ECLI:CZ:NSS:2011:8.AFS.24.2010:70
sp. zn. 8 Afs 24/2010 - 70
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jana Passera a soudců
Mgr. Davida Hipšra a JUDr. Michala Mazance, v právní věci žalobce: JUDr. V. Č., zastoupen
JUDr. Radkem Hudečkem, advokátem se sídlem Škroupova 1114/4, Ostrava- Moravská Ostrava,
proti žalovanému: Celní ředitelství Olomouc, se sídlem Blanická 19, Olomouc, proti
rozhodnutím žalovaného ze dne 17. 3. 2009, čj. 9419/08-1301-21, a ze dne 17. 3. 2009,
čj. 9420/08-1301-21, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě
ze dne 26. 11. 2009, čj. 22 Ca 144/2009 - 33,
takto:
I. Kasační stížnost se zamítá .
II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasač ní stížnosti.
III. Žalovanému se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení o kasační
stížnosti.
Odůvodnění:
I.
[1] Celní úřad Valašské Meziříčí vydal dne 16. 9. 2008 dodatečné platební výměry na clo
čj. 4703-4/08-136500-021 a čj. 4705-4/08-136500-021, kterými žalobci dodatečně vyměřil clo
a dodatečné dovozní clo v celkové částce 612 180 Kč z dovezeného zboží
TEAMIX - potravinářský přípravek na bázi výtažků z čaje (dále jen „TEAMIX“). Učinil
tak v důsledku zařazení zboží do podpoložky 1701 91 00 kombinované nomenklatury celního
sazebníku [nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném
celním sazebníku], zatímco žalobce uvedl do odst. 33 celního prohlášení zbožový kód
2101 20 92 80 kombinované nomenklatury.
[2] Celní ředitelství Olomouc odvolání žalobce proti oběma vymezeným dodatečným
platebním výměrům zamítlo rozhodnutími ze dne 17. 3. 2009, čj. 9420/08-1301-21
a čj. 9419/08-1301-21.
II.
[3] Rozhodnutí žalovaného napadl žalobce dvěma samostatnými žalobami u Krajského soudu
v Ostravě (dále jen „krajský soud“). V nich namítl, že se žalovaný nevypořádal s odvolací
námitkou, dle které i směs může být přípravkem na bázi výtažků z čaje. Celní orgány nepřihlédly
k závazné informaci o sazebním zařazení zboží ze dne 22. 8. 2005, čj. DEM/3456/05-1 (dále
jen „ZISZ-DEM“), přičemž nesdělily, jaké parametry výrobku byly porovnávány se závaznou
informací. Žalobce připomněl, že složení zboží bylo ověřováno již při předchozích dovozech,
na základě čehož bylo propuštěno do volného oběhu se zařazením do podpoložky 2101 20 92
kombinované nomenklatury. Rozhodnutí žalovaného jsou vnitřně rozporná, neboť podle nich
na jednu stranu nedošlo ke změně postoje celních orgánů, na druhou stranu byl vzorek
dováženého zboží oproti předchozím dovozům podroben rozšiřující analýze. Žalobce trvá
na tom, že dovážený výrobek obsahoval čajový extrakt v takovém rozsahu, že jeho přidání
změnilo složení výrobku natolik, aby měl charakteristickou chuť, vůni, barvu a chemické složení,
které neumožňuje jeho použití jako cukru nebo jeho plnohodnotné náhrady.
[4] Žalobce dále uvedl, že kvantitativní hranice jednotlivých složek čajového extraktu byly
celními orgány určeny účelově a bez opory v právním řádu, a to aniž by byl o chystaných
změnách informován. Ke změně nedošlo v důsledku rozhodnutí orgánů Evropských
společenství, nýbrž se tak stalo toliko na území České republiky, což narušuje základní pravidla
celní unie. Nově aplikovaný postup představuje podle žalobce toliko právně nezávaznou interní
metodiku celní správy. Nejasnosti v analytických postupech nelze aplikovat v neprospěch
dovozce. Rovněž tak nelze jednostranně stanovit pravidla k nezákonnému zamezení dovozu
výrobků, u nichž celní správa chce omezit nebo zastavit dovoz. Žalobce uzavřel, že v odvolacím
řízení jím navržené důkazy svědčí tomu, že celní orgány bez opory v právních předpisech
přehodnotily své stanovisko k zařazení zboží, a to takovým způsobem, že aplikovaná celní sazba
činí zboží neprodejným, neboť na něj aplikuje clo určené pro jinou komoditu, v důsledku čehož
je třeba předložení úředního povolení k dovozu takového zboží.
[5] Krajský soud obě věci spojil ke společnému projednání a rozsudkem ze dne 26. 11. 2009,
čj. 22 Ca 144/2009 - 33, žaloby zamítl. V odůvodnění svého rozhodnutí přisvědčil celním
orgánům, že postupovaly v souladu s čl. 68 písm. a) a b) celního kodexu, jestliže odběrem vzorků
daného zboží a jejich analýzou ověřovaly, zda toto zboží odpovídá žalobcem uváděným údajům
a také parametrům jím předložené ZISZ-DEM. Přitom bylo zjištěno, že dovážené zboží
svým složením neodpovídá parametrům zboží, na které byla vydána závazná informace.
Ve skutečnosti, že ke zkoumání složení zboží bylo užito nových vědeckých metod umožňujících
přesnější analýzu, nelze podle krajského soudu spatřovat účelovou změnu postupu celních orgánů
při sazebním zařazování zboží ani rozpor s platnou právní úpravou. Došlo toliko ke zpřesnění
laboratorních metod zkoumání odebraných vzorků zboží. Krajský soud v tomto
směru dále doplnil, že povinností celních orgánů je postupovat v souladu se skutečným
stavem věci, podle zjištěného reálného složení zboží a v tomto směru využít
dostupných - zdokonalených - laboratorních metod, což logicky může v průběhu času vést
ke změnám v sazebním zařazení daného zboží. Za situace, kdy pro přímé stanovení obsahu
čajového extraktu nejsou stanoveny závazné analytické metody, je možné ověřovat jeho obsah
pouze stanovením charakteristických složek. Skutečnost, že jiné členské státy Společenství
setrvávají na dosavadním zařazení předmětného zboží, bez dalšího neznamená porušení
čl. 2 celního kodexu, protože může vycházet právě z rozdílných laboratorních metod zkoumání
odebraných vzorků zboží. Soud neshledal porušení zásady součinnosti. Žalobce byl řádně
seznámen s výsledky laboratorních zkoušek i závěry celních orgánů a bylo mu umožněno
se k nim vyjádřit.
[6] Krajský soud ve svém rozhodnutí dále uvedl, že v případě zboží TEAMIX se nejedná
o přípravek na bázi čaje, nýbrž je nutné jej považovat za směs aromatizovaného nebo barveného
cukru v pevném stavu (sazební číslo 1701) a velmi malého množství čajového výtažku (sazební
číslo 2101). Na základě všeobecného pravidla 3 b) pro interpretaci Harmonizovaného systému
je třeba danou směs zařadit podle té látky, která dává směsi podstatný charakter, zd e cukr
v pevném stavu čísla 1701. Krajský soud s odkazem na relevantní judikaturu Nejvyššího
správního soudu konstatoval, že velmi malé množství čajového výtažku nezbavuje výrobek
charakteru cukru aromatizovaného nebo barveného. Kritérium poměru jednotlivých složek směsi
nemusí být sice vždy určující, ovšem v případě, kdy sacharóza tvoří 99,9 %
(JSD 08CZ13650011523134) a 99,8 % (JSD 08CZ13650011525315) hmotnosti směsi, je obsah
čajového extraktu z hlediska určování podstatných rysů směsi bezpředmětný. Nelze totiž
rozumně předpokládat, že by tato jiná složka dávala směsi podstatnější rysy.
III.
[7] Proti rozsudku krajského soudu podal žalobce (stěžovatel) kasační stížnost, v níž předně
uvedl, že se krajský soud nevypořádal s existencí dvou obsahově odlišných stanovisek,
resp. metodických pokynů k sazebnímu zařazování směsí s čajovým extraktem, jednoho
z Celního ředitelství Olomouc a druhého z Generálního ředitelství cel, které po určitou dobu
existovaly souběžně. Celní úřad aplikoval metodiku Celního ředitelstv í Olomouc
až do května 2008, kdy bez změny právní úpravy náhle změnil svůj postup. Celní orgány
tak podle stěžovatele porušily jeho právo garantované v čl. 2 odst. 2, čl. 4 odst. 1 a čl. 11 odst. 5
Listiny základních práv a svobod. Tím, že tato změna v pos tupu nebyla opřena o konkrétní
právní úpravu, jak stěžovatel ostatně již uvedl v žalobě, byl porušen §2 odst. 1 zákona
č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků (dále jen „daňový řád“). Současně byl porušen
§2 odst. 2 daňového řádu, neboť celní orgány nepostupovaly v dostatečné součinnosti
se stěžovatelem, což mělo za následek zjevnou nepředvídatelnost jejich rozhodování.
[8] Krajský soud se dle stěžovatele dále dostatečně nevypořádal s námitkou, že nelze pouhou
úvahou správního orgánu dospět k „obvyklým“ parametrům čajového extraktu, na něž celní
orgány poukazovaly ve vztahu k přítomnosti theobrominu a polyfenolů. Tímto postupem celní
orgány porušily §2 odst. 1 daňového řádu, neboť překročily meze správního uvážení,
s nímž se krajský soud rovněž nevypořádal.
IV.
[9] Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že se ve svých rozhodnutích vypořádal
jak s existencí ZISZ DEM, tak i se stanoviskem Celního ředitelství Olomouc ze dne 23. 1. 2008,
čj. 668/08-130100-22. K námitce stěžovatele ohledně metodiky Generálního ředitelství cel uvedl,
že daný orgán v roce 2007 nevypracoval žádnou speciální metodiku k sazebnímu zařazování
cukerných směsí. Ke změně došlo pouze ve smyslu zpřesnění laboratorních metod zkoumání
odebraných vzorků zboží. V posuzovaných případech byly podkladem pro celní zařazení zboží
protokoly o zkouškách. Nelze proto přisvědčit stěžovateli, že správní orgány porušily
čl. 2 odst. 2, čl. 4 odst. 1 a čl. 11 odst. 5 Listiny základních práv a svobod. K dalším stížním
námitkám žalovaný uvedl, že institut ověřování celních prohlášení je upraven v čl. 68
až 75 celního kodexu. Není v rozporu s platnou právní úpravou, jestliže celní orgány v rámci
hloubkové kontroly odeberou vzorek zboží a na základě výsledků provedené zkoušky zboží
zařadí s ohledem na zjištěné hodnoty vypovídající o jeho skutečném složení odlišně,
než jak navrhuje dovozce v celním prohlášení. V posuzovaném případě má závěr celních orgánů
oporu v provedených rozborech vzorků zboží i v platné legislativě. Otázka sazebního zařazení
zboží, i otázka použitých postupů při odebírání vzorků, byla v řízení dostatečně objasněna.
V.
[10] Nejvyšší správní soud posoudil důvodnost kasační stížnosti v mezích jejího rozsahu
a uplatněných důvodů a zkoumal přitom, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami,
k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti (§109 odst. 2, 3 s. ř. s.). Kasační stížnost
není důvodná.
[11] Nejvyšší správní soud považoval za vhodné se nejprve vyjádřit k samotné skutkové
podstatě nastalého sporu mezi stěžovatelem a žalovaným správním orgánem. Stěžovatel v tomto
směru považoval za nedostatečné vysvětlení otázky „obvyklých“ parametrů čajového extraktu.
Právě v této souvislosti došlo proti názoru stěžovatele k zařazení zboží pod jiné sazební číslo.
[12] V daném případě bylo sporné, zda dovážené zboží, výrobek TEAMIX, stěžovatelem
deklarované jako potravinářský přípravek na bázi výtažků z čajů - mělo být zařazeno
do sazebního čísla 1701 „třtinový nebo řepný cukr a chemicky čistá sacharóza v pevném stavu“, konkrétně
pak do podpoložky 1701 91 00 zahrnující látky uvedené v čísle 1701 “s přísadou aromatických
přípravků nebo barviva, nebo do sazebního čísla 2101 „Výtažky, esence (tresti) a koncentráty z kávy, čaje
nebo maté a přípravky na bázi těchto výrobků nebo na bázi kávy, čaje nebo maté; pražená čekank a
a jiné pražené kávové náhražky a výtažky, esence (tresti) a koncentráty z nich “, konkrétně
pak do podpoložky 2101 20 92 zahrnující přípravky „na bázi výtažků, trestí nebo koncentrátů z čaje
nebo maté“.
[13] Na tomto místě je vhodné odkázat na usnesení ze dn e 17. 7. 2008, čj. 1 Afs 8/2007 - 106,
všechna rozhodnutí tohoto soudu jsou dostupná na www.nssoud.cz, v němž rozšířený senát
Nejvyššího správního soudu konstatoval, že při zařazování zboží podle celního sazebníku je třeba
postupovat podle Všeobecných pravidel pro interpretaci Harmonizovaného systému
a vždy nejprve určit rozhodné číslo v rámci kapitol tohoto systému jako základní složku členění
zboží. Podle všeobecného pravidla 1 má znění názvů tříd, kapitol a podkapitol pouze orientační
charakter; pro zařazování je směrodatné znění čísel a poznámek k třídám a kapitolám,
jakož i Všeobecných pravidel, pokud tato pravidla nejsou v rozporu se zněním uvedených čísel
a poznámek. Danými čísly se rozumí ona čtyřmístná čísla, jež tvoří jednu z úrovní členění
Harmonizovaného systému. Poznámky k jednotlivým třídám a kapitolám lze aplikovat až poté,
co je určeno rozhodné číslo. Při zařazování směsí, jejichž složení odpovídá různým číslům
ve smyslu pravidla 2b) Všeobecných pravidel, je třeba postupovat podle pravidla 3 a určit,
zda se jedná o směs, která svým složením odpovídá specifickému popisu určitého čísla,
či zda je třeba provést zařazení podle materiálu nebo komponentu dávajícího směsi podstatné
rysy. V témže smyslu se k užití těchto interpretačních pravidel vyjádř il Soudní dvůr Evropské
unie v rozsudcích ze dne 26. 10. 2006, C-250/05, ve věci Turbon International, Recueil, I-10531,
bod 20; v rozsudku ze dne 11. 12. 2008, C-362/07 a C-363/07, ve věci Kip Europe a další, Recueil,
s. I-9489, bod 49; v rozsudku ze dne 29. 4. 2010, C-123/09, ve věci Roeckl Sporthandschuhe GmbH
& Co. KG, bod 32 a 33, nebo též generální advokát ve stanovisku předneseném dne 17. 7. 2008
ke spojeným věcem C-362/07 a C-363/07, bod 74 an.
[14] Je nepochybné, že ve věci nerozhoduje, jak bylo zboží označeno stěžovatelem. Samotná
deklarace složení určitého druhu dováženého výrobku ještě neznamená, že výrobek skutečně
obsahuje jednotlivé látky směsi v deklarovaném poměru a množství. Určující
je skutečné - objektivně zjištěné - složení výrobku. S ohledem na shora nastíněná výkladová
pravidla je při určování podstatných rysů směsi třeba zejména vycházet z hmotnostního podílu
jednotlivých složek směsi. Přípravky na bázi výtažků, trestí nebo koncentrátů z čaje, podřaditelné
do sazebního čísla 2101 celního sazebníku, jak ve vztahu k výrobku TEAMIX deklaroval
stěžovatel, musí nést takové specifické vlastnosti, aby dávaly směsi určující charakter.
[15] V průběhu řízení byl zjištěn podstatný rozpor mezi deklarovaným složením výrobku
a výsledky analýzy provedenými správním orgánem. Posuzovaný výrobek byl v celním prohlášení
(JSD 08CZ13650011523134 a JSD 08CZ13650011525315) deklarován s hodnotami 98,60 %
sacharózy a 1,40 % čajového extraktu. Na výrobek v takovém složení b yla vydána i ZISZ-DEM.
Složení směsí bylo podrobeno zkoumání celně technické laboratoře. Rozborem odebraných
vzorků výrobku TEAMIX (viz protokol o zkoušce vzorku č. OL0190/08 ze dne 15. 5. 2008
a protokol o zkoušce vzorku č. OL0199/08 ze dne 27. 5. 2008) byl zjištěn obsah sacharózy
v úrovni 99,9 % hm. v prvním a 99,8 % hm. v druhém případě, s velmi malým množstvím dalších
přísad. Čajový extrakt je tvořen složkami jako je kofein, theobromin a polyfenolické látky
(třísloviny). Jak vyplývá ze souvisejících stanovisek k sazebnímu zařazení zboží č. 266/2008
a č. 258/2008, v prvním vzorku nebyla jednoznačně prokázána přítomnost theobrominu a obsah
polyfenolů byl 15 x nižší než je obvyklé pro deklarované množství čajového extraktu. Rovněž
ve druhém vzorku nebyla jednoznačně prokázána přítomnost theobrominu a obsah polyfenolů
ve vzorku byl též výrazně nižší, než je obvyklé pro deklarované množství čajového extraktu.
Správnost obsahu uvedených listin nebyla v řízení vyvrácena nebo zpochybněna jinými
shromážděnými důkazy.
[16] Podle shora uvedeného usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu
je při sazebním zařazování zboží třeba vzít v úvahu zejména povahu zboží, přesně zjištěný podíl
jednotlivých složek směsi, případně i její předpokládané či obvyklé užití. Tyt o závěry
korespondují rovněž s judikaturou Soudního dvora Evropské unie, který jako rozhodující
kritérium pro zařazení zboží do konkrétní položky a podpoložky považuje jeho objektivní
charakteristiku, rysy a vlastnosti (srov. rozsudek ze dne 16. 7. 2009, C-56/08, ve věci Pärlitigu
OÜ v. Maksu- ja Tolliameti Pohja maksu- ja tollikeskus, nebo rozsudek ze dne 4. 3. 2004, C 130/02,
ve věci Krings, Recueil, s. I-2121). Při určování, zda je určitý výrobek možné zařadit
pod položku 2101 nebo pod 1701 celního sazebníku, je ve smyslu interpretačního pravidla 3b)
nutno posuzovat směs podle komponentu, který jí dává podstatné rysy; rozhodujícím
je tedy určující charakter výrobku. Tou je v posuzovaných případech právě sacharóza. Takovým
komponentem naopak nemůže být čajový extrakt, neboť jeho obsah ve směsi je v poměru
k cukru zanedbatelný. Lze tedy přisvědčit žalovanému, že zjištěné velmi malé množství
jednotlivých složek čajového extraktu nezbavuje posuzované zboží charakteru výrobku
zařazovaných pod sazební číslo 1701 (mutatis mutandis srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu
ze dne 22. 5. 2008, čj. 7 Afs 38/2007 - 124, rozsudek ze dne 14. 6. 2007, čj. 7 Afs 197/2006 - 80,
rozsudek ze dne 20. 6. 2006, čj. 7 Afs 136/2004 - 64, nebo rozsudek ze dne 3. 8. 2006,
čj. 7 Afs 36/2005 - 67).
[17] Stěžovatel považoval za nedostatečnou úvahu celních orgánů o obvyklých parametrech
čajového extraktu. Určující složkou ve výrobku TEAMIX byla nepochybně sacharóza, jíž bylo
ve zkoumaných vzorcích vždy nejméně 99,8 % hmotnostní složky. Úvodní poznámky ke kapitole
21 celního sazebníku neupřesňují konkrétní poměr jednotlivých komponent, tj. sacharózy a
čajového extraktu, resp. jeho charakteristických složek. Skutečnost, že nejsou normativně určeny
množstevní (minimální) hranice či proporcionální poměry jednotlivých složek přípravků
zařazovaných do podpoložky 2101 20 92 kombinované nomenklatury, ovšem neznamená, že je
přípustný jakýkoliv poměr a obsah jednotlivých složek. Hmotnostní podíl sice nelze považovat za
jediné vodítko pro zařazení zboží, ovšem v posuzované směsi další zjištěné přítomné látky nelze
považovat za takové komponenty, které by bylo možno považovat za podstatné rysy směsi, a
které by tak byly způsobilé deklarovat správnost zařazení výrobku pod sazební číslo 2101.
[18] Z uvedeného je zjevné, že za zjištěného poměru jednotlivých komponent, jak byly zjištěny
analýzou vzorků, že celní úřad postupoval správně, pokud zařadil TEAMIX mezi směsi
čísla 1701 kombinované nomenklatury celního sazebníku, konkrétně pak pod podpoložku
1701 91 00 s doplňkovým kódem 00.
[19] Postup celních orgánů nelze považovat za překročení mezí správního uvážení ani za jsoucí
v rozporu s čl. 2 odst. 1 daňového řádu. Stěžovatelem namítané správní uvážení není možné
zaměňovat s hodnocením důkazů celními orgány, kterými byly v tomto případě zejména
protokoly o zkoušce zboží vypracované celně technickou laboratoří. Nelze jej zaměňovat
ani s postupem, který celním orgánům umožňuje relevantní právní úprava (zejména
čl. 68 písm. b) celního kodexu) a který je plně v intencích judikatury Nejvyššího správního soudu
vztahující se ke skutkově podobným případům. Důvodným není ani tvrzení stěžovatele,
že se krajský soud se shora uvedenými námitkami nevypořádal, neboť z jeho rozhodnutí
jsou plně seznatelné důvody, pro které potvrdil s právnost zařazení směsi pod sazební číslo 1701.
[20] Stěžovatel v kasační stížnosti namítl, že se krajský soud dostatečně nevypořádal s existencí
dvou stanovisek, resp. metodických pokynů k sazebnímu zařazování posuzovaného zboží,
a sice Celního ředitelství Olomouc a Generálního ředitelství cel, které po určitou dobu existovaly
souběžně, ačkoliv jsou odlišného obsahu. Nejvyšší správní soud má za to, že se krajský soud
vypořádal s těmito doklady v rozsahu uplatněných žalobních námitek. Argumentace krajského
soudu v tomto směru zcela správně směřovala k samotné podstatě sporu, a sice k rozdílnému
sazebnímu zařazení zboží oproti předcházejícím dovozům na základě použití přesnějších
laboratorních metod. K postupům při ověřování obsahu zboží se vyjádřil i žalovaný
jak v napadených rozhodnutích, tak i ve vyjádření k žalobě. Ze zápisu z jednání na Generálním
ředitelství cel dne 11. 6. 2008 byl stěžovatel informován, že na přelomu roku 2007 a 2008 nedošlo
k žádným změnám s dopadem na danou oblast a nedošlo ani ke změně m etodiky celní správy.
Tak se stalo až v průběhu prvního pololetí roku 2008, kdy byly vypracovány nové postupy.
V průběhu zmíněného jednání celní orgán nadto stěžovateli sdělil, že se pro nedostatek informací
nemůže blížeji vyjádřit ke konkrétním skutkovým okolnostem případu.
[21] Stěžovatel rovněž vyjádřil nesouhlas se změnou aplikační praxe celních orgánů,
aniž by jí předcházela změna obecně závazných předpisů. Nejvyšší správní soud se ztotožnil
se závěry krajského soudu, jenž v napadeném rozsudku vyslovil, že k rozdílnému sazebnímu
zařazení předmětného zboží oproti předcházejícím dovozům nedošlo v důsledku změny právní
úpravy, „nepředvídatelné“ změny jejího výkladu či metodiky celní správy, ale v důsledku použití
přesnějších laboratorních metod směřujících k náležitému zjištění skutečného skutkového stavu
věci. Žalovaný zdůvodnil, že dříve prováděná metoda analýzy neumožnila určení obsahu
a proporcionálních poměrů složek čajového extraktu a jejich reálných poměrů, což se následně
ukázalo jako zásadní požadavek při hodnocení a zatřídění předmětného zboží do příslušné
nomenklatury celního sazebníku. Ke změně sazebního čísla tedy skutečně nedošlo na základě
změny relevantních právních předpisů, zejména pak legislativní změnou celního sazebníku
ve vztahu k posuzování zařazování směsí, ale naopak se tak stalo díky zpřísnění nároků
v metodách ověřování složení deklarovaného druhu zboží, a to právě za účelem dodržování
předmětné celní legislativy.
[22] Celní orgány musí v rámci celního dohledu, který je jedním z hlavních p ředmětů jejich
činnosti, vždy využívat takových prostředků, které pomohou co nejlépe naplnit cíle probíhajícího
celního řízení, a sice zajištění výběru cla v řádné výši skrze přesvědčení se o správnosti a úplnosti
údajů uvedených v celním prohlášení. K zajištění zákonnosti v celním řízení slouží mimo
jiné možnost celních orgánů, daná v čl. 68 celního kodexu, se kontrolou zboží přesvědčit
o pravdivosti údajů uvedených v celním prohlášení. Ve zpřesnění či rozšíření kontroly vzorku
nelze spatřovat postup v rozporu s příslušnými celně právními předpisy. Celní kodex, potažmo
celní zákon, přitom nevylučuje podrobit analýze ani takový druh zboží, který je doložen závaznou
informací o sazebním zařazení, a to proto, aby mohlo být deklarováno, že zboží uvedené
v celním prohlášení zcela odpovídá zboží, které je popsáno v závazné informaci o sazebním
zařazení zboží. Analýzou vzorku bylo přitom zjištěno, že předkládaný výrobek TEAMIX
svým složením neodpovídá parametrům zboží uvedeného v ZIZS/DEM ve vztahu
k předchozím dovozům takto označeného výrobku. Za takové situace se pak stěžovatel nemohl
dovolávat závazné informace ve vztahu ke zkoumanému zboží.
[23] Nejvyšší správní soud tudíž přisvědčuje žalovanému i krajskému soudu, že k zařazení
předmětného zboží pod jiné sazební číslo nedošlo s ohledem na změnu platné úpravy,
neboť ta skutečně zůstala v rozhodné době beze změny. Nestalo se tak ani bezdůvodným
a protiprávním postupem celních orgánů, ale na základě zpřesnění zkoumání jednotlivých
komponentů směsi, které byly užity při realizaci prostředků celního dohledu. K možnosti
zařazení zboží do jiného sazebního čísla není třeba toliko změna obecně závazných právních
předpisů, ale může se tak stát i na základě zdokonalení či zpřísnění metod zkoumání odebraného
vzorku, tak jak se stalo i v nyní posuzovaném případě. Daný postup celních orgánů jednoznačně
směřuje k naplnění zásady legality stanovené v §2 odst. 1 daňového řádu, jejíž porušení
stěžovatel v kasační stížnosti nedůvodně namítal. Jak žalovaný, tak i krajský soud ve svých
rozhodnutích uvedli, že zákonnost postupu celního orgánu při celním dohledu je dána zejména
v čl. 68 písm. b) celního kodexu. S ohledem na řečené je proto zřejmé, že postup celních orgánů
nemohl představovat porušení či zásah do ústavně garantovaných práv zakotvených
v čl. 2 odst. 2, čl. 4 odst. 1 a čl. 11 odst. 5 Listiny základních práv a svobod. V rozšíření metod
zkoumání směsi nelze spatřovat ani zjevnou nepředvídatelnost rozhodovacích postupů celních
orgánů, která by mohla zasáhnout do správnosti správních rozhodnutí. Vydání dodatečných
platebních výměrů nemohlo být pro stěžovatele překvapivé.
[24] Nepochybně i v celním řízení platí zásada vzájemné součinnosti mezi celními orgány
a subjektem, o jehož věc se jedná, vyjádřená v §2 odst. 2 daňového řádu. Stěžova tel v kasační
stížnosti výslovně nekonkretizoval, v čem přesně mu měla být součinnost ze strany celního
orgánu odepřena. Směřuje-li tato kasační námitka, a to se zřetelem na odkaz na čl. IV žaloby,
k tvrzení, že stěžovatel byl na ústním jednání dne 24. 1. 2008 celním úřadem informován o tom,
že mu budou včas oznámeny veškeré změny v postupu celních orgánů ve vztahu k výrobku
TEAMIX, pak je třeba uvést, že takto vyjádřený příslib nelze ze záznamu z daného ústního
jednání seznat, jak ostatně konstatoval i kra jský soud. S ohledem na obsah jednotlivých listin
založených ve správním spisu nelze dospět k závěru ohledně porušení této zásady. Stěžovatel byl
již v průběhu řízení řádně seznámen s výsledky rozboru vzorků i dalšími úkony činěnými celními
orgány, a při respektování této zásady mu bylo umožněno se vyjádřit k výsledkům ověřování;
během správního řízení došlo k ústnímu jednání s celním orgánem i na základě požadavku
stěžovatele.
[25] S ohledem ke shora uvedenému dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že stěžova telem
uplatněné kasační námitky nejsou důvodné a přitom sám neshledal jiné vady, k nimž by musel
přihlédnout z úřední povinnosti. Kasační stížnost proto podle §110 odst. 1 s. ř. s. zamítl
jako nedůvodnou.
[26] Výrok o nákladech řízení se opírá o §60 odst. 1 s. ř. s. ve spojení §120 s. ř. s. Stěžovatel
nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť neměl ve věci úspěch; žalovanému správnímu
orgánu, kterému by jakožto úspěšnému účastníku řízení právo na náhradu nákladu řízení
příslušelo, podle obsahu spisu žádné náklady řízení nad rámec jeho běžné úřední činnosti
nevznikly. Nejvyšší správní soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 18. dubna 2011
JUDr. Jan Passer
předseda senátu