ECLI:CZ:NSS:2011:5.AS.41.2011:115
sp. zn. 5 As 41/2011 - 115
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily
Valentové a soudců JUDr. Jakuba Camrdy a JUDr. Vojtěcha Šimíčka v právní věci žalobce: J. Š.,
zastoupený JUDr. Karlem Jelínkem, advokátem se sídlem Bělehradská 3A, Karlovy Vary, proti
žalovanému: Ministerstvo zemědělství, se sídlem Těšnov 17, Praha 1, v řízení o kasační
stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 17. 9. 2010, č. j. 9 Ca 227/2007
- 71,
takto:
I. Kasační stížnost se o dm í t á .
II. Žádný z účastníků ne m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Shora uvedeným rozsudkem zamítl Městský soud v Praze žalobu proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 12. 4. 2007, č. j. 42271/2006-14130, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce
a potvrzeno rozhodnutí Státního zemědělského intervenčního fondu ze dne 10. 10. 2006,
č. j. SZIF/2006/0373651, jímž byl žalobci poskytnut vyrovnávací příspěvek ve výši 1 630 663 Kč
pro rok 2005 podle nařízení vlády č. 241/2004 Sb., o podmínkách provádění pomoci méně
příznivým oblastem a oblastem s ekologickými omezeními, ve znění pozdějších předpisů.
Rozsudek byl žalobci doručen dne 9. 11. 2010. Téhož dne také nabyl právní moci.
Žalobce (stěžovatel) podal dne 23. 11. 2010 proti uvedenému rozsudku městského soudu
kasační stížnost. V té stěžovatel obecně odkázal na důvody kasační stížnosti podle ustanovení
§103 odst. 1 písm. a), b) a d) s. ř. s. Dále stěžovatel v kasační stížnosti uvedl, že „soud nereflektoval
na odvolací důvody stěžovatele a že předmětné rozhodnutí je nesrozumitelné, trpí nedostatkem důvodů
pro rozhodnutí, což s sebou nese za následek nezákonné a nesprávné rozhodnutí ve věci samé“.
Podle §106 odst. 1 s. ř. s. musí kasační stížnost kromě obecných náležitostí podání
obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů
jej stěžovatel napadá, a konečně také údaj o tom, kdy mu rozhodnutí bylo doručeno. Nemá-li
kasační stížnost všechny náležitosti již při jejím podání, musí být tyto náležitosti v souladu
s §106 odst. 3 s. ř. s. doplněny ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení, kterým byl
stěžovatel vyzván k doplnění podání. Tuto lhůtu může soud na včasnou žádost stěžovatele
z vážných důvodů prodloužit, nejdéle však o další měsíc.
S ohledem na uvedené Nejvyšší správní soud konstatuje, že předmětná kasační stížnost
zcela postrádá argumentaci (tj. konkrétní skutková či právní tvrzení), z níž by bylo zřejmé,
co konkrétně stěžovatel rozsudku městského soudu nebo řízení, které mu předcházelo, vytýká.
Z kasační stížnosti především nevyplývá, jaké právní otázky městský soud v předcházejícím řízení
nesprávně posoudil. Taktéž z kasační stížnosti není zřejmé, v jakém ohledu městský soud zatížil
své rozhodnutí nepřezkoumatelností spočívající v nesrozumitelnosti a nedostatku důvodů
či pro které vady řízení před správním orgánem měl městský soud žalobou napadené rozhodnutí
zrušit. Tvrzení, dle něhož „soud nereflektoval na odvolací důvody stěžovatele“, pak Nejvyšší správní soud
posoudil jako nesrozumitelné, neboť povinností soudu ve správním soudnictví je přezkoumat
žalobou napadené rozhodnutí správního orgánu ve světle žalobních bodů. Soud naopak není
povinen přihlížet k argumentaci, již žalobce uplatnil v předcházejícím správním řízení (např.
v odvolání proti rozhodnutí správního orgánu prvního stupně), pokud taková argumentace
zároveň není obsažena i v žalobě. Citované tvrzení stěžovatele tudíž rozhodně nelze podřadit
pod některý z přípustných důvodů kasační stížnosti podle §103 odst. 1 s. ř. s. Nejvyšší správní
soud vzal dále v úvahu také možnost, že stěžovatel označením „odvolání“ mínil svou žalobu
ze dne 20. 6. 2007. Ani pak by ovšem tato stížní námitka neobstála, neboť v takovém případě
by stěžovatel musel poukázat na konkrétní žalobní body, které soud opomněl v kasační stížností
napadeném rozsudku vypořádat.
Vzhledem k uvedeným skutečnostem Nejvyšší správní soud konstatuje, že kasační
stížnost neobsahuje konkrétní důvody, pro které stěžovatel rozsudek Městského soudu v Praze
napadá, a je tudíž ve smyslu §106 odst. 1 s. ř. s. neúplná. Nejvyšší správní soud proto usnesením
ze dne 5. 5. 2011, č. j. 5 As 41/2011 – 110, stěžovatele v souladu s §37 odst. 5 a §106 odst. 3
s. ř. s. vyzval, aby ve lhůtě 1 měsíce ode dne doručení tohoto usnesení doplnil kasační stížnost
v souladu s §106 odst. 1 s. ř. s. tak, že uvede konkrétní skutková a právní tvrzení, pro která
rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 17. 9. 2010, č. j. 9 Ca 227/2007 - 71, napadá. Zároveň
Nejvyšší správní soud stěžovatele poučil, že nebude-li v souladu s touto výzvou kasační stížnost
ve stanovené lhůtě doplněna a nebude tak možné v řízení pokračovat, Nejvyšší správní soud
podle §37 odst. 5 s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s. kasační stížnost odmítne.
Zmiňované usnesení bylo stěžovateli řádně doručeno prostřednictvím jeho zástupce dne
11. 5. 2011. Přes tuto skutečnost stěžovatel na výzvu Nejvyššího správního soudu k doplnění
kasační stížnosti nijak nereagoval, a to ani ve stanovené lhůtě 1 měsíce ani později. Stěžovatel
tedy neúplnou kasační stížnost nedoplnil ani nepožádal soud o případné prodloužení lhůty
k jejímu doplnění. Vadu kasační stížnosti, která brání jejímu věcnému posouzení, tedy stěžovatel
neodstranil. Nejvyššímu správnímu soudu tudíž nezbylo, než kasační stížnost podle §37 odst. 5
ve spojení s §120 s. ř. s. odmítnout.
O nákladech řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s §60 odst. 3 s. ř. s.
za použití §120 s. ř. s. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační
stížnosti, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
O vrácení zaplaceného soudního poplatku za kasační stížnost (§10 odst. 3 zákona
č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích per analogiam) je příslušný rozhodnout Městský soud
v Praze, jehož příslušnost v této věci je dána ustanovením §3 odst. 4 zákona o soudních
poplatcích, podle něhož ve věcech poplatků za řízení o kasační stížnosti rozhoduje krajský soud.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 28. června 2011
JUDr. Ludmila Valentová
předsedkyně senátu