ECLI:CZ:NSS:2011:9.AS.50.2011:68
sp. zn. 9 As 50/2011 - 68
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Daniely
Zemanové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci
žalobkyně: M-recycling s.r.o., se sídlem Soškova 595, Nové Město na Moravě,
zastoupené JUDr. Štefánií Fajmonovou, advokátkou se sídlem V Lískách 1065/31,
Žďár nad Sázavou, proti žalovanému: Krajský úřad kraje Vysočina, se sídlem
Žižkova 57, Jihlava, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 3. 2010,
č. j. KUJI 11333/2010 OZP 270/2010 Be, o uložení pokuty za porušení povinností dle
zákona o odpadech, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského
soudu v Brně ze dne 16. 2. 2011, č. j. 31 A 43/2010 - 44, o návrhu na přiznání
odkladného účinku,
takto:
Kasační stížnosti se odkladný účinek nepřiznává .
Odůvodnění:
Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) včas podanou kasační stížností napadá
v záhlaví označený rozsudek Krajského soudu v Brně (dále jen „krajský soud“), kterým
byla zamítnuta její žaloba směřující proti rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 3. 2010,
č. j. KUJI 11333/2010 OZP 270/2010 Be. Stěžovatelka v kasační stížnosti požádala
o přiznání odkladného účinku.
Kasační stížnost nemá podle ustanovení §107 zákona č. 150/2002 Sb., soudního
řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), odkladný účinek.
Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat; přitom užije přiměřeně
ustanovení §73 odst. 2 až 4 s. ř. s. Podle §73 odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek,
jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce
nenahraditelnou újmu a přiznání odkladného účinku se nedotkne nepřiměřeným
způsobem nabytých práv třetích osob a není v rozporu s veřejným zájmem.
Prvotní podmínkou pro přiznání odkladného účinku je dle ustanovení §73 odst. 2
s. ř. s. věrohodné tvrzení stěžovatele, že výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí
by pro stěžovatele znamenaly nenahraditelnou újmu. Tento neurčitý právní pojem byl
již Nejvyšším správním soudem vyložen, a to např. v usnesení ze dne 5. 10. 2004,
č. j. 6 Afs 25/2003 - 59, dostupném na www.nssoud.cz: „Nenahraditelná újma,
která by stěžovateli při výkonu nebo jiných právních následcích rozhodnutí mohla vzniknout, a jež
je základní podmínkou pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti [§73 odst. 2 s. ř. s.], musí
představovat výjimečný a závažný stav, který již nelze v dalším běhu času nijak odčinit“. Důvody
možného vzniku nenahraditelné újmy jsou vždy subjektivní, závislé pouze na osobě
a situaci stěžovatele. Je proto logické, že v řízení o přiznání odkladného účinku nese
břemeno tvrzení právě stěžovatel a nikdo jiný nemůže jeho tvrzení nahradit. Soud
posuzuje jím uvedené skutečnosti dle ustanovení §73 s. ř. s., není však povinen
ani oprávněn tyto skutečnosti jakýmkoli způsobem sám dovozovat.
V projednávané věci však stěžovatelka v návrhu neuvedla žádné skutečnosti,
které by možnost vzniku nenahraditelné újmy osvědčovaly. Nekonkretizovala, v čem
by měla v jejím případě nenahraditelná újma spočívat, a omezila se toliko na obecné
tvrzení, že odkladný účinek by měl být přiznán s ohledem na výši uložené sankce. Svou
obavu z hrozící nenapravitelné újmy pak stěžovatelka nedoložila a nepodepřela
ani žádnými konkrétními a přesvědčivými argumenty. Právě vzhledem k tomu, že kasační
stížnost není odkladným účinkem vybavena ex lege a Nejvyšší správní soud jej může
přiznat pouze na návrh a ve výjimečných případech, je nutno, aby žádost o přiznání
odkladného účinku byla řádně odůvodněna. Má-li být tato žádost úspěšná, musí stěžovatel
vždy zcela individualizovaně svými dostatečně věrohodnými a přesvědčivými tvrzeními
obsahově naplnit právní pojem nenahraditelné újmy. Přitom důvody možného vzniku
takové újmy jsou vždy závislé na skutkových okolnostech posuzovaného případu
a v těchto intencích je soud povinen je posuzovat. Tomuto požadavku však stěžovatelka
ve svém návrhu nedostála.
Na základě výše uvedeného tak Nejvyšší správní soud dospěl k závěru,
že stěžovatelka neosvědčila ve smyslu §73 s. ř. s., ve spojení s §107 s. ř. s., skutečnosti,
které by potvrzovaly možnost vzniku výjimečného a závažného stavu, který by již nebylo
možno v dalším běhu času nijak odčinit. Nejvyšší správní soud proto návrhu stěžovatelky
na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nevyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 12. května 2011
Mgr. Daniela Zemanová
předsedkyně senátu