ECLI:CZ:NSS:2011:6.ADS.67.2011:43
sp. zn. 6 Ads 67/2011 - 43
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Bohuslava Hnízdila
a soudkyň JUDr. Milady Tomkové a JUDr. Kateřiny Šimáčkové v právní věci žalobkyně: T. R.,
zastoupené Mgr. Dagmar Rezkovou Dřímalovou, advokátkou, se sídlem Muchova 9/223, Praha
6, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, proti
rozhodnutí žalované ze dne 16. 2. 2010, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení
Městského soudu v Praze ze dne 13. 9. 2010, č. j. 1 Ad 56/2010 - 19,
takto:
I. Kasační stížnost se zamít á .
II. Žalované se nepřizn áv á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Ustanovené zástupkyni žalobkyně, advokátce Mgr. Dagmar Rezkovou Dřímalové,
se nepřiznáv á odměna za zastupování v řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) brojí kasační stížností proti shora uvedenému
usnesení Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“), kterým byla věc stěžovatelky
projednávaná u městského soudu postoupena Krajskému soudu v Ostravě. Městský soud
v odůvodnění svého usnesení konstatoval, že mu byla dne 1. 6. 2010 doručena žaloba
proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení, kterým byly zamítnuty námitky
proti oznámení o invalidním důchodu pro invaliditu druhého stupně, do něhož se dnem
1. 1. 2010 transformoval částečný invalidní důchod. Přitom podle ustanovení §7 odst. 3 zákona
č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), je místně příslušný k přezkoumávání
rozhodnutí ve věcech důchodového zabezpečení ten soud, v jehož obvodu má žalobce bydliště,
případně v jehož obvodu se zdržuje. Městský soud konstatoval, že žalobkyně má bydliště ve V.,
okres F. - M., proto je k projednání věci místně příslušný Krajský soud v Ostravě a věc postoupil
tomuto soudu.
Stěžovatelka podala proti uvedenému usnesení městského soudu kasační stížnost,
v níž uvedla, že nemá trvalé bydliště, neboť V. 154 je pouze „evidenčním údajem“, který vznikl
neoprávněnou změnou jejího trvalého bydliště v P. bez jakékoliv nájemní či podnájemní smlouvy,
když stěžovatelka po rozvodu čekala na přidělení náhradního bytu v P. Dále stěžovatelka uvádí,
že na adrese ve V. má „výpověď pobytu“ a jejím trvalým bydlištěm zůstává nadále P.
Stěžovatelka uvádí, že předchozí vojenský byt byl vrácen státu a její rodina zůstala po rozvodu
bez náhradního bytu. Stěžovatelkou uváděné důvody lze podle názoru Nejvyššího správního
soudu podřadit pod ustanovení §103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. (nezákonnost spočívající
v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení).
Nejvyšší správní soud nejprve přezkoumal formální náležitosti kasační stížnosti
a konstatoval, že kasační stížnost je podána osobou oprávněnou, neboť stěžovatelka byla
účastníkem řízení, z něhož napadené usnesení vzešlo (§102 s. ř. s.). Stěžovatelka je
též zastoupena advokátem (§105 odst. 2 s. ř. s.). Dále Nejvyšší správní soud zvažoval, zda byla
kasační stížnost podána včas. Z obsahu soudního spisu (doručenky na č. l. 19 a 23) vyplývá,
že stěžovatelce bylo kasační stížností napadené usnesení městského soudu doručeno dne
13. 9. 2010 do datové schránky a stěžovatelka podala kasační stížnost prostřednictvím datové
schránky s tím, že podání bylo městskému soudu dodáno dne 27. 9. 2010 a doručeno dne
28. 9. 2010. Otázka včasnosti podání učiněných prostřednictvím datových schránek je
přitom řešena předchozí judikaturou Nejvyššího správního soudu, zejména v usnesení ze dne
15. 7. 2010, č. j. 9 Afs 28/2010 - 79, publikovaného pod č. 2131/2010 Sb. NSS a dostupného
na www.nssoud.cz, ze kterého se podává, že lhůta stanovená soudním řádem správním, výzvou
nebo rozhodnutím soudu je zachována, bylo-li podání učiněné vůči soudu prostřednictvím datové schránky
nejpozději poslední den této lhůty dodáno ve formě datové zprávy do datové schránky soudu (§40 odst. 4 s. ř. s.).
Nejvyšší správní soud tedy konstatuje, že stěžovatelka dodržela lhůtu pro podání kasační stížnosti
stanovenou ust. §106 odst. 2 s. ř. s. a kasační stížnost je podána včas.
Místní příslušnost soudů ve správním soudnictví ve věcech důchodového zabezpečení
je upravena ust. §7 odst. 3 s. ř. s., které stanoví, že k řízení je příslušný krajský soud,
v jehož obvodu má navrhovatel bydliště, popřípadě v jehož obvodu se zdržuje.
Nejvyššímu správnímu soudu je z jeho úřední činnosti známo, že bydliště stěžovatelky
je na adrese V. 154, V. Otázka místní příslušnosti soudů ve správním soudnictví k projednání
žalob ve věcech důchodového zabezpečení podaných v minulosti stěžovatelkou byla již
opakovaně řešena zdejším soudem např. ve věci sp. zn. Nad 12/2009, kde bylo na základě
skutečností zjištěných ze spisu zdejším soudem rozhodnuto usnesením ze dne 26. 5. 2009,
č. j. Nad 12/2009 - 29, že k projednání této věci je příslušný Krajský soud v Ostravě,
jelikož stěžovatelka bydlí ve V. Shodně bylo zdejším soudem rozhodnuto na základě skutečností
vyplývajících ze spisu i v předcházející věci stěžovatelky sp. zn. Nad 1/2009.
Přestože stěžovatelce jsou rozhodnutí a zjištění zdejšího soudu ve věcech vedených
u zdejšího soudu pod sp. zn. Nad 1/2009 a sp. zn. Nad 12/2009 zcela jistě známa, neuvedla
stěžovatelka v nyní projednávané věci žádné konkrétní skutečnosti, které by vedly k závěru,
že stěžovatelka již bydlí v P. Stěžovatelka sice tvrdí, že bydlí v P., avšak toto tvrzení nepodložila
žádným konkrétním důkazem ani neupřesnila adresu, na které by v P. měla bydlet. Za těchto
okolností neshledal Nejvyšší správní soud žádný důvod, proč se odchýlit od zjištění učiněných
v předcházejících věcech sp. zn. Nad 1/2009 a sp. zn. Nad 12/2009.
Ze shora uvedených důvodů dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že kasační stížnost
není důvodná a zamítl ji podle ust. §110 odst. 1 s. ř. s.
O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud podle ust. §60
odst. 1 s. ř. s. ve spojení s ust. §120 s. ř. s. Stěžovatelka neměla ve věci úspěch, proto jí právo
na náhradu nákladů řízení nenáleží. Žalovanému, jemuž by jinak právo na náhradu nákladů řízení
o kasační stížnosti příslušelo, soud náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť mu v souvislosti
s řízením o kasační stížnosti žádné náklady řízení podle obsahu spisu nevznikly. Usnesením
městského soudu ze dne 4. 2. 2011, č. j. 1 Ad 56/2010 - 32, byla stěžovatelce ustanovena
zástupkyní pro řízení o kasační stížnosti Mgr. Dagmar Rezková Dřímalová. Ustanovená
zástupkyně stěžovatelky Nejvyššímu správnímu soudu přípisem ze dne 5. 5. 2011 sdělila,
že neuplatňuje odměnu a náhradu hotových výdajů ustanoveného zástupce. Nejvyšší správní
soud jí proto odměnu za zastupování v řízení o kasační stížnosti stěžovatelky nepřiznal.
Poučení: Proti tomuto rozsudku ne jsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 25. května 2011
JUDr. Bohuslav Hnízdil
předseda senátu