ECLI:CZ:NSS:2011:11.KSS.7.2010:58
sp. zn. 11 Kss 7/2010 - 58
ROZHODNUTÍ
Kárný senát Nejvyššího správního soudu složený z předsedkyně senátu Mgr. Daniely
Zemanové a členů senátu: JUDr. Petra Gemmela, Mgr. Věroslava Řezáče, JUDr. Aleny Mátlové,
JUDr. Josefa Doubka a JUDr. Dalimily Gadasové, projednal v ústním jednání dne 7. 9. 2011
návrh předsedy Okresního soudu v Táboře na zahájení kárného řízení ze dne 28. 5. 2010
proti soudci Mgr. Z. P., a rozhodl
takto:
Podle §19 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, s e
Mgr. Z. P.,
soudce Okresního soudu v Táboře
u z n á v á v i n n ý m , ž e
A) překročil lhůtu stanovenou §181 odst. 3 trestního řádu pro nařízení hlavního líčení
a neučinil jiný úkon směřující k rozhodnutí ve věci, a to v trestních věcech:
1) 13 T 69/2009 – od 19. 5. 2009 do 14. 9. 2009
2) 13 T 147/2009 – od 28. 8. 2009 do 14. 9. 2009
3) 13 T 201/2009 – od 25. 11. 2009 do 30. 11. 2009
4) 13 T 128/2009 – od 1. 8. 2009 do 15. 8. 2009
5) 13 T 145/2009 – od 27. 8. 2009 do 9. 9. 2009
B) překročil lhůtu stanovenou §129 odst. 2 trestního řádu k vyhotovení rozhodnutí,
a to v trestních věcech:
1) 13 T 109/2009 – od 17. 10. 2009 do 24. 5. 2010
2) 13 T 42/2007 – od 28. 11. 2009 do 31. 12. 2009
3) 13 T 17/2009 – od 13. 11. 2009 do 30. 11. 2009
4) 13 T 69/2009 – od 5. 11. 2009 do 24. 11. 2009
5) 13 T 78/2009 – od 21. 11. 2009 do 30. 11. 2009
6) 13 T 88/2009 – od 14. 11. 2009 do 30. 11. 2009
7) 13 T 147/2009 – od 7. 11. 2009 do 24. 11. 2009
8) 13 T 186/2009 – od 5. 11. 2009 do 18. 11. 2009
9) 13 T 242/2007 – od 5. 12. 2009 do 31. 12. 2009
10) 13 T 200/2009 – od 10. 12. 2009 do 31. 12. 2009
11) 13 T 201/2009 – od 9. 12. 2009 do 2. 2. 2010
12) 13 T 97/2009 – od 13. 2. 2010 do 26. 2. 2010
13) 13 T 160/2009 – od 13. 2. 2010 do 26. 2. 2010
14) 13 T 192/2009 – od 22. 1. 2010 do 3. 2. 2010
15) 13 T 158/2009 – od 18. 3. 2010 do 19. 5. 2010
16) 13 T 7/2009 – od 22. 1. 2010 do 8. 6. 2010
17) 13 T 207/2009 - od 4. 2. 2010 do 7. 6. 2010
18) 13 T 31/2009 – od 10. 4. 2010 do 31. 5. 2010
t e d y
z a v i n ě n ě p o r u š i l
povinnosti soudce dle §79 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., a ohrozil důvěru ve spravedlivé
rozhodování soudů.
T í m s p á c h a l
kárné provinění podle §87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb.
Za to se m u u k l á d á
podle §88 odst. 1 písm. b) zákona č. 6/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kárné opatření
s n í ž e n í p l a t u o 1 0 % na dobu 6 (šesti) měsíců,
počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozhodnutí.
II.
Podle §19 odst. 2 zákona č. 7/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
s e z p r o š ť u j e
kárného obvinění pro skutek spočívající v tom, že
překročil lhůtu stanovenou §129 odst. 2 trestního řádu k vyhotovení rozhodnutí,
a to v trestních věcech:
1) 13 T 108/2009 – od 13. 11. 2009 do 16. 11. 2009
2) 13 T 124/2009 – od 28. 11. 2009 do 30. 11. 2009
3) 13 T 168/2009 – od 28. 11. 2009 do 1. 12. 2009
4) 13 T 128/2009 – od 25. 2. 2010 do 2. 3. 2010
5) 13 T 145/2009 – od 26. 2. 2010 do 2. 3. 2010
6) 13 T 210/2009 – od 13. 2. 2010 do 15. 2. 2010
7) 13 T 232/2009 – od 13. 2. 2010 do 15. 2. 2010,
protože skutek není kárným proviněním.
Odůvodnění:
I. Obsah návrhu, vyjádření kárně obviněného soudce
Kárně obviněný soudce dle navrhovatele v celkem 5 trestních věcech překročil lhůtu
stanovenou §181 odst. 3 trestního řádu pro nařízení hlavního líčení a neučinil ani jiný úkon
směřující k rozhodnutí ve věci, dále v celkem 25 věcech nedodržel lhůtu k vyhotovení rozhodnutí
dle §129 odst. 2 trestního řádu. Doba prodlení v jednotlivých věcech se pohybovala v rozmezí
od několika dnů po nejdelší nečinnost v délce 220 dnů. Kárně obviněný soudce byl
navrhovatelem opakovaně upozorňován, že při jeho práci dochází k porušování výše uvedených
ustanovení trestního řádu. I přes tato upozornění nebyly nedostatky odstraněny.
Jako nejzávažnější případ tohoto porušení hodnotí navrhovatel nečinnost ve věci
sp. zn. 13 T 109/2009, kdy došlo k vyhlášení rozsudku 2. 10. 2009, k jeho vyhotovení a vypravení
až 24. 5. 2010.
Rozhodovací činnost kárně obviněného soudce navrhovatel hodnotí pozitivně,
dle jeho názoru i názoru odvolacího soudu se jedná o kvalitního soudce. Řízení vede s vysokou
odbornou znalostí, dodržuje zásady důstojného chování a vedení trestního řízení, nejsou na něho
podávány stížnosti ze stran účastníků řízení. Jeho výkon je srovnatelný s ostatními soudci
zařazenými na stejném úseku. V roce 2009 mu napadlo 234 věcí (252 osob), vyřídil 268 věcí
(284 osob). U Okresního soudu v Táboře působí další tři trestní soudci, pro porovnání
navrhovatel uvedl jejich nápad a výkon v roce 2009:
Mgr. P. – nápad 234 věcí (252 osob), vyřízeno 271 věcí (289 osob);
Mgr. V. – nápad 235 věcí (259 osob), vyřízeno 254 věcí (278 osob).
U kárně obviněného soudce je dle navrhovatele patrná snaha o dobré výsledky. Soudce
byl však již jednou shledán vinným kárným proviněním, a to rozhodnutím kárného senátu
Nejvyššího správního soudu sp. zn. 11 Kss 1/2008 ze dne 20. 5. 2009, kterým mu byla uložena
důtka. Navrhovatel tedy navrhuje přísnější kárné opatření (snížení platu), které by se kárně
obviněného soudce dotklo citelněji a též odpovídalo intenzitě kárného provinění.
Kárně obviněný soudce se k návrhu na zahájení kárného řízení písemně nevyjádřil.
II. Ústní jednání, dokazování
Při ústním jednání konaném dne 21. 9. 2011 navrhovatel přednesl návrh shodně
s jeho výše citovaným písemným vyhotovením. Poukázal na možnost předsedy senátu požádat
o prodloužení lhůty k vypracování rozhodnutí, čehož bohužel kárně obviněný soudce nevyužil.
Celkově navrhovatel hodnotí Mgr. Z. P. jako kvalitního soudce, který nemá problémy s kvalitou
rozhodnutí ani s počtem rozhodnutých věcí. V návrhu uvedených věcech však nedodržel
zákonem stanovené lhůty (zejména prodlení v délce 220 dnů), což navrhovatele vedlo k podání
kárného návrhu.
Kárně obviněný soudce uvedl, že tvrzení uvedená v návrhu na zahájení řízení
nezpochybňuje. Je si vědom svého pochybení, vyslovil lítost nad vzniklou situací. Na dotaz
kárného senátu ohledně příčin průtahů uvedl, že v rámci týdne má 3 jednací dny, ve zbývajících
2 dnech musí stihnout veškerou ostatní činnost, jako je studium spisů, nařizování dalších věcí,
zpracování nového nápadu i vyřízení porozsudkové agendy. Protokolující úřednice musí být
přítomna po celou dobu hlavních líčení, tj. celé 3 dny v týdnu, má tedy pouze 2 dny na přepsání
všech protokolů, množství práce se jí kumuluje a soudce má někdy podklad pro vypracování
rozhodnutí v podobě přepsaného protokolu až před koncem 10denní lhůty. Pokud se jedná
o složitější věc, která vyžaduje delší čas na vyhotovení rozhodnutí, soudce se dostává do časových
potíží.
Při jednání byl proveden důkaz obsahem trestních spisů, v nichž dle navrhovatele došlo
k průtahům.
Navrhovatel v závěrečném návrhu konstatoval, že na základě provedených důkazů
má za to, že jednání kárně obviněného soudce naplnilo skutkovou podstatu kárného provinění
dle §87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb.
Kárně obviněný soudce uvedl, že s tvrzeními uvedenými navrhovatelem v návrhu
na zahájení kárného řízení souhlasí, při tomto jednání se pokusil objasnit, z jakých důvodů
k jeho pochybením došlo.
III. Hodnocení důkazů, závěr
Kárný senát v projednávané věci vycházel zejména z obsahu spisů, v nichž navrhovatel
shledal průtahy. Přestože kárně obviněný soudce tvrzení uvedená v návrhu na zahájení řízení
nezpochybnil, kárný senát byl povinen v souladu se zásadou vyhledávací ověřit, zda tato tvrzení
mají oporu v obsahu předložených spisů.
Ve většině věcí kárný senát konstatoval soulad obsahu prověřených spisů se skutečnostmi
tvrzenými navrhovatelem. Ve věci sp. zn. 13 T 69/2009 kárný senát posoudil vydání usnesení
o spojení věcí ze dne 18. 5. 2009 jako úkon směřující k rozhodnutí ve věci samé. Z okolností věci
vyplývá, že se nejednalo o pouhý formální úkon, nýbrž o nutný procesní postup, který byl učiněn
na základě úvahy soudce a se záměrem efektivního vedení řízení. Stejný úkon byl učiněn ve věci
sp. zn. 13 T 128/2009, kde byla doba nečinnosti též v souladu s tímto zjištěním upravena.
V ostatních věcech skutečnosti uvedené v kárném návrhu odpovídaly obsahu spisů.
Jak je uvedeno výše, kárně obviněný soudce nezpochybnil tvrzení navrhovatele,
že ve výroku uvedených věcech nedodržel lhůtu stanovenou trestním řádem pro nařízení
hlavního líčení. Jedná se o lhůtu dle §181 odst. 3 trestního řádu, dle něhož je předseda senátu
povinen v řízení před okresním soudem ve lhůtě tří týdnů od podání obžaloby nařídit ve věci
hlavní líčení, předběžné projednání obžaloby nebo učinit jiný úkon směřující k rozhodnutí
ve věci. Tuto lhůtu kárně obviněný soudce nedodržel v celkem 5 případech. Dále měl v celkem
25 věcech překročit lhůtu stanovenou v §129 odst. 2 trestního řádu k vyhotovení rozhodnutí
(tj. 10 pracovních dnů).
Podle §87 zákona č. 6/2002 Sb. je kárným proviněním též zaviněné porušení povinností
soudce, jimiž soudce ohrožuje důvěru ve spravedlivé rozhodování. Pojem spravedlivého
rozhodování soudů zahrnuje i rozhodování soudů ve lhůtách, které odpovídají povaze
a závažnosti jednotlivých věcí. Pokud tedy soudce v řízení nečiní úkony v odpovídajících lhůtách,
je toto jednání způsobilé ohrozit důvěru ve spravedlivé rozhodování soudů. Nevyřízení konkrétní
věci v odpovídající lhůtě (bez existence objektivní překážky takového stavu) negativně postihuje
účastníky sporu. Je však třeba zdůraznit, že přestože zákon zcela jednoznačně stanoví
pro provedení úkonů v trestním řízení lhůty, nelze každý dílčí případ nedodržení těchto lhůt
bez dalšího označit za kárné provinění ve smyslu §87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb. Dle názoru
kárného senátu musí mít jednání, které by naplnilo skutkovou podstatu kárného provinění,
určitou intenzitu. V případě nečinnosti je jedním z faktorů určujících tuto intenzitu délka
případného průtahu. Kárný senát proto neposoudil ve věcech uvedených ve výroku II.
tohoto rozhodnutí marginální překročení lhůty v řádu pouze několika málo dnů jako nečinnost
naplňující skutkovou podstatu kárného provinění, a v této části tedy Mgr. Z. P. kárného obvinění
zprostil.
V ostatních věcech však bylo prokázáno, že Mgr. Z. P. zákonem stanovené lhůty
nedodržel. V obdobích vymezených ve výroku I. rozhodnutí neprováděl procesní úkony, které by
vedly k meritornímu ukončení věcí, případně nerespektoval lhůtu stanovenou k vyhotovení
rozhodnutí, přestože mu byly tyto nedostatky již v minulosti předsedou soudu vytknuty a za
věcně obdobné jednání již byl kárným senátem v minulosti uznán vinným a potrestán.
Kárný soud se tedy po provedeném řízení ztotožnil s právním hodnocením navrhovatele
ohledně posouzení jednání Mgr. Z. P., neboť jeho zaviněné pochybení vykazuje znaky kárného
provinění ve smyslu §87 zákona č. 6/2002 Sb.
Při úvaze o právních následcích kárné odpovědnosti Mgr. Z. P. vycházel kárný soud
především ze zjištěného stupně závažnosti kárného provinění, přihlédl i k poznatkům
charakterizujícím osobu kárně stíhaného soudce při výkonu jeho funkce. Při úvaze o volbě
konkrétního kárného opatření kárný senát přihlédl k četnosti věcí, v nichž k průtahům došlo,
a k době jejich trvání. V dané věci se s výjimkou jedné věci jednalo o kratší období nečinnosti.
Kárný senát přihlédl ke kladnému hodnocení kárně obviněného soudce navrhovatelem
jakožto předsedou soudu, kdy navrhovatel sám uvedl, že se jedná o kvalitního soudce,
jehož činnosti si cení. Pozitivně lze hodnotit postoj Mgr. Z. P., který se k nedostatkům uvedeným
v kárném návrhu doznal, neuchyloval se k hledání zástupných důvodů pro svou nečinnost,
naopak se snažil sebekriticky pojmenovat její příčiny, což je předpokladem k jejich odstranění.
Za přitěžující okolnost je nutno považovat předchozí rozhodnutí kárného senátu
Nejvyššího správního soudu sp. zn. 11 Kss 1/2008 ze dne 20. 5. 2009.
Zákon č. 6/2002 Sb. v ustanovení §88 odst. 1 upravuje kárná opatření,
která lze v závislosti na závažnosti kárného provinění soudci uložit. Dle §9 odst. 2, věty poslední,
zákona č. 7/2002 Sb. není senát kárného soudu návrhem na uložení kárného opatření vázán.
Navrhovatel navrhl uložení kárného opatření dle §88 odst. 1 písm. b) zákona č. 6/2002 Sb.,
tj. snížení platu soudce, což kárný senát vyhodnotil jako odpovídající.
Vzhledem ke všem skutečnostem dospěl kárný senát k závěru, že prokázanému kárnému
provinění odpovídá kárné opatření podle §88 odst. 1 písm. b) zákona č. 6/2002 Sb., ve znění
pozdějších předpisů, a to snížení platu o 10 % na dobu 6 (šesti) měsíců.
Poučení: Odvolání proti rozhodnutí v kárném řízení není přípustné.
V Brně dne 7. září 2011
Mgr. Daniela Zemanová
předsedkyně kárného senátu