ECLI:CZ:NSS:2011:3.AZS.18.2011:81
sp. zn. 3 Azs 18/2011 - 81
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína
a soudců JUDr. Petra Průchy, JUDr. Milana Kamlacha, JUDr. Vojtěcha Šimíčka a JUDr. Jiřího
Pally v právní věci žalobce: T. K. N., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, Odbor azylové a
migrační politiky, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, o přezkoumání rozhodnutí žalovaného
ze dne 5. 12. 2008, č.j. OAM-849/VL-07-11-2008, e.č. V058401, o kasační stížnosti žalobce proti
rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. 8. 2010, č. j. 63 Az 94/2008 – 33,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě v záhlaví uvedeným rozsudkem zamítl žalobu žalobce proti
rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 5. 12. 2008, č.j. OAM-849/VL-07-11-2008, jímž byla
zamítnuta žádost žalobce o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodná podle §16
odst. 1 písm. f) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii
České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Rozsudek krajského soudu napadl žalobce kasační
stížností.
Nejvyšší správní soud se předně zabýval podmínkami řízení a včasností kasační stížnosti.
Neztotožnil se přitom se závěrem krajského soudu, že kasační stížnost byla podána opožděně.
Rozsudek krajského soudu byl žalobci doručován na adresu: P. s. K., R. A. X, ačkoli žalobce
v doplnění žaloby ze dne 7. 4. 2009 (č.l. 23) uvedl jako adresu pro doručování: R. X, u p. I. G., P.
Žalobce nebyl při doručování na prvně uvedené adrese dne 23. 8. 2010 zastižen, krajský soud za
den doručení považoval podle §49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve
spojení s §42 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „s. ř. s.“), den 2. 9. 2010. Nejvyšší správní soud shledal pochybení krajského
soud v tom, že krajský soud nedoručoval žalobci písemnost v souladu s §46b o. s. ř. na adresu,
kterou sám uvedl jako adresu pro doručování. Vzhledem k tomuto pochybení krajského soudu
proto nelze považovat zásilku za doručenou desátým dnem úložní doby podle §49 odst. 4 o. s. ř.,
avšak teprve dnem 20. 9. 2010, kdy se žalobce dostavil na krajský soud a převzal rozsudek.
Kasační stížnost podanou dne 24. 9. 2010 proto Nejvyšší správní soud posoudil jako včasnou.
Současně s podáním kasační stížnosti žalobce požádal o ustanovení zástupce z řad
advokátů. Krajský soud jej proto vyzval, aby doložil své majetkové poměry ve formuláři
„Potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních
poplatků“. Výzva byla žalobci doručena podle §49 odst. 4 o. s. ř. dne 15. 10. 2010, ten však
zůstal nečinný. Krajský soud usnesením ze dne 17. 3. 2011, č. j. 63 Az 94/2008 – 62, rozhodl
o tom, že se žalobci zástupce z řad advokátů neustanovuje, neboť žalobce neprokázal, že splňuje
předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.
Krajský soud následně usnesením ze dne 27. 4. 2011, č. j. 63 Az 94/2008 – 67, žalobce
vyzval, aby do jednoho měsíce předložil plnou moc udělenou advokátovi, který jej bude v řízení
o kasační stížnosti zastupovat. Současně ho poučil, že pokud nebude nedostatek povinného
zastoupení odstraněn, může být kasační stížnost odmítnuta. Usnesení bylo žalobci doručeno dne
11. 5. 2011, ten na výzvu nereagoval.
V řízení o kasační stížnosti musí být podle §105 odst. 2 s. ř. s. stěžovatel zastoupen
advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo
jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno
pro výkon advokacie. Dle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. nestanoví-li tento zákon jinak, soud
usnesením odmítne návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu
probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný
nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat.
V projednávané věci byla kasační stížnost podána osobou oprávněnou (§102 s. ř. s.)
a byla podána včas (§106 odst. 2 s. ř. s.). Žalobce však nebyl zastoupen advokátem, i když
je v řízení o kasační stížnosti toto zastoupení povinné. Krajský soud ho ve smyslu §108 odst. 1
s. ř. s. vyzval k odstranění vady kasační stížnosti ve stanovené lhůtě, žalobce ale výzvu soudu
nerespektoval, do dnešního dne plnou moc udělenou advokátovi nepředložil.
Nedoložení plné moci k zastupování žalobce v řízení o kasační stížnosti je svojí povahou
odstranitelným nedostatkem podmínek řízení, který se však ani na výzvu soudu nepodařilo
odstranit a v řízení o kasační stížnosti tak není možno pokračovat. Nejvyšší správní soud
proto kasační stížnost odmítl podle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s ve spojení s §120 s. ř. s.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s.,
podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže byla kasační
stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§53 odst. 3
s. ř. s.).
V Brně dne 14. září 2011
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu