ECLI:CZ:NSS:2010:NAO.59.2010:34
sp. zn. Nao 59/2010 - 34
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Michala Mazance
a soudců Mgr. Davida Hipšra a JUDr. Jana Passera v právní věci žalobkyně: JUDr. J. V., proti
žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy, se sídlem Mariánské náměstí 2, Praha 1, za
účasti osob zúčastněných na řízení: 1) JUDr. J. H., 2) M. H., proti rozhodnutí žalovaného ze
dne 15. 10. 2009, čj. S-MHMP 741821/2009/OST/No, o námitce podjatosti soudců vznesené
osobami zúčastněnými na řízení,
takto:
Soudci Městského soudu v Praze JUDr. Hana Veberová, Mgr. Marek Bedřich
a JUDr. Jitka Hroudová nejsou v y l o u č e n i z projednávání a rozhodnutí věci vedené
u tohoto soudu pod sp. zn. 11 Ca 337/2009.
Odůvodnění:
Žalobkyně se žalobou podanou u Městského soudu v Praze domáhala zrušení rozhodnutí
žalovaného ze dne 15. 10. 2009, čj. S-MHMP 741821/2009/OST/No, kterým bylo
pro opožděnost zamítnuto její odvolání proti rozhodnutí Odboru výstavby Úřadu městské části
Praha 20 ze dne 30. 3. 2009, čj. 12573/652/08-09výj. R.
Osoby zúčastněné na řízení ve dvou samostatných podáních ze dne 21. 1. 2010
adresovaly Městskému soudu v Praze podání označené jako „K čj. 11 Ca 337/2009 - 19 vyjádření
k předmětu soudního řízení“. V něm mimo jiné uvedly, že ačkoliv neznají označení a personální
složení specializovaného senátu, uplatňují námitku podjatosti. Důvodné podezření z podjatosti
může podle nich vyplývat z profesních i osobních kontaktů vytvořených za léta praxe žalobkyně,
a to buď prostřednictvím přímých kontaktů žalobkyně jako advokátky nebo nepřímých osobních
nebo jiných kontaktů osob žalobkyni blízkých: manžel žalobkyně je advokát a vysokoškolský
učitel, dcera je soudkyní Obvodního soudu pro Prahu 7. Osoby zúčastněné na řízení dále sdělily,
že s ohledem na vývoj celé kauzy a dlouhodobou praxi žalobkyně jako advokátky
lze předpokládávat širokou existenci osobních kontaktů včetně osob žalobkyni blízkých
mezi právníky. Z jednání (zejména ve vztahu k neustálým změnám názorů žalobkyně)
a profesního postavení žalobkyně, včetně jí osob blízkých, jsou osoby zúčastněné na řízení
vedeny k domněnce možného podezření z podjatosti.
Žalobkyně ani žalovaný správní orgán námitku podjatosti soudců nevznesli. Žalobkyně
ve stanovisku k vyjádření osob zúčastněných na řízení konstatovala, že její manžel již více
než 15 let není vysokoškolským pedagogem a JUDr. N. V. – soudkyně Obvodního soudu pro
Prahu 7 není její dcera a žalobkyně ani její manžel tuto osobu neznají.
Ke vznesené námitce podjatosti se vyjádřili soudci zařazení u Městského soudu v Praze
do senátu 11 Ca, který je dle rozvrhu práce příslušný k projednávání a rozhodnutí dané věci a dále
soudci senátu 6 Ca a 12 Ca, které jsou v souladu s rozvrhem práce určeny jako senáty zastupující.
Soudci uvedených senátů se shodně vyjádřili, že se necítí být podjatí a není jim známa žádná
skutečnost, ze které by mohl vyplynout důvod případných pochybností o jejich nepodjatosti.
Nejvyšší správní soud při posouzení vznesených námitek podjatosti vycházel
z následujících skutečností, úvah a závěrů.
K tvrzení osob zúčastněných na řízení, že neznají označení ani personální složení
specializovaného senátu lze konstatovat, že ze spisové značky, která byla projednávané věci
přidělena, mohly osoby zúčastněné na řízení zjistit, že příslušný k projednávání předmětné věci
je jedenáctý senát správního úseku Městského soudu v Praze . Personální složení
specializovaného senátu je dáno rozvrhem práce, stejně jako určení zastupujících senátů. Osoby
zúčastněné na řízení se s konkrétním personálním složením těchto senátů mohly seznámit jednak
nahlédnutím do rozvrhu práce u soudu a jednak prostřednictvím webových stránek soudu
(dostupné z informačního portálu Ministerstva spravedlnosti http://portal.justice.cz). Ačkoliv
tedy osoby zúčastněné na řízení nevymezily, vůči kterým konkrétním soudcům nebo soudcům
kterého senátu jejich námitky směřují, Nejvyšší správní soud vycházel z toho, že námitky
podjatosti uplatňují vůči soudcům specializovaného senátu 11 Ca Městského soudu v Praze.
Zdejší soud na tomto místě doplňuje, že osoby zúčastněné na řízení mohou namítat podjatost
pouze u těch soudců, kteří budou v jejich věci rozhodovat. Pokud by namítali podjatost soudců
jiných, jde o nepřípustný návrh ve smyslu ustanovení §46 odst. 1 písm. d) zákona
č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), který by Nejvyšší správní soud
odmítl (srov. rozhodnutí ze dne 26. 8. 2009, čj. 1 As 68/2009 - 123, všechna rozhodnutí
Nejvyššího správního soudu jsou dostupná na www.nssoud.cz).
Podle §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže
se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům, je dán důvod
pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání
nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem
k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané
věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Podle §8 odst. 5 s. ř. s. účastník nebo jiná osoba
zúčastněná na řízení může namítnout podjatost soudce, soudní osoby, tlumočníka nebo znalce.
Námitku musí uplatnit do jednoho týdne ode dne, kdy se o podjatosti dozvěděl; zjistil-li důvod
podjatosti při jednání, musí ji uplatnit při tomto jednání. K později uplatněným námitkám
se nepřihlíží. Námitka musí být zdůvodněna a musí být uvedeny konkrétní skutečnosti,
z nichž je dovozována. O vyloučení soudce rozhoduje usnesením po jeho vyjádření Nejvyšší
správní soud.
Z předloženého soudního spisu, jakož i z obsahu námitky podjatosti nebo z vyjádření
soudců nevyplynulo, že by se soudci dříve podíleli na projednávání nebo rozhodování věci
u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Nejvyšší správní soud v posuzované věci
neshledal ani důvody podjatosti spočívající v osobním vztahu soudců k souzené věci
či účastníkům řízení.
Jak již bylo uvedeno výše, soudci senátu 11 Ca ani senátů zastupujících, se za podjaté
nepovažují a ani jim nejsou známy důvody, pro něž by mohly být považováni za zainteresované
na výsledku řízení. Osoby zúčastněné na řízení zůstaly ve svých námitkách pouze v rovině zcela
obecných domněnek. Nikterak nekonkretizovaly, zda jimi tvrzené profesní a osobní kontakty
žalobkyně a jejího manžela chápou v obecné rovině vůči všem osobám vykonávajícím právnickou
profesi, nebo je chápou úžeji, ve vztahu k soudcům rozhodujícím o věci žalobkyně.
To, že žalobkyně a její manžel působí jako advokáti, nemůže bez dalšího založit podjatost soudců
11. senátu Městského soudu v Praze při rozhodování ve věci vedené pod sp. zn. 11 Ca 337/2009.
Výkon advokacie totiž již ze své podstaty předpokládá formální kontakty s jinými advokáty,
soudy a dalšími osobami vykonávající právnické profese. Sám o sobě, bez přistoupení dalších
skutečností, proto nemůže založit pochybnosti o nestrannosti konkrétního soudce či soudců.
Osoby zúčastněné na řízení ovšem tyto jiné skutečnosti netvrdily. Netvrdily ani, že by žalobkyně
či její manžel kdy byli se soudci senátu 11 Ca v profesním či osobním kontaktu, který by mohl
zavdat pochybnosti o jejich nestrannosti.
V projednávané věci tudíž nebyl zjištěn žádný z možných důvodů, pro který by soudci
senátu 11 Ca Městského soudu v Praze mohli být vyloučeni z projednávání a rozhodování
ve věci. Nejvyšší správní soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 30. července 2010
JUDr. Michal Mazanec
předseda senátu