ECLI:CZ:NSS:2011:4.ADS.61.2011:67
sp. zn. 4 Ads 61/2011 - 67
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar
Nygrínové a soudců JUDr. Marie Turkové a JUDr. Jiřího Pally v právní věci žalobce: M. D., zast.
Mgr. et Mgr. Radimem Dostalem, advokátem, se sídlem Palackého 168 – Na Rybárně, Vsetín,
proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, o kasační
stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. 7. 2010, č. j. 43 Cad
85/2009 – 39,
takto:
I. Řízení se z a s t a v u je .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Zástupci žalobce Mgr. et Mgr. Radimu Dostalovi, advokátu, se sídlem Palackého 168
- Na Rybárně, Vsetín, se p ř i z n á v á odměna za zastupování v řízení o kasační
stížnosti ve výši 1920 Kč, která mu bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu
do 60 dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
Rozhodnutím žalované ze dne 13. 3. 2009, č. X, byl žalobci podle ustanovení §56 odst. 1
písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění účinném ke dni vydání
rozhodnutí (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“) od 14. 4. 2009 odňat plný invalidní
důchod. V odůvodnění rozhodnutí žalovaná uvedla, že podle posudku Okresní správy sociálního
zabezpečení (dále též „OSSZ“) ve Vsetíně ze dne 4. 3. 2009 žalobce již není plně invalidní,
neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho schopnost soustavné
výdělečné činnosti o 50 %. Podle tohoto posudku je žalobce již pouze částečně invalidní,
o jeho nároku na částečný invalidní důchod bude rozhodnuto dodatečně. Žalovaná poukázala
na §39 odst. 1 písm. a) zákona o důchodovém pojištění a dále na ustanovení §44 odst. 1
věty první a §44 odst. 2 věty první téhož zákona.
Proti rozhodnutí žalované se žalobce bránil žalobou ze dne 3. 4. 2009, ve znění doplnění
žaloby ze dne 18. 5. 2009, ve které požádal o přehodnocení napadeného rozhodnutí a vrácení
plného invalidního důchodu. Namítal, že napadené rozhodnutí je nezákonné a nemorální,
neboť není schopen vykonávat jakoukoliv práci.
Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 19. 7. 2010, č. j. 43 Cad 85/2009 – 39, žalobu
zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění
uvedl, že po zhodnocení provedeného dokazování dospěl k závěru, že posudek posudkové
komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále též „PK MPSV“) v Ostravě ze dne 14. 10. 2009,
a zejména pak srovnávací posudek PK MPSV v Brně ze dne 21. 4. 2010 jsou úplné, odborné
a přesvědčivé. Obě posudkové komise dospěly k témuž posudkovému závěru, že žalobce
byl k datu vydání napadeného rozhodnutí částečně invalidní podle §44 odst. 1 zákona
o důchodovém pojištění. Tento závěr se nelišil od závěru posudku OSSZ ve Vsetíně ze dne
4. 3. 2009, z něhož vycházela žalovaná při vydání napadeného rozhodnutí.
Proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě se žalobce (dále též „stěžovatel“) bránil
kasační stížností ze dne 7. 9. 2010, ve znění doplnění kasační stížnosti ze dne 8. 3. 2011 a opravy
doplnění kasační stížnosti ze dne 31. 3. 2011, podanou z důvodu podle §103 odst. 1 písm. d)
zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“),
v níž navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil krajskému soudu
k dalšímu řízení. Stěžovatel zejména namítal, že krajský soud se nijak nevypořádal
s jeho námitkou, že po třech operacích (výhřezu ploténky L4/5 a L5/S1) není schopen nastoupit
do zaměstnání, a jeho výdělečná činnost tedy i nadále odpovídá plné invaliditě. Namítal
rovněž chybné a nedostatečné hodnocení důkazů ze strany krajského soudu.
Doplnění kasační stížnosti i jeho opravu podal soudu zástupce stěžovatele
Mgr. et Mgr. Radim Dostal, advokát, se sídlem Palackého 168 – Na Rybárně, Vsetín,
který byl stěžovateli pro řízení o kasační stížnosti ustanoven usnesením Krajského soudu
v Ostravě ze dne 2. 2. 2011, č. j. 43 Cad 85/2009 – 55.
Dříve než mohl Nejvyšší správní soud o kasační stížnosti rozhodnout,
bylo mu dne 23. 5. 2011 doručeno zpětvzetí kasační stížnosti ze dne 20. 5. 2011, podané
zástupcem stěžovatele písemně prostřednictvím držitele poštovní licence na základě pokynu
stěžovatele a v plném rozsahu.
Podle ustanovení §37 odst. 1 věty první s. ř. s. účastníci a osoby zúčastněné na řízení mohou činit
své úkony jakoukoli formou, pokud zákon pro některé úkony určitou formu nestanoví. Podle odst. 2
téhož ustanovení podání obsahující úkon, jímž se disponuje řízením nebo jeho předmětem, lze provést písemně,
ústně do protokolu, popřípadě v elektronické formě podepsané elektronicky podle zvláštního zákona
(zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů /zákon o elektronickém
podpisu/, ve znění pozdějších předpisů). Bylo-li takové podání učiněno v jiné formě, musí být do tří dnů potvrzeno
písemným podáním shodného obsahu nebo musí být předložen jeho originál, jinak se k němu nepřihlíží.
Podle §37 odst. 4 s. ř. s. navrhovatel může vzít svůj návrh zcela nebo zčásti zpět, dokud o něm soud
nerozhodl. Podle ustanovení §47 písm. a) s. ř. s. před středníkem soud řízení usnesením zastaví,
vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět. Toto ustanovení je přitom na základě §120 s. ř. s. třeba přiměřeně
použít i pro řízení o kasační stížnosti, v tomto případě poté, co byla věc předložena Nejvyššímu
správnímu soudu. Pro úplnost přitom lze poukázat na ustanovení §108 odst. 2 s. ř. s.,
podle něhož byla-li kasační stížnost před předložením věci Nejvyššímu správnímu soudu vzata zpět, krajský
soud usnesením řízení o kasační stížnosti zastaví.
Jelikož právní úkon stěžovatele, kterým došlo ke zpětvzetí kasační stížnosti, jako projev
vůle směřující ke vzniku, změně či zániku jeho subjektivních práv a povinností, které právní
norma s takovým projevem spojuje, zde zastavení řízení o kasační stížnosti, splňuje veškeré
právem požadované formální i obsahové náležitosti, Nejvyšší správní soud v souladu
s ustanovením §47 písm. a) s. ř. s. za použití §120 s. ř. s. řízení o kasační stížnosti proti rozsudku
Krajského soudu v Ostravě usnesením zastavil.
O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud za použití
ustanovení §60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo
na náhradu nákladů řízení, neboť řízení o kasační stížnosti bylo zastaveno.
Vzhledem k tomu, že zástupce stěžovatele pro řízení o kasační stížnosti byl ustanoven
usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 2. 2. 2011, č. j. 43 Cad 85/2009 – 55, platí
jeho hotové výdaje a odměnu za zastupování podle ustanovení §35 odst. 8 první věty s. ř. s.
za středníkem ve spojení s §120 s. ř. s. stát. Z tohoto důvodu mu Nejvyšší správní soud přiznal
odměnu za dva úkony právní služby – 1) první poradu s klientem včetně převzetí a přípravy
zastoupení a 2) doplnění kasační stížnosti ze dne 8. 3. 2011 a opravu doplnění kasační stížnosti
ze dne 31. 3. 2011 – po 500 Kč [§11 odst. 1 písm. b) a d) ve spojení s §7 položkou 2. a §9
odst. 2 a 3 písm. f) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů],
a dále náhradu hotových výdajů – režijní paušál ve výši 2 x 300 Kč podle §13 odst. 3
téže vyhlášky, celkem tedy 1600 Kč. Jelikož zástupce stěžovatele doložil, že je plátcem daně
z přidané hodnoty, zvyšuje se jeho nárok podle §35 odst. 8 věty druhé s. ř. s. o částku
odpovídající této dani, která činí 20 % z částky 1600 Kč, tj. 320 Kč. Zástupci stěžovatele
bude proto vyplacena celková částka ve výši 1920 Kč, a to z účtu Nejvyššího správního soudu
do 60 dnů od právní moci tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 27. května 2011
JUDr. Dagmar Nygrínová
předsedkyně senátu