ECLI:CZ:NSS:2010:NAO.34.2010:44
sp. zn. Nao 34/2010 - 44
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Šimíčka
a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Miluše Doškové ve věci kárného řízení vedeného
na základě návrhu Nejvyšší státní zástupkyně ze dne 24. 3. 2010, s p. zn. 6 SPR 5/2010,
proti JUDr. J. K., státní zástupkyni Okresního státního zastupitelství v Českých Budějovicích,
zastoupené JUDr. Ladislavem Dusilem, advokátem v Českých Budějovicích, se sídlem nám.
Přemysla Otakara II. 123/26, o námitce podjatosti kárně obviněné proti přísedící kárného soudu,
takto:
JUDr. Milena Čečotková, přísedící kárného soudu, je v y l o u č e n a z projednávání
a rozhodování věci vedené před Nejvyšším správním soudem, jako soudem kárným,
pod sp. zn. 12 Ksz 4/2010.
Odůvodnění:
Nejvyšší správní soud, jako kárný soud ve věcech soudců, státních zástupců a soudních
exekutorů (§3 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních
exekutorů, v platném znění – dále jen „zákon č. 7/2002 Sb.“), obdržel dne 29. 3. 2010 návrh
Nejvyšší státní zástupkyně na zahájení kárného řízení se státní zástupkyní Okresního státního
zastupitelství v Českých Budějovicích JUDr. J. K. Dle platného rozvrhu práce byla tato věc
přidělena k projednání a rozhodnutí soudnímu oddělení 12 Ksz. Kárná žalobkyně i kárně
obviněná byly, v souladu s ustanovením §12 odst. 1 větou druhou za středníkem zákona č.
7/2002 Sb., poučeny o možnosti uplatnit důvody podjatosti členů senátu. Podáním doručeným
Nejvyššímu správnímu soudu dne 14. 4. 2010 vznesla JUDr. J. K. námitku podjatosti přísedící
kárného senátu JUDr. Mileny Čečotkové. V ní uvedla, že jmenovaná, jako státní zástupkyně
Nejvyššího státního zastupitelství v Brně, přezkoumávala pod sp. zn. 1 NZN 432/2010 její
postup při výkonu dozoru nad zachováním zákonnosti ve věci vedené u Okresního státního
zastupitelství v Českých Budějovicích pod sp. zn. 0 ZN 5162/2009. Vzhledem k tomu, že právě
postup JUDr. J. K. v uvedené věci je předmětem kárného obvinění, existují, dle jejího názoru,
pochybnosti o nepodjatosti JUDr. Mileny Čečotkové, se zřetelem na její poměr k věci. K námitce
podjatosti se vyjádřila též JUDr. Milena Čečotková, a to v podání ze dne 22. 4. 2010, sp. zn. 1
NZN 42/2010 – 71. V tomto podání potvrdila svou účast při kontrole postupu kárně obviněné
ve věci, která je předmětem jejího obvinění s tím, že jí tato věc byla předána ke zpracování;
s výsledkem provedené kontroly byla Nejvyšší státní zástupkyně jejím prostřednictvím také
seznámena. Dle názoru JUDr. Mileny Čečotkové tedy vskutku existuje její poměr k věci
předpokládaný zákonem; pokud by námitka podjatosti nebyla vznesena ze strany JUDr. J. K.,
tento svůj poměr k věci by, v souladu se zákonem, oznámila sama s tím, že pro svůj poměr k věci
se z jejího projednávání a rozhodování cítí být vyloučena.
Před vlastním posouzením důvodnosti vznesené námitky je vhodné uvést, že v dané věci
se jedná o řízení ve věci kárné odpovědnosti státních zástupců dle zákona č. 7/2002 Sb. Nejvyšší
správní soud, jako soud kárný, v těchto věcech rozhoduje v senátech, složených z předsedy
senátu, jeho zástupce a čtyřech přísedících. Předseda senátu je soudcem Nejvyššího správního
soudu a jeho zástupcem je soudce Nejvyššího soudu. Dva z přísedících jsou státní zástupci, dva
jsou osoby navržené podle odst. 4 věty třetí zákona č. 7/2002 Sb. (§4a odst. 1 citovaného
zákona). Postavení přísedícího kárného senátu tedy odpovídá postavení přísedícího v běžném
soudním řízení (§5 odst. 3 zákona č. 7/2002 Sb., §79 a §80 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech
a soudcích, ve znění pozdějších předpisů) s čímž plně koresponduje i již zmiňované právo kárně
obviněného uplatnit případné důvody jeho podjatosti.
Podle ustanovení §10 věty první zákona č. 7/2002 Sb. se na vyloučení člena senátu
z projednávání a rozhodování věci přiměřeně použije ustanovení zvláštního právního předpisu.
Tímto právním předpisem je zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „s. ř. s.“).
Podle ustanovení §8 odst. 1 s. ř. s. platí, že soudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci,
jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich
nepodjatosti. Vyloučeny jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozho dování věci u správního orgánu
nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce
v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
Podle ustanovení §8 odst. 5 s. ř. s. účas tník nebo osoba zúčastněná na řízení může namítnout
podjatost soudce, soudní osoby, tlumočníka nebo znalce. Námitku musí uplatnit d o jednoho týdne ode dne,
kdy se o podjatosti dozvěděl; zjistí-li důvod své podjatosti při jednání, musí ji uplatnit při tomto jednání. K později
uplatněným námitkám se nepřihlíží. Námitka musí být zdůvodněná a musí být uvedeny konkrétní skutečnosti,
z nichž je dovozována. O vyloučení soudce rozhodne usnesením po jeho vyjádření Nejvyšší správní soud, a je -li
namítána podjatost soudní osoby, tlumočníka nebo znalce, senát po jejich vyjádření.
Pokud jde o samotné posouzení vznesené námitky podjatosti, nejprve je nutné uvést,
že tato námitka byla uplatněna včas a obsahuje konkrétní skutečn osti, z nichž je dovozována;
lze ji tedy připustit k věcnému posouzení.
Mezi kárně obviněnou a přísedící není sporu o tom, že posledně jmenovaná
přezkoumávala, jako státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství v Brně, postup kárně
obviněné, při výkonu dozoru nad zachováním zákonnosti ve věci vedené u Okresního státního
zastupitelství v Českých Budějovicích pod sp. zn. ZN 5162/2009. Právě tento procesní postup
kárně obviněné (respektive jeho část) je předmětem návrhu na zahájení kárného řízení. Za této
situace považuje Nejvyšší správní soud za zcela evidentní, že se přísedící JUDr. Milena Čečotková
podílela na projednávání předmětné věci v předchozím řízení (vedeném v rámci dozorové
pravomoci Nejvyššího státního zastupitelství) a lze tedy, za použití ustanovení §10, věty první
zákona č. 7/2002 Sb., hovořit o naplnění podmínek pro její vyloučení, dle ustanovení §8 odst. 1,
věty druhé s. ř. s. Pojem předchozí projednávání věci se nevyčerpává jen případy, kdy bylo o určitém
předmětu řízení postupně rozhodováno v na sebe navazujících fázích správního, případně
též následně soudního, řízení, nýbrž je nutno jej vykládat materiálně. Jak se již zdejší soud vyslovil
v usnesení ze dne 2. 9. 2004, sp. zn. Nao 13/2004, publikovaném pod č. 433/2005 Sb. NSS,
[s]oudce vyloučený podle ustanovení §8 odst. 1 věty druhé s. ř. s. je ten, který procesně působil v předchozím
soudním řízení v takovém kvalitativním a kvantitativním rozsahu, kdy již získal o věci vědomost té povahy,
jež vyvolává ve svých důsledcích pochybnost o soudcově nestrannosti. Pojem předchozího soudního řízení je nutno
v daném případě vyložit materiálně, tedy s ohledem na konkrétní a přímou souvztažnost a věcnou souvislost
předmětných řízení. Právě o takový případ se jedná i v nyní posuzované věci, kdy nelze rozumně
předpokládat, že by si JUDr. Milena Čečotková, v rámci výkonu dozorové pravomoci Nejvyššího
státního zastupitelství, nevytvořila o podstatě projednávané věci již dříve určitý úsudek,
který by se tak mohl nepřímo promítnout do jejího rozhodování v dané věci. JUDr. Milena
Čečotková ostatně tuto možnost nepopírá a v rámci zachování objektivity rozhodování sama
upozornila, že se subjektivně považuje za vyloučenou.
Vzhledem k tomu, že pro naplnění podmínek vyplývajících z ustanovení §8 odst. 1 s. ř. s.
není nutno prokázat reálnou existenci podjatosti soudce (zde přísedící kárného soudu),
neboť pro jeho vyloučení postačí i existence důvodných pochyb o jeho nepodjatosti, Nejvyšší
správní soud naznal, že pro vyloučení JUDr. Mileny Čečotkové z projednávání a rozhodování
předmětné kárné věci existují zákonné důvody. Proto rozhodl, jak uvedeno ve výroku tohoto
usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 11. května 2010
JUDr. Vojtěch Šimíček
předseda senátu