ECLI:CZ:NSS:2010:9.AS.61.2010:119
sp. zn. 9 As 61/2010 - 119
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka
a soudkyň JUDr. Barbary Pořízkové a Mgr. Daniely Zemanové v právní věci žalobců:
a) M. Š., zastoupený JUDr. Annou Bečvářovou, advokátkou se sídlem Dobronická 1256,
Praha 4, b) P. V., proti žalovanému: Krajský úřad Libereckého kraje, se sídlem
U Jezu 642/2a, Liberec 2, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 10. 2007,
č. j. KULK 42991/2007, ve věci honebního společenstva a společenstevní honitby,
v řízení o kasační stížnosti žalobce a) proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem
– pobočky v Liberci ze dne 21. 4. 2010, č. j. 59 A 14/2010 - 89,o návrhu na přiznání
odkladného účinku,
takto:
Kasační stížnosti se odkladný účinek nepřiznává.
Odůvodnění:
Včas podanou kasační stížností se žalobce a) (dále jen „stěžovatel“) domáhá
zrušení rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne
21. 4. 2010, č. j. 59 A 14/2010 - 89, kterým byla zamítnuta žaloba podaná žalobci a) a b)
proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 10. 2007, č. j. KULK 42991/2007. Žalovaný
uvedeným rozhodnutím zamítl odvolání stěžovatelů proti rozhodnutí Městského úřadu
Česká Lípa ze dne 16. 12. 2004, č. j. 25470/OŽP/04/Kl, o odmítnutí registrace
Honebního společenstva Provodín a odmítnutí uznání společenstevní honitby Provodín –
Puchavec, a toto prvostupňové rozhodnutí potvrdil.
Kasační stížnost nemá podle §107 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu
správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), odkladný účinek. Nejvyšší
správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Přitom užije přiměřeně
ustanovení §73 odst. 2 až 4 s. ř. s. Podle §73 odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek,
jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce
nenahraditelnou újmu a přiznání odkladného účinku se nedotkne nepřiměřeným
způsobem nabytých práv třetích osob a není v rozporu s veřejným zájmem.
Nejvyšší správní soud se při posuzování žádosti o přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti zaměřil na zkoumání, zda stěžovatel uvádí skutečnosti, které by dokládaly
možnost vzniku nenahraditelné újmy jako základní podmínky pro přiznání odkladného
účinku kasační stížnosti. Nenahraditelnou újmou se pro účely rozhodování o přiznání
odkladného účinku rozumí existence výjimečného a závažného stavu, který již nelze
v průběhu času nijak odčinit (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne
5. 10. 2004, č. j. 6 Afs 25/2003 – 59, všechna rozhodnutí Nejvyššího správního soudu
jsou dostupná na www.nssoud.cz). Důvody možného vzniku nenahraditelné újmy jsou
vždy subjektivní, závislé pouze na osobě a situaci stěžovatele, přičemž ten také nese
břemeno tvrzení. Jeho tvrzení pak musí být dostatečně konkrétní a prokazující, jaká jeho
práva či právem chráněné zájmy by byly výkonem rozhodnutí dotčeny. Soud
pak posuzuje v žádosti uvedené skutečnosti dle ustanovení §73 s. ř. s., není však povinen
ani oprávněn tyto skutečnosti jakýmkoli způsobem sám dovozovat.
V kasační stížnosti stěžovatel žádá o přiznání odkladného účinku, aniž by svoji
žádost jakýmkoli způsobem odůvodnil. Stěžovatel ve svém návrhu neuvedl ve smyslu §73
s. ř. s., ve spojení s §107 s. ř. s., žádné skutečnosti, které by potvrzovaly možnost vzniku
natolik výjimečného a závažného stavu, který by již nebylo možno v dalším běhu času
nijak odčinit. Proto jeho návrhu na přiznání odkladného účinku Nejvyšší správní soud
nevyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 15. července 2010
JUDr. Radan Malík
předseda senátu