ECLI:CZ:NSS:2010:NAO.87.2010:69
sp. zn. Nao 87/2010 - 69
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka
a soudkyň Mgr. Daniely Zemanové a JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci žalobce: M.
O., proti žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje, se sídlem Žerotínovo nám.
3/5, Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 2. 2010, č. j. JMK 127162/2009,
sp. zn. S-JMK 127162/2009 OSP, ve věci místního poplatku za provoz systému
shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů,
o námitce podjatosti vznesené žalobcem ve věci vedené u Krajského soudu v Brně pod
sp. zn. 29 A 29/2010,
takto:
Soudkyně Krajského soudu v Brně JUDr. Jana Jedličková
není v y l o u č e n a z projednávání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu
pod sp. zn. 29 A 29/2010.
Odůvodnění:
Žalobou podanou u Krajského soudu v Brně (dále též „krajský soud“) napadl
žalobce v záhlaví uvedené rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje (dále jen
„žalovaný“) ze dne 4. 2. 2010, č. j. JMK 127162/2009, a dále žádal, aby mu byla přiznána
náhrada škody ve výši 100 000 Kč, přičemž krajský soud usnesením ze dne 3. 5. 2010,
č. j. 29 A 29/2010 - 20, vyloučil návrh žalobce na náhradu škody ve výši 100 000 Kč
k samostatnému řízení. Rozhodnutím žalovaného bylo rozhodnuto o změně rozhodnutí
Městského úřadu Vyškov (dále jen „správní orgán I. stupně“) - platebního výměru
na místní poplatek ze dne 10. 8. 2009, č. j. 155/019198/09/Zah, vydaného ve věci
místního poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání
a odstraňování komunálních odpadů, nicméně celková poplatková povinnost vyměřená
správním orgánem I. stupně ve výši 738 Kč byla žalovaným potvrzena.
Krajský soud v Brně, který věc projednává pod sp. zn. 29 A 29/2010, předložil věc
Nejvyššímu správnímu soudu, neboť žalobce ve svém podání ze dne 14. 9. 2010 (č. l. 45)
uvedl, že „vznášíme námitku dlouhodobé podjatosti samosoudci, soudci, předsedovi
senátu, senátu prvního stupně správního soudu JUDr. Janě Jedličkové, která ne ní
nezávislou a není nestrannou v ČR“, přičemž toto tvrzení bylo krajským soudem
posouzeno jako uplatnění námitky podjatosti, o které je podle §8 odst. 5 zákona
č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen
„s. ř. s.“), oprávněn rozhodnout Nejvyšší správní soud.
Žalobce svou námitku odůvodnil tak, že uvedl, že je mu soudní „ochrana
dlouhodobě přímo u diskriminací soudem JUDr. Jany Jedličkové odpírána a tím roste
agresivita Městského úřadu ve Vyškově odboru místního hospodářství a JMK Brno“,
a dále, že „předsedkyně senátu od roku 2006 JUDr. Jana Jedličková hraje s panem M. O.
dlouhodobou přímou diskriminační hru Městský úřad ve Vyškově odbor místního
hospodářství může ze zákona provozovat vyhlášky 1/2002 až 1/2010, ale pouze při
zajištění atributu ústavních principů v ČR zajištění základních životních podmínek pana
M. O.“.
Soudkyně krajského soudu JUDr. Jana Jedličková ke vznesené námitce podjatosti
uvedla, že k projednávané věci ani k žádnému z účastníků nemá žádný vztah a že námitku
podjatosti nepovažuje za důvodnou.
Podle §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci,
jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán
důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli
na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním
řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce
v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Podle odst. 5
téhož ustanovení může účastník nebo osoba zúčastněná na řízení namítnout podjatost
soudce, soudní osoby, tlumočníka nebo znalce. Námitku musí uplatnit do jednoho týdne
ode dne, kdy se o podjatosti dozvěděl; zjistí-li důvod podjatosti při jednání, musí
ji uplatnit při tomto jednání. K později uplatněným námitkám se nepřihlíží. Námitka musí
být zdůvodněna a musí být uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je dovozována.
O vyloučení soudce rozhodne usnesením po jeho vyjádření Nejvyšší správní soud,
a je-li namítána podjatost soudní osoby, tlumočníka nebo znalce, rozhodne o ní senát
po jejich vyjádření.
Je nutno podotknout, že předpokladem pro zajištění záruky správného
a spravedlivého rozhodnutí je, aby v řízení jednal a rozhodoval soudce nepodjatý,
který není v žádném osobním vztahu k účastníkům a k jejich zástupcům a který není
nikterak zainteresován na výsledku řízení. Proto důvodem vyloučení soudce je soudcův
poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům, přičemž zákon dále vylučuje soudce,
který věc již projednával a nebo o ní rozhodoval v jiném stupni, v předchozím soudním
řízení nebo v řízení u správního orgánu. Poměr k věci vyplývá především z přímého
právního zájmu soudce na projednávané věci; tak je tomu v případě, kdyby byl sám
účastníkem řízení, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen
na svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Vyloučen je také
soudce, který získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při řízení
(např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazovaní). Soudcův
poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům může být také založen především
příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, např. vztahem přátelským či naopak
zjevně nepřátelským. Zákon vylučuje, aby důvodem pochybnosti o soudcově nepodjatosti
mohly být okolnosti, které spočívají buď v jeho postupu v řízení v projednávané věci,
nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. V postupu soudce při projednávání konkrétní
věci se totiž projevuje samotný výkon soudnictví a tyto okolnosti samy o sobě nemohou
být důvodem k pochybnosti o nepodjatosti soudce.
V projednávané věci Nejvyšší správní soud nezjistil žádný z důvodů pro vyloučení
soudkyně, jak jsou vymezeny v §8 odst. 1 s . ř. s. Pokud žalobce namítá podjatost dotčené
soudkyně z důvodu, že je mu soudní „ochrana dlouhodobě přímo u diskriminací soudem
JUDr. Jany Jedličkové odpírána a tím roste agresivita Městského úřadu ve Vyškově
odboru místního hospodářství a JMK Brno“, dále z důvodů, že „předsedkyně senátu
od roku 2006 JUDr. Jana Jedličková hraje s panem M. O. dlouhodobou přímou
diskriminační hru Městský úřad ve Vyškově odbor místního hospodářství může ze zákona
provozovat vyhlášky 1/2002 až 1/2010, ale pouze při zajištění atributu ústavních principů
v ČR zajištění základních životních podmínek pana M. O.“, tj. z důvodů jejího postupu a
rozhodování v dané věci a jiných věcech touto soudkyní projednávaných, nejedná se v
takovém případě o tvrzení způsobilé vyvolat pochyby o nepodjatosti soudkyně JUDr.
Jany Jedličkové. Nutno totiž vycházet z toho, že podle platné právní úpravy důvodem k
vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v jeho postupu v projednávané věci či
jeho rozhodování v jiných věcech, a to ani v případě, že by tento postup nebyl správný
(§8 odst. 1 s. ř. s.). Nejvyšší správní soud dodává, že žalobcem uplatněná námitka
neodpovídá smyslu institutu vyloučení soudce, jak bylo nastíněno výše.
V souvislosti s obsahem uplatněné námitky zdejší soud žalobce upozor ňuje,
že jako účastník řízení má celou řadu procesních oprávnění, jež zajišťují jeho právo
na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod), kterého se svou
námitkou domáhá. Pokud má žalobce za to, že jsou jeho práva na soudní ochranu
a spravedlivý proces rozhodováním soudkyně JUDr. Jany Jedličkové porušena,
má možnost se nápravy domáhat za použití opravných prostředků v řízení ve věci
sp. zn. 29 A 29/2010.
Žádné další konkrétní skutečnosti, které by nasvědčovaly důvodům podjatosti
pro poměr jmenované soudkyně k věci nebo k žalobci, v námitce podjatosti žalobcem
uvedeny nebyly. Stejně tak z obsahu soudního spisu Nejvyšší správní soud nezjistil
existenci skutečností nasvědčujících podjatosti soudkyně JUDr. Jany Jedličkové
(např. její účast na projednávání nebo rozhodování věci v předchozím soudním řízení
nebo v řízení správním), pro něž by měla být vyloučena z projednávání věci. Rovněž sama
soudkyně jednoznačně vyloučila, že by měla k věci či k účastníkům řízení jakýkoli vztah.
Proto Nejvyšší správní soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.
Ve věci sp. zn. 29 A 29/2010 proto bude dále rozhodovat shora uvedená soudkyně
Krajského soudu v Brně.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 6. října 2010
JUDr. Radan Malík
předseda senátu