ECLI:CZ:NSS:2010:PST.9.2009:43
sp. zn. Pst 9/2009 - 43
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Šimíčka
a soudců JUDr. Josefa Baxy, JUDr. Jakuba Camrdy, JUDr. Zdeňka Kühna, JUDr. Radana
Malíka, Mgr. Davida Hipšra a JUDr. Petra Průchy v právní věci navrhovatele: vláda, se sídlem
nábřeží Edvarda Beneše 4, Praha 1 – Malá Strana, za kterou jedná na základě pověření
JUDr. Václav Henych, vrchní ředitel Sekce archivnictví a všeobecné správy Ministerstva vnitra,
se sídlem nám. Hrdinů 3, Praha 4, proti odpůrci: politická strana STRANA ROVNOST
ŠANCÍ, se sídlem Dolákova 528, Praha 8, v řízení o návrhu na rozpuštění politické strany,
takto:
I. Politická strana STRANA ROVNOST ŠANCÍ se r o z p o u š t í .
II. Navrhovateli se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.
III. Likvidátorem se u r č u je Mgr. Radslav Janeček, advokát, se sídlem Bubeníčkova
44, Brno.
Odůvodnění:
[1.] Dne 18. 12. 2009 podala u Nejvyššího správního soudu vláda (dále jen „navrhovatel“)
návrh na rozpuštění politické strany STRANA ROVNOST ŠANCÍ podle ustanovení §15
odst. 1 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o politických stranách“). Navrhovatel uvedl,
že rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 1. 2008, č. j. Pst 41/2007 - 41, byla činnost
odpůrce pozastavena, a to pro opakované nesplnění povinností plynoucích z ustanovení §18
odst. 1 zákona o politických stranách. Odpůrce pochybil v tom, že nepředložil Poslanecké
sněmovně úplné výroční finanční zprávy za roky 2005 a 2006. Přitom podle ustanovení §14
odst. 2 cit. zákona mohou strany a hnutí, jejichž činnost byla pozastavena, činit pouze úkony
zaměřené na odstranění stavu, který byl důvodem k rozhodnutí soudu o pozastavení
jejich činnosti, a to nejdéle po dobu jednoho roku. Trvají-li nadále skutečnosti, pro které byla
jejich činnost pozastavena, lze podat návrh na rozpuštění.
[2.] Po pozastavení činnosti odpůrce dodatečně doplnil výroční finanční zprávy za rok 2005
a 2006, avšak i po doplnění v obou zprávách chybí zprávy auditora. Navrhovatel dále uvádí,
že odpůrce opakovaně nesplnil svoji zákonnou povinnost, v dané věci předložit Poslanecké
sněmovně výroční finanční zprávu za rok 2008, což vyplývá z usnesení Poslanecké sněmovny
č. 1221 z 56. schůze konané dne 15. 5. 2009 ve vztahu k roku 2008. Za rok 2008 tak odpůrce
nesplnil svoji zákonnou povinnost řádně předložit výroční finanční zprávu a neučinil
tak ani dodatečně, jak plyne z usnesení Poslanecké sněmovny č. 1221 z 56. schůze konané dne
15. 5. 2009 a z dokumentace výročních finančních zpráv politických stran a hnutí, uložených
v sekretariátu kontrolního výboru Poslanecké sněmovny.
[3.] Proto lze mít za to, že činnost odpůrce není v souladu s ustanovením §4 písm. a) zákona
o politických stranách, podle něhož vznikat a vyvíjet činnost nemohou strany a hnutí,
které porušují ústavu a zákony nebo jejichž cílem je odstranění demokratických základů státu,
a navrhovatel požaduje jeho rozpuštění.
[4.] Odpůrce se k návrhu nevyjádřil.
[5.] Z obsahu spisu soud konstatuje, že odpůrce předložil neúplnou výroční finanční zprávu
za rok 2005 (usnesení PS č. 2447) a za rok 2006 (usnesení PS č. 295) a vůbec nepředložil výroční
finanční zprávu za rok 2008 (viz citované usnesení č. 1221). Neučinil tak ani dodatečně (usnesení
PS č. 1222).
[6.] Podle ustanovení §51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, v platném
znění (dále jen „s. ř. s.“), rozhodl Nejvyšší správní soud se souhlasem účastníků řízení
bez nařízení jednání.
[7.] Protože podle ustanovení §96 s. ř. s. rozhoduje soud v tomto řízení podle skutkového
stavu, který tu je v době rozhodnutí soudu, a jelikož z důvodu vyhlášení voleb do Poslanecké
sněmovny a později do Senátu a do zastupitelstev obcí muselo být řízení přerušeno (§94 odst. 2
s. ř. s.), vyžádal si soud od Poslanecké sněmovny aktuální informaci ohledně předmětných
výročních finančních zpráv.
[8.] Z přípisu ing. M. H., tajemnice Kontrolního výboru Poslanecké sněmovny PČR, ze dne 30.
11. 2010, č. j. KV/19.11.10/10257/00313/128H, soud zjistil, že k uvedenému datu odpůrce
Poslanecké sněmovně nepředložil doplnění neúplných výročních finančních zpráv za roky 2005 a
2006 a vůbec nepředložil výroční finanční zprávy za roky 2008 a 2009.
[9.] Na základě těchto skutečností dospěl soud k následujícím závěrům.
[10.] Podle ustanovení §4 písm. a) zákona o politických stranách nemohou vznikat a vyvíjet
činnost strany a hnutí, které porušují ústavu a zákony nebo jejichž cílem je odstranění
demokratických základů státu. Z ustanovení §18 odst. 1 stejného zákona vyplývá povinnost stran
a hnutí předložit každoročně do 1. dubna Poslanecké sněmovně k informaci výroční finanční
zprávu v členění konkretizovaném pod body a) až e) tohoto ustanovení. Podle ustanovení §14
odst. 1 zákona může být činnost strany a hnutí rozhodnutím soudu pozastavena, jestliže jejich
činnost je v rozporu s §1 až 5, §6 odst. 5 a §17 až 19 nebo se stanovami.
[11.] Ustanovení §15 odst. 1 zákona o politických stranách zakládá příslušnost Nejvyššího
správního soudu rozhodovat o rozpuštění strany a hnutí, pozastavení činnosti strany
a hnutí a o znovuobnovení jejich činnosti. Návrh podá vláda; pokud tak neučiní do 30 dnů
od doručení podnětu, může návrh podat prezident republiky. O návrhu na rozpuštění politické
strany nebo politického hnutí, pozastavení nebo znovuobnovení jejich činnosti rozhoduje Nejvyšší
správní soud v řízení podle části třetí, hlavy druhé, dílu pátého s. ř. s.
[12.] Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru,
že podaný návrh je důvodný, neboť z údajů obsažených ve spise (konkrétně z citovaných
usnesení Poslanecké sněmovny) bylo zjištěno, že odpůrce skutečně nesplnil zákonem uložené
povinnosti, když opakovaně v zákonem stanoveném termínu nepředložil příslušnému orgánu,
tj. Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, úplné výroční finanční zprávy, a to za roky 2005 a 2006,
vůbec nepředložil výroční finanční zprávy za roky 2008 a 2009 a neučinil tak ani později.
Odpůrce tedy opakovaně nesplnil zákonnou povinnost stanovenou v §18 odst. 1 zákona
o politických stranách, přičemž nesplnění této povinnosti představuje zvláštní a samostatný
důvod, pro který může Nejvyšší správní soud rozhodnout o rozpuštění strany [§13 odst. 1
písm. b) cit. zákona].
[13.] Ze znění i smyslu ustanovení §14 odst. 1 zákona o politických stranách je totiž zřejmé,
že za situace, kdy politická strana nebo politické hnutí výroční finanční zprávu nepředložily
buď vůbec, anebo ji nepředložily se zákonem požadovanými náležitostmi, a kdy se tak stalo
opakovaně, takové porušení ustanovení §18 odst. 1 zákona opodstatňuje rozpustit
politickou stranu či hnutí, jelikož platí, že „strana a hnutí mohou být zrušeny rozhodnutím soudu
o jejich rozpuštění ... jestliže i po uplynutí lhůty stanovené v rozhodnutí soudu o pozastavení činnosti strany
nebo hnutí trvají skutečnosti, pro které byla jejich činnost pozastavena“ (§13 odst. 6 uvedeného zákona).
Právě tato situace nastala v nyní projednávané věci.
[14.] Proto Nejvyšší správní soud rozhodl o rozpuštění uvedené politické strany.
[15.] Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení §60 odst. 1 s. ř. s., když úspěšnému
navrhovateli, který by jinak měl na náhradu nákladů právo, nevznikly v souvislosti s řízením
před Nejvyšším správním soudem náklady nad rámec jeho běžné činnosti.
[16.] Podle ustanovení §13 odst. 6 zákona o politických stranách určil Nejvyšší správní soud
likvidátorem Mgr. Radslava Janečka, advokáta se sídlem Bubeníčkova 44, Brno,
který s tímto určením souhlasí. Tento bude postupovat přiměřeně podle předpisů o likvidaci
majetku a závazků obchodních společností (§12 odst. 4 zákona o politických stranách).
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky podle soudního řádu
správního přípustné.
Politická strana je o p r á v n ě n a podat návrh podle článku 87 odst. 1
písm. j) Ústavy, jestliže tvrdí, že rozhodnutí o jejím rozpuštění není ve shodě
s ústavními nebo jinými zákony. Návrh lze podat ve lhůtě třiceti dnů od právní
moci tohoto rozsudku k Ústavnímu soudu, podání návrhu má odkladný účinek
(§73 odst. 1, 2; §79 odst. 1, věta druhá, zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním
soudu, ve znění pozdějších předpisů).
V Brně dne 15. prosince 2010
JUDr. Vojtěch Šimíček
předseda senátu