ECLI:CZ:NSS:2010:NAO.81.2010:110
sp. zn. Nao 81/2010 - 110
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové
a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobce: Ing. P. G.,
proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 376/1,
Praha 2, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne
31. 3. 2010, č. j. 4 Ad 10/2010 - 53, o námitce podjatosti,
takto:
Soudci Nejvyššího správního soudu JUDr. Milada Tomková, JUDr. Kateřina Šimáčková,
JUDr. Bohuslav Hnízdil, JUDr. Dagmar Nygrínová, JUDr. Marie Turková a JUDr. Jiří Palla
nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího správního soudu
pod sp. zn. 6 Ads 98/2010.
Odůvodnění:
Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal kasační stížnost p roti usnesení Městského soudu
v Praze ze dne 31. 3. 2010, č. j. 4 Ad 10/2010 - 53, která byla předložena Nejvyššímu správnímu
soudu a věc je vedena pod sp. zn. 6 Ads 98/2010. Nejvyšší správní soud poučil účastníky řízení,
že v dané věci bude podle rozvrhu práce rozhodovat šestý senát ve složení JUDr. Milada
Tomková, JUDr. Bohuslav Hnízdil a JUDr. Kateřina Šimáčková a v případě dlouhodobé
nepřítomnosti některého ze jmenovaných soudců může být senát doplněn některým ze soudců
čtvrtého senátu. Současně je poučil, že mají-li za to, že některý z uvedených soudců je vyloučen
z projednávání a rozhodování věci pro svůj poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům,
mohou namítnout jeho podjatost v propadné lhůtě jednoho týdne od tohoto vyrozumění.
Z přípisu následně zaslaného stěžovatelem Nejvyššímu správnímu soudu vyplynulo,
že stěžovatel vznáší námitku podjatosti vůči soudcům šestého senátu Nejvyššího správního
soudu JUDr. Miladě Tomkové, JUDr. Bohuslavu Hnízdilovi a JUDr. Kateřině Šimáčkové a dále
i soudcům čtvrtého senátu Nejvyššího správního soudu JUDr. Dagmar Nygrínové, JUDr. Marii
Turkové a JUDr. Jiřímu Pallovi, a to pro „úmyslné Neoznámení trestného činu dle §368 TZ
konkrétně Vraždy dle §140 TZ L. S. sprostým vrahem K., o které se všichni dozvěděli z podání
žalobce 31. 3. 2010“.
Soudci Nejvyššího správního soudu JUDr. Milada Tomková, JUDr. Kateřina Šimáčková,
JUDr. Bohuslav Hnízdil, JUDr. Dagmar Nygrínová, JUDr. Marie Turková a JUDr. Jiří
Palla se ke vznesené námitce podjatosti vyjádřili tak, že k účastníkovi řízení ani k věci nemají
vztah, jenž by zavdával příčinu k pochybnostem o jejich nepodjatosti. Navíc uvedli, že je jim
známo, že podání ze dne 31. 3. 2010, na něž se stěžovatel odvolává, bylo podle rozvrhu práce
přiděleno k vyřízení předsedovi nejvyššího správního soudu JUDr. Josefu Baxovi. Přípisem
ze dne 21. 4. 2010, č. j. Na 90/2010 – 13, postoupil Nejvyšší správní soud uvedené oznámení
stěžovatele Obvodnímu státnímu zastupitelství pro Prahu 5 s tím, že podání je podle svého
obsahu trestním oznámením.
Podle ust. §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci,
jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod
pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání
nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem
k vyloučení nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo
v jeho rozhodování v jiných věcech.
Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v citovaném ustanovení představuje
výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím,
že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod).
Tak jak zákon tuto příslušnost stanovil, je tato zásadně dána, a postup, kterým je věc odnímána
příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápa t jako postup výjimečný. Vzhledem
k tomu lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen vskutku výjimečně
a z opravdu závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem
nezaujatě a spravedlivě.
Z obsahu námitky ani z předloženého spisu není zřejmá existence důvodu podjatosti
podle ust. §8 odst. 1 s. ř. s. Nejvyšší správní soud tak dospěl k závěru, že důvod pro vyloučení
soudců není dán. S ohledem na skutečnosti, že stěžovatel v rozporu s ust. §8 odst. 5 s. ř. s. žádný
relevantní důvod neuvedl, a soudci, kteří věc mají rozhodovat, takový důvod sami neshledávají,
rozhodl Nejvyšší správní soud tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 6. října 2010
JUDr. Eliška Cihlářová
předsedkyně senátu