ECLI:CZ:NSS:2011:12.KSZ.6.2010:138
sp. zn. 12 Ksz 6/2010 - 138
ROZHODNUTÍ
Nejvyšší správní soud jako soud kárný projednal v ústním jednání konaném
dne 14. 6. 2011 v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Milady Tomkové, zástupce předsedkyně
senátu JUDr. Jana Engelmanna a přísedících JUDr. Bohuslava Vacaty, JUDr. Mileny Čečotkové,
JUDr. Zory Krejčí a JUDr. Gabriely Halířové, Ph.D. návrh obvodní státní zástupkyně
pro Prahu 1 na zahájení kárného řízení proti JUDr. T. Z., nar. X, a rozhodl
takto:
Podle ustanovení §19 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních
zástupců a soudních exekutorů, ve znění zákona č. 314/2008 Sb.,
JUDr. T. Z.,
nar. X,
státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1,
j e v i n n a , ž e
v rozporu s povinností podrobit se na pokyn oprávněného vedoucího zaměstnance
písemně určeného zaměstnavatelem zjištění, zda není pod vlivem alkoholu, stanovenou v §106
odst. 4 písm. i) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve spojení s §18 odst. 6 zákona
č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, jakož i v rozporu s povinností vystříhat se všeho,
co by mohlo ohrozit vážnost funkce státního zástupce, stanovenou v §24 odst. 2 zákona
č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, dne 27. 9. 2010 v pracovní době a v době pracovní
pohotovosti jako dosahová státní zástupkyně po pádu na schodišti v sídle Obvodního státního
zastupitelství pro Prahu 1 okolo 13.45 hod., kdy ji členové Justiční stráže zvedli a odvedli
do její kanceláře, přičemž z ní cítili silnou aromatickou látku, v důsledku čehož pojali podezření
na požití alkoholu, odmítla se okolo 14.30 hod. na opakovanou výzvu náměstkyně obvodní státní
zástupkyně Mgr. M. T. podrobit dechové zkoušce na přítomnost alkoholu,
t e d y
zaviněně porušila povinnosti státního zástupce,
t í m s p á c h a l a
kárné provinění podle §28 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství.
Z a t o se j í u k l á d á
Podle §30 odst. 1 písm. b) zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, kárné opatření
s n í ž e n í p l a t u o 1 0 % n a d o b u t ř í m ě s í c ů .
Odůvodnění:
Nejvyššímu správnímu soudu byl dne 29. 10. 2010 doručen návrh obvodní státní
zástupkyně v Praze 1 na zahájení kárného řízení proti státní zástupkyni tohoto státního
zastupitelství JUDr. T. Z. Kárného provinění se jmenovaná měla dopustit tím, že „dne 27. 9.
2010, v pracovní době a zároveň v době své pracovní pohotovosti jako dosahová státní zástupkyně se okolo 13.45
hodin dostavila do sídla Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1, kdy při vcházení do budovy a při výstupu
po schodišti šla malátně trhavou chůzí, kdy následně zhruba 6 schodů před vrcholem schodiště upadla zhruba
do poloviny schodiště tak, že dopadla na záda a uhodila se hlavou o schody, kdy pracovník justiční stráže ji
zachytil, přivolal další pracovnici justiční stráže, se kterou společně jmenovanou státní zástupkyni zvedli a odvedli
do její kanceláře, kdy po celou dobu tohoto zákroku byla z jmenované cítit silná aromatická látka, nejspíše
alkohol. Na základě uvedené skutečnosti byla o věci informována náměstkyně obvodní státní zástupkyně pro
Prahu 1 Mgr. M. T., která se dostavila do kanceláře jmenované státní zástupkyně, která jí potvrdila, že skutečně
na schodech upadla, ale žádné zdravotní problémy nemá s tím, že na otázku, zda požila alkohol, odpověděla
negativně. Vzhledem k tomu, že čichovým vjemem bylo možné připustit, že ze jmenované byl cítit alkohol, byla o
věci informována městská státní zástupkyně v Praze a bylo požádáno o zapůjčení přístroje na zjištění hladiny
alkoholu Dräger. Zhruba ve 14.30 hodin se na zdejší státní zastupitelství dostavila vedoucí personálního oddělení
MSZ v Praze paní M. P. s přístrojem detektoru na alkohol. Náměstkyně obvodní státní zástupkyně Mgr. M.
T., vedoucí personálního oddělení MSZ v Praze M. P., vedoucí správy OSZ pro Prahu 1 E . K. a vrchní
inspektorka místní jednotky justiční stráže ppor. J. P. se společně dostavily do kanceláře státní zástupkyně JUDr.
Z., kde tato byla vyzvána opakovaně náměstkyní obvodní státní zástupkyně pro Prahu 1 Mgr. M. T.
k podrobení se dechové zkoušce s tím, že je třeba zjistit, zda je schopna výkonu práce a výkonu pracovní
pohotovosti, což jmenovaná odmítla s tím, že žádný alkohol nepožila a nikdo ji nemůže nutit. Všechny přítomné
osoby, vyjma vedoucí správy E. K., potvrdily, že jmenovaná státní zástupkyně JUDr. T. Z. jevila známky
podnapilosti a byl z ní cítit alkohol. S ohledem na výše uvedené skutečnosti byla jmenovaná státní zástupkyně
vyzvána k opuštění pracoviště a vydání služebního telefonu a dalších pomůcek dosahového státního zástupce,
náměstkyni obvodní státní zástupkyně, neboť nebyla schopna výkonu práce, jakož i výkonu pracovní pohotovosti“.
Dále navrhovatelka v kárném návrhu poukázala na to, že kárně obviněná se následujícího
dne 28. 9. 2010, kdy byl státní svátek, dostavila na pracoviště, a podivovala se nad tím, že není
běžný pracovní den. S ohledem na formulaci kárného návrhu ponechal kárný soud děje
tohoto dne mimo dosah skutku, který měl být v tomto jednání posouzen.
Ústní jednání kárného soudu bylo nařízeno na den 12. 4. 2011, pro omluvu obhájkyně
kárné obviněné bylo zrušeno a nové jednání bylo nařízeno na 14. 6. 2011; jednání proběhlo
za účasti kárně obviněné a její obhájkyně.
K jednání se nedostavila předvolaná svědkyně Mgr. M. T., náměstkyně obvodní státní
zástupkyně, soudu byla při jednání doručena její omluva z 30. 5. 2011; svědkyně je závažně
nemocná, je v pracovní neschopnosti, zdravotní stav jí brání a bude bránit delší dobu podat
svědectví před soudem (doloženo rozhodnutím o dočasné pracovní neschopnosti ze dne
23. 5. 2011 a potvrzením primáře onkochirurgického oddělení Medicon a. s. Praha 4, Roškotova
2). Po slyšení stran kárný senát rozhodl, že ústní jednání je možno uskutečnit i bez svědecké
výpovědi této svědkyně, navrhovatelka vposledku návrh na tento důkaz vzala zpět.
Navrhovatelka při ústním jednání setrvala na podaném návrhu a v závěrečném návrhu
požádala o uložení kárného opatření snížení platu o 20% na 6 měsíců.
Kárný návrh byl podán osobou k tomu oprávněnou (§8 odst. 5 písm. d) zákona
č. 7/2002 Sb.), přičemž byly zachovány lhůty, jež má na mysli ustanovení §9 odst. 1 zákona
č. 7/2002 Sb., neboť byl podán do šesti měsíců ode dne, kdy se navrhovatelka dozvěděla
o kárném provinění, jakož i do tří (dvou – podle §29 zákona č. 283/1993 Sb.) let ode dne
spáchání kárného provinění.
Kárně obviněná se k návrhu písemně vyjádřila a své vyjádření doplnila ve své výpovědi
před kárným senátem; popřela, že by dne 27. 9. 2010 požila alkohol, na pracoviště Obvodního
státního zastupitelství se dostavila po hlavním líčení u Obvodního soudu pro Prahu 1, pád
na schodišti vysvětluje nevolností v důsledku zdravotních potíží s hladinou cukru a vysokým
tlakem, má potíže se stravováním, toho dne až do skončení hlavního líčení nic nejedla
a až po jeho skončení šla na oběd. Přesné okolnosti pádu na schodech si nevybavuje, patrně měla
nějak narušené vědomí. Nařčena z požití alkoholu byla neprávem, dechovou zkoušku odmítla
jako nepatřičnou a nedůstojnou. Následující den donesla na pracoviště nabíječku ke služebnímu
telefonu. Ve své výpovědi poukázala na poslední období dvou let, kdy po smrti manžela
se jí zhoršily zdravotní problémy, v tomto období zhubla asi 20 kg, má problémy se žaludkem
(odkud mohl pocházet dojem z přítomnosti aromatické látky v dechu) a s vysokým krevním
tlakem. Za svou chybu považuje, že se dostatečně nevěnovala léčení zdravotních obtíží,
které dlouhodobě přecházela. Vůči její práci nikdy nebyly žádné výhrady.
V potvrzení lékaře neurologa ze dne 8. 11. 2010 se uvádí, že kárně obviněná je v léčení
tohoto pracoviště pro opakované kolapsové stavy při hypertonické chorobě a epileptické
záchvaty. Neurologické vyšetření z 24. 1. 2011 (hraniční záznam pro zpomalení základní aktivity
nad zadními kvadranty, bez epi GE, bez ložiskových změn) a další záznam neurologa
ze 7. 2. 2011 hovoří o antiepileptické terapii, dne 28. 1. 2011 byla kárně obviněná ošetřena
na traumatologické ambulanci I. ortopedické kliniky FN Motol pro tržnou ránu, údajně
po epileptickém záchvatu s pádem doma předchozího dne. Při jednání předložila kárně obviněná
potvrzení neurologa ze dne 6. 6. 2011 (MUDr. M. C.), že kárně obviněná je v léčení, je stále v
pracovní neschopnosti od 11. 10. 2010.
Jako svědci byli kárným soudem vyslechnuti příslušníci Justiční stráže ppor. Mgr. J. P.,
nstr. J. Š., M. P., vedoucí personálního oddělení Městského státního zastupitelství, E. K., vedoucí
správy Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 a JUDr. Z. G., státní zástupkyně
Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1.
Dokazování u ústního jednání bylo také provedeno za pomoci listinných důkazů
obsažených ve spisu sp. zn. 12 Ksz 6/2010 na č. l. 4 - 10 a to úředních záznamů povětšinou
sepsaných vyslechnutými svědky a listinou o určení náměstkyně Mgr. M. T. k provedení
orientační dechové zkoušky ze strany městské státní zástupkyně JUDr. J. H. ze dne 27. 9. 2010 č.
j. 5 SPR 637/2010, která byla založena do soudního spisu.
Svědeckými výpověďmi příslušníků Justiční stráže Mgr. ppor. J. P. a nstr. J. Š. byl
prokázán děj na schodišti Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 dne 27. 9. 2010 okolo
13.45 hodin; kárně obviněná měla vratkou chůzi a vykazovala nejistotu v pohybech, což
příslušníka justiční stráže přimělo zvýšit pozornost, stejně jako sdělení ode dveří („padá mi
sukně“). Oba příslušníci potvrdili, že cítili „silnou aromatickou látku“, (svědek Š. tipoval ve
svědecké výpovědi aroma rumu), což také sdělila Mgr. ppor. J. P. náměstkyni obvodní státní
zástupkyně. Je nesporné, že kárně obviněná jevila známky otřesenosti (což odpovídá pádu naznak
na hlavu na schodech, kdy horšímu následku zabránil svědek Š., jenž chůzi kárně obviněné
sledoval od paty schodiště, a když začala padat, utíkal ji zachytit). Podle těchto svědků nebyla
kárně obviněná v bezvědomí, to by ihned volali lékaře, komunikovala, vedli ji do kanceláře, která
je blízko vstupní haly, kárně obviněná sama hledala klíče v kabelce, což se jí nepodařilo, takže
kancelář byla otevřena klíči, pro které došel svědek Š. Svědkyně JUDr. G. vypověděla, že kárně
obviněnou viděla v její kanceláři poté, co ji o událostech informovala ppor. Mgr. P., kterou
zavedla za náměstkyní okresní státní zástupkyně, aby jí události oznámila, s kárně obviněnou mají
propojené kanceláře. Kárně obviněná vypadala normálně a telefonovala. Svědkyně K. uvedla, že
při jejím pobytu v kanceláři kárně obviněné cca 45 minut po pádu na schodišti nejevila podle ní
známky požití alkoholu, byla otřesená po pádu. Podle svědkyně P. vykazovala kárně obviněná
známky nejistoty, opírala se o stůl, učinila pouze dva váhavé kroky.
Ohledně známek podnapilosti a přítomnosti alkoholového aromatu (oparu) v tělesné
blízkosti kárně obviněné zůstávají důvodné pochybnosti; v rozporu jsou výpovědi příslušníků
Justiční stráže a vedoucí personálního oddělení Městského státního zastupitelství (svědkyně P.) a
údaje obsažené v úředním záznamu vyhotoveném náměstkyní obvodní státní zástupkyně Mgr. T.
dne 27. 9. 2010 č. j. 0SPR 312/2010, podle nichž kárně obviněná se při chůzi potácela a jevila
známky požití alkoholu, s výpovědí vedoucí správy obvodního státního zastupitelství, která
takové známky nepozorovala – také svědkyně JUDr. G. vypověděla, že kárně obviněná
v kanceláři „vypadala normálně“; tyto rozpory nemohl soud nikterak odstranit dalším
dokazováním.
Tvrdí-li kárně obviněná, že má řadu zdravotních obtíží, které se mohou manifestovat
i krátkodobou ztrátou schopnosti se ovládat, krátkodobými kolapsy, pak spolu s výpovědí
vedoucí správy svědkyně K., která doprovázela kárně obviněnou na cestě do bydliště a byla s ní
tedy v zásadě nejdelší dobu, vyvstává před kárným senátem i jiný možný důvod chování kárně
obviněné, tj. krátkodobý kolaps spojený se zdravotními obtížemi, kupř. epileptické povahy.
V kárném řízení bylo třeba, pokud by kárný senát měl kárně obviněnou uznat vinnou v celém
rozsahu skutku, jak byl navrhovatelkou popsán, prokázat, že kárně obviněná byla pod vlivem
alkoholu; tomu ovšem nemohl kárný senát na základě provedených důkazů přisvědčit. Poněvadž
dokazováním nebylo možno odstranit důvodné pochybnosti o příčině jednání kárně obviněné
zejména při epizodě na schodišti, kárný senát zahrnul do skutkové věty výroku o vině pouze ty
prvky skutku, které se nepochybně prokázat podařilo (tedy stěžejně odmítnutí dechové zkoušky
na alkohol); ostatní prvky vytýkaného jednání byly ze skutkové věty vypuštěny.
Kárný senát má za prokázané, že po pádu na schodišti nebyla kárně obviněná ve stavu
vylučujícím vnímání okolí a pochopení sdělení, která jí byla ze strany náměstkyně obvodní státní
zástupkyně určena. K dechové zkoušce na alkohol byla vyzvána cca 45 minut po pádu
na schodišti, mezitím telefonovala, a byť jevila známky otřesenosti po pádu, žádný ze svědků
nepotvrdil, že by její stav vylučoval vnímání toho, co se dělo kolem ní v kanceláři, zejména výzvu
oprávněné osoby k dechové zkoušce. Ta byla prokazatelně uskutečněna opakovaně, nejméně
dvakrát, spíše třikrát, oprávněnou osobou (náměstkyně obvodní státní zástupkyně byla
k tomuto úkonu za zaměstnavatele písemně pověřena městskou státní zástupkyní v době
nepřítomnosti obvodní státní zástupkyně – personální záležitosti jsou v hlavním městě Praze
svěřeny městskému státnímu zastupitelství, srov. §13g odst. 1 písm. a) zákona č. 283/1993 Sb.,
o státním zastupitelství).
Bylo tedy nepochybně prokázáno, a to ani kárně obviněná nepopřela, že odmítla výzvu
k dechové zkoušce na přítomnost alkoholu. Tuto výzvu soud pokládá za přiměřenou situaci,
jaká vyvstala: nepřiměřené chování kárně obviněné na schodišti, její pád, tvrzení některých
přítomných o zápachu alkoholu (silné aromatické látky), to vše byly skutečnosti, které vedly
k výzvě podrobit se dechové zkoušce. Reakce kárně obviněné na tuto výzvu nebyla adekvátní;
i kdyby kárný soud s pochopením vnímal tvrzení kárně obviněné o zdravotních obtížích
a nevolnosti, neměla kárně obviněná k takto zásadnímu projevu odmítnutí žádné validní důvody
mimo jiné proto, že od pádu na schodišti k výzvě k dechové zkoušce uplynulo minimálně
45 minut a byla ve stavu, kdy byť otřesená po pádu, musela celkem jasně vnímat konsekvence
toho, co se po ní žádá. Své odmítnutí také kárně obviněná neodůvodňuje rozrušením po pádu
na schodišti či momentálními zdravotními obtížemi, které by mohly následovat např. mírný
kolaps z příčin epileptických, nýbrž neadekvátností této výzvy. Toto jednání, jež je nepochybně
prokázáno, pak samo o sobě má schopnost naplnit skutkovou podstatu kárného deliktu.
Pro pracovní poměr státního zástupce platí vedle zákona č. 283/1993 Sb., o státním
zastupitelství, také zákoník práce (č. 262/2006 Sb.) – to vyplývá z §18 odst. 6 cit. zákona
o státním zastupitelství; ten ukládá v §106 odst. 4 písm. i) povinnost každému zaměstnanci
podrobit se dechové zkoušce na alkohol, vyzve-li ho k tomu oprávněný vedoucí zaměstnanec.
V projednávané věci výzvu učinila oprávněně náměstkyně obvodní státní zástupkyně. Zákon
č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství pak obsahuje obecně formulovanou povinnost
pro každého státního zástupce vystříhat se všeho, co by mohlo ohrozit vážnost funkce státního
zástupce.
Kárného provinění se dopustí státní zástupce (§28 zákona č. 283/1993 Sb. o státním
zastupitelství), který zaviněně poruší povinnosti státního zástupce.
Jednáním uvedeným ve výroku tohoto rozhodnutí kárně obviněná porušila povinnost
stanovenou zákoníkem práce, jakož i zákonem č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství,
neboť se nepodrobila výzvě k dechové zkoušce na alkohol za okolností, jak jsou ve výroku
specifikovány a byly prokázány. Odmítnutí splnění zákonné povinnosti upravené
pracovněprávním kodexem je pak sto ohrozit vážnost funkce státního zástupce (stalo
se tak přítomnosti několika osob – zaměstnanců Obvodního státního zastupitelství a Městského
státního zastupitelství a příslušnice Justiční stráže). Toto jednání bylo vědomé (jako státní
zástupkyně musí znát své zákonné povinnosti) a z okolností prokázaného děje lze soudit
na to, že kárně obviněná byla dokonce srozuměna s následkem, jednalo se tedy o jednání
zaviněné, ve formě nepřímého úmyslu.
V rámci úvah o uložení kárného opatření byly zváženy všechny skutečnosti, které mají
vliv na povahu a závažnost kárného provinění. Kárně obviněná jako zkušená dlouholetá státní
zástupkyně si musela být vědoma, jak závažnou povinnost odmítá splnit; konec konců kárně
obviněná měla možnost na svou obhajobu soudu vysvětlit, proč tak razantně výzvu odmítla,
když tvrdí, že žádný alkohol nepožila. Pochybnosti, jež vzešly z chování kárně obviněné
na schodišti vstupní haly pracoviště a v následující hodině jejího pobytu na pracovišti, mohly být
odstraněny na místě. Kárný senát při svých úvahách o druhu kárného opatření musel brát
v úvahu nejen shora zmíněné dobré hodnocení kárně obviněné, ale také tu skutečnost,
že zmíněné jednání – odmítnutí podrobit se dechové zkoušce na alkohol, je v případě státního
zástupce, oproti běžnému občanovi, třeba hodnotit za provinění závažnější povahy, neboť státní
zástupce je z povahy své funkce předurčen k ochraně veřejných zájmů a měl by za každé situace
zákonné příkazy a pokyny udělené v souladu s právními předpisy respektovat; jeho funkce
je spjata s vyššími nároky než zaměstnání jiných zaměstnanců státu, proto i porušení povinnosti
vlastní všem zaměstnancům má závažnější důsledky. Vzhledem k těmto aspektům,
ale také okolnosti dopadů případného uložení kárného opatření ve formě důtky z pohledu
generální prevence (kdy odmítnutí podrobit se dechové zkoušce na alkohol nebylo ze strany
kárně obviněné adekvátní), dospěl kárný senát k závěru, že odpovídajícím druhem kárného
opatření je uložení kárného opatření ve formě snížení platu. Při úvahách o délce doby
tohoto druhu kárného opatření, stejně jako výši snížení platu bylo přihlédnuto jednak k rozsahu
prokázaného jednání, dále okolnostem, za kterých k jednání kárně obviněné došlo,
jejímu pracovnímu i osobnímu hodnocení. S přihlédnutím k těmto skutečnostem uložil kárný
senát kárně obviněné kárné opatření ve formě snížení platu na dolní hranici zákonné sazby,
a to v trvání tří měsíců při 10 % snížení platu. Toto kárné opatření může umožnit kárně obviněné
potřebnou sebereflexi a mělo by být i motivací k tomu, aby se podobného jednání v budoucnu
vystříhala, neboť v budoucnu by jí jako státní zástupkyni za obdobné jednání mohlo hrozit
mnohem závažnější kárné opatření, právě s ohledem na požadavky, které jsou na státní zástupce
kladeny.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné.
V Brně dne 14. června 2011
JUDr. Milada Tomková
předsedkyně kárného senátu
pro věci státních zástupců