ECLI:CZ:NSS:2010:NAO.30.2010:35
sp. zn. Nao 30/2010 - 35
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Hubáčka
a soudců JUDr. Elišky Cihlářové a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobkyně: Obec Moravany,
se sídlem Střední 29, Moravany, zastoupena JUDr. Radkem Ondrušem, advokátem se sídlem
Těsnohlídkova 9, Brno, proti žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje, se sídlem
Žerotínovo náměstí 3/5, Brno, o povolení předčasného užívání stavby, v řízení o námitce
podjatosti vznesené žalovaným vůči soudkyni Krajského soudu v Brně JUDr. Janě Jedličkové,
takto:
Soudkyně Krajského soudu v Brně JUDr. Jana Jedličková není v y l o u č e n a
z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 31 A 11/2010.
Odůvodnění:
Krajský soud v Brně projednává pod sp. zn. 31 A 11/2010 žalobu Obce Moravany proti
rozhodnutí žalovaného Krajského úřadu Jihomoravského kraje, odboru územního
plánování a stavebního řádu ze dne 7. 12. 2009, č .j. JMK 164502/2009,
sp. zn. S-JMK 138921/2009/OÚPSŘ, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobkyně proti usnesení
Městského úřadu Šlapanice, stavebního úřadu ze dne 31. 8. 2009,
č. j. OV/37738-09/1715-2009/KLU a současně potvrzeno toto prvostupňové rozhodnutí,
jímž bylo rozhodnuto tak, že Obec Moravany není účastníkem řízení o povolení předčasného
užívání stavby vedeném pod č.j. OV/33564-09/1715-2009/KLU.
Řízení o uvedené žalobě není dosud skončeno.
Podáním ze dne 31. 3. 2010, doručeným krajskému soudu dne 1. 4. 2010, uplatnil
žalovaný Krajský úřad Jihomoravského kraje námitku možné podjatosti vůči soudkyni Krajského
soudu v Brně JUDr. Janě Jedličkové. Žalovaný uvedl, že důvodem pochybností o nepodjatosti
této soudkyně je způsob rozhodování senátu, jehož je předsedkyní, v několika řízeních
o žalobách Obce Moravany proti žalovanému Krajskému úřadu Jihomoravského kraje.
Konkrétně pak jde o věci uzavřené usneseními ze dne 19. 11. 2009, sp. zn. 29 Ca 173/2009,
ze dne 28. 1. 2009, č.j. 29 Ca 193/2008-34 a ze dne 28. 1. 2009, č.j. 29 Ca 194/2008-29. Vesměs
šlo o případy, kdy byl krajský úřad žalován pro nečinnost, která však ve skutečnosti nenastala
(krajský úřad nerozhodl o odvoláních proti prvostupňovému rozhodnutí ve lhůtě podle
správního řádu, neboť o podaných opravných prostředcích neměl žádnou povědomost).
Okamžitě po zjištění existence podaných odvolání krajský úřad rozhodl a žalobkyně reagovala
zpětvzetím žaloby. Krajský soud sice řízení zastavil, nereagoval však na uvedené skutečnosti
obsažené ve sdělení krajského úřadu a tomuto úřadu přesto uložil povinnost k náhradě nákladů
řízení. Tento procesní postup senátu krajského soudu, vedeného JUDr. Janou Jedličkovou,
vzbuzuje dojem záměrného vyčkávání a účelového ukládání náhrad nákladů řízení straně, které
nebylo prokázáno zavinění. To vše také zakládá pochybnost o nestrannosti uvedené předsedkyně
senátu a o spravedlivém a objektivním řešení uvedených konkrétních případů.
Soudkyně JUDr. Jana Jedličková v písemném vyjádření k námitce podjatosti uvedla,
že nemá žádný osobní vztah k žalovanému správnímu orgánu, ani k věci samotné.
Při posouzení důvodnosti námitky podjatosti vychází Nejvyšší správní soud z ustanovení
§8 odst. 1 s. ř. s., podle kterého jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže
se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod
pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání
nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem
k vyloučení soudce však nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení
o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Rozhodnutí o vyloučení soudce
z důvodů uvedených v ustanovení §8 s. ř. s. představuje výjimku z ústavní zásady, podle
níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví
zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Tak, jak zákon tuto příslušnost stanovil,
je tato zásadně dána, a postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci
jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Vzhledem k tomu lze vyloučit soudce
z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen vskutku výjimečně a z opravdu závažných
důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.
Jde-li o důvody uvedené v první větě §8 odst. 1 s. ř. s., je třeba uvést, že poměr k věci
může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci, tedy zejména
v případech, kdy by soudce mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech.
Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům může být založen především
příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, může jít také o vztah ekonomické závislosti.
Takové důvody zde zjevně dány nejsou a ostatně žalovaný je ani netvrdí.
Z předložených podkladů také nevyplývá, že by se JUDr. Jana Jedličková ve smyslu
ustanovení §8 odst. 1 s. ř. s. podílela na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu
nebo v předchozím soudním řízení. Žalovaný to rovněž ani netvrdí.
Žalovaný správní orgán na podporu svých závěrů o podjatosti uvedené soudkyně
Krajského soudu v Brně jen tvrdí skutkově okolnosti, jež by se daly maximálně podřadit pod
ustanovení §8 odst. 1 poslední věty s. ř. s., tedy jako okolnosti, které spočívají v postupu soudce
v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (důvodem pochybností
o nepodjatosti této soudkyně je způsob rozhodování senátu, jehož je předsedkyní, v několika
řízeních o žalobách Obce Moravany proti žalovanému Krajskému úřadu Jihomoravského kraje.
Konkrétně pak jde o případy uzavřené usneseními ze dne 19. 11. 2009, sp. zn. 29 Ca 173/2009,
ze dne 28. 1. 2009, č. j. 29 Ca 193/2008 - 34 a ze dne 28. 1. 2009, č. j. 29 Ca 194/2008 - 29).
Podle ustanovení §8 odst. 1, poslední věty s. ř. s. důvodem k vyloučení soudce ale nejsou
okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho
rozhodování v jiných věcech.
Nejvyšší správní soud proto musí konstatovat, že výše uvedené okolnosti,
v nichž spatřuje žalovaný správní orgán základ pro námitku podjatosti soudkyně Krajského
soudu v Brně JUDr. Jany Jedličkové, nejsou důvodem k vyloučení této soudkyně.
Žádnými dalšími konkrétními skutečnostmi, které by nasvědčovaly důvodům podjatosti
nebyla námitka žalovaného správního orgánu odůvodněna, a stejně tak z obsahu soudního spisu
Nejvyšší správní soud nezjistil žádné skutečnosti nasvědčující podjatosti soudkyně JUDr. Jany
Jedličkové.
Vzhledem ke shora uvedenému a s přihlédnutím k tomu, že se sama soudkyně JUDr. Jana
Jedličková necítí být v této věci podjatá, neshledal Nejvyšší správní soud důvodným návrh
žalovaného na vyloučení této soudkyně Krajského soudu v Brně z projednávání a rozhodování
věci vedené pod sp. zn. 31 A 11/2010.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 5. května 2010
JUDr. Jaroslav Hubáček
předseda senátu