ECLI:CZ:NSS:2011:7.AS.106.2010:32
sp. zn. 7 As 106/2010 - 32
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové
a soudců JUDr. Karla Šimky a JUDr. Jaroslava Hubáčka v právní věci žalobce: P. Č.,
proti žalovanému: předseda Krajského soudu v Českých Budějovicích, se sídlem Zátkovo
nábřeží 10/2, České Budějovice, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského
soudu v Českých Budějovicích ze dne 8. 2. 2011, č. j. 10 Na 968/2010 – 21,
takto:
Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 8. 2. 2011,
č. j. 10 Na 968/2010 – 21, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu
řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 8. 2. 2011,
č. j. 10 Na 968/2010 – 21, zastavil řízení o kasační stížnosti žalobce (dále jen „stěžovatel“) proti
usnesení ze dne 6. 12. 2010, č. j. 10 Na 968/2010 – 8, jímž bylo pro neodstranění vad odmítnuto
podání stěžovatele ze dne 25. 10. 2010 ve věci nespokojenosti s poskytováním informací
Okresním soudem v Písku a Krajským soudem v Českých Budějovicích. Důvodem pro zastavení
řízení o kasační stížnosti bylo nezaplacení soudního poplatku, protože stěžovatel, ač k tomu
byl vyzván usnesením ze dne 24. 1. 2011, č. j. 10 Na 968/2010 – 20, soudní poplatek
ve stanovené sedmidenní lhůtě, která uplynula dne 2. 2. 2011, nezaplatil.
Proti usnesení o zastavení řízení o kasační stížnosti podal stěžovatel v zákonné lhůtě
kasační stížnost, v níž mimo jiné namítal, že krajský soud pochybil, pokud vypravil kasační
stížnost přesto, že nesplňovala podmínky jejího přezkumu před Nejvyšším správním soudem.
Dále namítal, že krajský soud stěžovateli neustanovil zástupce a ani jej nevyzval k doložení
povinného zastoupení advokátem a ani nepodal ústavní stížnost, pokud snad měl za to, že
příslušná ustanovení s. ř. s. jsou neústavní. Stěžovatel krajskému soudu také vytýkal, že nebyl
v usnesení na čl. 20 poučen o možnosti posečkání poplatku a ani o tom, že k žádosti
z 20. 11. 2010 nemusí přihlížet. Dále stěžovatel považoval za nesprávné, že krajský soud
jej vyzval k zaplacení soudního poplatku ve lhůtě 7 dnů, a to přesto, že ve spise leží žádost
o osvobození od soudních poplatků ze dne 20. 11. 2010. Podle stěžovatele nemají usnesení
ze dne 24. 1. a 8. 2. 2011 zákonné náležitosti – označení předmětu řízení a odpůrce. Krajský soud
také manipuluje s podáními stěžovatele, protože k jeho podání ze dne 1. 2. 2011 se v napadeném
usnesení nijak nevyjádřil.
Nejvyšší správní soud přezkoumal napadené usnesení krajského soudu v souladu s ust.
§109 odst. 2 a 3 s. ř. s., vázán rozsahem a důvody, které uplatnil stěžovatel , přičemž neshledal
vady uvedené v odstavci 3 citovaného ustanovení, k nimž by musel přihlédnout z úřední
povinnosti.
Nejprve považuje Nejvyšší správní soud za nezbytné poukázat na to, že podání, které
bylo Nejvyššímu správnímu soudu předloženo jako kasační stížnost proti usnesení ze dne
8. 2. 2011, č. j. 10 Na 968/2010 - 21, je sice označeno jako rozšíření kasační stížnosti ze dne
9. 12. 2010, (tj. proti usnesení ze dne 6. 12. 2010, č. j. 10 Na 968/2010 - 8), ale obsahově směřuje
také proti usnesení ze dne 8. 2. 2011, č. j. 10 Na 968/2010 - 21.
I když kasační stížnost směřuje vůči dvěma usnesením krajského soudu, je nepochybné,
že je v ní vytýkán nesprávný procesní postup ve vztahu k nezaplacení soudního poplatku. Pouze
tato stížní námitka je ve smyslu ust. §103 odst. 1 písm. e) s. ř. s. relevantní pro přezkum
napadeného usnesení.
Součástí soudního spisu je podání stěžovatele ze dne 20. 11. 2010 obsahující vyplněné
prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních
poplatků ve věci správních žalob podaných dne 25. 10. 2010. Na podání je nakopírována
poštovní poukázka prokazující, že stěžovali byla zaslána sociální dávka mě stem Polička
v říjnu 2010. Na tomto podání také stěžovatel uvedl, že „zároveň navrhovatel žádá soud,
aby mu neukládal lhůtu ke splnění povinnosti v délce kratší než 15 dnů – není zastoupen, není zdráv a nemá
žádné finanční prostředky na poštovné“.
Podle ust. §36 odst. 3 s. ř. s. účastník, který doloží, že nemá dostatečné prostředky, může
být na vlastní žádost usnesením předsedy senátu osvobozen od soudních poplatků. Dospěje-li
však soud k závěru, že návrh zjevně nemůže být úspěšný, takovou žádost zamítne. Přiznané
osvobození kdykoliv za řízení odejme, popřípadě i se zpětnou účinností, jestliže
se do pravomocného skončení řízení ukáže, že poměry účastníka přiznané osvobození
neodůvodňují, popřípadě neodůvodňovaly.
Za situace, kdy stěžovatel zaslal krajskému soudu podání výše uvedeného obsahu,
měl být krajským soudem vyzván, aby sdělil, co bylo tímto podáním ve vztahu ke kasační
stížnosti míněno. Ze soudního spisu však není patrné, že by tak před rozhodnutím o zastavení
řízení pro nezaplacení soudního poplatku krajský soud učinil, ač na existenci tohoto podání
byl Nejvyšším správním soudem upozorněn v přípise ze dne 20. 1. 2011. Tento postup krajského
soudu tak vedl k nezákonnému rozhodnutí o zastavení řízení o kasační stížnosti stěžovatele,
neboť bylo rozhodnuto, aniž by se krajský soud podáním stěžovatele ze dne 20. 11. 2010 jakkoliv
zabýval, aniž by bylo vyjasněno, zda stěžovatel tímto, byť n e zcela jednoznačným způsobem,
žádal o osvobození od soudních poplatků, popř. o ustanovení zástupce z řad advokátů.
Nejvyšší správní soud z výše uvedených důvodů napadené usnesení podle §110 odst. 1
věty první před středníkem s. ř. s. zrušil a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení. Krajský
soud je podle odst. 3 citované ho ustanovení vázán právním názorem vysloveným v tomto
rozsudku. O věci bylo rozhodnuto bez jednání postupem podle ust. §109 odst. 1 s. ř. s., podle
něhož o kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud zpravidla bez jednání.
O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodne krajský soud v novém rozhodnutí
(§110 odst. 2 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 7. dubna 2011
JUDr. Eliška Cihlářová
předsedkyně senátu