ECLI:CZ:NSS:2011:8.AS.78.2011:48
sp. zn. 8 As 78/2011 - 48
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jana Passera a soudců
JUDr. Michala Mazance a Mgr. Davida Hipšra v právní věci žalobce: J. K., proti žalované: Česká
správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, o kasačních stížnostech žalobce
proti usnesením Městského soudu v Praze ze dne 30. 3. 2011, čj. 3 Na 114/2011 - 26, a ze dne
13. 7. 2011, čj. 3 Na 114/2011 - 39,
takto:
I. Věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 8 As 78/2011
a sp. zn. 8 As 79/2011 se s p o j u j í ke společnému projednání a rozhodnutí. Věc
bude nadále vedena pod sp. zn. 8 As 78/2011.
II. Kasační stížnosti se o d m í t a j í .
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasačních
stížnostech.
Odůvodnění:
Podáním doručeným Městskému soudu v Praze dne 2. 3. 2011 se žalobce domáhal
zamítnutí jakýchkoliv exekucí na invalidní důchod jeho i jeho manželky. Nejasné podání nemělo
základní náležitosti podle §71 s. ř. s., proto městský soud vyzval žalobce usnesením ze dne
9. 3. 2011, čj. 3 Na 114/2011 - 9, k odstranění vad a poučil jej o následcích nedoplnění podání
ve stanovené lhůtě. Žalobce na výzvu reagoval podáním doručeným městskému soudu dne
24. 3. 2011. Ani poté však podání žalobce nesplňovalo náležitosti podle §71 s. ř. s., proto
je městský soud usnesením ze dne 30. 3. 2011, čj. 3 Na 114/2011 - 26 (usnesení I.), odmítl
[§46 odst. 1 písm. a) za použití §37 odst. 5 s. ř. s.].
Žalobce (stěžovatel) brojil proti usnesení o odmítnutí kasační stížností (kasační
stížnost I.).
Kasační stížnost I. neobsahovala zákonné náležitosti podle §103 odst. 1 s. ř. s., proto
městský soud vyzval stěžovatele usnesením ze dne 15. 4. 2011, čj. 3 Na 114/2011 - 31,
k odstranění jejích vad, resp. k jejímu doplnění.
Stěžovatel reagoval podáním, které neodstranilo nedostatky kasační stížnosti I., vytknuté
stěžovateli městským soudem. Městský soud však současně dospěl k závěru, že toto podání
obsahovalo žádost stěžovatele o ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti. Městský soud
proto usnesením ze dne 13. 7. 2011, čj. 3 Na 114/2011 - 39 (usnesení II.), o této žádosti rozhodl
a zástupce stěžovateli neustanovil. Dospěl totiž k závěru, že kasační stížnost I. nemůže být zjevně
úspěšná.
Stěžovatel napadl usnesení II. kasační stížností (kasační stížnost II.).
Poté městský soud předložil věc Nejvyššímu správnímu soudu.
Kasační stížnost II. byla u Nejvyššího správního soudu zapsána
pod sp. zn. 8 As 78/2011. Kasační stížnost I. by la u tohoto soudu zapsána pod
sp. zn. 8 As 79/2011. Vzhledem k tomu, že spolu obě věci souvisejí, Nejvyšší správní soud
především rozhodl o jejich spojení ke společnému projednání a rozhodnutí (§39 odst. 1 s. ř. s.
za použití §120 s. ř. s.).
Dále se tento soud zabýval kasační stížností II. Podle poštovní dodejky založené ve spisu
bylo usnesení II. doručeno stěžovateli dne 21. 7. 2011. Posledním dnem lhůty pro podání kasační
stížnosti proti tomuto usnesení tak byl čtvrtek 4. 8. 2011 (§106 odst. 2 s. ř. s. za použití
§40 odst. 2 s. ř. s.). Stěžovatel podal kasační stížnost II. k poštovní přepravě dne 22. 8. 2011.
Kasační stížnost II. tedy byla opožděná a Nejvyšší správní soud ji odmítl [§46 odst. 1 písm. b)
s. ř. s. za použití §120 s. ř. s.].
S ohledem na odmítnutí kasační stížnosti II. by měl Nejvyšší správní soud formálně vrátit
věc městskému soudu k postupu podle §108 odst. 1 s. ř. s. (ve vztahu ke kasační stížnosti I.).
Takový postup by však byl zcela bezúčelný, formalist ický, v příkrém rozporu se zásadou procesní
ekonomie, a nemohl by žádným způsobem vést k ochraně práv stěžovatele.
Kasační stížnost I. vykazuje zásadní nedostatky z hlediska zákonných náležitostí takového
podání (§106 odst. 1 s. ř. s.), což se projevilo i ve výzvě městského soudu stěžovateli
k odstranění jejích vad. Pokud by Nejvyšší správní soud nyní vrátil věc městskému soudu,
ten by znovu vyzval stěžovatele k odstranění vad kasační stížnosti a zejména k doložení plné
moci zástupce pro řízení o této kas ační stížnosti (§105 odst. 2 s. ř. s.). Stěžovatel by pak musel
vynaložit prostředky na odstranění zmíněných vad, případně by znovu požádal o ustanovení
zástupce. Nebylo-li by mu vyhověno, musel by vynaložit prostředky na odstranění zmíněných
vad, nebo by proti nevyhovění znovu brojil kasační stížností. Bylo-li by mu vyhověno, pokusil
by se odstranit vady kasační stížnosti I. za pomoci ustanoveného zástupce.
Žádný z nastíněných postupů by však v žádném případě nemohl vést k úspěchu kasační
stížnosti I., resp. ke zrušení usnesení I. Z původního podání, doručeného městskému soudu dne
2. 3. 2011, i z jeho doplnění doručeného městskému soudu dne 24. 3. 2011, je totiž na první
pohled zřejmé, že zcela postrádají základní náležitosti žaloby ve smyslu 71 s. ř. s. a není možné
z nich ani určit, čeho přesně se v rámci zákonných rozhodovacích pravomocí soudu stěžovatel
domáhá. Městský soud proto zcela správně v usnesení II. konstatoval, že kasační stížnost I.
nemůže být zjevně úspěšná.
Nejvyšší správní soud proto uzavřel, že v kontextu posuzované věci nebylo nutné znovu
vyzývat stěžovatele k odstranění vad kasační stížnosti I., která neobsahovala zákonné náležitosti
(§106 odst. 1 s. ř. s.), ani nebylo doloženo zastoupení advokátem (§105 odst. 2 s. ř. s.).
Nedostatky kasační stížnosti I. brání jejímu věcnému vyřízení, proto ji Nejvyšší správní
soud odmítl [§46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. za použití §120 s. ř. s.].
O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s §60 odst. 3 s. ř. s.
za použití §120 s. ř. s., podle nějž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení,
byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 27. září 2011
JUDr. Jan Passer
předseda senátu