ECLI:CZ:NSS:2010:8.AS.20.2010:65
sp. zn. 8 As 20/2010 - 65
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jana Passera a soudců
Mgr. Davida Hipšra a JUDr. Michala Mazance, v právní věci žalobce: J. Š., zastoupen
Mgr. Františkem Hendrychem, advokátem v Opavě, Masarykova 39, proti žalovanému: Krajský
úřad Olomouckého kraje, se sídlem Jeremenkova 40a, Olomouc, proti rozhodnutí žalovaného
ze dne 19. 5. 2009, čj. KUOK 50112/2009, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského
soudu v Ostravě ze dne 13. 11. 2009, čj. 58 Ca 35/2009 - 34,
takto:
Výrok II. usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 11. 2009,
čj. 58 Ca 35/2009 - 34, se zrušuje a věc se vrací v tomto rozsahu krajskému
soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Žalovaný rozhodnutím ze dne 19. 5. 2009, čj. KUOK 50112/2009, zamítl odvolání
žalobce proti rozhodnutí Městského úřadu Jeseník ze dne 25. 2. 2009,
čj. Mj/43500/2008/ODSH-PA/Šim. Tímto rozhodnutím byl žalobce uznán vinným ze spáchání
přestupku podle §22 odst. 1 písm. j), l) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, kterého
se dopustil tím, že dne 13. 8. 2008 způsobil jako řidič osobního vozidla dopravní nehodu
na místní komunikaci v katastru obce Ostružná. Rozhodnutí žalovaného napadl žalobce žalobou
a požádal o ustanovení zástupce. Usnesením ze dne 13. 11. 2009 Krajský soud v Ostravě přiznal
žalobci osvobození od soudních poplatků a ustanovil mu zástupce Mgr. Františka Hendrycha.
Proti usnesení brojil žalobce (stěžovatel) podáním, které označil jako kasační stížnost.
Namítl, že v posuzovaném případě dochází ke střetu zájmů, jelikož ustanovený zástupce
zastupuje v jiném řízení protistranu a daný spor doposud neskončil. Tato skutečnost by mohla
mít vliv na výkon práce ustanoveného zástupce. Zástupce podáním ze dne 21. 12. 2009 požádal
o zrušení ustanovení, neboť mu stěžovatel neposkytl ani přes opakovanou výzvu dostatečnou
součinnost, aby mohl hájit jeho zájmy.
Nejvyšší správní soud posoudil kasační stížnost v mezích jejího rozsahu a uplatněných
důvodů a zkoumal přitom, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout
z úřední povinnosti (§109 odst. 2 a 3 s. ř. s.).
Kasační stížnost směřuje proti v pořadí druhému výroku usnesení krajského soudu,
kterým byl stěžovateli ustanoven zástupce. Proti výroku o přiznání osvobození od soudních
poplatků stěžovatel v kasační stížnosti ničeho neuvádí. Kasační stížnost stěžovatele časově
předcházela žádosti zástupce o zrušení ustanovení. Byť lze žádost o zrušení ustanovení
směřovanou soudu, který zástupce ustanovil, považovat za obecně rychlejší prostředek nápravy
stavu vzájemné nedůvěry mezi zástupcem a zastoupeným, za situace, kdy stěžovatel podá kasační
stížnost v souladu s poučením uvedeným v napadeném usnesení, nelze než se jí zabývat.
Stěžovatel namítl, že nechová důvěru k zástupci, který mu byl ustanoven, neboť zástupce
zastupuje v souběžně probíhajícím soudním řízení protistranu. Jedním ze základních předpokladů
pro poskytování právních služeb advokátem, je vzájemná, tedy oboustranná důvěra. Pokud dojde
k narušení nezbytné důvěry, je to důvod pro zrušení ustanovení advokáta (srov. §20 odst. 2
zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, v platném znění). Při rozhodování soudu o takové záležitosti
je třeba vždy pečlivě zkoumat, zda důvody jsou dány a zda se za daným tvrzením neskrývají jiné
skutečnosti (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 1. 2008, čj. 8 As 43/2007 - 156,
a ze dne 30. 9. 2009, čj. 1 Azs 46/2009 - 171).
V posuzované věci pociťuje stěžovatel nedůvěru v zástupce z důvodu, že daná osoba
zastupuje v jiném řízení protistranu. I když z obsahu spisu není zjevné, že by zástupce
svým konkrétním jednáním zavdal pochybnost, že svoje povinnosti bude vykonávat s náležitou
péči, za situace, kdy ani stěžovatel neposkytl zástupci potřebnou součinnost, lze objektivně
konstatovat, že došlo ke ztrátě důvěry, na kterou se odvolávají zástupce i zastoupený
a která následně zástupce vedla k podání žádosti o zrušení ustanovení. Byť proto nelze postupu
krajského soudu formálně nic vytknout, usnesení o ustanovení zástupce bylo zrušeno
(srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2009, čj. 1 Azs 46/2009 - 171) a věc
byla vrácena krajskému soudu k dalšímu řízení (§110 odst. 1 věta první s. ř. s.). Následně
rozhodně krajský soud znovu o žádosti stěžovatele o ustanovení zástupce.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 27. října 2010
JUDr. Jan Passer
předseda senátu