ECLI:CZ:NSS:2010:KONF.47.2010:14
sp. zn. Konf 47/2010 - 14
USNESENÍ
Zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých
kompetenčních sporů, složený z předsedy JUDr. Pavla Vrchy a soudců JUDr. Pavla Pavlíka,
JUDr. Romana Fialy, JUDr. Michala Mazance, JUDr. Marie Žižkové a JUDr. Milady Tomkové,
rozhodl o návrhu společnosti NETRO s. r. o., se sídlem v Praze 8, Fořtova 58, PSČ 180 00,
zastoupené JUDr. Pavlem Truxou, advokátem se sídlem v Rokycanech 1, ul. Josefa Knihy 177,
na rozhodnutí kompetenčního sporu mezi Okresním soudem Plzeň – město, Krajským
soudem v Plzni a Českým telekomunikačním úřadem, a dalších účastníků sporu vedeného
u Okresního soudu Plzeň – město pod sp. zn. 28 C 403/2006, o zaplacení 14 388 Kč
s příslušenstvím: žalobkyně NETRO s. r. o., se sídlem shora, zastoupené JUDr. Pavlem Truxou,
advokátem se sídlem shora, a žalované TEAM SOFT, s. r. o., se sídlem v Plzni,
Nad Priorem 20/A, okres Plzeň – město, PSČ 301 62,
takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Návrhem doručeným dne 29. června 2010 zvláštnímu senátu zřízenému podle zákona
č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů (dále již „zvláštní senát“),
se společnost NETRO s. r. o. domáhala, aby zvláštní senát rozhodl spor o pravomoc
mezi Okresním soudem Plzeň – město a Krajským soudem v Plzni na straně jedné a Českým
telekomunikačním úřadem na straně druhé ve věci vedené u Okresního soudu Plzeň – město
pod sp. zn. 28 C 403/2006. Konkrétně se navrhovatelka domáhala vydání usnesení,
jímž by zvláštní senát rozhodl o tom, že příslušný vydat rozhodnutí ve věci vedené u Okresního
soudu Plzeň - město pod sp. zn. 28 C 403/2006, o zaplacení částky 14 388 Kč s příslušenstvím,
a rovněž vedené u Českého telekomunikačního úřadu, odboru pro Západočeskou oblast
pod sp. zn. 68 572/2007, je soud, a dále jímž by zrušil usnesení Okresního soudu Plzeň – město
ze dne 8. ledna 2007, čj. 28 C 403/2006 - 19, jakož i usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne
26. dubna 2007, čj. 25 Co 64/2007 - 30.
Z předmětného návrhu navrhovatelky vyplývají následující (pro rozhodnutí zvláštního
senátu) relevantní skutečnosti:
Žalobkyně se žalobou podanou dne 25. srpna 2006 u Okresního soudu Plzeň – město
(dále též „okresní soud“) domáhala, aby soud rozhodl o dlužných úhradách za poskytnuté služby
v oblasti přenosu dat ze sítě internet ve výši 14 388 Kč s příslušenstvím. Okresní soud usnesením
ze dne 8. ledna 2007, čj. 28 C 403/2006 - 19, (řízení zastavil a) postoupil věc k projednání
a rozhodnutí Českému telekomunikačnímu úřadu. K odvolání žalobkyně Krajský soud v Plzni
usnesením ze dne 26. dubna 2007, čj. 25 Co 64/2007 - 30, potvrdil rozhodnutí okresního soudu.
Následně byla věc postoupena Českému telekomunikačnímu úřadu. Na základě podnětu
žalobkyně Český telekomunikační úřad řízení přerušil s ohledem na skutečnost, že v obdobné
věci bylo podáno dovolání u Nejvyššího soudu České republiky (dále již „Nejvyšší soud“).
Ve zmiňované věci Nejvyšší soud usnesením ze dne 28. ledna 2010, čj. 33 Cdo 3519/2007 - 72,
rozhodl, že k projednání a rozhodnutí sporu o úhradu ceny za služby elektronické komunikace
není dána pravomoc Českého telekomunikačního úřadu podle §129 odst. 1 zákona
č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, nýbrž soudu (§7 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb.,
občanského soudního řádu), jestliže osoba vykonávající komunikační činnost neposkytuje službu
elektronických komunikací jako veřejně dostupnou ve smyslu §2 písm. o) zákona
o elektronických komunikacích.
Navrhovatelka ke svému podání přiložila osvědčení č. 427, které jí bylo vydáno Českým
telekomunikačním úřadem dne 16. září 2005, pod čj. 32779/2005 - 631, z něhož vyplývá,
že při svém podnikání v elektronických komunikacích poskytovala služby přístupu k síti internet
s tím, že tyto služby nebyly poskytovány jako veřejně dostupné. Z uvedeného osvědčení,
jakož i z citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu, podle navrhovatelky jednoznačně vyplývá,
že soudy v občanském soudním řízení neměly věc postupovat k rozhodnutí Českému
telekomunikačnímu úřadu, ale měly v předmětné věci samy meritorně rozhodnout. Závěrem
navrhovatelka konstatuje, že soudy i Český telekomunikační úřad popírají svoji pravomoc vydat
rozhodnutí. Jsou tedy splněny podmínky pro to, aby zvláštní senát podaný návrh na rozhodnutí
kompetenčního sporu projednal a rozhodl, že příslušný vydat rozhodnutí ve věci je soud.
Zvláštní senát se nejprve zabýval otázkou, zda jsou vskutku splněny podmínky pro vydání
rozhodnutí o kompetenčním sporu a dospěl k následujícím závěrům:
Podle ustanovení §1 odst. 1 zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých
kompetenčních sporů, se podle tohoto zákona postupuje při kladných nebo záporných
kompetenčních sporech o pravomoc nebo věcnou příslušnost (dále jen „pravomoc“) vydat
rozhodnutí, jehož stranami jsou a) soudy a orgány moci výkonné územní, zájmové nebo procesní
samosprávy, b) soudy v občanském soudním řízení a soudy ve správním soudnictví.
Z ustanovení §1 odst. 2 tohoto zákona pak vyplývá, že kompetenčním sporem
je buď spor, ve kterém si jedna strana osobuje pravomoc vydat rozhodnutí v totožné věci
individuálně určených účastníků, o níž již druhá strana vydala pravomocné rozhodnutí (pozitivní
kompetenční spor), anebo spor, ve kterém jeho strany popírají svou pravomoc vydat rozhodnutí
v totožné věci individuálně určených účastníků (spor negativní).
Takto vymezené kompetenční spory projednává a rozhoduje zvláštní senát
(srov. §2 odst. 1 tohoto zákona ). Ten pak rozhodne, kdo (tzn. která strana kompetenčního
sporu) je příslušný vydat rozhodnutí ve věci uvedené v návrhu na zahájení řízení
(§5 odst. 1 téhož zákona).
Podle §3 odst. 2 zákona č. 131/2002 Sb. návrh na zahájení řízení o kompetenčním sporu
je oprávněna podat některá z jeho stran nebo účastník řízení ve věci, v níž se otázka pravomoci
vydat rozhodnutí stala spornou. Účastník řízení (v daném případě žalobkyně) se tedy může
úspěšně domáhat rozhodnutí zvláštního senátu o kompetenčním sporu jen tehdy, pokud
takovýto spor mezi jeho stranami vůbec vznikl. Tak tomu ovšem v daném případě není. Okresní
soud Plzeň – město rozhodl, že předmětnou věc náleží přezkoumávat správnímu orgánu,
a postoupil věc Českému telekomunikačnímu úřadu. Správnost uvedeného právního závěru
potvrdil v odvolacím řízení Krajský soud v Plzni. Z podání navrhovatelky nevyplývá, že by Český
telekomunikační úřad popřel svoji pravomoc o věci rozhodnout. Navrhovatelka pouze
konstatovala, že „S výsledkem dovolacího řízení pilotního případu byl správní orgán seznámen a v současné
době nechce proto vydat meritorní rozhodnutí v dané věci.“ Tvrzení navrhovatelky, že správní orgán
„nechce...vydat meritorní rozhodnutí“, není ještě popřením pravomoci vydat rozhodnutí ve smyslu
§1 odst. 2 zákona č. 131/2002 Sb. K tomu, aby Český telekomunikační úřad účinně popřel svoji
pravomoc v předmětné věci rozhodnout, musel by on sám podat návrh zvláštnímu senátu
na rozhodnutí kompetenčního sporu, případně (což je spíše hypotetická možnost) právně
relevantním způsobem vyjádřit popření této pravomoci, aniž by v tomto směru podal zvláštnímu
senátu předmětný návrh; v takovém případě by zde vskutku existoval (v tomto případě negativní)
kompetenční spor, jenž by dotčenému účastníkovi umožňoval důvodně podat zvláštnímu senátu
návrh na zahájení řízení o kompetenčním sporu ve smyslu §3 odst. 2 posledně cit. zákona.
Jelikož v dané věci Český telekomunikační úřad takový návrh nepodal ani (právně
relevantním způsobem) nepopřel svoji pravomoc vydat rozhodnutí v této věci, nelze jinak,
než konstatovat, že kompetenční spor v dané věci (dosud) nevznikl, a že uvedený správní orgán
se tak nestal ani stranou kompetenčního sporu. V takovém případě pak není možné,
aby se k dané věci mohl vyjádřit zvláštní senát, neboť neexistují ani strany sporu ani samotný
spor o pravomoc, a návrh je tudíž nepřípustný.
Vzhledem k uvedeným skutečnostem byl návrh společnosti NETRO s. r. o. na zahájení
řízení o kompetenčním sporu odmítnut pro nepřípustnost [§4 zákona č. 131/2002 Sb.
a §46 odst. 1 písm. d) s. ř. s.].
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 14. září 2010
JUDr. Pavel Vrcha
předseda zvláštního senátu