ECLI:CZ:NSS:2011:9.AS.19.2011:102
sp. zn. 9 As 19/2011 - 102
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka
a soudkyň JUDr. Barbary Pořízkové a Mgr. Daniely Zemanové v právní věci žalobce: P.
P., zastoupeném JUDr. Ing. Janem Kopřivou, advokátem se sídlem Zahradnická 223/6,
Brno, proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy, se sídlem Mariánské nám. 2,
Praha 1, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 1. 2010, č. j. MHMP 48492/2010/Tou, v
řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne
25. 11. 2010, č. j. 2 A 1/2010 - 66, kterým mu nebyl ustanoven zástupce,
takto:
I. Kasační stížnost se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Ustanovenému zástupci JUDr. Ing. Janu Kopřivovi, advokátu se sídlem
Zahradnická 223/6, Brno, se p ř i z n á v á odměna za zastupování ve výši
4800 Kč. Tato částka mu bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu
do 60 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění:
Kasační stížností ze dne 20. 12. 2010 se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhá
zrušení shora označeného usnesení Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“),
kterým mu nebyl ustanoven zástupce pro řízení o žalobě proti shora specifikovanému
rozhodnutí žalovaného.
V kasační stížnosti podané k poštovní přepravě dne 21. 12. 2010 požádal
stěžovatel o ustanovení zástupce pro vypracování a podání kasační stížnosti.
Dle ustanovení čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod má každý právo na právní
pomoc v řízení před soudy. Stěžovatel o ustanovení zástupce požádal a vzhledem
ke skutečnosti, že právní pomoc žádal pro řízení o kasační stížnosti právě proti usnesení ,
jímž bylo městským soudem rozhodnuto, že mu zástupce pro řízení o žalobě ustanoven
nebude, považoval Nejvyšší správní soud za nezbytné stěžovateli zástupce
pro vypracování a podání kasační stížnosti proti shora specifikovanému usnesení
ustanovit. Odlišný postup by totiž znamenal odepření práva stěžovatele na právní pomoc
ve smyslu výše citovaného článku Listiny základních práv a svobod a navíc i řetězení
posuzovaného problému, což by ve svém důsledku popíralo smysl tohoto ústavně
zaručeného práva. Zástupce byl Nejvyšším správním soudem stěžovateli ustanoven
pouze pro řízení o této kasační stížnosti, a to usnesením ze dne 23. 3. 2011,
č. j. 9 As 19/2011 - 86.
Stěžovatel prostřednictvím svého zástupce uplatňuje kasační důvod dle ustanovení
§103 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), a namítá tak nesprávné posouzení právní otázky.
Dle svého obsahu však směřuje kasační stížnost do nepřezkoumatelnosti napadeného
rozhodnutí, tj. do důvodů dle ustanovení §103 odst. 1 písm. d) s. ř. s. Stěžovatel namítá,
že soud žádným způsobem neodůvodnil, proč považoval stěžovatelův návrh za zjevně
neúspěšný.
Nejvyšší správní soud přezkoumal napadené usnesení městského soudu v rozsahu
kasační stížnosti a v rámci uplatněných důvodů (§109 odst. 2 a 3 s. ř. s.) a dospěl
k závěru, že kasační stížnost není důvodná.
V souladu s ustanovením §36 odst. 3 s. ř. s. může být účastník řízení, který doloží,
že nemá dostatečné prostředky, na vlastní žádost usnesením před sedy senátu osvobozen
od soudních poplatků. Dospěje-li však soud k závěru, že návrh zjevně nemůže být
úspěšný, takovou žádost zamítne. Proto je třeba, aby se soud posuzující existenci
podmínek pro osvobození od soudních poplatků nejprve vypořádal s otázkou zjevné
neúspěšnosti tohoto návrhu a teprve poté přihlížel k majetkovým poměrům žadatele.
Při úvaze o splnění podmínek pro osvobození soud vychází z e žádosti a dokladů
účastníka řízení, případně z dalších skutečností, jsou-li mu známy např. z jiného řízení.
Přitom váží jednak výši soudního poplatku a dále veškeré skutečnosti, které se sporem
souvisí.
Osvobození od soudních poplatků je zákonným předpokladem pro to, aby mohl
být účastníku řízení ustanoven advokát podle §35 odst. 8 s. ř. s. Výdaje a odměnu
za zastupování pak nese stát, stejně tak i případné náklady spojené s dokazováním (§141
odst. 1, §148 odst. 1 o. s. ř., ve spojení s §64 s. ř. s.).
Rozhodnutí o ustanovení zástupce je tak vázáno na splnění kumulativních
podmínek uvedených v ustanovení §35 odst. 8 s. ř. s. První podmínka je odvislá
od splnění předpokladů pro osvobození účastníka od soudních poplatků, což znamená,
že účastník řízení jednak doloží soudu nedostatek prostředků a dále, že se nebude jednat
o „zjevně neúspěšný návrh“. Druhá z kumulativně určených podmínek pak spočívá
v posouzení potřebnosti zástupce k ochraně práv navrhovatele.
V usnesení městského soudu ze dne 4. 8. 2010, č. j. 2 A 1/2010 - 50, kterým byla
zamítnuta žádost stěžovatele o osvobození od soudních poplatků, městský soud shora
uvedenou první zákonnou podmínku zkoumal. V tomto usnesení uvedl jak důvody,
pro které považoval stěžovatelův návrh za zjevně neúspěšný (na stěžovatelem
požadované upuštění od výkonu sankce není právní nárok) , tak důvody, proto které
uhrazení soudního poplatku ve výši 2000 Kč neohrozí stěžovatelovu výživu (částku
ve výši 9347 Kč, kterou stěžovatel měsíčně obdrží ze systému důchodového pojištění
České a Rakouské republiky považoval městský soud v napadeném usnesení za dostatečně
vysokou).
Stěžovatel proti výše uvedenému usnesení žádným způsobem nebrojil, kasační
stížností napadl až usnesení městského soudu ze dne 25. 11. 2010, kterým mu v důsledku
nesplnění podmínek pro osvobození od placení soudních poplatků nebyl k jeho žádosti
ustanoven pro totéž soudní řízení zástupce z řad advokátů. Kasační stížnost neobsahovala
zákonem stanovené náležitosti, a proto byl stěžovatel prostřednictvím svého zástupce
ustanoveného pro řízení o kasační stížnosti vyzván k jejímu doplnění. Jak již bylo výše
uvedeno, kasační stížnost směřuje do nedostatku důvodů usnesení, pro které městský
soud považoval žalobní návrh za zjevně neúspěšný.
Při posouzení přezkoumatelnosti napadeného usnesení vycházel Nejvyšší správní
soud z obsahu napadeného rozhodnutí a relevantní právní úpravy. Přiznané osvobození
od soudního poplatku je výchozím předpokladem pro prominutí dalších nákladů řízení,
k nimž patří i náklady spojené s povinným zastoupením advokátem v řízení o kasační
stížnosti. Stejně tak jako osvobození od soudních poplatků, tak i právo na bezplatné
zastoupení se tedy váže k posouzení poměrů konkrétního žadatele a splnění či nesplnění
podmínek pro osvobození od soudních poplatků přímo podmiňuje i právo na bezplatné
zastoupení.
Napadené usnesení považuje kasační soud za přezkoumatelné, neboť důvody,
pro které soud rozhodl tak, jak je ve výroku uvedeno, jsou z tohoto rozhodnutí
seznatelné. Se stěžovatelem lze souhlasit v tom, že městský soud jistě mohl své důvody,
pro které neshledal předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, v napadeném
usnesení více rozvést. Za podstatné je však nutno považovat to, že v nyní projednávané
věci stěžovatel nesplnil výchozí předpoklad pro možné ustanovení zástupce, přičemž
s důvody, pro které tak bylo rozhodnuto, byl v předcházejícím usnesení městského soudu
podrobně seznámen a ničeho proti nim nenamítal. Odůvodnil-li tedy městský soud svůj
zamítavý výrok v nyní projednávané věci shora uvedenou právní úpravou, přičemž
současně uvedl, že stěžovatel nesplnil zákonné předpoklady pro osvobození od soudních
poplatků, kdy co do důvodů odkázal na své pravomocné usnesení v této věci, kde se první
zákonnou podmínkou ve vztahu ke stěžovateli podrobně zabýval, považuje kasační soud
takový postup v nyní projednávané věci za dostačující.
Soudní poplatek za kasační stížnost, která je předmětem tohoto řízení, nebyl
zaplacen, avšak s přihlédnutím k charakteru napadeného usnesení nebrání nezaplacení
soudního poplatku věcnému projednání kasační stížnosti (viz k tomu detailně rozsudek
Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 10. 2007, č. j. 1 Afs 65/2007 - 37, dostupný
na www.nssoud.cz).
Z výše uvedených důvodů Nejvyšší správní soud v souladu s §110 odst. 1, větou
poslední, s. ř. s. podanou kasační stížnost zamítl. O věci přitom rozhodl bez jednání
postupem podle §109 odst. 1 s. ř. s., dle kterého o kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší
správní soud zpravidla bez jednání. O nákladech řízení rozhodl Nejvyšší správní soud
podle §60 odst. 1 s. ř. s. Stěžovatel, který neměl v tomto soudním řízení úspěch, nemá
právo na náhradu nákladů řízení, žalovanému žádné náklady řízení nad rámec jeho úřední
činnosti nevznikly.
Podle §35 odst. 8 s. ř. s., ve spojení s §120 s. ř. s., zástupci stěžovatele,
který mu byl soudem ustanoven k ochraně j eho práv, hradí hotové výdaje a odměnu
za zastupování stát. Ustanovenému zástupci byla přiznána odměna a náhrada hotových
výdajů, sestávající se ze dvou úkonů právní služby v hodnotě 2100 Kč, spočívajících
v převzetí věci, včetně studia spisu u soudu podle ustanovení §11 odst. 1 písm. b)
vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování
právních služeb (advokátní tarif), a sepisu doplnění kasační stížnosti, tedy podání ve věci
samé dle ustanovení §11 odst. 1 písm. d) citované vyhlášky. Ustanovenému zástupci
stěžovatele náleží i náhrada hotových výdajů dle ustanovení §13 odst. 3 advokátního
tarifu ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby, celkem tedy 600 Kč. Celková výše
přiznané odměny proto činí 4800 Kč. Tato částka bude zástupci stěžovatele vyplacena
z účtu Nejvyššího správního soudu do 60 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto
rozhodnutí.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 4. května 2011
JUDr. Radan Malík
předseda senátu