ECLI:CZ:NSS:2011:12.KSZ.3.2011:85
sp. zn. 12 Ksz 3/2011 - 85
ROZHODNUTÍ
Nejvyšší správní soud jako soud kárný projednal v ústním jednání konaném
dne 13. 10. 2011 v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Milady Tomkové, zástupce
předsedkyně senátu JUDr. Jana Engelmanna a přísedících JUDr. Jiřího Hajdy, JUDr. Mileny
Čečotkové, JUDr. Zory Krejčí a JUDr. Gabriely Halířové, Ph. D., návrh vrchního státního
zástupce v Praze ze dne 28. 3. 2011 č. j. 9 SPR 125/2010 na zahájení řízení o způsobilosti
JUDr. V. V., nar. X, státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze, vykonávat funkci
a rozhodl
takto:
Podle ustanovení §26 písm. a) zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství.,
JUDr. V. V.
nar. X,
státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze,
není z p ů s o b i l ý
k výkonu funkce státního zástupce, neboť mu nepříznivý zdravotní stav dlouhodobě
nedovoluje vykonávat funkci státního zástupce.
Odůvodnění:
Návrhem ze dne 28. 3. 2011 se domáhal vrchní státní zástupce v Praze, aby Nejvyšší
správní soud vyslovil, že státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze JUDr. V. V.
není způsobilý k výkonu funkce státního zástupce podle §26 písmena a) zákona č. 283/1993 Sb.,
o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů.
Navrhovatel uvedl, že JUDr. V. je z důvodů vážných zdravotních problémů v pracovní
neschopnosti již od 8. 2. 2009 a ke dni podání návrhu do zaměstnání nenastoupil; dle dostupných
informací byl hospitalizován v době podání návrhu v IKEM Praha, navrhovatel rovněž
prostřednictvím syna JUDr. V. opatřil rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne
3. 11. 2010, kterým byl JUDr. V. V. přiznán plný invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně.
Dne 3. 2. 2011 navrhovatel vyžádal u lékařky MUDr. T. B., závodní lékařky Vrchního státního
zastupitelství v Praze, lékařský posudek o zdravotním stavu JUDr. V. Z tohoto posudku
navrhovateli vyplynulo, že z medicínského hlediska není JUDr. V. nadále schopen vykonávat
současnou práci, neboť jeho zdravotní stav je dlouhodobě hodnocen jako nepříznivý, jde o
pacienta s chronickým onemocněním srdce po opakovaných operacích, jde o polymorbidního
pacienta, jehož prognóza je označována za zcela nejistou.
Aktivní legitimaci k podání návrhu navrhovatel dovodil z ustanovení §8 odst. 5 písm. b)
zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů,
(dále převážně jen „zákon o řízení“) za současného použití §26 citovaného zákona a faktu,
že JUDr. V. je státním zástupcem Vrchního státního zastupitelství v Praze. Subjektivně
či objektivně stanovené lhůty pro podání návrhu dle §9 odst. 1 zákona o řízení vzhledem
k přiměřenosti použití hlavy třetí vyplývající z ustanovení cit. §26 zákona, se dle přesvědčení
navrhovatele vztahují toliko k podání kárné žaloby; navrhovatel však i tak považoval šestiměsíční
subjektivní lhůtu za zachovanou, neboť rozhodný lékařský posudek o zdravotním stavu JUDr. V.
byl na Vrchní státní zastupitelství doručen dne 21. 3. 2011. Případná tříletá objektivní lhůta
pro podání návrhu je podle názoru navrhovatele pojmově vyloučena, případně by tato lhůta
neměla fakticky začít běžet dříve než případná subjektivní lhůta.
Navrhovatel shrnul, že JUDr. V. V., státní zástupce Vrchního státního zastupitelství
v Praze trpí vážnými zdravotními problémy, v jejichž důsledku nevykonává svou funkci již po
dobu více než dvou let. Mezi zdravotním stavem JUDr. V. a nevykonáváním funkce státního
zástupce je dán vztah příčinné souvislosti, nejedná se o problémy přechodného charakteru, ale o
dlouhodobé zdravotní problémy. Dobu dvou let lze podřadit pod pojem dlouhodobosti ve
smyslu zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, a to i vzhledem k tomu, že z lékařského
hlediska JUDr. V. jeho zdravotní problémy výkon funkce státního zástupce již nedovolují a ani
do budoucna zřejmě nedovolí.
JUDr. V. V. se k návrhu vyjádřil písemně prostřednictvím zástupkyně podáním
doručeným kárnému soudu ze dne 14. 6. 2011; nenavrhl provedení žádných důkazů, tvrzení
navrhovatele o zdravotním stavu a jeho vývoji učinil nespornými, k vývoji zdravotního stavu
uvedl, že prognóza neslibuje žádné zlepšení a jeho špatný zdravotní stav je setrvalý.
Jednání před kárným senátem proběhlo dne 13. 10. 2011; senát rozhodl, že bude jednat
v nepřítomnosti JUDr. V. V. při vědomí jeho vážného zdravotního stavu a jeho trvající
hospitalizaci. Řízení o nezpůsobilosti k výkonu funkce je řízením specifickým, pro nějž nelze bez
obtíží aplikovat ani ustanovení zákona o řízení, ani ustanovení trestního řádu; trpí-li účastník
řízení tak vážnými zdravotními potížemi, jež vedou k dlouhodobé hospitalizaci, přičemž
zdravotní stav podle skutečností zřejmých ze soudního spisu neumožňuje se k soudu dostavit,
pak by bylo proti smyslu tohoto řízení, jež má zjistit, zda státní zástupce je či není způsobilý
s ohledem na svůj zdravotní stav vykonávat svou funkci, trvat na přítomnosti účastníka při
ústním jednání. Účastník řízení je zastoupen advokátkou JUDr. Lucií Hrdou, ta se k ústnímu
jednání rovněž nedostavila, omluva kárnému soudu doručena nebyla. Proto ústní jednání
proběhlo bez přítomnosti JUDr. V. V. i jeho obhájkyně.
Kárný soud zjistil z jmenovacího dekretu ministra spravedlnosti České republiky ze dne
13. 10. 1997 a rozhodnutí ministra spravedlnosti České republiky o přidělení ze dne 13. 10. 1997,
že JUDr. V. V. byl přidělen jako státní zástupce k Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze;
návrh byl podán osobou k tomu oprávněnou podle §8 odst. 5 písm. b) zákona č. 7/2002 Sb.
Zachování lhůt k podání návrhu předvídané §9 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb. je možno na řízení
o způsobilosti státního zástupce vykonávat funkci pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav
aplikovat toliko přiměřeně a se zřetelem k okolnostem případu. Podání návrhu na zahájení řízení
se odvíjí od zjištění, že lze důvodně předpokládat, že zdravotní stav státnímu zástupci nedovoluje
vykonávat jeho funkci. V projednávané věci tento okamžik nepochybně nastal až poté, co si
navrhovatel disponující rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení o přiznání invalidního
důchodu pro invaliditu třetího stupně vyžádal posudek lékařky vykonávající závodní preventivní
péči, z nějž pro navrhovatele vyplynuly skutečnosti rozhodné pro podání návrhu; subjektivní
i objektivní lhůta k podání návrhu ve smyslu §9 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb. proto byla
zachována. Je to totiž právě lékař závodní zdravotní péče (pracovnělékařské péče), jemuž náleží
podat posudek o tom, zda zdravotní stav zaměstnance nevylučuje dlouhodobě výkon dosavadní
práce (srov. obdobně §52 písm. e) zákoníku práce).
Zákon o státním zastupitelství svěřuje v §32 písm. a) řízení o způsobilosti státního
zástupce vykonávat svou funkci Nejvyššímu správnímu soudu jako soudu kárnému podle zákona
č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, podle jehož
§26 se pro toto řízení přiměřeně použijí ustanovení hlavy třetí citovaného zákona, která upravuje
řízení o kárné odpovědnosti soudců, státních zástupců a soudních exekutorů.
Navrhovatel kárnému soudu v souladu s ustanovením §9 odst. 2 zákona č. 7/2002 Sb.
k návrhu předložil potvrzení personálního oddělení Vrchního státního zastupitelství v Praze
ze dne 24. 3. 2011, jímž navrhovatel dokládá, že JUDr. V. V. je v pracovní neschopnosti od 8. 2.
2009, přepis krátkých textových zpráv zaslaných vedoucí personálního oddělení Vrchního
státního zastupitelství v Praze JUDr. J. V. dne 10. 11. 2010 a 25. 11. 2010, rozhodnutí České
správy sociálního zabezpečení ze dne 3. 11. 2010 o přiznání invalidního důchodu JUDr. V. V. pro
invaliditu třetího stupně, žádost navrhovatele o vyhotovení posudku o zdravotní způsobilosti
JUDr. V. V. vykonávat funkci ze dne 3. 2. 2011 a následný lékařský posudek MUDr. T. B.,
závodní lékařky, ze dne 10. 3. 2011.
Nejvyšší správní soud jako soud kárný v souladu s §13 zákona č. 7/2002 Sb., opatřil
posudkovou dokumentaci Pražské správy sociálního zabezpečení, jež je podkladem k rozhodnutí
České správy sociálního zabezpečení ze dne 3. 11. 2010 o přiznání invalidního důchodu
pro invaliditu třetího stupně JUDr. V. V.
Pracovní poměr státních zástupců se řídí zákoníkem práce, pokud zákon o státním
zastupitelství nestanoví jinak (srov. §18 odst. 6 zákona č. 283/1993 Sb.). Speciálním ustanovením
§21 odst. 2 písm. c) zákona o státním zastupitelství je upraven zánik funkce státního zástupce
pro důvod předvídaný §26 písm. a) zákona o státním zastupitelství, podle něhož státní zástupce
není způsobilý k výkonu funkce státního zástupce, jestliže mu nepříznivý zdravotní stav
dlouhodobě nedovoluje vykonávat funkci státního zástupce.
Předmětem tohoto řízení je proto posouzení otázky vlivu nepříznivého zdravotního stavu
na schopnost státního zástupce vykonávat svou funkci. Z povahy věci je zřejmé, že pro úvahy
kárného soudu má stěžejní význam především odborné lékařské posouzení zdravotního stavu
dotčeného státního zástupce objasňující aktuální stav, jakož i prognózu budoucího vývoje
zdravotního stavu, to zejména pro přijetí závěru, zda tento zdravotní stav je nepříznivý a zda
takto nepříznivý zdravotní stav dlouhodobě nedovoluje vykonávat funkci (tj. zda se nejedná
pouze o přechodné zhoršení zdravotního stavu s do budoucna dobrou prognózou další
schopnosti výkonu funkce). Obdobný postup ostatně volí právní úprava skončení pracovního
poměru výpovědí dané zaměstnavatelem podle §52 písm. e) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku
práce vycházející z obdobné předchozí úpravy §46 písm. d) zákona č. 65/1965 Sb., zákoníku
práce, a podle níž je formálním předpokladem výpovědi lékařský posudek vydaný zařízením
závodní preventivní péče nebo rozhodnutí příslušného správního úřadu, který lékařský posudek
přezkoumává, osvědčující, že zaměstnanec pozbyl vzhledem ke svému zdravotnímu stavu
dlouhodobě způsobilosti konat dále dosavadní práci.
K vyslovení závěru kárného soudu, že nepříznivý zdravotní stav dlouhodobě nedovoluje
státnímu zástupci vykonávání jeho funkce, jsou potřebná třeba především zjištění zdravotních
obtíží, jež znemožňují státnímu zástupci výkon jeho funkce v takové míře, aby pro jejich
přetrvávající existenci již nadále nebyl schopen dostát svým povinnostem, jež pro něj plynou
především ze zákona o státním zastupitelství.
Z provedených důkazů bylo zjištěno, že JUDr. V. V. byl ke dni podání návrhu v pracovní
neschopnosti již od dne 8. 2. 2009, ke dni rozhodování kárného soudu tedy po dobu delší než
dvou a půl roku. Doložené rozhodnutí plátce důchodu ze dne 3. 11. 2010 prokázalo, že JUDr. V.
V. byl přiznán invalidní důchod od 9. 2. 2010 pro invaliditu třetího stupně, přičemž byl uznán
plně invalidním ode dne 15. 12. 2009 pro pokles schopnosti výdělečné činnosti ve výši 80 %.
Posudková dokumentace Pražské správy sociálního zabezpečení (vycházející z odborného
nálezu MUDr. B. z IKEM v Praze ze dne 1. 4. 2010) v diagnostickém souhrnu specifikuje
zdravotní obtíže JUDr. V. V. tak, že se jedná o stav po aortokoronární rekonstrukci v prosinci
2009, trpí dalšími obtížemi, jimiž jsou ischemická choroba srdeční, ischemická choroba dolních
končetin, chronická renální insufience na dialyse s četnými komplikacemi, retinopathie,
hypertense, dyslipidimie, recidiva erysipel PDK, psoriasa. Podle závěrů posudkového lékaře
Pražské správy sociálního zabezpečení jde o polymorbidního pacienta se souborem chorob:
diabetu, závislém na insulinu, s insuficií renální na dialyse a s kardinálními komplikacemi,
retinopathie, chronická malnutrice. Pacient je imobilní v pokročilém stavu, zcela závislý
na ošetřovatelské péči, hospitalizován v IKEM, prognosa je závažná.
Posudkový závěr lékaře posudkové služby Pražské správy sociálního zabezpečení hodnotí
JUDr. V. do 31. 12. 2009 jako plně invalidního dle §39 odst. 1 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb. o
důchodovém pojištění v platném znění, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního
stavu poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 66 %, od 1. 1. 2010 je
JUDr. V. invalidní ve třetím stupni podle §39 odst. 2 písm. c) zákona č. 155/1995 Sb., o
důchodovém pojištění, přičemž není schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných
podmínek dle §6 vyhlášky č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity, z důvodu dlouhodobě
nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost o 80 %. Z lékařského posudku
MUDr. B., lékařky závodní preventivní péče, ze dne 10. 3. 2011, jež je současně ve věci poslední
vyhotovenou lékařskou zprávou, vyplývá závěr, že JUDr. V. V. není nadále schopen vykonávat
současnou práci, jedná se o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav polymorbidního pacienta
s chronickým onemocněním srdce po opakovaných operacích.
Při jednání před kárným senátem dne 13. 10. 2011 navrhovatel uvedl, že JUDr. V. V.
zastával svou funkci státního zástupce s vynikajícími výsledky, byl uznáván pro svou odbornost a
orientaci ve složité problematice hospodářské kriminality na úseku finančnictví, vyslovil velké
uznání JUDr. V. V. za všechnu práci, kterou pro soustavu státního zastupitelství vykonal.
Poněvadž komunikace s JUDr. V. se odehrává už dlouhou dobu prostřednictvím jeho syna,
nebylo možno zjistit postoj státního zástupce k jeho další možné činnosti na Vrchním státním
zastupitelství – proto jako poslední možnost řešení několikaleté nepřítomnosti na pracovišti
musel navrhovatel přikročit k podání tohoto návrhu.
Nejvyšší správní soud jako soud kárný nemá žádnou pochybnost, že státní zástupce
JUDr. V. V. vzhledem k nepříznivému zdravotnímu stavu není schopen vykonávat jakoukoliv
pracovní činnost, tím spíše funkci státního zástupce, jež je pracovní činností vysoce
zodpovědnou, náročnou na psychickou i fyzickou stránku osobnosti, vyžadující řádné, svědomité
a pružné plnění úkolů. Sám JUDr. V. V. ve vyjádření ke kárnému návrhu otázku svého
zdravotního stavu neučinil předmětem sporu, kárný soud proto má za spolehlivě zjištěné, že
nepříznivý zdravotní stav JUDr. V. V. je setrvalý, dlouhodobě a postupně se zhoršuje již od
měsíce února roku 2009; závažnost zdravotního stavu a již popsaná charakteristika zdravotních
obtíží ani neumožňuje prognózu zlepšení do budoucna.
Na základě všech výše uvedených zjištění Nejvyššímu správnímu soudu jako soudu
kárnému proto nezbylo než konstatovat, že JUDr. V. V. není způsobilý k výkonu funkce státního
zástupce pro nepříznivý závažný zdravotní stav, jenž nese všechny znaky dlouhodobosti.
Senát vyslechl popis pracovní kariéry pana JUDr. V. podaný navrhovatelem a vnímal jej
rovněž jako projev díků za dlouholetou odpovědnou činnost v rámci soustavy státního
zastupitelství.
Funkce státního zástupce JUDr. V. V. zanikne v souladu s ustanovením §21 odst. 2 písm.
c) ve spojení s §26 písm. a) zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších
předpisů právní mocí tohoto rozhodnutí kárného soudu.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 13. října 2011
JUDr. Milada Tomková
předsedkyně kárného senátu
pro věci státních zástupců