ECLI:CZ:NSS:2011:7.AFS.78.2010:30
sp. zn. 7 Afs 78/2010 - 30
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové
a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobce: F. O., proti
žalovanému: Finanční úřad v Kyjově, se sídlem tř. Komenského 1360/18, Kyjov, v řízení o
kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 21. 5. 2010, č. j. 31 Af
45/2010 – 9
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Podanou kasační stížností se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhal zrušení usnesení
Krajského soudu v Brně ze dne 21. 5. 2010, č. j. 31 Af 45/2010 - 9, kterým bylo pro nezaplacení
soudního poplatku zastaveno řízení o jeho kasační stížnosti proti usnesení Krajského soudu
v Brně ze dne 26. 1. 2010, č. j. 31 Af 4/2010 – 7, jímž byl odmítnut návrh stěžovatele na obnovu
řízení vedeného u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 31 Ca 94/2009 a u Nejvyššího správního
soudu pod sp. zn. 7 Aps 4/2009.
Protože kasační stížnost neobsahovala všechny náležitosti podle ust. §37 odst. 3 a §106
odst. 1 s. ř. s., byl stěžovatel usnesením ze dne 29. 6. 2010, č. j. 31 Af 45/2010 - 13 vyzván, aby ji
ve hůtě jednoho měsíce doplnil tak, že uvede v jakém rozsahu usnesení krajského soudu napadá
a čeho se domáhá. Současně byl poučen, že nebude-li výzvě ve stanovené lhůtě vyhověno, bude
kasační stížnost odmítnuta. Toto usnesení bylo stěžovateli doručeno dne 21. 7. 2010.
Nejvyšší správní soud se kasační stížností zabýval nejprve z hlediska splnění podmínek
řízení, neboť pouze v tomto případě může být meritorně projednána.
Podle ust. §37 odst. 3 věta první s. ř. s. musí být z každého podání zřejmé, čeho se týká,
kdo jej činí, proti komu směřuje, co navrhuje a musí být podepsáno a datováno.
Podle ust. §106 odst. 1 a 3 s. ř. s. musí kasační stížnost kromě obecných náležitostí
podání obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů
jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu rozhodnutí bylo doručeno. Ust. §37 platí obdobně.
Nemá-li kasační stížnost všechny náležitosti již při jejím podání, musí být tyto doplněny ve lhůtě
jednoho měsíce od doručení usnesení, kterým byl stěžovatel vyzván k doplnění podání. Jen v této
lhůtě může stěžovatel rozšířit kasační stížnost na výroky dosud nenapadené a rozšířit její důvody.
Tuto lhůtu může soud na včasnou žádost stěžovatele z vážných důvodů prodloužit, nejdéle však
o další měsíc.
Stěžovatel v kasační stížnosti sice uvedl, že ji podává proti usnesení Krajského soudu
v Brně ze dne 21. 5. 2010, č. j. 31 Af 45/2010 – 9 z důvodů uvedených v ust. §103 odst. 1 písm.
a) až e) s. ř. s. , ale neuvedl, jaké konkrétní pochybení krajskému soudu vytýká a co navrhuje,
tj. jak má Nejvyšší správní soud rozhodnout. Skutečnost, že podání neobsahuje zákonem
požadované náležitosti, brání věcnému vyřízení kasační stížnosti.
Stěžovatel byl proto krajským soudem v souladu s ust. §37 odst. 5 s. ř. s. vyzván
k odstranění vad kasační stížnosti, byla mu k tomu stanovena lhůta a byl poučen o následcích
nevyhovění této výzvě. Stěžovatel však na výzvu krajského soudu ve lhůtě soudem stanovené
nereagoval.
Z důvodů výše uvedených Nejvyšší správní soud kasační stížnost podle ust. §37 odst. 5
ve spojení s §120 s. ř. s. odmítl.
Nejvyšší správní soud nepřehlédl, že stěžovatel neuhradil soudní poplatek za kasační
stížnost a že není zastoupen advokátem. Podle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu
v řízení o kasační stížnosti, jehož předmětem je posouzení zákonnosti rozhodnutí o zastavení
řízení, které bylo důsledkem nezaplacení soudního poplatku za předchozí kasační stížnost,
by opětovné trvání jak na podmínce uhrazení poplatku pro toto řízení, tak i na podmínce
povinného zastoupení ve svém důsledku znamenalo jen další řetězení téhož problému,
což by popíralo smysl samotného řízení, a zároveň by nesvědčilo ani zásadě hospodárnosti
a rychlosti řízení, která se obecně uplatňuje ve vztahu k výkonu celé veřejné správy
(srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 9. 2007, č. j. 9 As 43/2007 – 77).
Právní názor vyslovený v citovaném rozsudku lze bezpochyby aplikovat také v dané věci,
neboť i zde by striktní trvání na podmínce zaplacení soudního poplatku a zastoupení advokátem
v řízení o kasační stížnosti způsobilo jen řetězení téhož problému, případně by mohlo vést
k nepřípustnému odepření přístupu k Nejvyššímu správnímu soudu. S ohledem
na tuto skutečnost netrval Nejvyšší správní soud na zaplacení soudního poplatku,
ani na zastoupení stěžovatele ve smyslu ust. §105 odst. 2 s. ř. s.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. §60 odst. 3 ve spojení s §120 s. ř. s., podle
kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost
odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 20. ledna 2011
JUDr. Eliška Cihlářová
předsedkyně senátu