ECLI:CZ:NSS:2011:8.AS.19.2011:88
sp. zn. 8 As 19/2011 - 88
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Michala Mazance
a soudců Mgr. Davida Hipšra a JUDr. Jana Passera, v právní věci žalobce: P. M., zastoupen
JUDr. Miroslavem Bukovjanem, advokátem se sídlem Jánské nám. 266/6, Cheb,
proti žalovanému: Krajský úřad Karlovarského kraje, se sídlem Závodní 353/88, Karlovy Vary,
proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 6. 2010, čj. 1731/DS/10-3, v řízení o kasační stížnosti
žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 30. 11. 2010, čj. 17 A 44/2010-55, o
návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
Kasační stížnosti se p ř i z n á v á odkladný účinek.
Odůvodnění:
Žalovaný rozhodnutím ze dne 16. 6. 2010, čj. 1731/DS/10-3, zamítl odvolání žalobce
proti rozhodnutí Městského úřadu Cheb, odboru silničního hospodářství a dopravy, ze dne
20. 4. 2010, sp. zn. KSÚ 312/2010, čj. MUCH 10504/2010, kterým byl shledán vinným
za spáchání přestupků proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích podle
§22 odst. 1 písm. d) a písm. l) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, kterých se dopustil
porušením §5 odst. 1 písm. f), §6 odst. 8 písm. a) a odst. 12 zákona č. 361/2000 Sb., o silničním
provozu. Za uvedené přestupky byla žalobci uložena pokuta 26 000 Kč a zákaz činnosti
spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel po dobu 13 měsíců ode dne nabytí právní
moci tohoto rozhodnutí.
Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 4. 10. 2010, čj. 17 A 44/2010 - 32, přiznal žalobě
odkladný účinek. Následně rozsudkem ze dne 30. 11. 2010, čj. 17 A 44/2010 - 55, žalobu proti
rozhodnutí žalovaného zamítl.
Zamítavý rozsudek krajského soudu napadl žalobce (stěžovatel) kasační stížností, v níž
navrhl, aby Nejvyšší správní soud přiznal kasační stížnosti odkladný účinek. V odůvodnění svého
návrhu stěžovatel předně poukázal, že již Krajský soud v Plzni přiznal správní žalobě odkladný
účinek. Stěžovateli v důsledku sankce spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu
13 měsíců hrozí ztráta zaměstnání a tím i výdělku. Stěžovatel je zaměstnán jako řidič – skladník,
a proto k výkonu svého povolání potřebuje řidičský průkaz. V případě jeho odebrání bude muset
pracovní poměr se zaměstnavatelem rozvázat. Stěžovatel ze svého výdělku hradí kromě svých
základních životních potřeb také výživné na své dvě nezletilé děti, a to v celkové částce
2700 měsíčně. Dále měsíčně splácí půjčky v celkové částce 3544 Kč. Stěžovatel uzavřel, že ztráta
zaměstnání, a tím pádem i výdělku, by pro něj představovala nenahraditelnou újmu.
Žalovaný se ve vyjádření ke kasační stížnosti k samotnému návrhu na přiznání
odkladného účinku nevyjádřil.
Nejvyšší správní soud při posouzení návrhu na přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti vycházel z následujících skutečností, úvah a závěrů.
Podle §107 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), kasační
stížnost nemá odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat;
přitom užije přiměřeně ustanovení §73 odst. 2 až 4 s. ř. s. Podle ustanovení §73 odst. 2 s. ř. s.
lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly
pro žalobce (zde stěžovatele) nenahraditelnou újmu a přiznání odkladného účinku se nedotkne
nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob a není v rozporu s veřejným zájmem.
Nejvyšší správní soud se nejprve zaměřil na posouzení toho, zda stěžovatel uvedl
skutečnosti dokládající možnost vzniku nenahraditelné újmy. Nenahraditelnou újmou
se pro účely rozhodování o přiznání odkladného účinku rozumí existence výjimečného
a závažného stavu, který již nelze v průběhu času nijak odčinit či upravovat (srov. usnesení
Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 10. 2004, čj. 6 Afs 25/2003 - 59). Možnost vzniku
nenahraditelné újmy je třeba zkoumat subjektivně, ve vztahu k osobě a situaci účastníka řízení,
který o přiznání odkladného účinku žádá; ten také nese břemeno tvrzení.
Z kopie dohody o změně pracovní smlouvy a potvrzení zaměstnavatele STAMAT F.L.
s. r. o. založených v soudním spise Nejvyšší správní soud ověřil, že k výkonu zaměstnání
stěžovatele je nutný řidičský průkaz. Zaměstnavatel potvrdil, že v případě, že stěžovateli bude
tento doklad odebrán, bude jeho pracovní poměr ukončen. Z daného vyjádření tedy plyne,
že možnost řízení motorového vozidla představuje nezbytný předpoklad pro výkon zaměstnání
stěžovatele. V této souvislosti Nejvyšší správní soud podotýká, že na základě §52 písm. f), věta
před středníkem zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, může zaměstnavatel dát zaměstnanci
výpověď, nesplňuje-li zaměstnanec předpoklady stanovené právními předpisy pro výkon
sjednané práce nebo nesplňuje-li bez zavinění zaměstnavatele požadavky pro řádný výkon této
práce. Nemožnost řízení motorových vozidel na dobu 13 měsíců by se tedy mohla stát důvodem
pro zánik pracovního poměru stěžovatele. V dané věci přitom nelze odhlédnout od toho,
že stěžovatel ze svého příjmu hradí výživné na své dvě nezletilé děti. Nejvyšší správní soud proto
dospěl k závěru, že právní následky rozhodnutí o přestupku by mohly mít natolik závažný vliv
na budoucí profesní a příjmové poměry stěžovatele, že by u něho mohly vyvolat onu
nenahraditelnou újmu, jak vyžaduje §73 odst. 2 s. ř. s. Nejvyšší správní soud poukazuje,
že k témuž závěru dospěl i v usneseních ze dne 3. 2. 2011, čj. 5 As 80/2010 - 75 a ze dne
7. 5. 2008, čj. 5 As 14/2008 - 43, týkajících se skutkově podobné věci.
Nejvyšší správní soud posléze posoudil žádost o přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti i z hlediska zbývajících podmínek stanovených v §73 odst. 2 s. ř. s. Neshledal přitom,
že by se přiznání odkladného účinku v daném případě jakkoli dotklo práv třetích osob
a ani že by takovým rozhodnutím byl dotčen veřejný zájem.
S ohledem na shora uvedené skutečnosti Nejvyšší správní soud využil dobrodiní zákona
a kasační stížnosti přiznal odkladný účinek. K tomu soud dále připomíná, že usnesení o přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti je svou podstatou rozhodnutím předběžné povahy a nelze
z něj nikterak předjímat rozhodnutí o věci samé.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 7. dubna 2011
JUDr. Michal Mazanec
předseda senátu