zažitou
zkratkou Spojených států amerických. Registrace takového názvu by však byla v rozporu
s principem právní jistoty, který je jedním ze základních předpokladů materiálního právního státu.
Výklad ustanovení §6 odst. 4 zákona o sdružování občanů, učiněný správním soudem,
je extenzivní, neboť vychází ze skutečnosti, že název právnické osoby nelze zaměňovat
za zkratku názvu. Ochrana poskytovaná ustanovením §6 odst. 4 zákona o sdružování občanů
proto daný případ nepokrývá. Zvolený název občanského sdružení „USA“ nelze než hodnotit
jako věcnou vadu stanov a podřadit otázku volby názvu pod pojem „způsob“ (§4 písm. b/
zákona o sdružování občanů), podle něhož nejsou dovolena občanská sdružení, která sledují
dosahování svých cílů způsoby, jež jsou v rozporu s ústavou a zákony. Žalobci pokládají název
„USA“ pro občanské sdružení za naprosto přiléhavý a výstižný a závěr správního soudu, jakož
i stěžovatele o rozporu tohoto názvu s principem právní jistoty, označují za „naprosto absurdní
a ničím nepodložený.“ Stěžovatel nebrání žalobcům se svobodně sdružovat a neshledal
ani rozpor se zákonem, pokud jde o cíle činnosti navrhovaného sdružení. Má však za to, že by
těchto cílů mělo být dosahováno jiným než navrženým názvem, který by nebyl klamavý
a matoucí. Stěžovatel také navrhuje, s ohledem na skutečnost, že se správní soud dále
již nezabýval žalobními námitkami, (označil registrační řízení za doposud nezahájené),
aby se Nejvyšší správní soud vyslovil ke sporné otázce týkající se povahy lhůt stanovených v §8
odst. 2, jakož i v §9 odst. 1 zákona o sdružování občanů. Sám se domnívá, že lhůta stanovená
pro vydání rozhodnutí o odmítnutí registrace (§8 odst. 2 citovaného zákona) je pořádkového
charakteru a s jejím překročením není spojen žádný právní důsledek. Zvláštní ochranu před
nečinností poskytuje zákon v ustanovení §8 odst. 5, z jehož obsahu je zřejmé, že vytváří prostor
pro vydání rozhodnutí i po uplynutí 10-ti denní lhůty. Argumentace žalobců týkající
se nemožnosti vydat rozhodnutí o registraci po uplynutí 10-ti denní lhůty (nicotnost) je proto
nesprávná a vnitřně rozporná. Stěžovatel proto navrhuje, aby Nejvyšší správní soud zrušil
napadený rozsudek, a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Současně požádal i o přiznání
odkladného účinku podané kasační stížnosti.
Žalobci ve svém písemném vyjádření ke kasační stížnosti vyjádřili nesouhlas s přiznáním
odkladného účinku kasační stížnosti, neboť nejsou splněny podmínky dle ustanovení §73 s. ř. s.
Stěžovateli totiž případným výkonem nebo jinými následky napadeného rozhodnutí nehrozí
žádná nenahraditelná újma. Stěžovatel ani neuvedl žádné důvody svědčící způsobení uvedené
nenahraditelné újmy, ani nespecifikoval, v čem by tato újma měla spočívat. V ostatním
ponechávají žalobci podanou kasační stížnost bez vyjádření a odkazují na předchozí vyjádření
ve věci samé.
Nejvyšší správní soud přezkoumal kasační stížností napadený rozsudek městského soudu
v souladu s ustanovením §109 odst. 2 a 3 s. ř. s., vázán rozsahem a důvody, které uplatnil
stěžovatel v podané kasační stížnosti, a dospěl k závěru, že kasační stížnost je opodstatněná.
Ze spisového materiálu vyplývá, že dne 26. 8. 2008 byl stěžovateli doručen návrh
na registraci občanského sdružení s názvem „USA“. Jelikož předložený návrh neobsahoval
veškeré náležitosti vyžadované zákonem o sdružování občanů, stěžovatel přípisem ze dne
28. 8. 2008 vyzval zmocněnce přípravného výboru, aby doplnil v předložených Stanovách
sdružení cíle předmětného občanského sdružení (jedná se o povinnou náležitost stanov ve smyslu
§6 odst. 2 písm. c/ zákona o sdružování občanů). Do Stanov sdružení bylo doplněno,
že „předmětem činnosti ICC je pořádání přednášek, diskusí a seminářů o USA“, a dále v §1
v bodě (3) Stanov, že „cílem sdružení je uvádět osvětovou činností do společenského povědomí
USA, jejich kulturu, dějiny a ideový odkaz.“Na základě této výzvy zmocněnec přípravného
výboru zaslal doplněné Stanovy sdružení, které byly stěžovateli doručeny dne 5. 9. 2008.
Stěžovatel poté informoval zmocněnce přípravného výboru o skutečnosti, že řízení o registraci
občanského sdružení „USA“ bylo podle ustanovení §7 odst. 3 zákona o sdružování občanů
zahájeno dne 5. 9. 2008. Následně, v rámci posuzování materiálních podmínek registrace sdružení
dospěl stěžovatel k závěru, že jde o občanské sdružení nedovolené ve smyslu §4 písm. b) zákona
o sdružování občanů, neboť užití zvoleného názvu je ve vztahu ke třetím osobám zjevně klamavé
a matoucí. Z tohoto důvodu stěžovatel podle ustanovení §8 odst. 1 písm. c) již citovaného
zákona odmítl registraci občanského sdružení s názvem „USA“. Městský soud v Praze
v rozsudku ze dne 20. 1. 2010, č. j. 9 Ca 384/2008 - 69, však dospěl k závěru, že se stěžovatel
dopustil v řízení procesního pochybení, neboť nevyzval žalobce ve smyslu ustanovení §7 odst. 2
zákona o sdružování občanů k odstranění vady názvu sdružení ve lhůtě 5-ti dnů ode dne
doručení návrhu. Registrační řízení je tak v důsledku popsané vady doposud nezahájené.
Stěžovatel v kasační stížnosti proti rozsudku městského soudu vychází především z rozsudku
Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 8. 2007, č. j. 1 Ans 3/2007 - 235, v němž jsou vysloveny
zcela jednoznačné závěry ohledně povahy registračního řízení a odstraňování formálních
vad podaného návrhu na registraci.
Podle ustanovení §6 odst. 1 zákona o sdružování občanů sdružení vzniká registrací.
Podle §6 odst. 2 téhož zákona návrh na registraci mohou podávat nejméně tři občané, z nichž
alespoň jeden musí být starší 18 let (dále jen "přípravný výbor"). Návrh podepíší členové
přípravného výboru a uvedou svoje jména a příjmení, data narození a bydliště. Dále uvedou,
kdo z členů starších 18 let je zmocněncem oprávněným jednat jejich jménem. K návrhu připojí
stanovy ve dvojím vyhotovení, v nichž musí být uvedeny: a) název sdružení, b) sídlo, c) cíl jeho
činnosti, d) orgány sdružení, způsob jejich ustavování, určení orgánů a funkcionářů oprávněných
jednat jménem sdružení, e) ustanovení o organizačních jednotkách, pokud budou zřízeny
a pokud budou jednat svým jménem, f) zásady hospodaření. Podle ustanovení 6 odst. 3 již
citovaného zákona, pokud stanovy neurčují něco jiného, jedná jménem sdružení až do vytvoření
orgánů uvedených v odstavci 2 písm. d) přípravný výbor. Posléze podle ustanovení §6 odst. 4
zákona o sdružování občanů název sdružení se musí výrazně lišit od názvu právnické osoby, která
již vyvíjí činnost na území České republiky, od názvu orgánu veřejné moci České republiky,
od názvu mezinárodní organizace, jejího orgánu nebo její instituce a od názvu Evropské unie
a jejích orgánů.
Podle §7 odst. 1 zákona o sdružování občanů návrh na registraci se podává ministerstvu
vnitra České republiky (dále jen "ministerstvo"). Podle §7 odst. 2 téhož zákona, nemá-li návrh
náležitosti podle §6 odst. 2 a 4 (anebo jsou-li údaje v něm neúplné nebo nepřesné), ministerstvo
na to přípravný výbor bezodkladně, nejpozději do 5 dnů od doručení návrhu, upozorní s tím, že
dokud tyto vady nebudou odstraněny, řízení o registraci nebude zahájeno. Podle ustanovení
§7 odst. 3 citovaného zákona, řízení o registraci je zahájeno dnem, kdy ministerstvu došel návrh,
který nemá vady uvedené v odstavci 2. O dni zahájení ministerstvo bezodkladně vyrozumí
zmocněnce přípravného výboru.
Podle ustanovení §8 odst. 1 písm. c) zákona o sdružování občanů, ministerstvo registraci
odmítne, jestliže z předložených stanov sdružení vyplývá, že jde o sdružení nedovolené
(§4). Podle §8 odst. 2 tohoto zákona, o odmítnutí registrace rozhodne ministerstvo do 10 dnů
ode dne zahájení řízení. Rozhodnutí doručí zmocněnci přípravného výboru. Podle ustanovení
§8 odst. 4 citovaného zákona, soud rozhodnutí ministerstva zruší, jestliže nebyly dány důvody
k odmítnutí registrace. Den právní moci takového rozhodnutí soudu je dnem registrace sdružení.
Na žádost zmocněnce přípravného výboru mu ministerstvo zašle jedno vyhotovení stanov,
na němž vyznačí den registrace. Podle ustanovení §8 odst. 5 zákona o sdružování občanů,
nebylo-li zmocněnci přípravného výboru do 40 dnů od zahájení řízení doručeno rozhodnutí
ministerstva o odmítnutí registrace, sdružení vznikne dnem následujícím po uplynutí této lhůty;
tento den je dnem registrace. Na žádost zmocněnce přípravného výboru mu ministerstvo zašle
jedno vyhotovení stanov, na němž vyznačí den registrace.
Nejvyšší správní soud předesílá, že se již zásadně vyjádřil v rozsudku ze dne 1. 8. 2007,
č. j. 1 Ans 3/2007 - 235, dostupném na www.nssoud.cz, k problematice registračního řízení
a jeho zahájení, k odstraňování případných vad návrhu na registraci a k povaze lhůt, v nichž mají
být odstraněny vady návrhu nebo rozhodnuto o odmítnutí registrace či doručeno toto rozhodnutí
zmocněnci přípravného výboru.
Kasační soud především judikoval, že se žalovaný správní orgán zabývá při hodnocení
návrhu ve fázi před zahájením registračního řízení (§7 odst. 2 zákona o sdružování občanů)
pouze formální stránkou návrhu, a nikoliv jeho obsahem. Teprve pokud návrh na registraci
sdružení a stanovy k němu připojené prokazatelně obsahují formální náležitosti vyžadované
ustanovením §6 odst. 2 a 4 zákona o sdružování občanů, registrační řízení zahájí. Kasační soud
v uvedeném rozsudku konkrétně vyslovil, že: „Odstraňování případných vad návrhu na registraci
občanského sdružení dle §7 odst. 2 zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, se děje ještě před zahájením
samotného registračního řízení. Proto může Ministerstvo vnitra posuzovat pouze to, zda má návrh všechny v §6
odst. 2 a 4 téhož zákona vyžadované náležitosti tak, aby bylo možné řízení o něm zahájit. Jestliže §7 odst. 2
téhož zákona považuje za vadu návrhu také nepřesnost údajů v něm uvedených, musí jít o takovou nepřesnost,
která by bránila zahájení řízení. Jakékoli věcné posuzování stanov ministerstvem v této „předprocesní“ fázi
je nepřípustné; zahájení registračního řízení nesmí být oddalováno nesplněním podmínek – náležitostí návrhu,
jež nejsou v §6 odst. 2 a 4 citovaného zákona vypočteny, a zakládají se tak pouze na úsudku správního orgánu.
Je tedy vyloučeno, aby žalovaný v upozornění provedeném dle §7 odst. 2 zákona přípravnému výboru vytýkal
i vady návrhu stanov, které mohou být důvodem odmítnutí návrhu dle §8 odst. 1 zákona, a to navíc takovým
způsobem, z něhož není patrné, které z vytýkaných vad brání zahájení řízení a které by byly důvodem odmítnutí
návrhu“.
V souladu s výše uvedenou judikaturou kasačního soudu ministerstvo až v samotném
registračním řízení přezkoumává doručený návrh, především stanovy vznikajícího sdružení,
po obsahové stránce, a to konkrétně z hledisek taxativně stanovených v §8 odst. 1 zákona
o sdružování občanů, resp. těch ustanoveních zákona, na něž §8 odst. 1 odkazuje. Tato
ustanovení zákona pak dávají ministerstvu poměrně široký rámec pro hodnocení stanov sdružení,
když například ustanovení §8 odst. 1 ve spojení s §4 písm. b) zákona o sdružování občanů
vymezují jako důvod odmítnutí návrhu okolnost, že by sdružení sledovalo dosahování svých cílů
způsoby, které jsou v rozporu s ústavou a zákony. Ministerstvo je nicméně fakticky limitováno
tím, že v této fázi může závěry o odmítnutí činit toliko na základě předložených stanov.
Dospěje-li ministerstvo k závěru, že nejsou dány důvody pro odmítnutí návrhu stanovené v §8
odst. 1 zákona o sdružování občanů, provede do 10 dnů od zahájení řízení registraci,
a v této lhůtě zašle zmocněnci přípravného výboru jedno vyhotovení stanov, na němž vyznačí
den registrace (§9 odst. 1 zákona o sdružování občanů). O registraci se nevydává rozhodnutí
ve správním řízení. Pokud naopak ministerstvo shledá, že jsou dány důvody pro odmítnutí
návrhu na registraci sdružení, musí o tom vydat rozhodnutí do 10 dnů od zahájení řízení
a toto rozhodnutí doručit zmocněnci přípravného výboru (§8 odst. 2 zákona o sdružování
občanů). Toto rozhodnutí je pak přezkoumatelné ve správním soudnictví.
Jako jistou formu ochrany před nečinností, ustanovení §8 odst. 5 zákona o sdružování
občanů stanoví, že pokud do 40 dnů od zahájení řízení ministerstvo nedoručí přípravnému
výboru rozhodnutí o odmítnutí registrace, vzniká sdružení dnem následujícím po uplynutí této
lhůty; tento den je dnem registrace. Sdružení proto v tomto případě vznikne fikcí registrace
41. dnem následujícím po dni zahájení řízení. Sdružení tedy vznikne buď registrací provedenou
ministerstvem do 10-ti dnů od zahájení řízení (§9 odst. 1 zákona o sdružování občanů) nebo fikcí
registrace 41. dnem následujícím po dni zahájení řízení. V obou případech však platí,
že vyznačení data registrace na vyhotovení stanov je osvědčením o registraci sdružení.
Nejvyšší správní soud ve světle výše uvedené judikatury proto konstatuje, že správní
orgán zkoumá splnění formálních náležitostí ještě před zahájením samotného registračního řízení.
Název proto musí být zejména srozumitelný, úplný a přesně uvedený. Neúplnost nebo
nepřesnost údajů, jíž má na mysli zákonodárce v ustanovení §7 odst. 2 zákona o sdružování
občanů, by musela být takového charakteru, aby bránila zahájení registračního řízení (typicky
nepřesně uvedený název či sídlo sdružení). Cílem ustanovení §6 odst. 4 zákona o sdružování
občanů je mimo jiné především zamezit paralelní existenci shodného nebo snadno zaměnitelného
názvu občanského sdružení, jenž je právnickou osobou, s názvem jiné právnické osoby, která
již vyvíjí činnost na území České republiky. O takový případ v projednávané věci však nejde.
Navrhovaný název sdružení „USA“ zcela jistě splnil požadavky na srozumitelnost, přesnost
a určitost názvu. Nejvyšší správní soud je také toho názoru, že stěžovatel nepochybil, pokud
v nyní projednávaném případě shledal předložený návrh na registraci sdružení - po doplnění
Stanov - bezvadným po formální stránce, a proto zahájil registrační řízení. Nebylo tudíž žádných
důvodů k postupu stěžovatele podle ustanovení §7 odst. 2 zákona o sdružování občanů
a k vydání bezodkladného upozornění přípravnému výboru stran formálních nedostatků názvu
občanského sdružení, jak stěžovateli vytkl v napadeném rozhodnutí městský soud. Jak již bylo
výše řečeno, případnou obsahovou závadnost názvu občanského sdružení, jež svojí povahou
nespadá pod podmínky stanovené v §6 zákona o sdružování občanů, nelze v této fázi před
zahájením registračního řízení posuzovat.
Ve vztahu k požadavku stěžovatele na posouzení charakteru lhůt uvedených v §8 odst. 2
a v §9 odst. 1 zákona o sdružování občanů Nejvyšší správní soud poukazuje na závěr vyplývající
z rozsudku tohoto soudu ze dne 1. 8. 2007, č. j. 1 Ans 3/2007 - 235, který je dostupný
na www.nssoud.cz. Kasační soud v tomto rozhodnutí vyslovil, že: „Ministerstvo vnitra musí
upozornění podle §7 odst. 2 zákona o sdružování občanů provést bezodkladně, nejpozději do pěti dnů od doručení
návrhu. První z uvedených lhůt je především projevem obecných zásad činnosti správních úřadů, když vybízí
ministerstvo, aby zjišťovalo vady návrhu a provedlo upozornění bez neodůvodněných průtahů od jeho doručení.
Druhá pak vymezuje nejzazší lhůtu pro upozornění přípravného výboru na vady návrhu; po jejím marném
uplynutí již tedy ministerstvo nemá možnost toto upozornění provést. Registrační řízení je tak zahájeno
i v případě, že ministerstvo, přestože doručený návrh shledá vadným, přípravný výbor na vady v zákonem
stanovené lhůtě neupozorní.“ V této souvislosti se blíže vyjádřil též 7.senát kasačního soudu
v rozsudku ze dne 15. 7. 2010, č. j. 7 As 51/2010 - 63, dostupném na www.nssoud.cz. Vzhledem
k tomu, že se v napadeném rozsudku městský soud nezabýval žalobními námitkami, které míří
do posouzení charakteru lhůt stanovených zákonem o sdružování občanů, nemůže Nejvyšší
správní soud blíže tyto námitky posuzovat, neboť úkolem kasačního soudu je přezkoumávat
závěry krajských soudů, a nikoliv je nahrazovat.
Nejvyšší správní soud z uvedeného shrnuje, že registrační řízení je zahájeno dnem
doručení bezvadného návrhu na registraci ministerstvu, a to bez ohledu na to, zda jej za bezvadný
považuje ministerstvo, a dále doručením podání, jímž přípravný výbor k upozornění ministerstva,
učiněnému v souladu s ustanovením §7 odst. 2 zákona o sdružování občanů, odstranil vady
návrhu. Řízení je však zahájeno rovněž v případě, že ministerstvo, přestože doručený návrh
shledá vadným, přípravný výbor na vady v zákonem stanovené lhůtě neupozorní. O dni zahájení
řízení by mělo ministerstvo bezodkladně vyrozumět zmocněnce přípravného výboru (druhá věta
§7 odst. 3 zákona o sdružování občanů).
Nejvyšší správní soud konstatuje, že v projednávané věci bylo registrační řízení zahájeno
zcela v souladu se zákonem o sdružování občanů dne 5. 9. 2008, kdy bylo stěžovateli doručeno
doplněné vyhotovení Stanov. Tuto skutečnost osvědčuje též přípis stěžovatele ze dne 17. 9. 2008,
v němž zmocněnci přípravného výboru sdělil, že řízení o registraci občanského sdružení „USA“
bylo zahájeno dne 5. 9. 2008. Právní závěr městského soudu, v němž se vyslovil, že považuje
registrační řízení doposud za nezahájené, je tak proto zcela v rozporu s ustálenou judikaturou
Nejvyššího správního soudu k této otázce.
Nejvyšší správní soud na základě výše uvedených důvodů dospěl k závěru, že městský
soud se v napadeném rozsudku dopustil nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní
otázky (§103 odst. 1 písm. a/ s. ř. s.), a proto kasačnímu soudu nezbylo než napadený rozsudek
zrušit a věc vrátit městskému soudu k dalšímu řízení (§110 odst. 1 s. ř. s.).
Zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí Městského soudu v Praze (krajského soudu)
a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je tento soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším
správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí (§110 odst. 3 s. ř. s.).
Nejvyšší správní soud rozhodl o kasační stížnosti rozsudkem bez jednání, protože
mu takový postup umožňuje ustanovení §109 odst. 1 s. ř. s.
Nejvyšší správní soud již nerozhodoval o návrhu stěžovatele na přiznání odkladného
účinku kasační stížnosti, neboť bez prodlení (ihned po předložení spisu a po nezbytném poučení
účastníků řízení) rozhodl o věci samé. Za této situace proto nemohou ani nastat skutečnosti
tvrzené jako důvod pro přiznání odkladného účinku (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu
ze dne 28. 8. 2003, č. j. 2 Azs 3/2003 - 44, uveřejněný pod č. 173/2004 Sbírky rozhodnutí
Nejvyššího správního soudu). Navíc stěžovatel nikterak nezdůvodnil nezbytnost přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti či možný vznik nenahraditelné újmy.
O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodne městský soud ve svém novém
rozhodnutí. (§110 odst. 2 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 30. listopadu 2010
JUDr. Jaroslav Hubáček
předseda senátu