ECLI:CZ:NSS:2011:6.ADS.53.2011:50
sp. zn. 6 Ads 53/2011 - 50
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohuslava Hnízdila
a soudkyň JUDr. Milady Tomkové a JUDr. Kateřiny Šimáčkové v právní věci žalobce: P. Č.,
proti žalované: Česká advokátní komora, se sídlem Národní 16, Praha 1, v řízení
o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 21. 6. 2010 ,
č. j. 30 A 55/2010 - 8,
takto:
I. Kasační stížnost se od m ítá .
II. Žádný z účastníků n em á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Shora uvedeným usnesením Krajského soudu v Brně bylo rozhodnuto v řízení o žalobě
proti rozhodnutí žalované České advokátní komory ze dne 26. 5. 2010, č. j. 1384/10, kterým byl
žalobci určen advokát Mgr. Jiří Jarušek podle §18 odst. 2 zákona č . 85/1996 Sb., o advokacii,
ve znění pozdějších předpisů, o postoupení věci Městskému soudu v Praze jako soudu místně
příslušnému.
Žalobce (dále jen „stěžovatel“) byl řádně poučen, že proti tomuto rozhodnutí lze podat
kasační stížnost do dvou týdnu po jeho doručení. Na usnesení, jež bylo stěžovateli doručeno
16. 7. 2010, reagoval stěžovatel včasným podáním z 18. 7. 2010, které podle obsahu lze
považovat za kasační stížnost, byť stěžovatel uvádí, že podle jeho n ázoru je kasační stížnost
proti usnesení o postoupení věci místně příslušnému soudu nepřípustná, neboť se podle mínění
stěžovatele jedná o rozhodnutí ve smyslu §104 odst. 3 písm. b) s. ř. s., jímž se pouze upravuje
vedení řízení. Stěžovatel je toho názoru, že Nejvyšší správní soud musí o otázce místn ě
příslušného soudu pro pobočku žalované v Brně s konečnou platností autoritativně rozhodnout.
Proti samotnému vyslovení místní příslušnosti Městského soudu v Praze stěžovatel namítá,
že soudní řád správní stanoví příslušnost soudu podle sídla žalovaného správního orgánu;
žalovaná má sice sídlo v Praze, nicméně její organizační složka - pobočka, sídlí v Brně. Právě
touto pobočkou vykonává předseda žalované veřejnou správu na úseku určování advokátů;
z pobočky bylo stěžovateli doručováno, správní akty jsou vyhotoveny na hlavičkovém papíře
pobočky. Nadto dle stěžovatele v Praze sídlí žalovaná, nikoliv její předseda při výkonu veřejné
správy. Stěžovatel tedy zastává názor, že místně příslušným musí být soud nejbližší sídlu
žalované, tj. v Brně.
Stěžovatel je osobou oprávněnou k podání kasační stížnosti, neboť byl účastníkem
řízení, z něhož napadené rozhodnutí městského soudu vzešlo (§102 s. ř. s.), tuto kasační stížnost
podal včas. Stěžovatel nicméně nesplnil jinou z podmínek řízení o kasační stížnosti stanovenou
v §105 odst. 2 s. ř. s. Podle tohoto ustanovení „stěžovatel musí být zastoupen advokátem; to neplatí, má-
li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání,
které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.“
Nedostatek podmínky řízení v podobě absence povinného právního zastoupení,
resp. požadovaného vzdělání je nedostatkem odstranitelným. Podle ustanovení §106 odst. 3
s. ř. s. platí, že v případě, že kasační stížnost ne má všechny náležitosti již při jejím podání, musí
být tyto náležitosti doplněny ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení, kterým byl stěžovatel
vyzván k doplnění podání. O odstranění vad tímto způsobem se postará podle ustanovení §108
odst. 1 s. ř. s. předseda senátu krajského soudu, proti jehož rozhodnutí kasační stížnost směřuje.
Krajský soud v Brně správně vyzval stěžovatele usnesením ze dne 12. 11. 2010 ,
č. j. 30 A 55/2010 - 25, aby ve lhůtě 1 měsíce ode dne doručení této výzvy doplnil podání -
kasační stížnost z 18. 7. 2010 a označil účastníky řízení o kasační stížnosti a rozhodnutí,
proti němuž kasační stížnost směřuje, a uvedl, kdy mu bylo rozhodnutí d oručeno, uvedl důvody
kasační stížnosti a čeho se domáhá - bod I. výroku. Dále byl stěžovatel vyzván v bodě II. výroku,
aby v téže lhůtě předložil plnou moc udělenou advokátovi, který jej bude zastupovat v řízení
o kasační stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Brně č. j. 30 A 55/2010 - 8 ze dne
21. 6. 2010, ve smyslu požadavku ust. §105 odst. 2 s. ř. s., a v bodě III. byl vyzván k zaplacení
soudního poplatku za kasační stížnost. Stěžovatel byl řádně poučen, že nebude -li podání
ve stanovené lhůtě doplněno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, bude
jeho podání odmítnuto.
Stěžovatel, jemuž byla výzva doručena 1. 12. 2010, reagoval podáním ze dne 11. 12. 2010,
v němž k výzvě soudu toliko uvedl, že se domáhá změny rozhodnutí, účastníkem řízení je jediný
odpůrce označený soudem v záhlaví napadeného usnesení, napadené usnesení upravuje vedení
řízení a není podle názoru stěžovatele přípustná, stěžovatel považuje Krajský soud v Brně
za soud místně příslušný z důvodů uvedených v návrhu. Na výzvu k předložení plné moci
udělené advokátovi k zastupování stěžovatele ve věci podané kasační stížnosti stěžovatel
nereagoval. Pokud jde o výzvu k zaplacení soudního poplatku za kasační stížnost, soud přiznal
stěžovateli k jeho žádosti osvobození od soudního poplatku v plném rozsahu usnesením ze dne
21. 12. 2010, č. j. 30 A 55/2010 - 30.
Stěžovatel k výzvě soudu neodstranil vady podání a nepředložil plnou moc udělenou
advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti.
Krajský soud v Brně po podání kasační stížnosti postupoval ve smyslu ustanovení
§108 odst. 1 s. ř. s. a předložil kasační stížnost se spisy Nejvyššímu správnímu soudu.
Neodstranění vad podání a nedostatek povinného zastoupení advokátem brání věcnému vyřízení
kasační stížnosti. Jedná se o nedostatek podmínek řízení, který přes výzvu soudu nebyl odstraněn,
a proto Nejvyššímu správnímu soudu nezbylo, než ve smyslu §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.
(za použití §120 s. ř. s.) kasační stížnost odmítnout.
Na okraj pak Nejvyšší správní so ud ještě uvádí, že stěžovatelův názor o nepřípustnosti
kasační stížnosti proti usnesení o postoupení věci místně příslušnému soudu je nesprávný. Daný
typ rozhodnutí je sice rozhodnutím procesního charakteru, avšak se závažnými důsledky pro další
řízení, nespadá tedy pod rozhodnutí, jež má na mysli §104 odst. 3 písm. b) s. ř. s.
Výrok o nákladech řízení má odůvodnění v ustanovení §60 odst. 3 s. ř. s. (za použití
§120 s. ř. s.), podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li
žaloba (v tomto případě kasační stížnost) odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne js ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 27. dubna 2011
JUDr. Bohuslav Hnízdil
předseda senátu