ECLI:CZ:NSS:2010:NAO.86.2010:225
sp. zn. Nao 86/2010 - 225
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Hubáčka
a soudců JUDr. Karla Šimky a JUDr. Jakuba Camrdy v právní věci žalobce: S. M., proti
žalovanému: Krajský úřad Olomouckého kraje, se sídlem Jeremenkova 40a, Olomouc, o dávce
sociální péče, v řízení o námitce podjatosti vznesené žalobcem vůči soudkyni Krajského soudu
v Ostravě JUDr. Bohuslavě Drahošové,
takto:
Soudkyně Krajského soudu v Ostravě JUDr. Bohuslava Drahošová není vyloučena
z projednávání a rozhodování ve věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod
sp. zn. 38 Cad 10/2005.
Odůvodnění:
Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě (dále také „krajský soud“) ze dne 4. 5. 2010,
č. j. 38 Cad 10/2005 - 173, byla zamítnuta žaloba S. M. proti rozhodnutí žalovaného Krajského
úřadu Olomouckého kraje, odboru sociálních věcí, ze dne 25. 3. 2005,
č. j. KUOK/6186/05/OSV-DS/7025/SD-49, kterým bylo k odvolání žalobce potvrzeno
rozhodnutí Městského úřadu v Zábřehu, odboru sociálního a zdravotního ze dne 1. 2. 2005,
č. j. Soc/7293/552/2004/Dv, o nepřiznání sociální dávky žalobci.
Proti tomuto rozsudku krajského soudu podal žalobce kasační stížnost ze dne 4. 6. 2010,
kterou obsahově opřel o důvody uvedené v ustanovení §103 odst. 1 písm. a), c) a d) s. ř. s.
Žalobce navrhl, aby Nejvyšší správní soud zrušil napadený rozsudek krajského soudu, a věc vrátil
tomuto soudu k dalšímu řízení.
Žalobce v kasační stížnosti, jež je obtížně čitelná, která byla doručena krajskému soudu
dne 8. 6. 2010, současně vznesl i námitku podjatosti soudkyně Krajského soudu v Ostravě
JUDr. Bohuslavy Drahošové. Tato soudkyně totiž jen opisuje své původní lži a plagiáty, ignoruje
pokyny Nejvyššího správního soudu, ve stejné věci nevyřídila žalobu proti zastavení výplaty
důchodu a v rozporu se zákonem rozhoduje rozsudky, které nemají podklad ve veřejném
projednání věci. To vše zakládá pochybnost o nestrannosti této předsedkyně senátu,
a o spravedlivém a objektivním řešení konkrétních případů.
Soudkyně JUDr. Bohuslava Drahošová v písemném vyjádření k námitce podjatosti
uvedla, že není vyloučena z projednávání a rozhodování věci, neboť nemá žádný osobní vztah
k věci ani k účastníkům řízení.
O kasační stížnosti není dosud rozhodnuto.
Při posouzení důvodnosti námitky podjatosti vychází Nejvyšší správní soud z ustanovení
§8 odst. 1 s. ř. s., podle kterého jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže
se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod
pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání
nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem
k vyloučení soudce však nejsou okolnosti, které spočív ají v postupu soudce v řízení
o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v ustanovení §8 s. ř. s. představuje
výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že
příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod).
Tak, jak zákon tuto příslušnost stanovil, je tato zásadně dána, a postup, kterým je věc odnímána
příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Vzhledem
k tomu lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen vskutku výjimečně
a z opravdu závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem
nezaujatě a spravedlivě.
Jde-li o důvody uvedené v první větě §8 odst. 1 s. ř. s., je tř eba uvést, že poměr k věci
může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci, tedy zejména
v případech, kdy by účastník mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech.
Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům může být založen především
příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, může jít také o vztah ekonomické závislosti.
Takové důvody zde zjevně dány nejsou a ostatně žalo bce je ani netvrdí.
Z předložených podkladů také nevyplývá, že by se JUDr. Bohuslava Drahošová ve smyslu
ustanovení §8 odst. 1 s. ř. s. podílela na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu
nebo v předchozím soudním řízení. Žalobce to rovněž také netvrdí.
Žalobce na podporu svých závěrů o podjatosti soudkyně Krajského soudu v Ostravě
JUDr. Bohuslavy Drahošové tvrdí skutkově okolnosti, jež by se daly maximálně podřadit
pod ustanovení §8 odst. 1 poslední věty s. ř. s., tedy jako okolnosti, které spočívají v postupu
soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (důvodem
pochybností o nepodjatosti této soudkyně je zejména tvrzení, že soudkyně opisuje své původní
lži a plagiáty, ignoruje pokyny Nejvyššího správního soudu, ve stejné věci nevyřídila žalobu proti
zastavení výplaty důchodu a v rozporu se zákonem rozhoduje rozsudky, které nemají podklad
ve veřejném projednání věci).
Podle ustanovení §8 odst. 1, poslední věty s. ř. s . důvodem k vyloučení soudce nejsou
okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho
rozhodování v jiných věcech.
Nejvyšší správní soud proto musí konstatovat, že výše uvedené okolnosti, v nichž
spatřuje žalobce základ pro námitku podjatosti soudkyně JUDr. Bohuslavy Drahošové, nejsou
důvodem k vyloučení této soudkyně z projednávání a rozhodování předmětné věci.
Žádnými dalšími konkrétními skutečnostmi, které by nasvědčovaly důvodům podjatosti
nebyla námitka žalobce odůvodněna, a stejně tak z obsahu soudního spisu Nejvyšší správní soud
nezjistil žádné skutečnosti nasvědčující podjatosti soudkyně JUDr. Bohuslavy Drahošové.
Vzhledem ke shora uvedenému a s přihlédnutím k tomu, že se sama soudkyně
JUDr. Bohuslava Drahošová necítí být v této věci podjatá, neshledal Nejvyšší správní soud
důvodným návrh žalobce na vyloučení této soudkyně Krajského soudu v Ostravě z projednávání
a rozhodování věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 38 Cad 10/2005.
Nejvyšší správní soud rozhodl o námitce podjatosti soudkyně JUDr. Bohuslavy
Drahošové, i když tato námitka byla vznesena až v kasační stížnosti ze dne 4. 6. 2010 (doručené
krajskému soudu dne 8. 6. 2010), tedy až po vydání napadeného rozsudku ze dne 4. 5. 2010
ve věci samé. Je tomu tak proto, že ve fázi mezi podáním kasační stížnosti a předložením věci
Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o ní činí krajský soud podle §108 s. ř. s. řadu
přípravných úkonů směřujících k tomu, aby o kasační stížnosti mohlo být řádně rozhodnuto.
V rámci toho je často třeba vydávat i rozhodnutí procesní povahy (vyzvat k odstranění
vad kasační stížnosti, rozhodnout o žádosti o osvobození od soudních poplatků či o ustanovení
advokáta apod.), která se závažným způsobem dotýkají právního postavení účastníků a u nichž
je třeba - stejně jako při rozhodování o věci samé - , aby byla vydána nepodjatými soudci (srov.
usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 5. 2006, č. j. Na 32/2005, dostupné
na www.nssoud.cz). Právě v této věci také musí krajský soud rozhodnout i o žádosti žalobce
o ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti, kterou podal rovněž v mimořádném
opravném prostředku.
Nejvyšší správní soud nemůže věcně projednat námitku žalobce, který namítá podjatost
všech soudců Nejvyššího správního soudu. Je tomu tak proto, že jde o námitku
neprojednatelnou. Žalobce přes výzvu ze dne 24. 9. 2010 neuvedl jména a příjmení konkrétních
soudců sedmého senátu a jejich náhradníků, vůči nimž je vznesena námitka podjatosti, kteří mají
rozhodovat podle rozvrhu práce, neuvedl ani důvody, pro které lze u toho kterého soudce
pochybovat o jeho podjatosti a neuvedl ani den, kdy se dozvěděl o podjatosti soudců. Jelikož
je Nejvyšší správní soud nezastupitelný v tomto typu řízení, neexistuje ostatně ani žádný jiný
soud, který by mohl rozhodovat namísto Nejvyššího správního soudu.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 27. října 2010
JUDr. Jaroslav Hubáček
předseda senátu