Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 12.07.2010, sp. zn. Aprk 19/2010 - 156 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NSS:2010:APRK.19.2010:156

Zdroj dat je dostupný na http://www.nssoud.cz
ECLI:CZ:NSS:2010:APRK.19.2010:156
sp. zn. Aprk 19/2010 - 156 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudkyň JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Lenky Kaniové v právní věci navrhovatel ky: PhDr. H. P., proti žalovanému: Ministerstvo spravedlnosti, se sídlem Vyšehradská 424/16, Praha 2, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 8. 2008, č. j. 338/08-SOSV-OSV, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 44 Ca 136/2009, o návrhu navrhovatelky na určení lhůty k provedení procesního úkonu dle §174a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, takto: I. Krajský soud v Praze je povinen ve věci vedené u něj pod sp. zn. 44 Ca 136/2009 rozhodnout o žádosti navrhovatelky o osvobození od soudních poplatků ze dne 17. 8. 2008 nejpozději ve lhůtě do 10. 8. 20 10. II. Navrhovatelce se náhrada nákladů řízení nepřiznává . Odůvodnění: Navrhovatelka se svým podáním ze dne 18. 6. 2010, označeným jako „návrh na určení procesní lhůty podle §174a zákona č. 6/2002 Sb.“, které bylo doručeno Krajskému soudu v Praze (dále i jen „krajský soud“) téhož dne a tímto soudem předloženo Nejvyššímu správnímu soudu dne 25. 6. 2010, domáhá určení lhůty k provedení procesního úkonu, a to vydání rozhodnutí o její žádosti o osvobození od soudních poplatků ze dne 17. 8. 2008. Svůj návrh odůvodnila tím, že krajský soud po vydání rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 2. 2010, č. j. 1 As 100/2009 – 129, dosud nerozhodl o její žádosti o ustanovení zástupce z řad advokátů, ač jde o návrh přednostně vyřizovaný, ani neučinil žádný jiný úkon směřující k vydání rozhodnutí. Předsedkyně senátu 44 Ca Krajského soudu v Praze ve svém vyjádření uvedla, že spis byl Nejvyšším správním soudem postoupen krajskému soudu dne 4. 3. 2010 a poté dne 5. 3. 2010 zapůjčen Ministerstvu spravedlnosti. Spis byl ministerstvem vrácen krajskému soudu dne 9. 4. 2010, přičemž soud v souladu s výše uvedeným rozsudkem Nejvyššího správního soudu nyní zjišťuje množství soudních věcí, které navrhovatelka u soudů vede. Z obsahu předloženého spisu krajského soudu sp. zn. 44 Ca 136/2009 Nejvyšší správní soud zjistil, že navrhovatelka se žalobou doručenou Městskému soudu v Praze dne 17. 8. 2008 domáhá zrušení rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti ze dne 6. 8. 2008, č. j. 338/08-SOSV-OSV, kterým ministerstvo zamítlo stížnost navrhovatelky a potvrdilo postup Městského soudu v Praze ve věci poskytnutí informací dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Navrhovatelka v žalobě současně požádala o osvobození od soudních poplatků, o kterém rozhodl Městský soud v Praze usnesením ze dne 9. 6. 2009, č. j. 7 Ca 216/2008 – 54, tak, že tuto žádost zamítl. Uvedené usnesení Městského soudu v Praze bylo ke kasační stížnosti navrhovatelky zrušeno rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 2. 2010, č. j. 1 As 100/2009 – 129, který věc předložil dne 4. 3. 2010 Krajskému soudu v Praze dle usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 11. 2009, č. j. Nad 21/2009 – 114, kterým byla věc původně vedená u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 7 Ca 216/2008 přikázána Krajskému soudu v Praze z důvodu, že všichni soudci specializovaných senátů městského soudu byli v dané věci vyloučeni pro možnou podjatost. Krajský soud v Praze po obdržení spisu tento spis předložil dne 5. 3. 2010 Ministerstvu spravedlnosti z důvodu projednání žádosti navrhovatelky o náhradu škody, resp. nemajetkové újmy dle zákona č. 82/1998 Sb., které jej vrátilo krajskému soudu dne 9. 4. 2010. U vedený soud neučinil od tohoto dne až do obdržení návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu dne 18. 6. 2010 žádný procesní úkon. Podle §174a odst. 1, věty první, zákona o soudech a soudcích, v platném znění (dále jen „zákon o soudech a soudcích“), má-li účastník nebo ten, kdo je stranou řízení, za to, že v tomto řízení dochází k průtahům, může podat návrh soudu, aby určil lhůtu pro provedení procesního úkonu, u kterého podle jeho názoru dochází k průtahům v řízení (dále jen „návrh na určení lhůty“). Podle odstavce 8 citovaného ustanovení dospěje-li příslušný soud k závěru, že návrh na určení lhůty je oprávněný, protože s ohledem na složitost věci, význam předmětu řízení pro navrhovatele, postup účastníků nebo stran řízení a na dosavadní postup soudu dochází v řízení k průtahům, určí lhůtu pro provedení procesního úkonu, u něhož jsou v návrhu namítány průtahy; touto lhůtou je soud, příslušný k provedení procesního úkonu, vázán. Je-li návrh uznán jako oprávněný, hradí náklady řízení o něm stát. Nejvyšší správní soud posoudil návrh navrhovatelky na určení lhůty k provedení procesního úkonu a dospěl k závěru, že je důvodný. Z obsahu předloženého soudního spisu vyplývá, že ode dne 9. 4. 2010, kdy byl krajskému soudu vrácen předložený spis Ministerstvem spravedlnosti, do dne 18. 6. 2010, kdy tento soud obdržel návrh na určení lhůty k procesnímu úkonu, tedy po dobu delší 2 měsíců, neučinil soud vůbec žádný procesní úkon bezprostředně směřující k projednání a rozhodnutí této věci. Ze všech shora uvedených důvodů Nejvyšší správní soud s ohledem na dosavadní postup soudu, jak je uvedeno shora, dospěl k závěru o oprávněnosti podaného návrhu, a proto určil lhůtu pro provedení procesního úkonu, u něhož jsou v návrhu namítány průtahy, tak, aby soud měl dostatek času obstarat si potřebné podklady pro p osouzení a rozhodnutí o žádosti navrhovatelky o osvobození od soudních poplatků. Touto lhůtou, ve které byla stanovena povinnost krajského soudu o uvedeném návrhu rozhodnout nejpozději do 10. 8. 2010, je krajský soud vázán. Nejvyšší správní soud při posouzení průtahů v dané věci vycházel také z četné judikatury Ústavního soudu, který opakovaně judikoval, že ochranu právům je třeba poskytnout v přiměřené době (blíže viz nález Ústavního soudu ze dne 19. 2. 2002, sp. zn. I. ÚS 663/01). Návrh navrhovatelky byl uznán jako oprávněný, takže ve smyslu poslední věty ust. §174a odst. 8 zákona o soudech a soudcích hradí náklady řízení o něm stát. Vzhledem k tomu, že vznik takovýchto nákladů však z obsahu spisu nevyplývá, soud rozhodl tak, že navrhovatelce se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (ust. §174a odst. 9, věta druhá, zákona o soudech a soudcích). V Brně dne 12. července 2010 JUDr. Radan Malík předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší správní soud
Datum rozhodnutí / napadení:12.07.2010
Číslo jednací:Aprk 19/2010 - 156
Forma /
Způsob rozhodnutí:
Usnesení
oprávněný návrh
Účastníci řízení:
Prejudikatura:
Kategorie rozhodnutí:E
ECLI pro jurilogie.cz:ECLI:CZ:NSS:2010:APRK.19.2010:156
Staženo pro jurilogie.cz:10.05.2024