Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 28.04.2010, sp. zn. Nao 21/2010 - 114 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NSS:2010:NAO.21.2010:114

Zdroj dat je dostupný na http://www.nssoud.cz
ECLI:CZ:NSS:2010:NAO.21.2010:114
sp. zn. Nao 21/2010 - 114 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohuslava Hnízdila a soudkyň JUDr. Milady Tomkové a JUDr. Kateřiny Šimáčkové v právní věci žalobkyně: Odborová organizace pracovníků správ památkových objektů při Národním památkovém ústavu, se sídlem Bouzov 8, Bouzov, proti žalované: Česká advokátní komora, se sídlem Národní 16, Praha 1, v řízení o námitce podjatosti soudců Městského soudu v Praze JUDr. Jana Ryby, JUDr. Ludmily Sandnerové a Mgr. Milana Taubera, vznesené žalobkyní v řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 10 Ca 56/2009, takto: Předseda senátu JUDr. Jan Ryba a soudci JUDr. Ludmila Sandnerová a Mgr. Milan Tauber ne jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 10 Ca 56/2009. Odůvodnění: U Městského soudu v Praze probíhá řízení o přezkoumání oznámení žalované ze dne 13. 2. 2009, č. j. 239/09, o zrušení určení advokáta k poskytnutí právní služby. Žalobkyně podáním ze dne 24. 3. 2010 vznesla námitku podjatosti členů senátu 10 Ca, zvláště předsedy senátu JUDr. Jana Ryby, který podle jejího vyjádření jako místopředseda soudu šetřící stížnosti žalobkyně nabyl k žalobkyni a osobě za ni jednající negativní osobní poměr, který mu brání věc objektivně a nestranně posoudit. Městský soud v Praze věc předložil Nejvyššímu správnímu soudu, který je podle §8 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jens. ř. s.“), věcně příslušný o námitce podjatosti rozhodnout. Ke vznesené námitce podjatosti se soudci Městského soudu v Praze JUDr. Jan Ryba, JUDr. Ludmila Sadnerová a Mgr. Milan Tauber vyjádřili tak, že jim nejsou známé žádné skutečnosti, na základě kterých by bylo možno pochybovat o jejich nepodjatosti se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům řízení, či k zástupcům účastníků řízení. Nejvyšší správní soud posoudil vznesenou námitku podjatosti a dospěl k závěru, že není důvodná. Podle §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v §8 s. ř. s. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Tak jak zákon tuto příslušnost stanovil, je tato zásadně dána, a postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Vzhledem k tomu lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen vskutku výjimečně a z opravdu závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě. Podjatost sama zasahuje vždy do principu nezávislosti soudce, neboť nestrannost tento princip předpokládá. Samotný pojem soudce totiž s sebou nese atribut nezaujatosti a nestrannosti a bez toho, že by se nepředpokládal, nebylo by důvodu ani konstituování soudní moci jako pilíře demokratické společnosti. Z námitky samotné i z předloženého spisu je zřejmé, že žádný z důvodů podjatosti podle §8 odst. 1 s. ř. s. dán není a žalobkyně jej ani relevantně netvrdí. Námitku podjatosti členů senátu 10 Ca, zvláště pak předsedy senátu JUDr. Jana Ryby dovozuje ze skutečnosti, že podle jejího mínění předseda senátu jako místopředseda soudu šetřící stížnosti žalobkyně nabyl k žalobkyni a osobě za ni jednající negativní osobní poměr, který mu brání věc objektivně a nestranně posoudit. To však podle výslovného znění zákona - §8 odst. 1, věta poslední s. ř. s. - nemůže být důvodem pro vyloučení soudce. Námitka není rovněž z hlediska §8 odst. 5 s. ř. s. včasná, neboť skutečnost, že předseda senátu jako místopředseda soudu vyřizuje stížnosti žalobkyně a osoby za ni jednající, byla žalobkyni známa i v době podání kasační stížnosti proti usnesení městského soudu ze dne 27. 2. 2009, č. j. 10 Ca 56/2009 - 21, která byla Nejvyšším správním soudem zamítnuta. Nejvyšší správní soud tak dospěl k závěru, že důvod pro vyloučení soudců není dán. S ohledem na skutečnosti, že žalobkyně v rozporu s §8 odst. 5 s. ř. s. žádný relevantní důvod neuvedla, a soudci, kteří věc mají rozhodovat, takovýto důvod sami neshledávají, nemohl Nejvyšší správní soud rozhodnout jinak, nežli tak, že předseda senátu JUDr. Jan Ryba a soudci JUDr. Ludmila Sadnerová a Mgr. Milan Tauber nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí této věci. Poučení: Proti tomuto usnesení ne jsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 28. dubna 2010 JUDr. Bohuslav Hnízdil předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší správní soud
Datum rozhodnutí / napadení:28.04.2010
Číslo jednací:Nao 21/2010 - 114
Forma /
Způsob rozhodnutí:
Usnesení
nepodjatý soudce
Účastníci řízení:Odborová organizace pracovníků správ památkových objektů při Národním památkovém ústavu
ČESKÁ ADVOKÁTNÍ KOMORA
Prejudikatura:
Kategorie rozhodnutí:E
ECLI pro jurilogie.cz:ECLI:CZ:NSS:2010:NAO.21.2010:114
Staženo pro jurilogie.cz:18.05.2024