ECLI:CZ:NSS:2011:9.AS.82.2011:80
sp. zn. 9 As 82/2011 - 80
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Daniely
Zemanové a soudců JUDr. Barbary Pořízkové a JUDr. Radana Malíka v právní věci žalobce:
V. S., zast. JUDr. Ladislavou Indrovou, advokátkou se sídlem Malá 6, Plzeň, proti
žalovanému: Krajský úřad Plzeňského kraje, odbor regionálního rozvoje, se sídlem
Škroupova 18, Plzeň, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 5. 2010, č. j. RR/1404/10, za
účasti osob zúčastněných na řízení: 1) M. V., a 2) J. V., zastoupeni Mgr. Janem
Knoblochem, advokátem se sídlem Boettingerova 26, Plzeň, ve věci odstranění stavby, v řízení
o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 31. 3. 2011,
č. j. 57 A 52/2010 - 47, o návrhu na přiznání odkladného účinku,
takto:
Kasační stížnosti se p ř i z n á v á odkladný účinek.
Odůvodnění:
Včas podanou kasační stížností se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení
v záhlaví označeného rozsudku Krajského soudu v Plzni, kterým byla zamítnuta jeho žaloba
proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 5. 2010, č. j. RR/1404/10.
V kasační stížnosti stěžovatel současně požádal o přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti. Svoji žádost odůvodnil tím, že výkon napadeného rozhodnutí, tj. odstranění části
přesahu konstrukce zastřešení, by pro něj znamenal neodstranitelnou újmu. Stěžovateli
by vznikla značná a nevratná materiální újma tím, že by musel odstranit i část stavby, která
je dle jeho názoru pravomocně povolená, do které investoval značné finanční prostředky
a zároveň by musel vynaložit značné prostředky do stavební úpravy současného stavu,
a to v době, kdy není o předmětné záležitosti definitivně rozhodnuto.
Žalovaný ani osoby zúčastněné na řízení se k žádosti stěžovatele o přiznání odkladného
účinku nevyjádřili.
Kasační stížnost nemá podle ustanovení §107 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu
správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), odkladný účinek. Nejvyšší správní
soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat; přitom užije přiměřeně ustanovení §73 odst. 2
až 4 s. ř. s. Podle §73 odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné
právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nenahraditelnou újmu a přiznání
odkladného účinku se nedotkne nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob a není
v rozporu s veřejným zájmem.
Prvotní podmínkou pro přiznání odkladného účinku je dle ustanovení §73 odst. 2 s. ř. s.
věrohodné tvrzení stěžovatele, že výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí
by pro stěžovatele znamenaly nenahraditelnou újmu. Tento neurčitý právní pojem byl
již Nejvyšším správním soudem vyložen, a to např. v usnesení ze dne 5. 10. 2004,
č. j. 6 Afs 25/2003 - 59, dostupném na www.nssoud.cz: „Nenahraditelná újma, která by stěžovateli
při výkonu nebo jiných právních následcích rozhodnutí mohla vzniknout, a jež je základní podmínkou
pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti [§73 odst. 2 s. ř. s.], musí představovat výjimečný
a závažný stav, který již nelze v dalším běhu času nijak odčinit“. Důvody možného vzniku
nenahraditelné újmy jsou vždy subjektivní, závislé pouze na osobě a situaci stěžovatele.
Je proto logické, že v řízení o přiznání odkladného účinku nese břemeno tvrzení stěžovatel
a nikdo jiný nemůže jeho tvrzení nahradit. Soud posuzuje jím uvedené skutečnosti
dle ustanovení §73 s. ř. s., není však povinen ani oprávněn tyto skutečnosti jakýmkoli
způsobem sám dovozovat.
Kasační stížnost není odkladným účinkem vybavena ex lege a Nejvyšší správní soud
jej může přiznat pouze na návrh a ve výjimečných případech. Má-li být návrh na přiznání
odkladného účinku úspěšný, musí stěžovatel vždy svými dostatečně věrohodnými
a přesvědčivými tvrzeními obsahově naplnit právní pojem nenahraditelné újmy. Přitom důvody
možného vzniku takové újmy jsou vždy závislé na skutkových okolnostech posuzovaného
případu a v těchto intencích je soud povinen je posuzovat.
Nejvyšší správní soud posoudil žádost stěžovatele a rozhodl, že stěžovatel svými
tvrzeními naplnil pojem nenahraditelné újmy, neboť nelze vyloučit, že by důsledky plynoucí
z toho, že by napadené rozhodnutí žalovaného bylo vykonáno a stavba by byla odstraněna,
nešlo v budoucnu zhojit.
V návaznosti na další dvě podmínky pak Nejvyšší správní soud konstatuje, že je zároveň
zřejmé, že přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se v daném případě nedotýká práv
třetích osob a nelze ani tvrdit, že by přiznání odkladného účinku bylo v daném případě
v rozporu s veřejným zájmem. Naopak je třeba připomenout, že nepřiznáním odkladného
účinku by byla vzhledem ke skutkovým okolnostem projednávané věci popřena podstata
soudní ochrany poskytované správním soudnictvím, tj. efektivní a účinná právní ochrana
veřejných subjektivních práv stěžovatele.
S ohledem na vše výše uvedené Nejvyšší správní soud rozhodl o návrhu na přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti tak, jak je ve výroku uvedeno.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 17. srpna 2011
Mgr. Daniela Zemanová
předsedkyně senátu